Odborné články

Zkušenosti a podmínky pro rozvoj „fytoenergetiky“ v ČR

Pěstitelské zkušenosti s ověřováním Rumexu OK 2

Pěstování krmného šťovíku – Rumex OK 2 k energetickým účelům začíná být u nás již poměrně známým pojmem. Pěstuje se u nás v provozním měřítku již sedmý rok. Tento sedmiletý porost je v ČR i ve střední Evropě vůbec nejstarší „šťovíkové“ pole o rozloze 20 ha. Původně byla tato plodina vyšlechtěna na Ukrajině ke krmení hospodářských zvířat, jako vysoce kvalitní zelená píce. Pro účely energetiky jsme jej u nás začali pěstovat proto, že zeleného krmení máme dostatek až přebytek, v důsledku výrazného omezení stavu skotu.

Pěstování krmného šťovíku pro energetické účely vyžaduje ale určité přizpůsobení a vytvoření správné agrotechniky pro pěstitele. V průběhu sledovaného období byly už sice zásady pěstování vypracovány, ale stále ještě je třeba je zdokonalovat.

Za poslední období, zejména minulého roku byly zjištěny nové poznatky, které lze stručně formulovat takto :

  • Zvýšit výsev alespoň na 7 kg/ha, aby se vytvořil hustší porost s větším množstvím lodyh, v zájmu zvýšení výnosů.
  • Sklizeň se musí provádět již na konci vývoje, tj. při dozrání, což je zpravidla již začátkem července. Je chyba, když zůstává porost nesklizený v době, kdy už začal obrůstat a vytvářet nový podrost ze zelených listů.
  • Po letní sklizni je nutné půdu provzdušnit, nejlépe kolmo postavenými diskovými branami.

Velmi důležité poznatky souvisí též s termínem setí Rumexu OK 2. Dosud jsme obecně doporučovali jarní setí a to až do konce června. Tento termín je dostatečný na to, aby rostliny dobře zakořenily a ukončily svůj vývoj, což v následujícím roce zaručí nárůst plodonosných lodyh a vytvoření první sklizně. Termín do konce června je tedy dostačující z hlediska vývojového stádia. Nemusí být ale vhodný z hlediska vzcházení semen, pokud se vyskytne suché počasí. Proto je žádoucí, aby jarní setí bylo zajištěno co nejdříve, pokud je dostatek zimní vláhy. V některých suchých letech, zejména v r. 2003 byly značné problémy se vzcházením semen, na některých pozemcích osivo vůbec nevzešlo. Ve 2 případech jsme jarní setí opakovali, ale přesto na těchto značně výsušných pozemcích ani opakovaně osivo nevyklíčilo. Teprve při zkušebním podzimním setí zde osivo vzešlo a vytvořil se pěkný porost.. Podzimní setí jsme opakovali na 2 dalších lokalitách a to až pozdě v listopadu r. 2005. Oba pěstitelé se obávali, že poslední velmi krutá zima osivo či porost poškodí. Přes tyto nepříznivé podmínky osivo pravidelně vzešlo a v této době (v květnu) již zdárně vegetuje. Podzimní setí je tedy jednoznačnou zárukou dobrého vzcházení osiva Rumexu OK 2, proto jej lze plně doporučit, zejména do výsušných poloh. Sklizeň sice bezprostředně v následném roce ještě nebude, ale je úplně jedno, jestli je pozemek přes zimu nezasetý a čeká se na jaro, nebo se oseje a je jistota, že se bude porost dobře vyvíjet.

Úspěch založení porostu Rumexu OK 2 a jeho zdárné vzejití záleží hlavně na dostatku vláhy. Svědčí o tom situace v r. 2005, kdy byly vláhové poměry naopak zcela optimální : často pršelo a to i v pozdním jaru. Příkladem je osetí pole až 27.6., kdy byl pozemek v optimální vlhkosti a po zasetí se vyskytl ještě drobný jemný déšť. Osivo velmi pěkně vzešlo a již 5 týdnů po zasetí byl porost plně zapojen a zcela bez plevele (viz obr.).

Foto 1: Vzešlý porost 5 týdnů po zasetí

Je to vůbec první porost, kde nebyla nutná odplevelovací seč, což je jinak v prvém roce vegetace Rumexu zcela nezbytné. Porost plně dokončil řádný vývoj, protože v květnu r.2006 již narůstá do plodonosných lodyh a slibuje dobrý výnos.

Podpora energetické biomase

Pěstitelské technologie bylin pro energetické využití se tak postupně vypracovávají a zdokonalují a to nejen dosud nejznámějšího Rumexu OK 2, ale i dalších druhů. Je to nezbytné vzhledem k žádoucímu zásadnímu zvýšení produkce energetické biomasy. Současně se shromažďováním praktických poznatků je ale třeba vytvářet podmínky pro cílené pěstování bylin pro energetické využití a to efektivní dotační politikou, bez čehož žádoucích cílů nedosáhneme. V současné době sice jsou dotace MZe na pěstování těchto nepotravinářských plodin poskytovány, ale nejsou ve své podstatě tak výhodné, jako dotace poskytované běžně na tradiční zemědělské plodiny. Pro zemědělce to rozhodně není motivační způsob, který by směřoval k produkci biomasy pro energii. Jak tuto situaci změnit? Je-li skutečným záměrem naplnit závazky k podstatnému rozvoji využívání obnovitelných zdrojů energie jakou je biomasa, je nezbytné přikročit ke změně této dosud demotivující dotační politiky.

Není to způsob jednoduchý, a to i proto, že se zde prolínají zájmy různých resortů, hlavně průmyslu a zemědělství. S tím souvisí i nutnost bezprostřední návaznosti producenta biomasy na její využívání, zejména ve velkých teplárenských zařízení. Zde jsou vyžadována zpravidla velká množství biomasy, v tisících tunách za rok na základě závazných smluv k dlouhodobému zajišťování biomasy od pěstitelů. Pěstitelé mají ale velký problém se k těmto smlouvám zavázat, když nemají dlouhodobou jistotu, jestli jim nebude i v budoucnu konkurovat pěstování běžných plodin, které důvěrně znají. Proč by se tedy měli namáhat s něčím novým co se musí nejdříve naučit a nezůstat u starého osvědčeného způsobu obdělávání polí? Zde je rovněž nezbytné nalézt správný vztah pěstitelů a spotřebitelů biomasy. Biomasa není koncentrované palivo jako např. uhlí a nikdy tomu nebude jinak. Je proto nutné hledat přijatelné kompromisy mezi podmínkami danými pro produkci biomasy a jejími spotřebiteli. Bude nezbytné zahájit neformální, ale účelné meziresortní jednání a najít způsob reálné spolupráce.

Perspektiva využívání energetické biomasy je nepochybně veliká. Zatím se tímto programem ale zabývají především drobní pěstitelé a spotřebitelé, kteří věc správně pochopili. Je proto škoda, že velké podniky zatím k tomuto programu přistupují jen váhavě a to mnohdy i proto, že nenašli společnou řeč s pěstiteli. V zájmu vyřešení této dosud neutěšené situace musí být zahájena jednání o návaznosti producentů na spotřebitele a to na rozhodující resortní úrovni. Při tomto jednání je nezbytné projednat rovněž návrhy motivující dotační politiky vůči producentům i zpracovatelům cíleně vypěstované energetické biomasy. Bez naznačeného přístupu bude možné jen těžko zajistit zásadní rozvoj „fytoenergetiky“ v ČR.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Zkušenosti z Rakouska – využití biomasy jako zdroje energie a tepla v oblasti Hradska a Štýrska
Obnovitelné zdroje – citlivé téma
Využití biomasy krajinné zeleně
Jak přezimoval energetický šťovík - Rumex OK 2 a v jakých alternativách se využívá
Netradiční energetické rostliny perspektivní pro pěstování v podmínkách mírného klimatického pásma
Biomasa z energetických rostlin
Energetická biomasa - nový program pro zemědělce
Ověřování energetických rostlin v provozních podmínkách
Energetická biomasa z polních kultur
Nebojte se energetického šťovíku
Krmný (energetický) šťovík není nebezpečný plevel

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 24.5.2006
Poslední změna: 22.5.2006
Počet shlédnutí: 7455

Citace tohoto článku:
PETŘÍKOVÁ, Vlasta: Zkušenosti a podmínky pro rozvoj „fytoenergetiky“ v ČR. Biom.cz [online]. 2006-05-24 [cit. 2019-11-13]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pestovani-biomasy/odborne-clanky/zkusenosti-a-podminky-pro-rozvoj-fytoenergetiky-v-cr>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto