Odborné články

Udržitelně udržitelná udržitelnost

Udržitelnost je beze sporu slovo, které patří do moderního slovníku. Stejně jako klima, Green Deal, COVID-19. Jako takové se často zneužívá nebo nadužívá a překročí-li jeho používání mojí (a každého z Vás) osobní míru tolerance, začne mi to slovo být protivné. Slovo „udržitelnost“, obzvlášť ve spojení “trvale udržitelný rozvoj”, už mi protivné je. Slyším a vidím je všude a jeho útokům z veřejného prostoru do mého osobního se bráním téměř každý den. Smysl toho slova, respektive soubor opatření a přístupů, které samo o sobě představuje, mi je však velmi blízký. Pro sebe si jej nahrazuji třeba souslovím „dobré pokračování života“. Chci, aby život na Zemi pokračoval a chci, aby moje děti a jejich děti měly dobré podmínky k životu.

Věřím, že biomasa má dobrou budoucnost, která závisí a bude záviset na tom, jak se nám bude žít. Dovolte mi odbočku do teoretické ekonomie. Skutečnost, a to jak ji vnímáme, je čistě subjektivní. Například materiálně zajištěný, nebo dokonce bohatý člověk, nemusí být šťastný, přestože ho tak můžeme vnímat, resp. domnívat se, že takovému člověku nic nechybí. Každý z nás, i my všichni jako celá společnost, vnímáme spokojenost života subjektivně. Pro každého jednotlivce je to mix materiálních a nemateriálních hodnot, kterým dáváme různé preference. Mezi hodnoty, které tvoří spokojenost se životem, určitě na první místa patří potraviny a zda jich máme dostatek, jakou máme práci, kolik za ni dostaneme a co si díky ní můžeme dovolit pořídit, naše zdraví, vzdělání, životní prostředí kolem nás, kolik máme volného času a jak jej můžeme trávit, jak jsme svobodní a v jakém kulturním prostředí žijeme.

V minulých dekádách jsme zažívali prakticky neustálý ekonomický růst. Obliba materiálních hodnot stále rostla a společenská poptávka po nehmotných hodnotách stále klesala. Současný stav je logickým důsledkem neudržitelného ekonomického růstu. Pro mě jako ekonoma1 je udržitelný ekonomický růst nesmysl. Je naivní myslet si, že je možné vyrábět a spotřebovávat stále více a více a že ekonomický růst je nekonečný, něco jako ve smyslu “dejte mi všechno a já to každý rok zhodnotím o 10 %”. Ekonomický růst naší západní civilizace nebyl udržitelný a považuji jej za nezřízený. Je možný pouze v rozvinuté společnosti, která ztratila morálně-sociální schopnost sebereflexe.

Společnost tvoříme my. My, kteří cíleně spotřebováváme a užíváme to, co nám škodí, co nám ubližuje, nebo nás přímo i zabíjí. Věřím, že takových příkladů objevíte ve svém okolí nebo v sobě samých nemálo. Naše nezřízenost v konzumu a zahleděnost do materiálních hodnot je příčinou špatného životního prostředí, globálního oteplování a dalších klimatických změn. Právě proto, že už jsme dávno, jak se říká „za hranou“ a stav životního prostředí není udržitelný, začalo se mluvit o „udržitelnosti“ jako o něčem, co zachrání ekonomický růst.

Chce se mi říct „kašlu na ekonomický růst.“, tady jde o naše životní prostředí, o náš život. A díky za to, že ekonomický růst dostal od životního prostředí stopku. Bohudík i bohužel nám a našim dětem nejde v důsledku klimatických změn o život nyní. Bohužel proto, že to není aktuální pandemie koronaviru, kterou letos prožíváme a díky které okamžitě přijímáme nejrůznější opatření, která by ještě začátkem roku nebyla představitelná. Nechci spekulovat, zda je skutečně COVID-19 takovým masivním ohrožením společnosti. Bohudík proto, že máme snad ještě čas na přijetí opatření, která zmírní a nejlépe zastaví klimatické změny.

Možná, že díky pandemii budeme alespoň jako společnost vnímavější k hodnotám, o kterých jsme v období nezřízeného konzumu vůbec uvažovali. Jsem rád, že jsou na stole znovu otázky národní soběstačnosti, původu potravin, ale i původu energií a paliv a využívání surovin z odpadů. Chování člověka k životnímu prostředí a jeho využívání zdrojů “na dluh” dává úplně stranou otázku, zda za klimatickou změnu může člověk a jestli například sucho je dopadem globální změny. Je totiž naprosto zřejmé, že ať už používáme slovo udržitelnost jakkoliv často, takto to prostě udržitelné není.

Součástí změny bude obnovitelná energetika, která nahradí neobnovitelné zdroje energie. Obnovitelná paliva nahradí ta fosilní. Jak intenzivně, a kdy změna proběhne, bude záviset samozřejmě na technicko-ekonomických možnostech, nejvíce však na tom, jak moc se budeme cítit ohroženi změnou klimatu. Čím větší pocit ohroženosti budeme cítit, tím více si budeme změny přát, a tím rychleji dojde k dekarbonizaci – útlumu fosilních zdrojů energie a fosilních paliv. Myslím si, a je to základní rys lidské rasy, že jsme sice pohodlní, ale rozhodně ne hloupí.

Naše politická reprezentace pro dekarbonizaci však dělá jen nezbytné minimum, a to je škoda. Utíká nám čas a utíkají nám možné zdroje financování z Evropské unie. Jsem rád, že jsme součástí Evropy, která není k otázkám životního prostředí a změny klimatu tak laxní, jako někteří čeští politici. Kritéria udržitelnosti pro biomasu a biopaliva a české národní cíle pro sektory energetiky a paliv definuje Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (RED II). Soulad s články 2 až 13, 15 až 31 a 37 a přílohami II, III a V až IX, které se týkají i biomasy, bioplynu a biometanu, mají být uvedeny v účinnost ve všech členských státech do 30. června 2021. Podle českého Národního klimaticko-energetického plánu je možné cílů stanovených v RED II dosáhnout, ale pouze s efektivním rozvojem biomasy, bioplynu a biometanu. Laťku jsme si nastavili hodně nízkou, a tak věřím, že uděláme vše, abychom ji nemuseli podlézt.

Pevně věřím, že biomasa má dobrou budoucnost.

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2020 V kurzu je udržitelná energetika.


1 Slovo „ekonomie“ má svůj původ v řečtině. Oikos = dům, nomos ´= zákon. Původně znamenalo „vedení domácnosti“. Některé směry nesprávně omezují ekonomii pouze na bohatství, peníze a jimi měřitelné materiální hodnoty.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Evropa potřebuje stanovit cenu uhlíku za teplo a chlazení
Rozhovor: Má i po roce 2020 smysl podporovat bioplyn?
Svět decentralizované teplárenské soustavy
Ohlédnutí za 10 lety v OZE a plány do budoucna
Začátek „doby biometanové“ v České republice
Biomasa je lídrem evropské energetické transformace

Zobrazit ostatní články v kategorii Biometan, Bioodpady a kompostování, Bioplyn, Kapalná biopaliva, Obnovitelné zdroje energie, Pelety a brikety, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 20.11.2020
Poslední změna: 20.11.2020
Počet shlédnutí: 112

Citace tohoto článku:
SCHWARZ, Martin: Udržitelně udržitelná udržitelnost. Biom.cz [online]. 2020-11-20 [cit. 2020-11-23]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pelety-a-brikety/odborne-clanky/udrzitelne-udrzitelna-udrzitelnost>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto