Odborné články
Spalování biomasy s ohledem na životní prostředí a zdraví lidí
Abstrakt
Práce se zabývá srovnáváním literárních údajů o emisích PCDD/F při spalování biomasy. Tyto emise jsou především závislé na technologii spalování. Na kotelnách, kde je spalování řízeno automatickou regulací byly emise PCDD/F zjištěny v intervalu 0,01 - 0,18 ng TEQ/m3, na ostatních kotelnách v intervalu 0,8 - 5,7 ng TEQ/m3. Při spalování dřevní štěpky v kotli 50 KW pro vytápění rodinných domků byly plynné emise zjištěny v intervalu 0,03 - 0,063 ng TEQ/m3 a při spalování pelet ze stébelnin 0,082 - 1,822 ng TEQ/m3. Při lokálním vytápění bytů dřevem byly zjištěny plynné emise PCDD/F v intervalu 0,1 - 2,0 ng TEQ/m3. Zjištěné hodnoty nepředstavují toxikologické nebezpečí.
1. Úvod
Jednou z priorit "Národního programu nakládání s energií a využívání obnovitelných a druhotných energetických zdrojů" je zvýšení podílu obnovitelných energií na celkové energetické spotřebě ze současných 2,2% na 3 - 6% do roku 2010. Podíl energie z biomasy z celkového množství obnovitelných energií v ČR je dnes 76,9% a očekává se, že nastoupený rozvoj energetického využití biomasy bude ještě intenzivněji pokračovat další výstavbou biotepláren a bioelektráren a lokálním vytápěním rodinných domků biomasou.
Nečekanou překážkou tohoto rozvoje se stala interpretace měření obsahu polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů (PCDD/F) ve spalinách biomasy (kotelna 2,7 MW Dešná, kotelna TAF 1000 Svratka, kotel Verner V 25 a krbová kamna Peletop 5,1). Zajištěné hodnoty (Koutský et al. 2001, 2002) v intervalu 3,7 - 7,1 ng TEQ/m2, které jsou 40x a více vyšší než limit pro spalovny komunálních odpadů se staly překážkou při budování nových biotepláren v okrese Jeseník a dočasně zbrzdily zájem o instalaci kotů na biomasu v rodinných domcích. Domnívám se, že odborná i laická veřejnost zajímající se o tuto problematiku by měla být informována i o obdobných měřeních, které se prováděly v dalších státech EU při spalování biomasy ve srovnání se spalováním fosilních paliv. Dále považuji za nutné seznámit zájemce o míře dysfunkce spalování biomasy s ohledem na zdraví lidí a kontaminaci životního prostředí.
2. Vliv PCDD/F na zdraví lidí a na kontaminaci životního prostředí
Látky PCDD/F mají potencionálně hepatotoxický, karcinogenní a teratogenní účinek na zdraví lidí. Jejich nadlimitní přívod do organizmu člověka může působit inhibici epidermálního růstového faktoru, efekty na biochemické úrovni a srdeční a cévní choroby a celkové snížení imunity organizmu. Tolerovaný denní příjem látek PCDD/F na člověka je 1 - 4 pg TEQ/kg tělesné váhy (Dánsko 5, Švýcarsko 1, EPA 2, WHO 10). Přímý vstup PCDD/F do organizmu dýcháním představuje 1 - 5% expozice, zbytek je příjem potravinami. Znečištění ovzduší se stává jednou z příčin kontaminace potravního řetězce. Doporučený imisní limit pro venkovní ovzduší je 20 fg TEQ/m3 jako průměrná 24 hodinová koncentrace. Hodnota 0,3 pg TEQ/m3 indikuje lokální zdroje emisí, které je nutno identifikovat a omezovat. Legislativně jsou omezeny spalovny komunálních odpadů emisním limitem 0,1 ng/m3 TEQ.
V minulosti byla v České republice hlavním zdrojem kontaminace výroba a užívání pesticidů na bázi fenoxyoctové kyseliny a chlorfenolů (Spolana Neratovice). V současnosti jde o spalování odpadů, technologie s užitím chloru, energetika, výroba a zpracování kovů, mobilní zdroje, spalování užitých olejů a mazutu a je nutno počítat i s významným podílem emisí lokálních topenišť.
3. Emise PCDD/F při spalování biomasy ve srovnání se spalováním tuhých fosilních paliv
V problematice emisí PCDD/F při spalování biomasy nacházíme značné množství zahraničních prací, hodnotících množství těchto emisí vyjádřené TEQ v kouřových plynech a v popelu. U většiny těchto zjištění je cca 90% hodnoty TEQ jako plynná emise, 10% celkové hodnoty TEQ se nachází v popelu. Práce jsou zaměřeny na vliv technologie spalování a kvality paliva na vznik těchto emisí. Při hodnocení vlivu paliva je zjišťování i obsah chloru v palivu.
V Rakousku představuje lokální vytápění bytů třetinu všech emisí PCDD/F. Při průzkumech provedených na různých typech domovních kamen na uhlí v r. 1996 byly zjištěny hodnoty 13,8 - 87,2 ng TEQ/m3 (0% O2), přičemž tzv. kamna stáložárná docilovaly nejvyšších emisí. Při průzkumech v pozdějších letech (Thanner, Moche 2000) bylo provedeno 20 měření s různým palivem, přičemž nejnižší koncentrace PCDD/F byla zjištěna při spalování dřeva, jak vyplývá z níže uvedené tabulky č. 1.
Tab. č. 1 Emise PCDD/F při lokálním vytápění bytů různými palivy (Thanner, Moche 2000)
Palivo | počet měření | ng TEQ / m3 | ng TEQ / MJ |
dřevo | 8 | 0,1 - 2,0 | 0,32 |
uhlí | 8 | 8,0 - 41,8 | 7,74 |
koks | 4 | 0,9 - 4,6 | 1,47 |
Problematiku emisí PCDD/F na kotli 50 kW pro spalování biomasy se zabýval Verlieb et al. 1999. Při spalování různých biopaliv byly zjištěny nejnižší emise při spalování dřevní štěpky. Koncentrace emisí PCDD/F byla průkazně vyšší u biopaliv s vyšším obsahem chloru nad 1,5 g / kg suš. Interval koncentrace emisí byl 0,003 - 1,822 ng TEQ/m3 jak vyplývá z níže uvedené tab. č. 2
Tab.č. 2 Emise PCDD/F a HCl při spalování biopaliv s různým obsahem Cl v kotli 50 KW (Verlieb et al. 1999)
Palivo |
Cl mg/kg |
HCl mg/m3 |
ng TEQ/m3 |
smrková štěpka |
120 |
0,9 |
0,063 |
topolová štěpka |
16 |
0,13 |
0,003 |
2056 |
74 |
1,822 |
|
řezanka přenič. slámy |
1500 |
89 |
0,631 |
2890 |
173 |
0,835 |
|
řezanka ze sena |
1681 |
50 |
1,909 |
pelety z triticale |
575 |
72 |
0,078 |
řezanka z triticale |
1390 |
45 |
0,082 |
řepkové pokrutiny |
194 |
17 |
0,365 |
Schmoeckel a Streit (2001) zjistili emise PCDD/F na 9 bavorských teplárnách při spalování dřeva o výkonu 100 kW - 13,9 MW v intervalu 0,01 - 5,0 ng TEQ/m3 (11% O2). Koncentrace emisí PCDD/F velmi těsně korelovala s emisí HCl a s obsahem Cl ve dřevu. Korelace emise PCDD/F s emisí CO byla neprůkazná. Při nižším obsahu HCl v kouřových plynech než 30 ng /m3 byla emise PCDD/F 0,01 - 1,2 ng TEQ/m3 při vyšším obsahu 0,8 - 5,0 ng TEQ/m3.
William, Caroll (2001) hodnotí spalování dřeva a dřevních odpadů na kotelnách s řízeným procesem spalování. Nejvyšší emise PCDD/F zjišťují při spalování chemicky ošetřeného dřeva (tab. č. 3).
Tab.č. 3 Emise a emisní faktory při spalování dřeva a dřevního odpadu na kotelnách (William, Caroll 2001)
Palivo |
koncentrace emisí v ng TEQ/m3 |
emisní faktor v µg TEQ/t) |
buková štěpka |
0,064 - 0,072 |
0,44 - 0,50 |
štěpka z dřevotřískových desek |
0,001 - 0,021 |
0,007 - 0,15 |
dřevní odpad |
0,1 - 4,18 |
0,7 - 29,0 |
chemicky ošetřené dřevo štěpka-desky |
2,2 - 5,7 |
15 - 40 |
chemicky ošetřené dřevo štěpka-trávy |
0,35 - 0,94 |
2,4 - 6,6 |
překližka - dřevotříska |
0,5 - 1,6 |
3,5 - 11 |
dřevní brikety - drť |
0,7 - 1,0 |
4,9 - 7,0 |
dřevní brikety |
0,2 - 0,9 |
1,4 - 6,3 |
0,06 - 0,18 |
0,035 - 0,13 |
Poměrně málo údajů o emisích PCDD je u kotelen na slámu a na energetické trávy o výkonu vyšším než 5 MW. V této oblasti jsou citovány výsledky měření koncentrace emisí na kotelně ve Schkölmu v intervalu 0,04 - 0,08 ng TEQ/m3 (vlh. 0 %, O2 11%) a měření v dánské kotelně na spalování slámy v obřích balících 0,016 ng TEQ/m3 (vlh. 0%, O2 11%).
4. Diskuse a závěr
Z literárních údajů vyplývá, že emise PCDD/F jsou závislé především na technologii spalování. Na kotelnách, kde je dávkování paliva a spalování řízeno automatickou regulací s kyslíkovou lambda sondou a kde dochází k dokonalému odloučení tuhých částic ze spalin byly imise PCDD zjištěny v intervalu 0,01 - 0,18 ng TEQ/m3. Na kotelnách s výkonem nižším než 100 kW, které nebyly vybaveny výše uvedeným standardem, nebo kde biopalivo obsahovalo více než 2000 mg/kg chloru byly zjištěny hodnoty 0,8 - 5,7 ng TEQ/m3. Z literárních údajů vyplývá, že statisticky průkazná závislost koncentrace emisí PCDD/F na obsahu chloru v palivu nastává až při koncentraci Cl vyšší než 2000 mg/kg.
Při spalování biopaliv v kotli cca 50 kW pro vytápění rodinných domků koncentrace plynných emisí PCDD/F při spalování dřevní štěpky představuje 0,003 - 0,063 ng TEQ/m3, při spalování pelet ze stébelnin 0,082 - 1,822 ng TEQ/m3.
Při lokálním vytápění bytů dřevem se plynné emise PCDD/F pohybovaly v intervalu 0,1 - 2,0 ng TEQ na m3 a při spalování uhlí 8,0 - 41,8 ng TEQ/m3.
Srovnáme-li s literárními údaji měření provedená v ČR (Koutský et al. 2002), je možno konstatovat, že koncentrace zjištěných emisí PCDD/F v TEQ na kotelně TAF 3,7 ng/m3, na kotelně Dešná 4,1 ng/m3, u kotle V 25 Verner 7,1 ng/m3 a u krbových kamen Peletop 4,5 ng/m3 je mimo příslušný interval hodnot uvedených zahraničních zjištění pro jednotlivé druhy fytopaliv a spalovacích zařízení.
Vzhledem k použití standardních metod měření a vzhledem k používání obdobných paliv jako v zahraničí je příčinou neobvykle vysokých hodnot PCDD/F méně dokonalý proces spalování.
Zjištěné hodnoty emisí PCDD/F 3,7 - 7,1 ng TEQ/m3 s ohledem na výkon těchto zařízení nepředstavují toxikologické nebezpečí. Z důvodů očekávaného rozvoje využívání energie z biomasy je třeba tyto emise monitorovat, navrhovat opatření k jejich snížení dokonalejší technologií spalování a snížením obsahu chloru u fytopaliv na bázi stébelnin, energetických trav a bylin.
Základní předností spalování biomasy je, že uvolněný oxid uhličitý nenavyšuje antropogenní skleníkový efekt a nepodílí se na globálním oteplování. Množství oxidu uhličitého uvolněného při spalování biomasy je stejné, jako množství, které spalované rostliny odebraly z atmosféry při fotosyntéze.
5. Literatura
- Koutský M., Machníková E., Henkel M., Dittrich M., Vošta J., Koutský B.: Polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany při spalování biomasy. Výzkumná zpráva VŠCHT. Ústav energetiky Praha. 2002.
- Koutský M., Adamová J., Machníková E., Dittrich M., Vošta J.: Emise při spalování biomasy. Energie a peníze, č. 4-5, 2002.
- Schmoecker G., Streit A.: Emissionen organischer Stoffe bei Holzfeurung. Referat 1/3 Bayerisches Landesamt für Umweltschutz. 2001.
- Thanner F., Moche W.: Emission von Dioxinenen, PCBs und PAHs aus Kleinfeurungsanlagen. Monographie Band 153, Wien 2001.
- William F., Carroll J.: The relative contribution of wood and poly(vinyl chloride) to emissions of PCDD and PCDF from house fires. Chemosphere 45, pp. 1173 - 1180, 2001.
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Emise při spalování biomasy
Problémy brzdící rozvoj energetického využívání fytomasy
Spalování biomasy a tvorba PCDD/F
Jsme pevně přesvědčeni, že spalování biomasy neohrožuje zdraví lidí dioxiny (PCDD/F)
Ekologická hlediska spalování biomasy
Výroční zpráva CZ BIOM - Českého sdružení pro biomasu za rok 2002
Zobrazit ostatní články v kategorii Spalování biomasy
Datum uveřejnění: 7.1.2003
Poslední změna: 31.3.2009
Počet shlédnutí: 13120
Citace tohoto článku:
VÁŇA, Jaroslav: Spalování biomasy s ohledem na životní prostředí a zdraví lidí. Biom.cz [online]. 2003-01-07 [cit. 2024-11-01]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pestovani-biomasy-spalovani-biomasy-obnovitelne-zdroje-energie-rychle-rostouci-dreviny/odborne-clanky/spalovani-biomasy-s-ohledem-na-zivotni-prostredi-a-zdravi-lidi>. ISSN: 1801-2655.