Připravovaná podpora využívání obnovitelných energií

V současné době je připravován zákon na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Zákon implementuje Směrnici 01/77 EC do naší národní legislativy.

Účelem tohoto zákona je návrh národního indikativního cíle pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů k roku 2010 a vytvoření podpůrných schémat, která zajistí dosažení národního indikativního cíle. Zákon se dále zabývá certifikací elektřiny z obnovitelných zdrojů a správními postupy povolovacích řízení pro zařízení vyrábějící elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Snahou expertů, připravujících tento zákon je zobecnění základních principů podpory výroby tepla z obnovitelných zdrojů.

Cíle zákona

1. Zvýšit podíl výroby elektřiny v zařízeních na bázi obnovitelných energetických zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v takovém rozsahu, aby v roce 2010 byla v ČR dosažena cílová hodnota 7%.
2. Zvýšit podíl obnovitelných energetických zdrojů na primární spotřebě energetických zdrojů v takovém rozsahu, aby v roce 2010 byla v ČR dosažena cílová hodnota 6 %.
3. Přispět snížením emisí skleníkových plynů k ochraně klimatu.
4. Přispět snížením emisí ostatních škodlivin do prostředí k ochraně životního prostředí.
5. Přispět ke snížení závislosti na dovozu energetických surovin.
6. Přispět ke zvýšení diverzifikace a decentralizace zdrojů energie, a tím ke zvýšení bezpečnosti dodávek energie.
7. Přispět ke zvýšení podnikatelské jistoty investic do obnovitelných zdrojů energie.
8. Podpořit vytvoření institucionálních podmínek pro zavádění nových technologií a k jejich proniknutí na trh jak v tuzemsku tak v zahraničí.
9. Využíváním biomasy přispět k péči o krajinu.
10. Podporou využívání obnovitelných zdrojů energie přispět k vyšší zaměstnanosti v regionech.

Při stanovení schémat pro podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se předpokládá, že až do doby úplného otevření trhu s elektřinou bude podpora stávajícím systémem pevných výkupních cen. Tyto pevné výkupní ceny jsou garantovány státem a jejich výše vychází z výpočtů ekonomické efektivnosti v konkrétních technologiích. Zároveň je deklarována povinnost vykoupit elektřinu z obnovitelných zdrojů. Vzniklé vícenáklady spojené s výkupem zelené elektřiny nesou všichni koneční odběratelé. Konečným cílem podpory v době úplného otevření trhu s elektřinou bude systém obchodovatelných kvót.

Základní principy podpůrného schématu

• Stanoví se povinné kvóty pro povinný minimální podíl elektřiny, vyrobené z obnovitelných zdrojů, na spotřebované elektřině v zemi.
• Za dodání elektřiny, vyrobené z obnovitelných zdrojů, obdrží její výrobce odpovídající množství zelených certifikátů.
• Stanoví se povinnost povinných osob (dodavatelů elektřiny konečným spotřebitelům) dokládat plnění stanovené kvóty odevzdáním příslušného množství zelených certifikátů.
• Zelené certifikáty je možné volně obchodovat, tj. aktéři nemusí přímo nakupovat zelenou elektřinu v množství vyžadovaném kvótou, ale povinnost lze plnit odevzdáním zelených certifikátů. Obchod se zelenými certifikáty nemusí tedy nutně plně kopírovat fyzický obchod se zelenou elektřinou.
• Zelené certifikáty se mohou vztahovat i na jiné zdroje než 100% OZE - úměrně dle ušetřených emisí CO₂ (případně i jiných vlivů na životní prostředí), například KVET a kogenerace z fosilních paliv.
• Je zavedena možnost omezeného půjčování a ukládání certifikátů (banking) mezi jednotlivými zúčtovacími obdobími po stanovené maximální období.
• Ukládání - umožňuje přebývající certifikáty uložit a využít je v následujícím období.
• Půjčování - umožňuje "půjčit" a využít letos certifikáty, které budou vydány až v následujících letech (dá se využít zejména v letech s nižší než předpokládanou výrobou).
• Je stanovena pevná délka platnosti certifikátů.

Podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů

Podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů má být zabezpečována Krajskými úřady, Ministerstvem zemědělství a Státním fondem životního prostředí. Finanční zabezpečení této podpory má být zpoplatněním fosilních paliv (uhlíková daň). Plátci tohoto odvodu budou těžaři nebo dovozci uhlí, ropy a zemního plynu. Sazby odvodu budou stanoveny dle produkce ekvivalentem oxidu uhličitého na jednotku energie. Odvod bude z 10-30% příjmem Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu a ze 70-90% příjmem krajských rozpočtů.

V rámci programů MZe bude podporováno:

• zakládání a údržba porostů rychle rostoucích dřevin (dotace na každý ha),
• podpora produkce bylin pro energetické využití (dotace na každý ha),
• podpora výstavby zpracovatelských linek pro výrobu briket ze slámy (dotace až do stanovené výše investičních nákladů),
• podpora výstavby zpracovatelských linek pro briketizaci a peletizaci dřevní štěpky z účelově pěstované energetické biomasy, klestu, dřevního odpadu z lesní výroby a probírek, případně jiného dřevního odpadu (dotace až do stanovené výš investičních nákladů).

Výši podpory a základní pravidla pro poskytování podpory stanoví vyhláška MZe.

CZ Biom navrhuje změnu těchto zásad tak, aby podpora zahrnovala výstavbu zpracovatelských linek pro výrobu briket a pelet nejen ze slámy, ale i z bylin pro energetické využití.

V rámci krajských programů podpory obnovitelných zdrojů tepla bude podporováno:

• Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby tj. dodávka tepla a / nebo TUV pro jeden objekt nebo malou skupinu objektů pro fyzické osoby (kotle na biomasu, solární systémy, tepelná čerpadla). Podpora bude poskytována formou dotace.
• Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí, tj. výstavba nových systémů využívajících obnovitelné zdroje a přechod stávajících systémů využívajících fosilní paliva na obnovitelné zdroje. Jde o instalaci systémů využívajících biomasu, solárních systémů a tepelných čerpadel. Podpora bude poskytována formou dotace, případně i půjčky.
• Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV ve školství, zdravotnictví, objektech sociální péče a v účelových zařízeních neziskového sektoru. Jedná se o náhradu nebo částečnou náhradu vytápění, včetně ohřevu TUV zařízeními na využívání obnovitelných zdrojů energie (kotle na biomasu, tepelná čerpadla, solární systémy), případně o zavedení těchto zařízení na využití obnovitelných zdrojů tepla v nově budovaných objektech. Podpora bude poskytována formou dotace, případně i půjčky.
• Investiční podpora výstavby zařízení pro společnou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy a z bioplynu. Jde o výstavbu kogeneračních jednotek, kde palivem je biomasa, resp. bioplyn vznikající fermentací zemědělských odpadů a biologicky rozložitelných (tříděných) odpadů. Dále se jedná např. o systémy s termickým zplyňováním dřeva, parním kotlem s parní turbínou atd. Podpora bude poskytována formou dotace, případně i půjčky.
• Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV v účelových zařízeních. Jde o instalaci solárních systémů, tepelných čerpadel a systémů využívajících biomasu. V úvahu přicházejí například veřejné bazény a koupaliště (kapalinové kolektory), zařízení sportovišť, využití odpadního tepla z chladících zařízení odpadních vod, kanalizací, náhrada spalování fosilních paliv biomasou nebo využití nekontaminované biomasy z výroby atd. Podpora bude poskytována formou dotace, případně i půjčky.
• Podpora vzdělávání, propagace, osvěty a poradenství například formou organizování výstav a soutěží, přípravy pomůcek a předmětů pro školy; organizování odborných kursů, seminářů a konferencí neziskového charakteru, které jsou orientovány na cílové skupiny veřejnosti; vydávání informačních a propagačních materiálů (rozšiřování zkušeností z demonstračních projektů, přenos poznatků a zkušeností ze zahraničí, zvýšení informovanosti v regionech a obcích o možnostech využívání obnovitelných zdrojů energie atd.).

Výši podpory a základní pravidla pro poskytování podpory stanoví vyhlášky krajských úřadů.

A na závěr ještě k indikativním cílům. Zájmy biomasy v příslušných komisích zastupoval Ing. Motlík, předseda asociace obnovitelných energií.

Odůvodnění některých cílů výroby energie z obnovitelných zdrojů k r. 2010

Biomasa - elektřina

Pevná biomasa - využitelný potenciál a výroba v ČR v roce 2010 (dle podkladů CZ Biom):

1/ Dřevo, dřevěný odpad (odpad z těžby dřeva, probírky, prořezávky, odpad z primárního a sekundárního zpracování dřeva).

V ČR z roční produkce dřeva využita méně než polovina. Při těžbě dřeva se využije 70 %, 30 % je odpad. Při zpracování dřeva činí odpad dalších cca 25 %.

Roční těžba dřeva v roce 2000	12,5 mil. m3
Roční těžba dřeva v roce 2010	11,5 mil. m3
z toho z toho palivové dřevo a využitelný odpad 40 %	4,6 mil. m3
to je při měrné hmotnosti 600 kg / m3	2,76 mil. tun
to je při výhřevnosti 12 GJ/t	33,1 PJ

2/ Obilná sláma

Obiloviny zaujímají v ČR 51,5 % plochy zemědělské půdy.

V roce 2000 obiloviny pěstovány na ploše	1,58 mil.ha
V roce 2010 obiloviny na ploše	1,48 mil.ha
to je při výnosu slámy 4 t/ha	5,9 mil.t
to je při výhřevnosti slámy 14,4 GJ/t	85,2 PJ
70 % slámy je nutné použít na stelivo a krmení, část je zaorávána, existují i další překážky v energetickém využití slámy (dopravní vzdálenosti, ochota zemědělců dodávat slámu), takže lze předpokládat využití 7 % slámy, to je	6 PJ

3/ Řepková sláma

Z pohledu zásad řádné agrotechniky lze pěstovat řepku maximálně na 12,5 % orné půdy.

V roce 2000 řepka pěstována na ploše	230 tis. ha
v roce 2010 řepka na ploše	270 tis. ha
to je při výnosu slámy 4 t/ha	1,08 mil. t
to je při výhřevnosti 15 GJ/t	16,2 PJ
řepkovou slámu nelze použít na krmení nebo na stelivo, jen malá část je zaorávána, vzhledem k dalším překážkám (dopravní vzdálenosti, ochota zemědělců dodávat slámu) lze předpokládat využití cca 60 % slámy, to je	9,7 PJ

4/ Energetické rostliny

Jde o energetické byliny (šťovík krmný, komonice atd.) a rychle rostoucí dřeviny (topol, vrba apod.), které lze pěstovat například na zemědělské půdě uvolněné z využití pro pěstování potravinářských plodin nebo na antropogenních půdách (rekultivované plochy v průmyslových oblastech, rekultivované skládky odpadů, haldy po těžbě apod.).

V roce 2010 bude uvedeno do klidu zemědělské půdy	900 tis. ha
z toho 45 % využito na pěstování energetických rostlin	405 tis. ha
využití antropogenních půd na pěstování energetických rostlin v r. 2010	45 tis. ha
to je při průměrném výnosu biomasy 10 t/ha	4,5mil t
to je při průměrné výhřevnosti 14 GJ/t	63 PJ

Celkem tedy bude v roce 2010 k dispozici využitelných 111,8 PJ energie pevné biomasy. Lze předpokládat, že z toho 50 % bude využito na společnou výrobu elektřiny a tepla a 50 % pouze na výrobu tepla.

Využitelný potenciál výroby elektřiny z biomasy	55,9 PJ
z toho v roce 2010 využito 30 %	16,8 PJ
to je při účinnosti výroby elektřiny z biomasy dle EK 20 %	3,4 PJ (932 GWh)
dtto při účinnosti výroby elektřiny z biomasy 30 %	5,0 PJ (1399 GWh)

Využitím pevné biomasy pro výrobu elektřiny lze tedy v roce 2010 reálně získat 932 až 1399 Gwh.

Bioplyn - využitelný potenciál a výroba v ČR v roce 2010:

1/ Kvantifikace dle zdrojů bioplynu

Živočišná výroba

Při stanovení potenciálu je používán přepočet produkce organického odpadu jednotlivými druhy hospodářských zvířat na VDJ (velká dobytčí jednotka). Používané koeficienty pro přepočet jsou následující - vepř 0,3, ovce 0,1, drůbež 0,0026.

V roce 2010 se v ČR předpokládá	3,3 mil VDJ
to je při produkci bioplynu 1,2 m3/den	3,96 mil. m3/den
to je při průměrné výhřevnosti bioplynu 22 MJ/m3	31,8 PJ/rok
z toho využitelný potenciál (vhodné podmínky pro budování bioplynových stanic) asi 18 %	5,7 PJ/rok

Další zdroje bioplynu (dle materiálů pro vládu Analýza možností využívání bioplynu z r. 2001 a materiálu Návrh programu na podporu bioplynu z r. 2002). Je uveden využitelný potenciál:

Údržba trvalých travních porostů	5,3 PJ/rok
přímé zpracování biologicky rozložitelných komunálních odpadů a odpadů z potravinářského průmyslu v bioplynových stanicích	3,0 PJ/rok
bioplyn z čistíren odpadních vod	2,3 PJ/rok
skládkový plyn	5,5 PJ
Celkový využitelný potenciál bioplynu v roce 2010 tedy činí	21,8 PJ (6060 GWh)
to je při účinnosti výroby elektřiny 30 %	1818 GWh
to je při využití 33 % potenciálu v roce 2010	600 GWh

2/ Alternativní kvantifikace možnosti využití bioplynu

Dle aktuálních informací firmy TEDOM činí k lednu 2003 celkový instalovaný výkon kogeneračních jednotek na bioplyn této firmy 12,7 MWel. a instalace ostatních firem v ČR 14,1 MWel. T. j. v ČR je v současné době cca 26,8 MWel kogeneračních jednotek na bioplyn. Minimální roční využití těchto kogeneračních jednotek činí 5000 hodin.

Současná výroba elektřiny z bioplynu činí	135 GWh
Výroba elektřiny z bioplynu v roce 2001 dle statistiky	70 GWh
Meziroční nárůst v roce 2002	65 GWh

Z této dynamiky lze odhadnout novou výrobu v roce 2010 ve výši cca 500 GWh (tj. spolu se stávající výrobou 635 GWh). Oba propočty výroby v roce 2010 tedy dávají velmi podobné výsledky.

Využitím bioplynu pro výrobu elektřiny lze tedy v roce 2010 reálně získat 635 GWh.

Celková výroba elektřiny z biomasy v roce 2010

pevná biomasa	932 - 1399 GWh
bioplyn	500 GWh
elektrárny ČEZ (přídavek biomasy do paliva v elektrárnách Tisová a Hodonín)	150 GWh
stávající výroba z bioplynu	135 GWh
výroba z pevné biomasy v roce 2001 dle statistiky	40 GWh
výroba ze sulfitových výluhů v roce 2001 dle statistiky	7 GWh
Celkem	1757 - 2231 GWh

Z výše uvedeného lze odvodit minimální cíl výroby elektřiny z biomasy k roku 2010 ve výši 1750 GWh (6,3 PJ)

Biomasa - teplo

Pevná biomasa - využitelný potenciál a výroba v ČR v roce 2010 (dle podkladů CZ Biom):

Využitelný potenciál v roce 2010 (viz výše) činí 111,8 PJ energie pevné biomasy. Lze předpokládat, že z toho 50 % bude využito na společnou výrobu elektřiny a tepla a 50 % pouze na výrobu tepla.

Využitelný potenciál samostatné výroby tepla	55,9 PJ
z toho v roce 2010 využito 50 %	28,0 PJ
to je při účinnosti 80 %	22,4 PJ
Využitelný potenciál kogenerace	55,9 PJ
z toho v roce 2010 využito 30 %	16,8 PJ
to je při účinnosti 50 %	8,4 PJ

Využitím pevné biomasy pro výrobu tepla lze tedy v roce 2010 reálně nově (vedle stávající výroby) získat 30,8 PJ.

Bioplyn - využitelný potenciál a výroba v ČR v roce 2010:

Předpoklad nové výroby elektřiny z kogenerace na bioplyn v roce 2010 je 500 GWh (viz výše). Z toho lze odvodit při účinnosti výroby tepla z kogenerace 50 % novou výrobu tepla z kogenerací na bioplyn ve výši 3,0 PJ.

Využitím bioplynu pro výrobu tepla lze tedy v roce 2010 reálně získat 3,0 PJ.

Celková výroba tepla z biomasy v roce 2010

pevná biomasa	30,8 PJ
bioplyn	3,0 PJ
elektrárny ČEZ (přídavek biomasy do paliva v elektrárnách Tisová a Hodonín)	0,5 PJ
stávající výroba	21 PJ
Celkem	55,3 PJ

Z výše uvedeného lze odvodit minimální cíl výroby elektřiny z biomasy k roku 2010 ve výši 55,3 PJ.

Poznámka: V tabulce předložené na jednání 27. 2. je uvedena výroba 59,5 PJ. Ke snížení došlo v důsledku zahrnutí účinnosti výroby tepla 80 % (původně nebyla tato korekce uvažována).

Tepelná čerpadla

Kvantifikace potenciálu a výroby je provedena dle konzultace s vedoucím řešitelského týmu studie MŽP VaV/630/3/99 (Možnosti využívání geotermálních zdrojů pro energetické účely) Ing. Myslilem. Předpokládá se, že cca 50 % potenciálu bude využito prostřednictvím individuálních tepelnými čerpadly a cca 50 % centrálními systémy.

Potenciál využití energie prostředí prostřednictvím tepelných čerpadel návratností do 5 let	4500 MW
při využití tohoto potenciálu z 1/3	1500 MW
to je při ročním využití 2000 hodin	10,8 PJ (3000 GWh)
to je při topném faktoru 3	7,2 PJ

Asociace tepelných čerpadel odhaduje možnosti vytápění individuálními tepelnými čerpadly v bytech následujícím způsobem:

náhrada elektrických přímotopů	150 tis. bytů
náhrada kotlů na zemní plyn	70 tis. bytů
náhrada kotlů na propan-butan	30 tis. bytů
náhrada kotlů na uhlí	30 tis. bytů
nové instalace	20 tis. bytů
Celkem	300 tis. bytů

Hlavní potenciál je tedy v náhradě elektrických přímotopů, kterými je v současné době vytápěno asi 340 tis. bytů.

Využitím tepelných čerpadel lze tedy v roce 2010 reálně získat 7,2 PJ tepla.

Poznámka: V tabulce předložené na jednání 27. 2. je uvedena výroba 10,8 PJ. Ke snížení došlo v důsledku zahrnutí účinnosti výroby tepla (topný faktor 3). Původně nebyla tato korekce uvažována.

Kvantitativní cíle výroby elektřiny a celkové energie z obnovitelných zdrojů v roce 2010

Elektřina

větrné elektrárny	930 GWh
malé vodní elektrármy	1120 GWh
velké vodní elektrárny nad 10 MW	1165 GWh
solární elektrárny	15 GWh
geotermální elektrárny	15 GWh
elektrárny na biomasu	1750 - 2230 GWh
Celkem	4995 - 5475 GWh
celková hrubá výroba elektřiny	68 TWh

Cílem je dosažení v roce 2010 podíl obnovitelných zdrojů elektřiny na její hrubé výrobě ve výši 7,35 až 8,04 %.

Celková energie

teplo ze slunce	2,2 PJ
tepelná čerpadla	7,2 PJ
teplo z biomasy	55,3 PJ
větrné elektrárny	3,3 PJ
malé vodní elektrárny	4,0 PJ
velké vodní elektrárny nad 10 MW	4,2 PJ
solární elektrárny	0,1 PJ
geotermální elektrárny	0,4 PJ
elektrárny na biomasu	31,6 PJ
motorová biopaliva	9,2 PJ
Celkem	117,5 PJ
celková spotřeba primárních energetických zdrojů	1750 PJ

Cílem je dosažení v roce 2010 podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů ve výši 6,7%.

Kvantifikace ekonomických dopadů navrženého národního cíle pro elektřinu

Výchozí předpoklady:

• kvantifikace bude provedena za předpokladu podpory formou zvýšených minimálních výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů,
• tyto výkupní ceny budou ve výši, zajišťující splnění národního indikativního cíle,
• minimální výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů budou do roku 2010 klesat stejně jako v SRN,
• ceny elektřiny z klasických zdrojů budou uvažovány po celou dobu v úrovni roku 2003.

Výchozí údaje:

1/ Minimální výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů

Výkupní ceny (Kč/kWh)	2003*	2005**	2010***
větrné elektrárny	3,00	2,80	2,50
malé vodní elektrármy	1,50	2,00	2,00
solární elektrárny	6,00	12,00	8,00
geotermální elektrárny	3,00	6,00	5,00
elektrárny na pevnou biomasu	2,50	3,00	2,70
elektrárny na bioplyn z ČOV a skládkový plyn	2,50	2,00	2,00
elektrárny na ostatní bioplyn	2,50	3,50	3,20

* stávající výkupní ceny dle cenového rozhodnutí ERU č. 1/2003

** výkupní ceny potřebné k dosažení národního indikativního cíle v úrovni roku 2005

*** výkupní ceny potřebné k dosažení národního indikativního cíle v úrovni roku 2010, tj. zohledňující pokles cen technologií

2/ Ceny elektřiny

prodejní cena a.s. ČEZ;0,906 Kč/kWh (informace Ing. Jehličky z VČE)

průměrná cena elektřiny pro všechny odběratele	1,85 Kč/kWh
průměrná cena elektřiny pro domácnosti	2,04 Kč/kWh

3/ Předpokládaná výroba elektřiny v roce 2010

hrubá výroba	68 TWh
prodej	55 TWh

Vlastní kvantifikace dopadů

	I	II	III
větrné elektrárny	930	1,69	1572
malé vodní elektrárny	1120	1,09	1221
solární elektrárny	15	8,59	129
geotermální elektrárny	15	4,39	66
elektrárny na pevnou biomasu	932 - 1399	1,89	1761 - 2644
elektrárny na bioplyn z ČOV a skládkový plyn	335	1,09	365
elektrárny na ostatní bioplyn	300	2,39	717
celkem			5831 - 6714

1. výroba v r. 2010 vGWh
2. navýšení výkupní. ceny v r. 2010 v Kč/kWh (jde o rozdíl mezi průměrnou výkupní cenou elektřiny z obnovitelných zdrojů v období 2005 až 2010 a prodejní cenou a.s. ČEZ = 0,91 Kč/kWh)
3. celkové náklady na výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2010 v mil. Kč

Dle údaje ERU činil v roce 2002 dopad výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů do cen 20 Kč/MWh. Průměrný dopad do ceny elektřiny v roce 2010 pro všechny odběratele je 106 až 122 Kč/MWh. To znamená nárůst ceny pro všechny odběratele během 6 let, tj. od roku 2005 do roku 2010, o 5,8 až 6,6 % a nárůst ceny pro domácnosti o 5,2 - 6,0 %. Takový nárůst je podle našeho názoru plně akceptovatelný.

Dopad podpory obnovitelných zdrojů energie formou výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů na jednoho obyvatele ČR by v roce 2010 byl 156 až 179 Kč (za předpokladu, že v ČR bude v roce 2010 10,2 mil obyvatel, kteří spotřebují 15 TWh elektřiny). To znamená dopad na průměrnou domácnost 390 až 447 Kč ročně. Také takový dopad je dle našeho názoru zcela přijatelný.

Podpora obnovitelných zdrojů elektřiny bude mít též nepřímé dopady, a to jak negativní, tak pozitivní.

K negativním lze zařadit zvýšení nákladů na regulaci elektroenergetické soustavy.

K pozitivním naopak patří vytváření nových pracovních míst. Dle analogie s EU lze odhadnout, že v roce 2010 vznikne díky výrobě elektřiny z obnovitelných zdroj asi 15 tis. nových pracovních míst. To při ročních nákladech na jednoho nezaměstnaného ve výši cca 100 tis. Kč znamená úsporu 1,5 mld. Kč ročně. Dalším pozitivním efektem je snížení externích nákladů výroby elektřiny z klasických zdrojů. Dle údajů projektu EU ExternE jsou externí náklady výroby elektřiny z uhlí minimálně 1,2 Kč/kWh, z obnovitelných zdrojů asi 0,1 Kč/kWh. Náhrada 5 TWh elektřiny z uhlí elektřinou z obnovitelných zdrojů tedy znamená úsporu nejméně 5 mld Kč ročně. Je možné nalézt i řadu dalších, avšak obtížně kvantifikovatelných pozitivních dopadů (snížení závislosti na dovozu paliv, údržba krajiny, omezení vylidňování venkova atd.).

Nepřímé pozitivní a negativní efekty využívání obnovitelných zdrojů je však obtížné přesněji kvantifikovat. Nebudou proto při analýze dopadů kvantifikovány. Na základě provedených orientačních propočtů však lze vyslovit předpoklad, že budou převažovat pozitivní dopady.

Tweet

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost

Co bude s bioplynkami po ukončení doby podpory?