Tuhé alternativní palivo s biomasou

Úvod

V současné době je vyvíjeno úsilí na hledání nových alternativních zdrojů energie. Světová poptávka po energii bude vzrůstat ve všech regionech.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpokládá, že od roku 2005 do roku 2030 vzroste spotřeba energie v Evropě o 15%. Ropa by měla zůstat hlavním zdrojem paliva, u zemního plynu se očekává růst spotřeby a podstatně se má zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie. Závislost na fosilních zdrojích energie je vysoká a v době, kdy díky vysoké poptávce roste jejich cena, nutí ke hledání nových alternativních zdrojů energie. V současnosti tvoří podíl energie získané z obnovitelných zdrojů energie zhruba 3% a Česká republika se zavázala ke zvýšení tohoto podílu do roku 2010 na 8%. V České republice je vlivem místních podmínek relativně nízký využitelný potenciál energie větru i nových vodních elektráren. Slibný může být potenciál sluneční energie, pokud ji dokážeme využívat s vyšší účinností, případně geotermální energie [1]. Kromě vysoce využitelného potenciálu energie z biomasy, se hledají i další možné alternativy k získávání energie. Jedním ze zdrojů může být i tříděný komunální odpad. V roce 2006 bylo v České republice vyprodukováno 24,6 mil. tun odpadů. Z celkového množství odstraněných odpadů bylo 80,7 % likvidováno skládkováním [2].

V budoucnu již nebude možné skládkovat tzv. biologicky rozložitelný komunální odpad v takovém množství jako dnes, neboť Plán odpadového hospodářství ČR stanovuje postupné snižování tohoto odpadu v souladu se směrnicí Rady 1993/31 EC o skládkování odpadu.

Vhodnou variantou je využití tříděného komunálního odpadu jako alternativního paliva. Dle dosud platné vyhlášky č. 357/2002 Sb. je možné alternativní paliva spalovat pouze ve spalovacích zařízeních středních výkonů, tj. od 200 kW a výše [3]. Tuhé alternativní palivo je tuhé palivo vyrobené z jiného než nebezpečného odpadu, určené k energetickému využití a zužitkování ve spalovnách (spalovacích zařízeních) nebo zařízeních pro spoluspalování a splňující požadavky na třídění a specifikaci, stanovené v CEN/TS 15359 [4].

Výroba alternativního paliva je v mnoha ohledech výhodné oproti spalování samotného směsného komunálního odpadu. Výhodou tuhého alternativního paliva je možnost dlouhodobého skladování. Při jeho úpravě lisováním do briket nebo pelet i snadná manipulace a doprava. Příznivé jsou stálé fyzikální vlastnosti jako je výhřevnost a měrná hmotnost [5]

Tuhé alternativní palivo lze využít v předem stanovených systémech spalování jako je spalování na roštu, spalování ve fluidním kotli nebo zplyňování a kromě toho je možné toto palivo spoluspalovat v kotlích na uhlí, v cementárenských pecích anebo spoluzplyňovat při zplyňování biomasy a uhlí. Důvodem spoluspalování například v cementárenských pecích jsou vysoké teploty s dlouhou prodlevou, které způsobí účinnou destrukci organických složek, zásadité prostředí pomáhá ke snížení kyselých plynných emisí a popeloviny a těžké kovy jsou vázány do struktury konečného výrobku [6].

V posledním návrhu novely vyhlášky 357/2002 Sb. jsou charakterizovány obecné požadavky na tuhá paliva, včetně alternativních paliv, která lze spalovat ve stacionárním zdroji. Pro orientaci jsou uvedeny tyto požadavky v tabulce 1.

Tuhé alternativní palivo v tomto příspěvku uvedené je separováno ze směsného komunálního odpadu. Jedná se o spalitelné složky, které mají nízký obsah vody. Dle předpisu [3] je tato část označována jako vlákenné chmýří (fluff) viz obrázek 1, kde velikost částic je obvykle v rozsahu několika centimetrů. V praxi se jedná o organickou hmotu nejrůznějšího původu, např. plasty, lignocelulózové materiály, textil apod.

Předmětem výzkumu bylo zjišťování mechanických a palivoenergetických vlastností tuhého alternativního paliva upraveného do formy standardizovaných paliv s využitím příměsí biomasy, které by eventuálně zlepšily vlastnosti základního materiálu.

Materiál a metodika

Základním materiálem pro výrobu zkoumaných briket bylo použito tzv. vlákenné chmýří (fluff), které vzniká z tříděného směsného komunálního odpadu a je drceno na frakci cca 50 x 100 mm. Jedná se o materiál o nízké hustotě a mající schopnost být unášen vzduchem. Materiál obsahuje plast, dřevo, papír, textil a pryž. Uvedený materiál je výrobcem označován jako palivo ASAPAL a používá se pro spoluspalování v cementárenských pecích. Palivoenergetické vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 2.

Vstupní materiál byl dezintegrován drtičem zahradního odpadu, typ GE 210, výrobce firma Viking. Některé vzorky byly dále dezintegrovány na šrotovníku s průměrem otvorů síta 15 mm, výrobce STOZA s.r.o. Briketování bylo provedeno hydraulickým lisem HLS 50, výrobce Briklis, s.r.o. Výsledkem je briketa o průměru 65 mm.Po briketování byly produkty podrobeny mechanickým zkouškám. Měřením a vážením byla zjištěna měrná hmotnost briket a k určení síly na porušení briket byl použit univerzální trhací stroj ZDM – 5, rychlost posuvu byla 6 mm.min-1 s rozsahem zatěžovací síly 0 – 50 000 N. Briketa je vložena mezi dvě rovnoběžné desky tak, že její osa je rovnoběžná s deskami, což je znázorněno na obrázku 3. Desky jsou k sobě přitlačovány do doby než dojde k prvotní destrukci brikety.

V akumulačních kamnech SK-2 se jmenovitým tepelným výkonem 8 kW, výrobce RETAP Bahniště – Nové Město pod Smrkem byly zjišťovány energetické parametry některých briket a byly provedeny spalovací zkoušky. V akumulačních kamnech SK – 2 je spalovaný vzduch přiváděn z prostoru popelníku do topeniště přes ručně uzavíratelné klapky. V horní části dvířek je průduch pro přívod sekundárního vzduchu, který podporuje dokonalejšího hoření a zároveň zabraňuje usazování zplodin na skle. Spaliny jsou odváděny z topeniště do kouřovodu Ř 150 mm. Kouřové plyny byly analyzovány v měřícím zařízení VÚZT Praha, jehož základní část tvoří Flue gas analyzer GA 60 s měřícím principem, založeném na využití elektrochemických převodníků.

Při měřeních byla průměrná koncentrace oxidu uhelnatého a dalších plynných emisí přepočtena na 13 % obsahu kyslíku (O2). Provozní zkoušky byly realizovány dle normy ČSN EN 13229 „Vestavné spotřebiče k vytápění a krbové vložky na pevná paliva – Požadavky a zkušební metody“. Na základě této normy musí průměrné hodnoty oxidu uhelnatého ve spalinách splňovat mezní hodnoty pro příslušnou třídu CO, tak jak uvádí tab. 3.

Dále byly provedeny zkoušky na zjištění obsahu vody, prchavé a neprchavé hořlaviny a popele ve zkoumaných briketách a byla provedena analýza obsahu některých prvků.

Výsledky a diskuze

Mechanické zkoušky briket se provádí pro zjištění míry jejich odolnosti proti úderu nebo otěru, způsobených manipulací a dopravními procesy. Obecně lze říci, že čím je vyšší měrná hmotnost briket, tím větší je množství energie v jednotce objemu a kvalita brikety je vyšší. A stejně tak u mechanické odolnosti proti poškození, kterou vyjadřuje destrukční síla, čím je tato síla vyšší, tím je briketa kvalitnější. Průměrné hodnoty mechanických vlastností briket ze směsí tuhého alternativního paliva a biomasy jsou uvedeny v tabulce 4.

Z výsledků je patrné, že brikety mají obecně nižší měrnou hmotnost. Nejlepší výsledky ve zvýšení měrné hmotnosti vykázala směs TAP a Ekobiopal. Ekobiopal je biopalivo na bázi čistírenských kalů a rostlinné biomasy. Ve srovnání se Směrnicí č. 14 – 2006 MŽP Ekologicky šetrný výrobek „Brikety z dřevního odpadu“, kde je měrná hmotnost briket uváděna min. 900 kg.m-3, je měrná hmotnost zkoumaných briket nižší. Z pohledu mechanické zkoušky na porušení brikety došlo k významnému zlepšení využitím štěpky topolu a Ekobiopalu. Směsné brikety TAP a TTO se projevily jako nejméně kvalitní. Zkoumané brikety by měly být využívány jako alternativní palivo, a proto byly provedeny energetické zkoušky, viz tabulka 5 a analýza prvků, viz tabulka 6.

Z posledního nám dostupného návrhu novely vyhlášky č. 357/2002 Sb. v požadavcích na kvalitu tuhých paliv, viz tabulka 1, je uvedeno, že obsah vody nesmí překročit limit 15 % hm., tzn. že každá ze zkoumaných briket splnila tento požadavek. Podobně jako u výhřevnosti, kdy má být minimálně 15 MJ.kg-1, výsledky přesahují tuto hodnotu a přídavek uhlí tuto vlastnost ještě zlepšuje. Naopak ve srovnání s požadavky na topné brikety a pelety dle ÖNORM M7135 by výhřevnost nesplnil ani jeden ze zkoumaných vzorků briket, stejně jako požadavek na obsah popela. Pro orientaci jsou uvedeny požadavky na topné brikety dle ÖNORM M7135 v tabulce 7.

