Rozhovor: Německo uvalilo daň na topení zemním plynem. Měla by ji zavést celá EU, říká německý expert

Německo zavedlo od letošního roku uhlíkovou daň. Podle německého experta na bioenergii Dominika Rutze by měla stejně tak postupovat i celá Evropská unie. Uvedl to v rozhovoru pro EURACTIV.cz.

Dominik Rutz je vedoucím sekce bioenergie a bioekonomiky konzultační společnosti WIP Renewable Energies. Působí také v Evropské technologické a inovační platformě pro obnovitelné vytápění a chlazení. Rozhovor vznikl při příležitosti webináře, který v únoru zorganizovalo České sdružení pro biomasu CZ Biom.

Německo je průkopníkem v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Jak je na tom s vytápěním domácností? Opírá se o čisté zdroje stejně jako v případě výroby elektřiny?

V Německu máme přibližně 45% podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů. Teplárenství je ale v tomto ohledu velmi zanedbané a musíme na něm ještě zapracovat. Podíl obnovitelných zdrojů je v celém odvětví teplárenství pouze 15 %. Zemní plyn vytápí 37,7 % našich budov, topné oleje 19,5 % a obnovitelné zdroje jen 10,6 %. Většina budov je renovována jen částečně nebo vůbec, pro tento sektor tak znamená přechod ke klimatické neutralitě velkou výzvu.

V lednu 2021 byla v Německu zavedena uhlíková daň. Můžete vysvětlit, jak uhlíková daň funguje?

Co se týče vytápění, Německo uvalilo uhlíkovou daň na zemní plyn a topné oleje. V odvětví dopravy byla daň uvalena na naftu a benzín. Strategie spočívá v postupném zvyšování cen. Letos jsme stanovili cenu 25 eur za tunu CO₂, ale cena rok od roku poroste a v roce 2026 přejdeme na flexibilní mechanismus pro její výpočet. Uhlíková daň ovlivňuje spotřebitelské ceny a vede spotřebitele k udržitelnějším rozhodnutím.

Německo podporuje výměnu starých kotlů

V Německu existují programy, které motivují lidi k výměně uhelných kotlů za ekologické alternativy. Můžete přiblížit německý systém?

Je to docela jednoduché. Když máte ve svém domě starý systém vytápění topným olejem, můžete na jeho výměnu za ekologičtější variantu – například za kotel na biomasu – získat dotaci ve výši 45 % celkových investičních nákladů. Pokud tedy máte investiční náklady kolem 20 nebo 30 tisíc eur, tak na nový systém vytápění dostanete od vlády přibližně 10 tisíc eur, což je obrovská částka, obrovská podpora.

Myslíte si, že tento program plní svůj úkol? Mají Němci dostatečnou motivaci k renovaci kotlů?

Program byl veřejností velmi dobře přijat. Nikdo přesně neví, kdy podpora skončí, lidé proto mají o to větší chuť se přihlásit, aby o dotaci nepřišli. V lednu byl program zastaven, ale v novém období odstartoval podobný s ještě vyšším financováním ve výši až 55 %. Přesto mnoho lidí upřednostňuje tradiční systémy vytápění, jako jsou plyn nebo topný olej. Jsou na ně zkrátka zvyklí, chtějí mít jen fungující topení a jsou s ním spokojeni. Navíc není vždy snadné najít někoho, kdo vám nový vytápěcí systém nainstaluje. Ale to je jiný příběh.

Mohl byste to trochu rozvést?

Kvůli těmto podpůrným mechanismům jsou montážní firmy velmi zaneprázdněné. Takže musíte čekat docela dlouho, než seženete montéra. Nemáme dost pracovních sil.

Česká republika bude po odstavení uhelných tepláren vytápět domácnosti zemním plynem. Jak to vypadá se zemním plynem v Německu?

Zemní plyn je stále fosilní palivo, takže zde vidím obrovské riziko. Plynárenský sektor chce samozřejmě rozšířit své podnikání, jejich strategií je co nejvyšší prodej plynu. Do hry tak vstupuje obrovská lobby plynárenského průmyslu, jejíž vliv je vidět i na podpůrném programu, o kterém jsem mluvil dříve. Investiční podporu totiž dostanete i v případě, že vyměníte svůj starý kotel na uhlí za účinnější kotel na zemní plyn. Podle mě to opravdu nelze tolerovat, protože plyn je stále fosilní palivo. V budoucnu bude do sítě dodáváno stále více bioplynu, ale zatím je ho málo. Myslím, že potřebujeme strategii, jak snížit podíl plynu, nebo jak alespoň nerozšiřovat jeho využívání.

Plyn není lepší než uhlí

Myslíte si, že by se na plyn měla obecně vztahovat uhlíková daň?

Jde především o emise skleníkových plynů. Opravdu pochybuji, že plyn je v tomto ohledu lepší než uhlí. Myslím, že je na stejné úrovni. Zemní plyn, který významně přispívá k emisím skleníkových plynů, by měl být zdaněn stejně jako uhlí. Zdanění je jen nástroj, který nás může vést správným směrem. Pokud uplatníte daň na zemní plyn, samozřejmě ne ze dne na den, ale poskytnete plynárenskému průmyslu nějaký čas na plánování, může je to donutit investovat do jiných příležitostí, zejména do nových technologií.

Měla by EU donutit členské státy zavést uhlíkovou daň?

Myslím si, že uhlíkovou daň by měly zavádět národní vlády bez ohledu na politiku EU. Nemusíme čekat na evropská opatření. Měli bychom být trochu kreativnější a nečekat na směrnice z Bruselu. Zavedení povinné uhlíkové daně na úrovni EU by však bylo velmi dobré.

V EU jsme již byli svědky pozitivních příkladů. Často se objeví skupina evropských zemí, které se stanou v některých oblastech průkopníky, a EU pak následuje jejich příklad a vytvoří příslušné směrnice. Státy musí být aktivní. Třeba se jednou i Česká republika stane průkopníkem v nějaké konkrétní oblasti – například v útlumu zemního plynu.

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?