Odborné články
Výmladkové plantáže topolů a vrb
Výmladkové plantáže jsou relativně novou formou pěstování topolů a vrb na zemědělské půdě. Používanými agrotechnickými postupy a mechanizací jsou ve srovnání s tradičním topolovým lignikulturami mnohem bližší konvenčnímu zemědělskému hospodaření. V západoevropských zemědělských oblastech jsou považovány za jednu z perspektivních alternativ pro transformaci rostlinné výroby vlivem světových a evropských trendů.
Například v severní Itálii se na pěstování topolových výmladkových plantáží transformují pěstitelé cukrové řepy, kteří byly podobně jako u nás přinuceni k výrazné redukci své produkce kvótami EU. V současnosti se z celkové rozlohy okolo 20 000 hektarů (ha) vrbových plantáží se ročně sklízí asi čtyři tisíce hektarů převážně v jižním Švédsku a Velké Británii. Topolové výmladkové plantáže se naproti tomu pěstují hlavně v jižní a střední Evropě na asi 12 000 ha, nejvíce pak v severní Itálii (asi 7 000 ha), Německu (2 200 ha) a Rakousku (zhruba 1 200 ha). Rozloha topolových a vrbových výmladkových plantáží narůstá také ve východní Evropě. Například pro německý projekt biorafinérie Choren se předpokládá založení až 16 000 ha výmladkových plantáží v regionu Brandenburska, Pomořanska případně západního Polska. Současná rozloha výmladkových plantáží vysazených u nás (250 ha) je tak nejmenší ze všech sousedních zemí.
Japonský topol a jeho pěstování
V domácí praxi zatím velmi výrazně převládá pěstování topolů nad vrbami (asi v poměru 9:1). Na více než 70% plantáží se dokonce pěstuje jeden topolový klon - populárně označovaný jako japonský topol či japan. Pěstování japanů případně jiných vhodných topolů a vrb se v České republice stalo velmi populární mezi drobnými vlastníky půdy, jejichž záměrem je produkce palivového dřeva (méně často štěpky) pro vlastní využití. Japan je kříženec, přesněji skupina kříženců, topolu černého a topolu Maximovičova (Populus nigra × Populus maximowiczii) pocházejících ze šlechtění pro papírenský průmysl v Japonsku. Přestože se uvádí, že se u nás pěstují dva z těchto klonů – označované nejčastěji jako J-105 a J-104 – výsledky DNA analýz z více než 40 vzorků odebraných z českých plantáží japanů ukázaly, že se u nás pěstuje téměř výhradně klon J-105. V pojmenování japanů vládne nejednotnost, protože nejsou právně chráněny a nemají žádné právně registrované označení (viz tab. 1).
Pravděpodobně nejstarší pokusná výmladková plantáž topolů (včetně japanů) je pěstována již 32 let v dvouletém obmýtí u Hannoveru. Častěji doporučované obmýtí pro japany v Německu je však pět let. Z hlediska dosažení maximálního výnosu mnoha klonů topolů by mohlo být obmýtí ještě delší - v severských zemích vrcholí hmotnostní přírůst topolů až kolem desátého roku. Je zřejmé, že délka obmýtí (sklizňového cyklu) je jedním z důležitých pěstebních postupů umožňujících maximalizaci výnosu výmladkových plantáží.
V letech 2003 až 2009 probíhala v nejstarší české výmladkové plantáži topolů (HD Unhošť) první fáze pokusu zaměřeného na hodnocení vlivu délky sklizňového cyklu (jedno, tří a šestileté obmýtí) na výnos a růstové parametry u topolového klonu Max-4 (japanu, Jap-105). Podle rámcové typologie půd se jedná o průměrně příznivou lokalitu pro pěstování topolů (BPEJ 42501). Průměrný roční hektarový výnos klonu Max-4 za sledované období byl při jednoletém obmýtí 5,7 tun sušiny na hektar a rok [v t (suš.)/ha/rok], při tříletém obmýtí 9,2 t (suš.)/ha/rok a při šestiletém obmýtí 11,7 t (suš.)/ha/rok. Statisticky průkazný byl jen rozdíl mezi jednoletým obmýtím a zbývajícími dvěma. Z výsledků vyplývá, že nejvyšší výnos byl tedy dosažen při nejdelším šestiletém obmýtí, což je v souladu se zjištěními zahraničních autorů. Pro mechanizovanou sklizeň výmladkové plantáže jsou také důležité hodnoty maximální tloušťky kmene na pařezu v roce sklizně, protože používané řezačky sklízí kmeny do maximálního průměru 13 až 15 centimetrů (cm). Ve sledované plantáži bylo zjištěno, že při šestiletém obmýtí měly dvě procenta kmenů „na pařezu“ tloušťku větší než 15 cm a 13% kmenů nad deset cm. Pokud by však byla plantáž pěstována pro produkci palivového dřeva nebylo by důvodu nepěstovat plantáž o jeden až dva roky déle, kdy kmeny japanu dosáhnou optimální tloušťky pro zpracování na polénka.
Plantáž byla vysazena v jednořádkovém sponu 0,5 krát 1,5 metru, což odpovídá hustotě výsadby 13 333 kusů na hektar (ks/ha). Průměrné procento živých jedinců v průběhu pokusu bylo 53 % (asi 7000 ks/ha). Takový počet živých jedinců je však možno považovat v 15. roce existence plantáže za normální a z hlediska dalšího vývoje porostu dostatečný pro jeho porostní funkce (vytvoření korunového zápoje).
Možnosti využití domácích vrb
V domácí praxi zatím velmi výrazně převládá pěstování topolů nad vrbami. Ve našem výzkumu se však ukázalo, že i mezi domácími druhy vrb je možné najít velmi vhodné klony pro výmladkové pěstování. Výzkum vrb probíhal současně s testováním topolů od poloviny 90. let v síti maloplošných klonových pokusů. Sortiment obsahoval zástupce druhů, u kterých se očekávaly vhodné vlastnosti pro výmladkový způsob pěstování. V případě vrb (Salix) to jsou vrba bílá (S. alba), vrba košíkářská (S. viminalis), vrba lýkovcová (S. daphnoides) a jejich přírodní kříženci včetně kříženců s vrbou jívou (S. caprea). Testovaný sortiment topolů (rod Populus) obsahoval zejména klony balzámových topolů (Sekce Tacahamaca) a jejich hybridů. Méně byly zastoupeny kanadské topoly (P.× canadensis). Celkem bylo testováno více než 90 taxonů vrb a 60 taxonů topolů.
Jeden z hlavních pokusů byl založen v roce 1999 na čtyřech lokalitách (tab 2). Spon výsadeb byl 0,4 metru krát dva metry, což odpovídá hustotě 12 500 ks/ha. Pokusné plochy byly po výsadbě oploceny a odplevelovány převážně mechanicky (jednou až třikrát). V dalších letech bylo odplevelování prováděno jen v případě potřeby, například před měřením. Porosty nebyly hnojeny ani zalévány. Jednotné obmýtí v pokusu bylo tři roky a porosty byly sklizeny třikrát. Odhad hektarového výnos sušiny [v t (suš.)/ha/rok] byl vypočítán z hmotnosti biomasy sklizené při experimentálních sklizních.
Trochu neočekávaným výsledkem pokusu byly výborné výsledky vybraných klonů domácích vrb ve srovnání s hybridními topoly – japan Max-4 však nebyl v tomto pokusu ještě zahrnut. Nejlepší dva klony v celém pokusu byly vrbové klony S-218 a S-195. Jejich kumulovaný výnos za devět let (tři sklizně) byl 83,6 respektive 81,7 t(suš.)/ha, což odpovídá průměrnému výnosu 9,3 respektive devět t(suš.)/ha/rok za devět let existence pokusu. Na příznivých stanovištích (například velmi vhodná dle typologie) se jejich výnos při třetí sklizni pohyboval v intervalu 19 až 28,5 t(suš.)/ha/rok. Vysoké výnosy dosáhly také klony vrb S-117 a S-337. Průměrné procento živých jedinců bylo u těchto klonů vrb v rozmezí 85 až 95 % po devíti letech růstu, což je možno považovat za velmi dobré. Všechny čtyři uvedené klony vykazují dobrou vitalitu na všech lokalitách pokusu a je možné je považovat za vhodné pro výmladkové plantáže v ČR. Výhodou vrb proti topolům je obvykle menší tloušťka kmenů vhodná pro jednofázovou sklizeň řezačkou s adaptérem.
Hlavním rizikem pro pěstování domácích klonů a druhů vrb je jejich poškozování okusem a vytloukáním srnčí příp. okusem zaječí zvěří. Také kančí zvěř dovede lokálně poškodit mladé výsadby vrba i topolů. Ve srovnání se zahraničím jsou naše stavy zvěře výrazně vyšší a proto i zahraniční zkušenosti s vrbami (například švédskými odrůdami) nemohou být bez výhrad přeneseny k nám. V regionech s velmi vysokými stavy zvěře může být použití domácích i zahraničních odrůd vrb obtížné, zejména pokud nebudou ostatní podmínky pro pěstování optimální a růst vrb pomalejší. Oplocování plantáží je ekonomicky nerentabilní (bez dotace).
Nebojme se plantáží ani plantážníků
Po více než 15 letech testování i praktického testování můžeme konstatovat, že výmladkové plantáže topolů a vrb jsou velmi zajímavou alternativou pro české zemědělce. Jejich pěstování může být na příznivých lokalitách ekonomicky přínosné i bez (speciálních) dotací ovšem návratnost počáteční investice je možno očekávat mezi druhou až třetí sklizní. Připravovaná dotace na založení (snad od ledna 2011) by výrazně zkrátila dobu návratnosti a zlepšila tak motivaci zemědělců k pěstování této nové plodiny, respektive plodin. Mezi mnoha zemědělci však stále převládá poměrně velká opatrnost a i jisté troufám si říci neoprávněné obavy. Při dlouhodobých polních experimentech jsme nezjistili žádné důvody, které by nasvědčovaly tomu, že topoly a vrby nějak negativně ovlivňují půdu nebo její úrodnost a využití. Spíše naopak, výmladkové plantáže mohou výrazně přispět k zvýšení diverzity intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny a multifunkčnímu zemědělství.
Hlavním odběratelem biomasy (štěpky) z výmladkových plantáží je dnes sektor lokální a regionální tepelné a elektro-energetiky, jenž dokáže nabídnout zemědělcům dlouhodobé a stabilní odběratelské smlouvy, které by v dnešní proměnlivém agrárním trhu mohly být pro zemědělce určitou jistotou v rozbouřeném moři. Otázkou samozřejmě zůstávají výkupní ceny za štěpku, které je těžké odhadnout, neboť se zatím nevytvořil trh kvůli omezené rozloze plantáží. Pozitivním signálem je však rostoucí poptávka po štěpce. Kromě sektoru energetiky projevují o štěpku zájem (bio)rafinérie, papírny a výrobci pevných biopaliv (pelet, briket). Podle našich ekonomických kalkulací není možné očekávat, že bude pěstování energetické štěpky „zlatý důl“, ale spíše stabilní a pozitivní příspěvek do rozpočtu zemědělců. Doufejme tedy, že s postupným zlepšováním legislativních, administrativních a také dotačních podmínek se najde stále více a více zemědělců, kteří zařadí pěstování topolů a vrb do svého repertoáru.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Rychle rostoucí dřeviny
Výnos a růst domácích vrb po 14 letech výmladkového pěstování
Pěstování topolů pro energetické účely – 1.
Zkušenosti s pěstováním rychle rostoucích dřevin v mikroregionu Bystřice n. P.
Výběr vhodného stanoviště pro založení plantáže rychle rostoucích dřevin
Topoly a vrby pro energetiku
Energetická vŕba - Ako zdroj radosti zo sebestačnosti regiónov
Vrby a topoly v ochraně životního prostředí proti hluku
Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 5.1.2011
Poslední změna: 2.1.2011
Počet shlédnutí: 24362
Citace tohoto článku:
WEGER, Jan: Výmladkové plantáže topolů a vrb. Biom.cz [online]. 2011-01-05 [cit. 2024-11-09]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-spalovani-biomasy-pelety-a-brikety-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/vymladkove-plantaze-topolu-a-vrb>. ISSN: 1801-2655.
Komentáře:
|
|
|
|
|