Odborné články

10 let CZ Biomu - a jak dál ?

Necítím se povolán hodnotit celou desetiletou historii činnosti našeho sdružení. To jistě v tomto jubilejním a shodou okolností i jinak přelomovém roce udělají povolanější, třeba na Valné hromadě CZ Biom. Co bych ale vyjádřit chtěl, to je můj osobní respekt a uznání těm, kteří CZ Biom přivedli na svět a vypiplali do současné podoby. Mám tím na mysli zejména zakladatele a současného předsedu Ing. Jaroslava Váňu, Ing. Vlastu Petříkovou, Ing. Václava Sladkého a další zasloužilé členy. Všem jmenovaným, ale i nejmenovaným, za jejich práci náleží velký dík.

Naše sdružení, velkou většinou odborné i laické veřejnosti respektované, vzniklo podle mne důsledkem kombinace spontánního nadšení a určité vize zúčastněných. To uvádím proto, že právě v současné době se toto sdružení ocitlo na křižovatce a bude potřeba podobné nadšení a hlavně jasná vize pro pokračování započatého díla. Proč říkám na křižovatce? Protože jeden z hlavních dosavadních tahounů už došel k přesvědčení, že by vůdčí otěže rád předal dál. A také proto, že od doby vzniku sdružení do dnešních časů se zcela diametrálně změnily podmínky, které určovaly a víceméně i směrovaly dosavadní činnost sdružení. Vstup naší republiky do Evropské unie zásadně změnil nejen geopolitickou mapu našeho podnikatelského prostředí, ve kterém se bude napříště produkovat a využívat biomasa, ale také se změnily legislativní podmínky. A zřejmě asi ještě důležitější je fakt, že naše republika přijala na mezinárodním poli závazky v oblasti zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na celkových zdrojích, ve snižování podílu biodegradabilních odpadů ukládaných na skládky a konečně také ve snižování produkce skleníkových plynů. To vše dohromady vytváří pro technologie založené na biomase zcela novou, dá se bez nadsázky říct bezprecedentní situaci. Jak tuto historicky ojedinělou příležitost využijeme, bude už záležet pouze a jenom na nás.

Z důvodů výše uvedených stojíme dnes znovu na jakémsi začátku, obdobně jako před deseti lety. Ovšem se zcela jinou výchozí pozicí, ale obávám se, že ne se zcela jasnou a konkrétními vizí. V každém případě se teď budeme muset rozhodnout, jakým způsobem budeme dál postupovat.

Na jednání posledního předsednictva CZ Biomu zazněly hlasy o nutnosti profesionalizace naší práce. Na otázku, co je pod tímto termínem přesně myšleno, nezazněla vyčerpávající odpověď. Já sám pociťuji nutnost v budoucnu účinněji odstraňovat z cesty mnohé překážky, bránící rychlejšímu rozvoji technologií založených na biomase. Tedy v praxi naplňovat to, kvůli čemu jsem se stal členem tohoto sdružení. Pokud toto zabezpečí právě zmíněná profesionalizace, pak jsem všemi deseti pro. Obávám se však, že představy o konkrétní podobě profesionalizace CZ Biomu narazí hned v prvním okamžiku na všem známý problém, a to financování. Profesionalizaci lze totiž s dostatečnou přesností chápat jako synonymum pro placenou práci. A tady hned vyvstane otázka, kdo, co a za co, z čeho a pro koho bude profesionálně dělat. Takže se domnívám, že právě nastává ten pravý okamžik pro zahájení všeobecné otevřené diskuse na toto téma.

A hned si dovolím tuto diskusi otevřít. Já profesionalizaci nepokládám prioritně za cíl Biomu. Spíše za jeden z možných způsobů nebo prostředků, který by měl umožnit co nejefektivněji naplňovat konkrétně definované cíle Biomu. Takže se domnívám, že další diskuse by se měla ubírat zcela jiným směrem, a to definováním cílů, které by chtěl Biom docílit. Pokládal bych za rozumné začít třeba tím, že si ze všeho nejdříve uděláme sami jakousi inventuru současného stavu. V ní bychom měli krátce, ale jasně pojmenovat vše, co přímo nebo nepřímo omezuje nebo dokonce brání rozvoji jednotlivých dílčích oblastí, souvisejících s produkcí a využíváním biomasy, a to včetně biodegradabilních odpadů.

Musí to být ovšem inventura po odborné stránce objektivní a nestranná, oproštěná od všech partikulárních zájmů. Pouze tehdy totiž bude mít šanci stát se obecně přijatelným základem pro následující a rozhodující etapu. Tou by mělo být definování ideálního cílového stavu v jednotlivých oblastech technologií založených na biomase a zároveň naznačení možných cest k jejich realizaci. Tím vyplavou na povrch a zviditelní se všechna kritická místa, technická i legislativní, která bude nutné systémově řešit s ohledem na další souvislosti, jako jsou závazky ČR v oblasti obnovitelných zdrojů energie, snižování bioodpadů na skládkách, omezování skleníkových plynů a podobně.

Z toho, co jsem uvedl, již vyplývá jedna zásadní otázka. A to, zda chceme být v budoucnu vnímáni odbornou i laickou veřejností jako spolek lobbyistů za naše partikulární zájmy, jakými se to v této společnosti jen hemží, nebo zda se budeme spíše zasazovat o vytváření obecně prospěšného legislativního a podnikatelského prostředí, které by podporovalo realizace po všech stránkách stále dokonalejších projektů a technologií založených na biomase a bioodpadech. Přitom by strategický důraz měl být kladen na jejich postupné zdokonalování a přibližování ke konkurenceschopnosti a ekonomické soběstačnosti, a tedy s perspektivou postupného snižování přímých podpor formou dotací a jiných veřejných financí. Je přitom zřejmé, že podle zvoleného směru bude CZ Biom v budoucnu posuzován a podle toho s námi bude jednáno na úrovni ministerstev, parlamentu i na veřejnosti. Pokud se nám podaří průkaznými a nezpochybnitelnými argumenty přesvědčit příslušná vládní, parlamentní a další místa o obecné prospěšnosti našich cílů, směřujících zároveň k naplňování již dříve uvedených závazků naší republiky, pak jistě bude CZ Biom i nadále v blízké i vzdálenější budoucnosti respektovaným a nepřehlédnutelným subjektem.

Technologie založené na biomase a bioodpadech mají, objektivně vzato, jednu obrovskou a druhou velkou smůlu. Tou první je skutečnost, že technologie založené na biomase představují velice širokou problematiku, spadající do působnosti hned pěti ministerstev. Jsou to ministerstva životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu, místního rozvoje a zdravotnictví. Konkrétně počínaje pěstováním a produkcí energetické biomasy pod patronací MZe, přes shromažďování a využívání nejrůznější odpadní biomasy (MŽP, MZd), přes produkci etanolu, pevných biopaliv, bioplynu a následnou kogenerační výrobu elektrické energie a tepla (MPO) a mnoha dalšími aktivitami, s přímým dopadem na rozvoj venkova (MMR). Bohužel, pro žádné z nich to nepředstavuje natolik zásadní problematiku, aby se jí samostatně vážněji zabývalo. Spíš jsou to pro ně okrajové záležitosti. To je myslím jedna z hlavních příčin, proč se řešení i poměrně jednoduchých věcí, týkajících se biomasy, komplikují a vlečou neúměrně dlouho, a navíc často s nevalným výsledkem.

Přestože celkový prakticky využitelný potenciál technologií založených na biomase představuje cca 80% z celkového potenciálu všech obnovitelných zdrojů energie (OZE), které jsou v podmínkách České republiky reálně k dispozici, přesto se její současná podpora nesrovnatelně nižší než je to u jiných, z hlediska společenského přínosu skoro až zanedbatelných druhů OZE. Každému přitom musí být jasné, který druh OZE bude rozhodovat o tom, zda naše republika čestně splní do roku 2010 a dále svoje závazky, k nimž se přihlásila, nebo ne. A tady se projevuje ta druhá velká smůla. Snad je to větší fotogeničností vrtící se větrné elektrárny nebo stříbřitě se lesknoucího fotovoltaického panelu na střeše horské chaty, které způsobují, že i sdělovací prostředky dlouhá léta majoritně věnují svou pozornost minoritním druhům OZE. Přitom bohužel i v tomto platí pořekadlo poslední doby: Kdo není vidět a o kom se nemluví, ten jako by nebyl. V případě biomasy to platí také, ke škodě nás všech.

V rámci objektivity je ale nutno přiznat, že částečně panující nedůvěru veřejnosti vůči biomase spoluzavinili někteří nekritičtí propagátoři biomasy sami. Mám teď na mysli například realizace některých technicky a ekonomicky až nesmyslných projektů centrálních kotelen na biomasu, budovaných v místech s rozptýlenou výstavbou, a tudíž zcela nevhodných pro jakékoliv centrální vytápění. Jejich zákonitě neekonomický provoz pak přesvědčil velkou část veřejnosti, že biomasa znamená a priori neúměrně drahou technologii. Dotace na tyto projekty představují nejen plýtvání veřejnými prostředky, ale navíc byla v těchto případech draze zaplacena naprosto negativní reklama. Změnit tento nepravdivý názor bude těžké, ale pro další rozvoj biomasy nezbytné. Bude nutné znovu a znovu v mediích připomínat, že obnovitelné zdroje v České republice představují z osmdesáti procent technologie založené na biomase, a pouze o zbylých dvacet procent se dělí ostatní druhy OZE, jejichž podíl každého z nich pak činí pouhých několik málo procent. A navíc ještě tyto druhy OZE (kromě geotermální energie) umožňují získávat energii pouze nahodile, podle okamžitého stavu počasí. To spolu s geografickým reliéfem České republiky vytváří zcela odlišné objektivně existující předpoklady pro jejich masové využívání, než je tomu v přímořských oblastech sousedního Německa a dalších států. V podmínkách kritického nedostatku veřejných finančních prostředků ve státní pokladně i v jiných veřejných zdrojích je nepochopitelné směrování hlavních finančních toků podpor do okrajových oblastí OZE. Je nasnadě, že tento fakt je důsledkem nepochopení společenských priorit.

Z toho, co zde bylo řečeno, vyplývá, že zřejmě největší brzdou pro biomasu a bioodpady je nedostatečně rychlá, věcná a konstruktivní komunikace mezi zmíněnými resortními a dalšími orgány, odpovědnými nebo spoluodpovědnými za vytváření optimálního legislativního a podnikatelského prostředí, s jednoznačně určenou až osobní odpovědností při řešení s biomasou související problematiky.

Navrhuji proto CZ Biomu, aby v souladu se svým prvotním a hlavním posláním inicioval jednání s výše uvedenými stranami na koncepčním vyřešení této problematiky. Jako nejvýhodnější se jeví vytvoření stálého koordinačního, konzultačního a informačního centra pro biomasu, které by zprostředkovávalo odborně fundovaný styk mezi pracovníky ministerstev, parlamentu a odbornou podnikatelskou veřejností. Přímou náplní práce centra by bylo:

  • odborná spolupráce při vytváření podkladů pro legislativu,
  • vytvoření a provoz informačních databází a webových stránek o biomase a bioodpadech,
  • vydávání odborného časopisu Biomasa a bioodpady v papírové i elektronické formě,
  • pořádání odborných seminářů a exkurzí do vzorových a pilotních zařízení,
  • provozování poradenského střediska o biomase a bioodpadech,
  • fungování jako školící a dálkově vzdělávací zařízení pro celoživotní vzdělávání v oboru.

Činnost týmu odborníků ze zúčastněných stran by probíhala zčásti externě, přičemž každá strana by měla mít svého zástupce v řídícím orgánu centra. Jsem přesvědčen, že takovýto konkrétní týmový způsob řešení nejrůznějších odborných problémů, například při posuzování podkladů ve všech fázích tvorby legislativních aktů z mnoha různých pohledů a prováděných s konkrétní zodpovědností jednotlivých zúčastněných subjektů, by přinesla do této složité mravenčí práce jasný řád, potřebnou dynamiku a systematičnost, a zároveň by maximálně oslabila narůstající zákulisní vlivy nejrůznějších lobbyistických skupin a vnášení informačních šumů, to vše se značně negativními důsledky. Zároveň by vytvořený tým odborníků byl garantem, že budou přijímána pouze taková řešení, která budou z obecného pohledu vyvážená a tedy nejvýhodnější.

Jsem přesvědčen, že vynaložené náklady na zřízení tohoto centra by představovala jen zlomek škod nebo nezrealizovaných výnosů, které jinak vzniknou jako přímý důsledek dalšího pokračování nedostatečné koncepčnosti v této složité a rozsáhlé oblasti.

Závěrem bych chtěl ještě navrhnout k všeobecnému posouzení menší doplnění názvu našeho sdružení, a to na České sdružení pro biomasu a bioodpady. Bioodpady sice tvoří nedílnou součást obecného pojmu biomasa, avšak z mnoha praktických důvodů, jak ve vztahu k veřejnosti, tak i ke státním a samosprávným orgánům, by bylo vhodné tuto sounáležitost jasně i v názvu deklarovat. S tímto úzce souvisí otázka zapracování do činnosti CZ Biomu doporučení z Realizačního programu POH ČR o nakládání s BRO. To však už je téma na další samostatný článek.

Ing. Zdeněk Valečko
CZ Biom

Článek byl publikován ve sborníku k akci: Valná hromada CZ Biomu.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Akční plán CZ Biom na rok 2005
Jaká je budoucnost CZ Biomu? Světlá.
Co mi dala činnost v CZ Biom
Slovo předsedy - úvodník pro tištěný BIOM
Co přinesla valná hromada 2005
Plány odpadového hospodářství a Realizační programy ČR
Usnesení z valné hromady CZ Biomu
Pomůže biomasa zemědělcům k zisku?

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 25.2.2005
Poslední změna: 22.2.2005
Počet shlédnutí: 5846

Citace tohoto článku:
VALEČKO, Zdeněk: 10 let CZ Biomu - a jak dál ?. Biom.cz [online]. 2005-02-25 [cit. 2020-07-11]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/10-let-cz-biomu-a-jak-dal>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto