Regionální projekt zřizování kompostování komunálních odpadů na zemědělských farmách v okrese Freistadt (Horní Rakousko) v letech 1992 - 2001

Popis projektu byl získán při exkurzi do Oblastního odpadového sdružení – Freistadt v Rakousku, kterou pořádalo Jihočeské sdružení ochránců přírody 12. listopadu 2002. Text by mohl být užitečný zejména menším a středním obcím při zavádění odděleného sběru a kompostování bioodpadu. Na text navazuje Vzor smlouvy uzavírané mezi obcí a kompostárenskou firmou z Freistadtu.

1. Údaje o okrese

Okres Freistadt je krajinně strukturovaný a je rozdělen na 27 obcí. Největší obcí je město Freistadt s přibližně 8.000 obyvateli. Za ním následuje Pregarten s cca 5.000 obyvateli. Počet obyvatel ve zbývajících 25 obcích se pohybuje mezi 600 až 3.500.

Celkový počet obyvatel v okrese Freistadt:	64.000
Celková plocha okresu:	99.389,61 ha

2. Struktura zaměstnání obyvatel

Okres Freistadt je typický tím, že většina jeho obyvatel odjíždí za prací do průmyslových podniků, apod., do jiných okresů nebo do města Lince. 16.000 lidí takto denně z okresu vyjíždí a oproti tomu 5.500 lidí denně do okresu za prací přijíždí. V regionu je málo pracovních míst.

Opatření, která lidem umožní nalézt práci v místě v regionu jsou tudíž velice žádaná.

Pracující obyvatelstvo dle hospodářských sektorů:

	v číslech	v %
primární sektor	3.500 lidí	cca 10%
sekundární sektor	10.500 lidí	cca 40%
terciální sektor	13.500 lidí	cca 50%

3. Popis projektu:

3.1 Výchozí stav a vyspecifikování problému:

Skládka firmy provozované rodinou Faltinger zabývající se likvidací odpadů byla v roce 1990 zavřena. Krátkodobě nastal nouzový stav v likvidaci odpadů. Starostové okresu museli hledat řešení pro zřízení nové skládky. S městem Linec, které je provozovatelem skládky zbytkového odpadu v Astenu, byla uzavřena smlouva, aby se překlenulo období při hledání řešení pro ukládání zbytkového odpadu z okrese Freistadt.

Bylo vyvinuto enormní úsilí pro nalezení řešení vlastního konceptu likvidace odpadů v okrese. Cílem bylo zredukování zbytkového odpadu, jehož ukládání na skládkách je nákladnou záležitostí.

Bylo zřízeno Okresní sdružení pro zpracování odpadů (Bezirksabfallverband neboli zkráceně BAV), s vlastní kanceláří a provozovnou, které se ujalo zjišťování všech otázek týkajících se odpadového hospodářství v okrese.

Koncept zpracovávání odpadu v okrese charakterizují dvě linie likvidace odpadů, které byly postupně realizovány:

1. struktura sběren odpadů (viz 3.2)
2. kompostování na farmách (viz 3.3)

3.2 Zřizování sběren odpadu pokud možno v každé obci (struktura sběren):

Ve 24 ze 27 obcí okresu byly postupně zřizovány sběrny. Sběrny jsou veřejné budovy s většími či menšími dvory, kde může občan pod dohledem personálu sběrny odevzdat až cca 40 různých odpadních materiálů. (Sběrny jsou využívány 95% obyvatel).

Sběrnám by se bylo třeba podrobněji věnovat ve vlastním projektu.

3.3 Zřizování kompostování komunálních odpadů na farmách v okrese:

3.3.1 Výchozí podmínky z roku 1992

• Zákon předepisuje separaci kompostovatelných odpadů a jejich separátní odvoz. Obce mají s ohledem na regionální kompostovací zařízení, která budou případně provozována Okresním sdružením pro zpracování odpadů (BAV), za úkol zřídit a provozovat dostatečný počet kompostovacích zařízení, která budou biologický odpad určený ke kompostování odebírat.
• Dle §9, odst. 5 zákona o odpadovém hospodářství vydaném hornorakouskou vládou si mohou obce ke splnění svých úkolů najmout třetí osoby.
• V okrese neexistuje žádný podnik, který by se zabýval likvidací odpadů a neexistuje ani žádné kompostovací zařízení.
• Redukce napadlého odpadu o 40 váhových procent (podstatné ustanovení smlouvy uzavřené s městem Linec o přebírání zbytkového odpadu do 31.12.1996 a jeho ukládání na příslušné skládce).

3.3.2 Cíle projektu

• Vyjmutí kompostovatelných odpadů ze zbytkového odpadu má smysl jak z hlediska hospodářského (= nízké náklady spojené s ukládáním odpadu), tak ekologického (kompostovatelné odpady jsou hlavním zdrojem problémů na skládkách, jako jsou např. průsaky, pachy, plyny, ….) a navíc jsou tyto odpady jediné, které lze téměř na 100% zhodnotit.
• Vyprodukování kompostu, který je hodnotným hnojivem zlepšujícím kvalitu půdy pro následné zemědělské hospodaření.
• Vytvoření nového zdroje příjmů pro farmáře formou komunálních činností v oblasti služeb.
• Podpora procesu šíření znalostí a informací o této problematice, aby přešly do vědomí veřejnosti. Kompostování biologických odpadů na farmách je názorným příkladem jak řešit v uzavřeném systému problematiku odpadů, surovin a energie.
• Posilování tvorby hodnot a pracovních míst v regionu.

3.3.3 Postup při realizaci záměru a úspěchy při řešení problému

• Říjen 1991: seznámení zájemců z řad majitelů farem s problematikou ve spolupráci s místní okresní zemědělskou komorou (Bezirksbauernkammer BBK) - 26 účastníků akce
• Následná intenzivní spolupráce mezi Okresním sdružením pro likvidaci odpadů (BAV) a Okresní zemědělskou komorou (BBK) s cílem důsledného vyhledávání zájemců o provozování kompostovacího zařízení.
• Usnesení politického grémia ve věci kompostování na farmách
• Zaangažování a vyškolení poradce pro záležitosti kompostování (absolvování kurzu na farmě rodiny Lübke), který bude míst na starost kompostování pokrývající plošně celý region.
• Březen 1992: prvé setkání zájemců v rámci akce organizované Okresní zemědělskou komorou - 50 účastníků
• Duben 1992: druhé setkání zájemců (30 účastníků) za účelem projednání témat:
  • smlouva mezi majitelem farmy a obcí
  • strojní vybavení
  • seznámení s programem chystaných kurzů na téma kompostování
  • stanovení, kdo z farmářů v příslušné obci bude svážet materiál určený ke kompostování
• Květen 1992: Organizace a provádění jednotýdenních intenzivních kursů na téma "Kompost"; referenti paní Uta Lübke, p.Angela Lübke, Urs Hildebrandt - 28 účastníků. Kurs je závazný a stává se podstatnou podmínkou smlouvy uzavřené s obcí (cílem je vybavit farmáře od samého počátku potřebnými odbornými znalostmi). Financování kursu bylo zajištěno Okresním sdružením pro likvidaci odpadů

• Duben a červen 1992: organizace předvádění strojů na obracení kompostu a dezintegrátoru, vždy na některé farmě.
• Červen 1992: intenzivní vyjednávání ohledně stanovení tarifů a uzavírání smluv mezi obcemi, Okresním sdružením pro likvidaci odpadů a Okresní zemědělskou komorou.
• Odsouhlasení okresního konceptu s hornorakouskou zemskou vládou a umisťování kompostovacích zařízení na farmách v souladu s požadavky znalců hornorakouské zemské vlády.
• Vypracování konceptu podpory záměru ve spolupráci s hornorakouskou zemskou vládou s cílem podpory při pořizování strojů na obracení kompostu
• Červen 1992: společný nákup 16 obracečů kompostu od firmy Sandberger a 2 strojů vlastní výroby a jednoho dezintegrátoru (financování: viz náklady na zřizování kompostování na statcích v okrese Freistadt). Provozovatelem dezintegrátoru byl stanoven jeden majitel statku z řad kompostovatelů (zavedení systému půjčování obracečů kompostu je stěží možné pro nutnost častého obracení).
• Zapojení se do přípravy pro vydání předpisu hornorakouské vlády týkající se kompostovacích zařízení. Získání vlivu při přípravě.
• Červenec 1992: prezentace konceptu kompostování na politických grémiích a rozhodnutí o zavedení kompostování do praxe. Předání vzorových smluv obcím a přiřazení farem k obcím.
• Následně uzavírání smluv mezi obcemi a farmáři prostřednictvím příslušných usnesení obecních rad týkajících se kompostování zelených odpadů a odřezků keřů.
• Současně město Freistadt (největší obec okresu co do počtu obyvatel) zahájilo v roce 1992 organizaci separace kuchyňského odpadu do "bio-nádob". Postup byl následující:

Sběr kuchyňských odpadů pomocí bio-nádob:
Zahájení testování pilotního projektu na 50 domácnostech:

Stěžejní úkoly:

• bio-nádoby musí být vyprazdňovány jedenkrát týdně, ať již jsou plné nebo nikoliv (hygienický požadavek)
• domácnosti byly přizvány před zahájením sběru na informační schůzku
• pozvánky na schůzku rozeslala obec příslušným domácnostem adresně
• bio-nádoby jsou opatřeny jménem a adresou domácnosti = odstranění anonymity vede k 99%-ní čistotě odpadu
• každá domácnost má vlastní bio-nádobu - i v případě činžovních domů
• farmáři svážející bio-odpad bio-nádoby sami vyprazdňují a obsah kontrolují
• domácnost si sama zvolí velikost bio-nádoby z nabídky objemů 7, 23 nebo 46 litrů
• používání bio-nádoby není spojeno se žádným poplatkem (to je nejdůležitější!)
• náklady, které z toho farmářům vzniknou, hradí obce z poplatků za všeobecný odvoz odpadů

• 1993: po úspěšné zkušební fázi se v celém městě Freistadt zavádí bio-nádoby. Je uspořádáno cca 15 informačních setkání s obyvateli města, na kterých se domácnostem předají bio-nádoby a vysvětlí se postup při sběru bio-odpadu.

Zpracovávání kuchyňského odpadu je nutné provádět bez ohledu na zpracovávané množství na zpevněné ploše na farmě, neboť kompostování se provádí bez ohledu na počasí po celý rok.

Podzim 1993: pro účely zpracovávání kuchyňských odpadů svezených z města Freistadt byla v okolí obce zřízena 4 kompostovací zařízení na zpevněné ploše (viz náklady na zřizování kompostování na farmách).

• Další kroky podniknuté v roce 1993 a 1994:
  • jednání se správou silnic o převzetí doprovodných materiálů
  • zřízení sběru kuchyňského odpadu v obcích Lasberg, Pregarten
  • prověření kompostovacího zařízení z vodohospodářského hlediska
  • zpevnění dalších ploch pro zřízení kompostování
• Další postup v letech 1995 až 2001:
  • zavedení sběru kuchyňských odpadů ve 24 z 27 obcí okresu
  • další zpevňování ploch v kompostovacích zařízeních (10 kompostáren z 20 se již provozuje na zpevněné ploše) a rozšiřování stávajících zařízeníz  důvodů zvyšujícího se množství vstupního materiálu - viz příloha)
  • nákup speciálních sběrných vozů a různých přístrojů pro profesionální kompostování (zařízení na zkrápění kompostu, nakladače, ….)
  • zavedení prodeje kompostu a kompostových substrátů :
            velká poptávka
            přírodní produkt pocházející z regionu
            posílení příjmů farem

4. Užitečnost projektu:

4.1 Užitek z hlediska ekonomického, podnikatelského a z hlediska situace rodin:

• Kompostování, je-li prováděno odborně, představuje pro provozovatele nikoliv nezanedbatelné pracovní zatížení:
  tato činnost může být vykonávána na místě ve vlastním provoze, čímž se zvyšuje kvalita činností provozovaných na dotčených farmách a tím sociální postavení rodin farmářů. Zavedením a provozováním kompostování si již nemusí většina farmářů hledat další zaměstnání mimo statek z finančních důvodů.
• Zřízením regionálního kompostování na farmách a s tím spojeným pravidelným svozem kuchyňských odpadů z domácností se v minulých 10 letech podařilo vytvořit v okrese Freistadt v přepočtu na plnou zaměstnanost cca 12 pracovních míst.

4.2 Ekologické hledisko (zajištění životně důležitého spojení půda, voda, vzduch)

• Kompost přispívá ke zlepšení stavu půdy co do obsahu humusu; dobrý kompost obohatí půdu o výživné látky a o trvalý humus. Zaktivuje a obohatí se půdní život.
• Kompost podporuje jakost vzduchu, vody a výživných látek půdy pro růst rostlin,
• napomáhá snížení půdní eroze,
• zlepšuje odolnost rostlin proti škůdcům a nemocím,
• nahrazuje prodávaná průmyslová hnojiva a postřikové prostředky (většina farem provozujících kompostování se stávají bio-farmami).
• Aktivní, zdravá půda, která je výsledkem kompostování je bezpodmínečným předpokladem pro produkci kvalitativně vysokohodnotných a zdravých potravin.

4.3 Jiné pozitivní účinky:

• Rychlá realizace jednoho z nejdůležitějších cílů odpadového hospodářství : Redukce zbytkového odpadu o 40 váhových procent.
• Vysoká funkčnost a bezpečný proces kompostování v malých zařízeních a odstranění anonymity vytváří důvěru v tento systém.
• V porovnání s velkými provozy neexistuje problém s odbytem kompostu - ba právě naopak, poptávka po něm převyšuje jeho produkci.
• Decentrální zařízení kladou malé nároky na přepravu - vylučují "turistiku" biogenních odpadů.
• Jedná s o nákladově výhodný provoz, neboť není zapotřebí důmyslné techniky.
• Podporování kompostování vlastního odpadu ze zemědělské produkce (hnůj, atd.)

4.4 Užitek pro rakouské zemědělské hospodářství:

• ozdravění půdy
• výroba vysoce hodnotného zemědělského hnojiva - náhrada za syntetické hnojivo
• systém přispívá ke snadnějšímu přechodu k produkci bio-potravin
• systém aktivně přispívá k ochraně životního prostředí - dobrý image celé země
• zemědělství se tak stává díky tomuto uzavřenému cyklu nepostradatelným partnerem konzumentů

4.5 Užitek pro konzumenty, příp. pro společnost:

• nákladově nenáročný způsob jak zredukovat zbytkový odpad o 40 váhových procent
• Poněvadž tento způsob vyžaduje méně nákladů než je tomu v případě centrálních zařízení s "High tech" vybavením, spotřebovává také méně veřejných finančních prostředků
• nižší poplatky vybírané od konzumentů za likvidaci odpadů než je tomu v jiných okresech

5. Nutné předpoklady pro realizaci projektu i v dalších regionech:

• dobrá spolupráce mezi orgánem zastupujícím zemědělce, obcemi a místem kompetentním pro odpadové hospodářství
• profesionální vedení při realizaci projektu v otázkách právních, organizačních a odborných
• důsledné prosazování projektu decentralizovaného kompostování na statcích proti velkým zařízením při rozhodování v grémiích a na veřejnosti
• dobré předpoklady mají regiony s rozšířeným chovem dobytka (pro větší hustotu bio-farmářů a disponibilitu hospodářských hnojiv
• důslednost při realizaci potřebných kroků

 

Překlad: Irena Šefčíková

Tweet

Biometanová stanice Krakořice mění hnůj na zelený plyn

Regulace teploty plynových motorů

Technologie zvyšující efektivitu výroby bioplynu

Bioodpady z našich kuchyní: Cesty k hygienickému a udržitelnému zpracování

Efektivní hospodaření s digestátem