Analýza prvků při spalování briket ukázala, že obsah chloru a síry v briketách se snižuje s použitím kombinace směsi TAP a biologický materiál a naopak zvyšuje se s přídavkem uhlí. Obsah síry splňuje parametry na kvalitu tuhých paliv, dle návrhu novely k výše citované vyhlášce. Vzhledem k druhové různorodosti materiálu tuhých alternativních paliv je nutné sledovat emisní limity oxidu uhelnatého a oxidů dusíku. Jako kritérium splnění těchto limitů byla zvolena norma ČSN EN 13229. Tato evropská norma platí pro spotřebiče s ruční dodávkou paliva, které zajišťují vytápění prostoru, případně ohřev vody. Emise oxidu uhelnatého z několika zkoumaných vzorků jsou uvedeny v grafu na obr. 4, kde červená čára znázorňuje maximální mez pro splnění 1. třídy.

Z grafu na obrázku 4 je zřejmý pozitivní vliv příměsi biomasy oproti čistému TAP. Množství oxidu uhelnatého ve spalinách se výrazně sníží přidáním 50 % biologického materiálu do lisovací směsi, např. topolové dřevo, kůra, Ekobiopal nebo fermentovaná dřevní štěpka. Výjimkou je směs TAP a energetického šťovíku, kde podíl biomasy nijak nesnižuje emise oxidu uhelnatého ve spalinách, což potvrzuje závěry z předešlých měření [8] Rovněž příměs TTP má výrazně menší vliv na zvýšení kvality hoření. Uhelné aditivum nepatrně zvyšuje kvalitu paliva, ale ve výsledku nemá významný vliv na výsledný obsah oxidu uhelnatého. V grafu na obrázku 5 jsou uvedeny emisní hodnoty oxidů dusíku zkoumaných briket.Vzhledem k tomu, že u používaného spalovacího zařízení o nízkém tepelném výkonu, není stanovena limitní hodnota oxidů dusíku, byla pro srovnání zvolena limitní hodnota ze Směrnice č. 13-2002 MŽP ČR s požadavky pro propůjčení ochranné známky“Ekologicky šetrný výrobek“. Směrnice se týká teplovodních kotlů pro ústřední vytápění na spalování biomasy do 0,2 MW. Horní přípustnou mez znázorňuje červená čára v grafu na obrázku 5 pro 11 % množství referenčního kyslíku.

Závěr

Tuhé alternativní palivo vytvořené separací z komunálního odpadu je v současné době možné spalovat v existujících spalovacích zařízeních pouze při splnění náročných legislativních požadavků. Pokud budou přijaty nové principy při hodnocení paliv, lze tyto materiály využít pro výrobu standardních tuhých paliv, např. ve formě briket. Pro tyto účely je však třeba zlepšit jejich užitné vlastnosti. Při míchání uvedeného materiálu s některými materiály rostlinnými, případně s uhelnými aditivy se zlepšují mechanické vlastnosti, energetické parametry i množství sledovaných emisí při jejich spalování. Významným materiálem pro tyto účely je smrková kůra, jejíž značné množství existuje jako odpadní surovina při výrobě papíru. Vhodným materiálem je však i dřevo.

Literatura

• [1] KOL. AUTORŮ: Energetické plodiny, Praha, Profi Press 2006, s. 126
• [2] Český statistický úřad: Výroba, spotřeba a ceny energetických zdrojů. [Online] http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ informace/cka070809.doc.
• [3] Návrhy novely vyhlášky MŽP 357/2002 Sb.stanovující požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší [4] TNI 83 8302 Tuhá alternativní paliva - Specifikace a třídy, duben 2007
• [5] EICHENBERG, L.,: Výroba energie z komunálního odpadu – Ecomaster Atzwanger. In: XIV. Mezinárodní kongres a výstava Odpady – Luhačovice 2006, 19. – 21. 9. 2006 [6] Firemní literatura KAHL: Recycling of municipal and industrial waste (KAHL plants for the production of fluff and pellets as alternative fuels
• [7] TNI 83 8300 Tuhá alternativní paliva - Terminologie, definice a popis, duben 2007
• [8] HUTLA,P.,JEVIČ,P., MAZANCOVÁ,J., PLÍŠ- TIL,D.:Emission from energy herbs combustion. Res.Agr.Eng.,51,2005(1):s. 28-32

Příspěvek vznikl s podporou Ministerstva zemědělství ČR prostřednictvím výzkumného záměru č. MZE 0002703101 – Výzkum nových poznatků vědního oboru zem. technologie a technika a aplikace inovací oboru zemědělství ČR.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost