Jak krmný šťovík odolává suchu

Je obecně známo, že průběh počasí v roce 2015 se vyznačoval extrémním suchem, provázeným vysokými teplotami. Během letních měsíců se vyskytlo nejvíce tropických dnů, za celé období meteorologického sledování atmosférických srážek a teplot v České republice. To se samozřejmě odrazilo na vegetaci řady zemědělských plodin, včetně krmných pícnin. Pouze druhy, které byly začátkem léta již v závěru vegetace a přirozeně dosychaly, nebyly význačně poškozeny a v některých lokalitách dosáhly dobrých výsledků. To se týkalo například obilovin, především ozimů.

Krmné plodiny a šťovík

Běžně známé krmné plodiny s delší vegetační dobou, včetně víceletých a vytrvalých pícnin byly suchem a horkem na většině území ČR velmi silně poškozeny. Jedná se jak o víceleté pícniny, jako např. o vojtěšku nebo jetele, tak i o trvalé travní porosty (TTP). Většinou byly poškozeny tak, že ani začátkem podzimu, kde se srážky začaly vyskytovat a teploty se zmírnily, se jejich vegetace obecně nijak nezlepšila. Na mnoha místech byly tímto extrémním počasím poškozeny především kukuřice, které jsou nyní základem krmné píce, i zdrojem surovin pro bioplynové stanice. Nejhorší byla situace na jižní Moravě, nebo v Polabí, zvl. na lehčích půdách se slabou vododržností ornice. Tyto porosty zasychaly již během léta a mnohde se sklízely zcela suché již v srpnu. Svědčí o tom např. obr. 1, pořízený 9.10. 2015 na jihu Moravy, kde byl porost kukuřice již zcela suchý a rostliny dosahovaly v průměru jen něco přes 0,5 m, což je oproti obvyklému vzrůstu zcela nedostatečné.

Porosty krmného šťovíku byly suchem a vysokými teplotami také částečně poznamenány, ale jen během nejkritičtějšího období v červenci a v srpnu. Jakmile nejhorší sucho a horko pominulo, začalo se obrůstání šťovíku opět dobře obnovovat. Je to zřejmé např. na porostu určeného ke krmení, jak je vidět na obr. 2. Tento porost je přitom také na jižní Moravě a to nedaleko porostu kukuřice znázorněného na obr. 1 a byl pořízen ve stejný den.

V případě porostů šťovíku určených pro výrobu bioplynu v BPS, byla první hlavní seč sklizena již v polovině června a tak letošní kritické sucho, v tomto případě krmný šťovík, ještě nepostihlo. Porost se vytvořil obdobně jako v minulých letech a dosáhl průměrné výšky kolem 2 m, jak je vidět na obr. 3. Pro využití šťovíku v BPS se jedná o první a hlavní sklizeň. Tato první seč, která je pro výrobu bioplynu rozhodující, se tak od již čtyřech předešlých sklizní nijak zvláště nelišila a pro BPS poskytla očekávanou sklizeň. 

Pouze první doplňková sklizeň, tj. druhá seč (letní) nenarostla dostatečně, neboť byl šťovík nedostatkem vody v tomto období rovněž postižen. Po zmírnění horka a sucha, ke konci letního období porosty krmného šťovíku začaly opět zdárně obrůstat. Porost byl plně zapojen a poskytl tak alespoň 1 z doplňkových sečí (obvykle bývají tyto seče 2). Oproti běžným pícninám se tedy porost krmného šťovíku udržel mnohem lépe i v letošních, tak nepříznivých podmínkách. Je to vidět také ze sousedního trvalého travního porostu, který slouží jako pastva pro dojnice a navazuje přímo na pozemek se šťovíkem.

Tato pastvina je částečně zelená jen v nižší poloze kolem strouhy či potoka, kde je půda vlhčí. Směrem do vyšší polohy je travní porost téměř celý suchý. I přesto, že porost šťovíku je ještě výše na kopci, je v plné vegetaci, dokonale zapojený a poskytuje tak další sklizeň, případně i pro krmení skotu. Způsob využití krmného šťovíku pro BPS lze totiž výhodně kombinovat s krmením skotu tak, že první hlavní seč, kdy šťovík vytváří vysoké lodyhy, se použije pro BPS a další (doplňkové) seče, kdy se vytváří jen přízemní listy, se tato píce zkrmuje, třeba i pastvou. Velmi vhodným příkladem tohoto kombinovaného používání by mohlo být rozšíření pastviny i na porost krmného šťovíku.

Příčinou zdárnějšího překonání nepříznivých povětrnostních podmínek šťovíkem oproti ostatním pícninám je jeho hluboké zakořeňování. Jeho kořenový systém proniká do hlubokých vrstev ornice (případně i podorničí) a tak dokáže čerpat vodu i z hlubších vrstev půdy. To je výhodné nejen pro zajištění zdárné vegetace šťovíkových rostlin, ale též pro zlepšení půdy. Průniky vlásečnicových kořenů tak napomáhají vzniku pórů, čímž se půda provzdušní a umožní se tím namnožení mikroflóry. Takové mikrobiologické oživení půdy přispívá jednoznačně k celkovému zlepšení půdních vlastností pro šťovík i pro následné plodiny. Hluboký kořenový systém je mimoto výhodný i pro zabránění eroze půdy. To je v současné době stejně velký problém, jako je postupný, stále větší výskyt suchých ročníků s omezenými dešťovými srážkami. Z hlediska relativně úspěšného překonání sucha i horka je proto šťovík perspektivní plodinou také z hlediska eroze. Porosty krmného šťovíku se totiž úspěšně pěstují i na svažitých pozemcích.

Dostatečnou sklizeň poskytl šťovík i při pěstování na suchou hmotu. Narostl do výšky přes 2 m, byl dostatečně hustý, plně zapojený již v polovině června 2015, takže pozdější sucho mu již nikterak neuškodilo. Spíše naopak, protože se porost velmi dobře vysušil, a tak se mohl spolehlivě bez rizika uskladnit. Přispělo k tomu také to, že se sklizeň pro suchou hmotu obvykle provádí poměrně brzy, začátkem července někdy i koncem června. Také v této lokalitě na severní Moravě, se pěstuje na svažitých pozemcích, kde jsou tak vyřešeny problémy s erozí půdy, a to dlouhodobě, neboť tento porost na více než 20 ha byl založen již v r. 2010. Poskytuje tak již plných 5 let palivo a při jeho řádném ošetřování vydrží tento porost ještě i dalších 5 let v plné vegetaci. Jeho význam oceňují pěstitelé zemědělského družstva také proto, že ušetří každoročně asi 300 tisíc Kč za otop svých provozních budov a přitom jsou zcela nezávislí na cenách i dodávkách tradičních paliv.

Velmi dobré výsledky byly také zjištěny při krmení skotu, zvláště dojnic touto mimořádně vynikající pícninou, jak bylo již dříve popsáno. Pro úplnost zde uvádím ve stručnosti jen několik výsledků se zkrmováním, resp. přikrmováním dojnic. Krmný šťovík zvyšuje dojivost (nejméně o 1 až 2 litry na kus denně) a současně zlepšuje jakost mléka, jak je vidět na připojených grafech.

Mimo tyto příznivé výsledky je třeba vyzdvihnout také ekonomický efekt krmného šťovíku, např. oproti pěstování kukuřice. Při vyhodnocení nákladů na jeho pěstování pro BPS bylo zjištěno, že jsou náklady na pěstování 1 ha méně než poloviční vůči nákladům na 1 ha kukuřice. Obdobné výsledky byly zjištěny i v nákladech na 1 tunu produkce šťovíku, oproti kukuřici. Navíc je nutné zhodnotit zcela bezrizikové pěstování krmného šťovíku z hlediska eroze půdy, které hrozí reálně při pěstování kukuřice.

Souhrn a závěry

Jak je ze stručného popisu vegetace krmného šťovíku zřejmé, je jeho pěstování výhodné jak z ekologického hlediska, tak pro jeho příznivé ovlivnění půdních vlastností a je schopen odolávat lépe nepřízni počasí (sucho, horko), než jiné běžné pícniny (včetně jetele, vojtěšky, TTP i kukuřice). Proto je třeba věnovat mu větší pozornost odborné veřejnosti, než je tomu dosud a překonat tím ještě stále velkou nedůvěru, ovlivněnou zřejmě jeho srovnáváním s plevelnými druhy. V poslední době je k dispozici zájemcům o jeho pěstování podrobný popis v nové publikaci, včetně vysvětlení, proč krmný šťovík nijak neškodí dobytku při jeho zkrmování, ale naopak se tím zvyšuje jeho užitkovost. Podrobnosti o způsobu pěstování i využívání krmného šťovíku je uvedena v publikaci s názvem: „Pěstování rostlin pro energetické a technické využití“.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu