Víceúčelové využívání krmného šťovíku

Krmný šťovík se u nás začal pěstovat pro alternativní vytápění domácností, obdobně jako dřevní štěpka nebo brikety či pelety. Jeho využívání nedosáhlo ale takového rozšíření, jako dřevní paliva, přesto, že jeho výhřevnost a další palivové vlastnosti jsou rovněž vhodné. Příčinou je nedůvěra veřejnosti vůči šťovíku a obava z jeho nekontrolovatelného šíření, i když to bylo mnohokrát spolehlivě vyvráceno. Přesto si někteří pěstitelé k tomuto účelu porosty šťovíku založili a úspěšně jím vytápěli rodinné domy, jak je zde popsáno. Dlouhodobá vytrvalost a opakované obrůstání porostu v průběhu vegetace umožňuje ale i jeho další kombinované využívání, např. pro krmení dobytka, jak je dále uvedeno.

Krmení dobytka šťovíkem

Tento šťovíkový porost je ale i po 6 letech stále ještě dosti vitální, pravidelně obrůstá, a tak je škoda jej dále nevyužívat, i když jiným způsobem. V důsledku sucha a velkého letního horka je sklizeň objemných krmiv z luk a pastvin nedostatečná a chovatelé dobytka mají velké starosti, jak svá zvířata nakrmit. Proto neušlo toto pole pozornosti zdejšímu zemědělci, který v loňském roce (2017) nesklidil téměř žádné seno z vyschlých luk. Zaujalo ho zejména to, že šťovík začíná po letním prodiskování ihned obrůstat a vytváří nové porosty pěkné šťavnaté píce – viz Obr. 7. Tento vegetační rytmus krmného šťovíku je ale jinak běžně známý, protože při pravidelném sečení pro krmné účely vytváří 3 až 4 seče do roka. Zemědělci tomu zpravidla nevěří a začínají se o něj zajímat většinou až když je tradiční píce nedostatek, nebo když takové šťovíkové pole mohou delší dobu sledovat, jako tomu bylo v tomto případě.  

V loňském roce tedy nebyl již šťovík sklizen a zpracován pro vytápění, tak jako předchozí léta, ale byl použit pro krmení skotu. Byla k tomu účelu sklizena hned první hlavní seč včetně vysokých lodyh. Chovatel byl velmi překvapen, jak dobytku šťovík chutná. Krávy i mladý skot zkonzumovali šťovík téměř beze zbytku, až na zaschlé tvrdé šťovíkové lodyhy. Tento nedostatek byl způsoben zřejmě nevhodným, příliš pozdním termínem sklizně, kdy byl porost už přestárlý. 

U nás se seje pouze jedna odrůda krmného šťovíku (Rumex OK 2), ale lze jej využívat trojím způsobem, který se liší jen termínem sklizně. Pro krmné účely je třeba sklízet šťovík dříve, než pro využití v bioplynové stanici a ještě dříve, než pro vytápění. Proto je pro krmení šťovíkem potřeba upravit termíny sklizně ke krmení tak, aby jej dobytek zkonzumoval v plném rozsahu, včetně lodyh. Protože tento porost převzal oficiálně nový pěstitel a bude jej dále používat výhradně pro krmné účely, je nutné, aby se řádně seznámil s nejvhodnějšími termíny jednotlivých sklizní tak, aby z něj získal co největší užitek. K tomu lze využít agrotechniku pěstování i sklizně šťovíku, která je již podrobně vypracována podle dlouholetých zkušeností z různých lokalit z celé ČR.  Tyto agrotechnické zásady jsou přitom získány přímo z provozních podmínek, tedy ani z pokusů nebo modelů. Proto se pěstitel může na tyto zkušenosti plně spolehnout, ale také je třeba tyto zásady přísně dodržovat. Pak může být úspěch s pěstováním šťovíku jednoznačně zaručen.

Kombinované využívání šťovíkové biomasy lze doporučit také v dalších případech. Typickým příkladem může být sklizeň první seče tvořené vysokými rostlinami (jako na Obr. 2) pro využití šťovíku v bioplynové stanici (BPS) a další, doplňkové sklizně pro krmení dobytka. Po první hlavní sklizni šťovík dále rychle obrůstá a může vytvořit minimálně ještě jednu nebo i dvě další seče kvalitního zeleného krmení, viz Obr. 8. Takový obrost šťovíku je vhodné nechat zaschnout na poli a poté jej sbalit do balíků jako senáž. Zkušenosti s tímto způsobem krmení skotu jsou prověřeny dlouholetým sledováním, takže se sklizeň tohoto  nového obrostu rozhodně vyplatí.

 

Souhrn a závěry

Krmný šťovík je vitální, dlouhodobě vytrvalá plodina, využitelná 3 různými způsoby: pro suchou biomasu, pro bioplynovou stanici jako doplněk či jako náhrada za kukuřici, nebo ke krmení dobytka. Po první hlavní sklizni šťovík dále obrůstá a vytváří další doplňkové seče, které se vyplatí sklízet jako senáž a získat tak kvalitní krmení (případně jej pěstovat jen ke krmení, což bývá v poslední době jeho nejčastější uplatnění). Tento způsob pěstování šťovíku lze využívat kombinovaně jak pro bioplyn či suchou hmotu, tak lze porost využívat několik let jen pro suchou hmotu (příp. pro BPS) a v dalších letech např. ke krmení.  Vytápění šťovíkem je úspěšné, jen je třeba při rozdělávání ohně použít dřevo. Pak se přikládají brikety, které dobře hoří v kamnech na biomasu. Pokud nelze z organizačních důvodů pokračovat v tomto způsobu vytápění domu, lze předat třeba i starší (např. 6tiletý) dobře založený porost k využití pro jiné účely, jako tomu bylo v tomto případě.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost