Jsme pevně přesvědčeni, že spalování biomasy neohrožuje zdraví lidí dioxiny (PCDD/F)

Útoky na biomasu jako zdroj dioxinů se postupně dostaly z vědecko-odborné úrovně do popularizačního listu, např. do časopisu Profit. Poplašná zpráva vzniklá nesprávnou toxikologickou interpretací výsledků z pracoviště vedeného docentem Janem Voštou se dále říší a ohrožuje rozvoj energetického využití biomasy a vzbuzuje u řady lidí zcela zbytečné obavy o zdraví. Obdobné „výzkumy“ proběhly v minulosti i v dalších státech EU, zejména před zaváděním ekologických uhlíkových daní a zveřejňované výsledky byly odborně eliminovány a byla prokázáno účelovost těchto akcí ve prospěch zejména plynárenských společností. Česká kauza nese obdobné znaky jako kauzy zahraniční. Hlavní problém eliminace je v tom, že řešitelé se odkazují na akreditovanou firmu, která měření prováděla.

Své vyjádření formuluji jen na základě zveřejněné výzkumné zprávy M. Koutského a kol. z r. 2002, neboť s odbornou studií v úkolu vědy a výzkumu Ministerstva životního prostředí citovanou v Profitu jsem se nemohl seznámit nikoliv z důvodu embarga zadavatele grantu, ale proto, že tento materiál po oponentním řízení musí být před zveřejněním upraven. Z materiálů mně dostupných nepovažuji provedené aktivity za výzkum, ale spíše za monitoring skládající se ze čtyř měření prováděných podle Profitu firmou Axys Varilab komentovaný řešiteli zcela nesprávnou toxikologickou interpretací. Postrádám publikovaný materiál s náležitostmi vědeckého sdělení, které nezbytně musí navazovat na stávající úroveň vědeckého poznání, zdokumentovaného relevantní rešerší s vědeckou diskusí, která by vysvětlila nové vědecké poznatky. Místo tohoto postupu srovnávají řešitelé naměřené hodnoty toxického ekvivalentu PCDD/F s emisním limitem pro spalovny odpadů 0,1 ng TEQ/m³ a vědeckou diskusi nahrazují zviditelňováním svých čtyř měření na odborných konferencích a v popularizujících časopisech.

Při uplatnění vědeckého přístupu by byli řešitelé konfrontováni s celou řadou zahraničních sdělení obsahujících stovky měření emisí PCDD/F při spalování různých biopaliv na různých zařízeních. Pak by řešitelé museli vysvětlit, proč dánské kotelny na spalování slámy v obřích balících dosahují v dlouhodobém průměru emise 0,016 ng TEQ/m³ a proč v kotelně Dešná bylo naměřeno 4,1 ng TEQ/m³. Zároveň by bylo nutné vysvětlit, proč hodnota emisí při 8 měřeních různých lokálních topenišť na biomasu v Rakousku v r. 2000 bylo v intervalu 0,1 - 2,0 ng TEQ/m³ a proč při měření lokálního topeniště Peletop byla zjištěna hodnota 4,5 ng TEQ/m³ . Zajímavé by bylo zjištění rozdílu naměřených emisí u typicky evropského kotle Verner V 25 7,1 ng TEQ/m³ s desítkami měření podobných zařízení v zahraničí, pohybující se v intervalu 0,003 - 1,822 ng TEQ/m³. Zároveň by zjistili, že hodnota emisí PCDD/F na kotelně TAF ve Svratce 3,7 ng/m³ odpovídá při zahraničních měření podobných kotelen hodnotám při spalování impregnovaného dřeva. O podobná vysvětlení jsem pořádal Ing. Koutského v odborné diskusi na mezinárodní konferenci o efektivním využívání energie. Odpověď zněla, že rozdíly jsou v použití moderní metody detekce PCDD/F a že odebrané vzorky byly analyzovány v zahraničí. Na můj dotaz, zda firma zajišťující měření je autorizovanou osobou k emisnímu měření PCDD/F mi nebyla dána konkrétní odpověď.

Uvedení autorizace subjektů provádějících měření by poskytla naměřeným hodnotám větší věrohodnost, neboť jejím předpokladem jsou znalosti získané školením a ověřenými zkouškami a zejména uplatňování správné laboratorní praxe a metrologie. Z měření, které se týkají ochrany životního prostředí, zdraví lidí nebo kde výsledky měření mohou poškodit zájmy dalších subjektů, nebo veřejné zájmy vyplývají metrologické povinnosti a v případě zveřejnění výsledků těchto měření je poškozená strana oprávněna si vyžádat osvědčení těchto měření a vydání osvědčení o výsledku.

Jsem přesvědčen, že k poškození veřejných zájmů zde již došlo. Při úvodním stavebním řízení na bioteplofikaci obce Zlaté Hory dle sdělení místostarosty obce byla účastníkům řízení rozšířena výzkumná zpráva M. Koutského, týkající se měření PCDD/F nejmenovanou plynárenskou společností a řízení bylo na žádost OHES Šumperk zastaveno do doby, než investor prokáže, že spalování dřeva není nebezpečné zdraví lidí. Zároveň se domnívám, že došlo též k poškození zájmů výrobců kotlů a kotlíků.

Žádáme řešitele o veřejné sdělení, zda použitá blíže nedefinovaná moderní metoda měření vychází z evropských norem a manuálů a zda odpovídá metodickému pokynu MŽP pro stanovení persistentních organických polutantů v emisích ze stacionárních zdrojů a zda v době měření byly optimální podmínky procesu měřených zařízení, co se týče výkonu a vlhkosti použitého paliva a zda firma, která měření prováděla cítí odpovědnost za zveřejněné výsledky měření. Tyto informace budou zajímat též širší odbornou veřejnost, zejména zahraniční specialisty v měření emisí PCDD/F při spalování biomasy, se kterými spolupracuji.

Toxikologická interpretace řešitelů, že spalování biomasy je nebezpečné zdraví lidí, je zcela nesprávná. Biomasa nahrazuje především uhlí, které na základě rakouských měření vykazuje až dvacetkrát vyšší emise PCDD/F při lokálním vytápění bytů (8,0 - 41,8 ng TEQ/m³) ve srovnání se spalováním dřeva. Problém dioxinů v České republice je především z depozic dlouhodobé výroby a užívání pesticidů na bázi fenoxyoctové kyseliny a chlorfenolů (Spolana Neratovice), ze spalování odpadů, užitých olejů a mazutu a z mobilních zdrojů . Podíl spalování biomasy na imisích PCDD/F v České republice by ve srovnání s výše uvedenými vstupy byl málo významný i v případě, že by naměřené hodnoty autorů byly skutečně verifikované.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost