Nová legislativa odpadů

Od 1.1. 2002 vstupuje v platnost nový zákon č. 185/2001 Sb. "o odpadech a o změně některých dalších zákonů". Hlavním důvodem pro přípravu tohoto zákona byla nutnost harmonizace odpadové legislativy se směrnicemi Evropského společenství v souvislosti s urychlováním přípravy vstupu ČR do EU. Nový zákon oproti stávajícímu zákonu č. 125/1997 Sb. je velmi obsáhlým právním předpisem obsahujícím 89 paragrafů a 6 příloh. Součástí nové legislativy jsou i nové vyhlášky, zejména 376/2001 Sb. "o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů" a prováděcí předpisy, které zatím vydány nebyly, ale jejich účinnost bude rovněž od 1.1. 2002. Jde o "Katalog odpadů", "Podrobnosti nakládání s odpady" a "Podmínky pro použití upravených kalů na zemědělské půdě". V tomto krátkém sdělení se zaměřím na některé nové povinnosti vyplývající z legislativy a na problematiku, která bude zajímat zemědělce.

Zcela novou povinností je ustanovení odpadového hospodáře. Tuto povinnost mají původci odpadů a oprávněné osoby, kteří nakládali v posledních dvou letech s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t/rok a provozovatelé skládek nebezpečných nebo komunálních odpadů. Odpadový hospodář musí být odborně způsobilou osobou pro nakládání s odpady a svou funkci může vykonávat nejvýše pro 5 původců, oprávněných osob nebo samostatných provozoven.

Další novou povinností jsou plány odpadového hospodářství. Plán odpadového hospodářství České republiky zpracovává Ministerstvo životního prostředí na dobu 10 let. Tento plán ve své závěrečné části obsahuje strategii odpadového hospodářství, stanoví podíl recyklovaných odpadů a podíl odpadů ukládaných na skládky. V tomto plánu bude stanovena i strategie omezování biologicky rozložitelných odpadů na skládkách a rozvoj kompostování těchto odpadů. V souladu s celorepublikovým plánem musí být i plány odpadových hospodářství jednotlivých krajů. Plán odpadového hospodářství původce odpadů musí na dobu nejméně 5 let vypracovat původce produkující ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo 1000 t ostatních odpadů.

Některé nové povinnosti jsou při nakládání s odpady s obsahem PCB včetně zařízení, které PCB obsahují, dále s odpadními oleji, bateriemi a akumulátory, odpady z výroby oxidu titaničitého, s odpady asbestu a s autovraky. Každý, kdo se zbavuje autovraku musí ho předat oprávněné osobě a to pod hrozbou pokuty 20.000 Kč za nesplnění této povinnosti. V legislativě je dále zakotvena povinnost výrobců a dovozců pro zpětný odběr výrobků vztahující se na minerální oleje, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, pneumatiky a chladničky používané v domácnostech a to k termínu 1. 1. 2003 a bez nároku na úplatu.

Novou povinností je povolení provozování kompostáren na základě rozhodnutí orgánu kraje a to na základě souhlasu s provozním řádem kompostárny, jehož náležitosti jsou stanoveny vyhláškou. Předchozí legislativa tuto povinnost pro zařízení na využívání ostatních odpadů neobsahovala. V zařízeních, které nejsou podle nové legislativy určena k nakládání s odpady, je možné využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny. Původce odpadů může předat odpad pouze oprávněné osobě. Nebude tedy možné provádět zaorávání různých komunálních a průmyslových bioodpadů do půdy, nebo jejich přidávání do chlévského hnoje.

Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech. Za předpokladu, že ročně nakládají s více než 50 kg nebezpečných odpadů nebo s více než 50 t ostatních odpadů, jsou povinni zasílat na stanoveném formuláři do 15. února následujícího roku úplné hlášení o produkci a nakládání s odpady.

Nová legislativa ukládá povinnosti uživatelům půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod. Do půdy je možno zapracovávat pouze upravený kal, který byl podroben biologické , chemické nebo tepelné úpravě nebo dlouhodobému skladování tak, že se významně snížilo zdravotní riziko spojené s jeho aplikací. Původce kalu je povinen (ve spolupráci s uživatelem půdy) vypracovat program použití kalů na zemědělské půdě, který mimo jiné musí obsahovat výčet vybraných pozemků určených k použití kalů a zařazení použití kalů do osevního postupu. Upravené kaly musí být do půdy zapraveny nejpozději do 48 hodin od jejich aplikace na pozemek. Na půdách nesmí být použito více než 5 t sušiny kalů na jeden hektar během 3 let. Toto množství může být zvýšeno až na 10 t/ha během 5 let za předpokladu, že použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek. Dávka dusíku dodaného v kalech nesmí překročit 70% celkového potřebného množství pro hnojenou plodinu. Použití kalu je zakázáno v 11 případech, kdy by mohlo dojít ke zdravotním rizikům (kontaminace zeleniny, ovoce, píce, zaplavované území, lesní půda, kyselá půda). Vyhláška stanoví mezní hodnoty koncentrací rizikových látek v kalech a v půdě, mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které mohou být přidány do zemědělské půdy za 10 let a mikrobiologická kritéria pro použití kalů.

Nový zákon o odpadech proklamativně klade důraz na předcházení vzniku odpadů, omezování nebezpečných vlastností odpadů a na přednostní využívání odpadů před jejich odstraňováním. Při využívání odpadů upřednostňuje využití materiálové před využitím energetickým. Zákon omezuje skládkování celé řady odpadů v souladu se Směrnicemi Evropské unie a zároveň podstatně zvyšuje sazbu základního i rizikového poplatku za ukládání odpadů pro jednotlivé kategorie odpadů s definovaným zvyšováním těchto poplatků až do roku 2009.

Obsáhlá definice odpadu uvedená v novém zákoně bude sloužit k prokazování, zda subjekt produkuje nebo neprodukuje odpad. Ke zbavování se odpadů dochází nejen prodáním odpadu oprávněné osobě, ale i tehdy, odstraní-li movitou věc, která přísluší do některé ze skupin odpadu, osoba sama. Nelze tedy tvrdit, že občan neprodukuje odpad, jestliže si např. obalové odpady spálí v kamnech. I tento občan bude povinen platit místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem jako každá fyzická osobě, která má v obci trvalý pobyt. Tento poplatek bude platit i majitel stavby sloužící k individuální rekreaci bez ohledu na to, kolik lidí tuto stavbu využívá.

Ze zmíněné definice vyplývá, že vznikají-li při určité výrobě zbytky, které se okamžitě nevracejí zpět do výrobního procesu, vzniká odpad. Tento odpad však může být druhotnou surovinou (výrobkem), za předpokladu, že jeho jakostní znaky odpovídají určité normě nebo je podle zákona č. 27/1997 Sb. "o technických požadavcích na výrobky" certifikován. Řada kotelen bude moci vykázat bezodpadové hospodářství certifikací popelnatých odpadů jako suroviny k výrobě stavebních hmot. Horší situace může nastat v provozech živočišné výroby, kde subjekt nevlastní půdu, při prokazování, zda zvířecí fekálie jsou organickým hnojivem (případně surovinou k výrobě organických hnojiv), nebo jsou odpadem. V této oblasti postrádáme vhodné platné normy a legislativa hnojiv zejména vyhláška č. 474/2000 Sb. "o stanovení požadavků na hnojiva" uvádí pro statková hnojiva velmi přísné limitní hodnoty rizikových prvků, které často vedlejší produkty živočišné výroby překračují (zejména u obsahu zinku).

I když dle mého názoru mohla nová legislativa odpadů ještě usměrnit zemědělské využívání rybničních a podobných sedimentů a využití čistírenských kalů na nezemědělské půdy a při rekultivaci a vyřešit i podmínky aplikace kompostů vyrobených z čistírenských kalů je proti předchozím legislativám odpadů významným pokrokem. Bude-li nová legislativa účinněji vymáhána, omezí se nežádoucí vstupy cizorodých látek do složek životního prostředí.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost