Odborné články
Exkurze na biometanovou stanici Engerwitzdorf
V rámci letošního ročníku konference Biomasa, bioplyn a energetika, pořádané ve dnech 20. - 21. 11. 2018, je na programu také návštěva biometanové stanice Engerwitzdorf v sousedním Rakousku. Jde o nám dobře známou bioplynovou stanici, jen s tím rozdílem, že bioplyn zde není využíván v kogenerační jednotce, ale je upravován na kvalitu zemního plynu a vtláčen do sítě. Biometanová stanice tedy vůbec kogenerační jednotku nemá a veškerý plyn slouží právě jako náhrada zemního plynu v lokální síti. Takto navržená stanice byla v Rakousku první svého druhu a přinesla nový pohled a nové možnosti.
Z našeho pohledu je tento projekt zajímavý i po osmi letech provozu. Pro nás je doposud tak trochu nepochopitelné, že bioplynovou stanici postavilo společně sdružení místních zemědělců, kteří se podílejí jak na dodávkách vstupní biomasy, tak i na jejím provozu. Tři zemědělci z okolí vyčlenili část svých pozemků pro každoroční pěstování převážně kukuřice, tritikále a slunečnice. Vedle těchto hlavních komodit navíc v BPS zemědělci a okolní obce zpracovávají zbytkovou biomasu a kejdu.
Další zajímavostí je, že surový bioplyn je prodáván další osobě, která provozuje úpravnu bioplynu na kvalitu zemního plynu. Subjekt provozující úpravnu již není majetkově propojen s žádnou osobou spojenou s bioplynovou stanicí. Úkolem provozovatele úpravny je z bioplynu vyrobit biometan a v předávacím místě jej vtlačit za předepsaných podmínek do sítě zemního plynu. Spolupráce několika hráčů na jednom dvorku vymezeným plotem biometanové stanice je vyzkoušena dlouhodobým provozem a doposud bioplynová stanice funguje jako zařízení bez trvalé obsluhy.
Výčet zajímavostí pokračuje možností přetlakovat síť se zemním plynem, která slouží jako akumulátor. U nás v rámci sítě zemního plynu zatím není možné přecházet z nižší tlakové úrovně do vyšší. Neumožňují to redukční prvky, které jsou pouze jednosměrné a fungují často pasivně jen jako regulátory tlaku z vyšší tlakové úrovně do nižší. Proto jsou zařízení produkující biometan kvůli jistotě spotřeby v dané lokalitě připojována provozovatelem sítě do vyšší tlakové úrovně. Zde však našli způsob, který umožnil připojení do té nejnižší tlakové úrovně s možností přetlakovat síť až na maximální možnou úroveň. Vznikl tak plynovod napříč tlakovými úrovněmi, kdy běžný tlak odpovídá nízkotlaku a je 5 kPa, maximální tlak pak 18 kPa, což je v Česku již hodnota středotlakého plynovodu.
Technicky se zdá být tlakový rozdíl malý, ale je nutné si uvědomit, že jak potrubí, tak všechny armatury a regulátory před spotřebiči musí tento kolísající rozdíl v tlaku bezpečně zvládat, aby nedošlo k ohrožení funkce a bezpečnosti. Pro doplnění výčtu zajímavostí je zde i blízkost trvale obydleného stavení, které je ve vzdálenosti asi tří set metrů a také přímé sousedství dálnice.
Při umístění zařízení sehrálo roli několik rozhodujících kritérií. Jednak to byla dostupnost místní sítě s dostatečnou spotřebou zemního plynu ve vzdálenosti asi sto metrů. Dále šlo o lokalitu v rámci průmyslové zóny a náklonnost obce k projektu. Rozhodující byl také přístup místních zemědělců, kteří se byli schopni domluvit na společné dodávce biomasy, kterou by samostatně žádný z místních zemědělců nedokázal zajistit.
Bioplynová stanice je koncipována jako dvoustupňová klasická technologie ENSERV, složená z ležatého hlavního fermentoru (2 400 m3) a válcového dofermentoru (1 500 m3). Plyn je skladován a odsiřován ve dvou plynojemech, každý o kapacitě 850 m3. Biologické odsiřování prvního stupně probíhá vháněním čistého kyslíku z důvodu omezení balastní složky v bioplynu v podobě dusíku. Hodinový výkon zařízení je až 200 m3 bioplynu.
Úpravna bioplynu na kvalitu zemního plynu odpovídá době své instalace, byla použita aminová vypírka. Velmi rozšířená technologie, která našla své opodstatnění hlavně u velkých instalací. Zde byla zvolena i přes relativně malý hodinový výkon. Pro zrychlení by bylo vhodnější využití membránové technologie, která se však v té době nacházela v plenkách. Technologická spotřeba energií je pro část bioplynovou i pro úpravnu na biometan kryta z externích zdrojů. Elektřina ze sítě a teplo ze zemního plynu.
Článek byl publikován v časopise Biom 3/2018 Změna legislativy v OZE aneb Velký třesk 2.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Na lepší nakládání s odpady vyzraje oběhové hospodářství
Vývoj ceny emisní povolenky v letošním roce
Větší projekty budou o novou podporu soutěžit v aukcích
Podpora na udržení zdroje v provozu
Podpora pro rozvoj nových obnovitelných zdrojů
Přiměřenost podpory a tzv. překompenzace
Modernizace a opravy stávajících zdrojů
Bude rozvoj obnovitelných zdrojů regulován?
Realizace cílů nové směrnice u nás
Nová směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů – nová pravidla pro biomasu
Zobrazit ostatní články v kategorii Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie, Spalování biomasy
Datum uveřejnění: 26.11.2018
Poslední změna: 29.3.2019
Počet shlédnutí: 3092
Citace tohoto článku:
MORAVEC, Adam: Exkurze na biometanovou stanici Engerwitzdorf. Biom.cz [online]. 2018-11-26 [cit. 2024-12-30]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pestovani-biomasy-bioplyn-spalovani-biomasy-kapalna-biopaliva-bioodpady-a-kompostovani-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/exkurze-na-biometanovou-stanici-engerwitzdorf>. ISSN: 1801-2655.