Projednávání zmocnění pro vypracování vyhlášky o bioodpadech v poslanecké sněmovně (1)

Pozměňovací návrh zákona o odpadech, který je poslaneckou iniciativou a měl by mimo jiné zmocnit Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví k vypracování vyhlášky o biologických postupech zpracování biologicky rozložitelných odpadů, je v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky již delší dobu. Na 18. schůzi Podvýboru pro hospodaření se surovinami a odpady, kde se měla 9. února 2006 novela zákona o odpadech se zmíněným zmocněním projednávat tedy nikdo neočekával žádný nový argument či informaci. Přesto se jednání neobešlo bez překvapení.

Z účastníků jednání se totiž k části novely zákona o odpadech týkající se bioodpadů jako jediné negativně vyjádřilo překvapivě Ministerstvo životního prostředí zastoupené zde představiteli odboru odpadů. Toto negativní stanovisko lze přitom považovat za kontroverzní se stanoviskem vlády (viz usnesení vlády č. 1171/2005 ze 14. září), které bylo neutrální a zmiňuje, že "vláda připravuje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, do kterého budou promítnuty komplexně všechny potřebné změny, včetně některých změn obsažených v předloženém návrhu zákona." Od té doby uplynulo 5 měsíců, ale žádný komplexnější návrh zatím předložen nebyl.

Negativní stanovisko odboru odpadů bylo překvapující o to víc, že samotný ministr Libor Ambrozek nepřednesl při projednávání 1. čtení této novely zákona o odpadech dne 27. 1. 2006 žádné negativní stanovisko k části novely týkající se bioodpadů a poslaneckou iniciativu v této oblasti dokonce uvítal, když doslova uvedl: "Oblast poslední, to jsou biologicky rozložitelné odpady, což jsou body 6, 7 a 8. To je opět téma - a já děkuji skupině poslanců, že ho předloží na půdu Poslanecké sněmovny. V současné době dokončujeme vyhlášku o ukládání biologicky rozložitelného dopadu na nezemědělské půdy."

Ministr při jednání dále uvedl, že stát podporuje výstavbu kompostáren a že zde skutečně existuje problém s uplatněním výsledného kompostu, a tím i problém ekonomiky kompostáren. V této souvislosti uvedl: "Myslím si, že jsme schopni nalézt určité řešení, ale je potřeba, aby Poslanecká sněmovna, až ho bude schvalovat, si byla vědoma toho, že může jít i o řešení, které bude nad evropskou legislativu a které bude blízké řešení v Německu a Rakousku."

Negativní stanovisko MŽP, prezentované na jednání podvýboru dne 9. 2., je překvapující rovněž z pohledu usnesení vlády České republiky č. 1621/2005 a č. 18/2005, která stanovují hned několik opatření, jež mělo MŽP realizovat částečně do konce minulého roku a částečně je má realizovat v tomto a v příštím roce. Poslanecká iniciativa přitom může pomoci naplnit tato opatření a navíc v reálně blízké době.

Jde především o:

• Opatření 12.3
  V rámci návrhu novely zákona o odpadech zmocnit Ministerstvo životního prostředí, ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem zemědělství, vypracováním vyhlášky o nakládání s „bioodpady“ a současně předložit teze prováděcí vyhlášky.
  Termín: 30. 6. 2006
  Zodpovídá: MŽP
  Spolupráce: MZ, MZe

• Opatření 3.4.
  Připravit novelu zákona o odpadech ke stanovení podmínek pro využívání čistírenských kalů k nezemědělským rekultivacím a k výrobě rekultivačních substrátů a kompostů s cílem zajištění ochrany zdraví lidí a životního prostředí při využívání kalů k nezemědělským rekultivacím a k výrobě rekultivačních substrátů a kompostů.
  Termín: 31.12.2005

Opatření 12.3 je sice nutné realizovat až do konce června, ale s ohledem na to, že na rozdíl od opatření 3.4, které ukládá "Připravit novelu zákona...", tak opatření 12.3 požaduje: "V rámci návrhu novely zákona o odpadech zmocnit...". To znamená, že nejpozději do konce června by mělo zmocnění vyjít ve sbírce zákonů. Pokud by MŽP chtělo tomuto závazku dostát, tak by mělo poslaneckou iniciativu podpořit. Je těžko představitelné, že by bylo reálné do června stihnout projednat a přijmout nějakou další novelu zákona o odpadech. Čtyři měsíce je pro takovýto úkol příliš krátká doba a navíc je volební rok, takže poslanci jsou stále více zaneprázdněni předvolebními kampaněmi a těžko lze od nich očekávat přílišnou vstřícnost ke zrychlenému projednávání novel zákonů.

Pro úplnost níže uvádíme další opatření týkající se nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, která měla být (a předpokládáme tedy, že byla) realizována do konce minulého roku:

• Opatření 3.1.
  Ministerstvo zemědělství připraví návrh dotačních titulů pro podporu výroby kompostů vyrobených z čistírenských kalů a jejich aplikaci na zemědělskou půdu (při splnění všech podmínek stanovených právními předpisy).
  Termín: 31.12.2005
• Opatření 3.3.
  Mezi programy/projekty podporované dotčenými státními orgány zařadit tituly pro podporu výstavby zařízení na využívání odpadů, pokud v těchto zařízeních bude kompostován čistírenský kal.
  Termín: 31.12.2005
• Opatření 3.5.
  Mezi programy/projekty podporované dotčenými státními orgány zařadit tituly pro podporu výstavby zařízení na využití těch čistírenských kalů, pro které není uplatnění v zemědělství, s cílem zajištění využívání kalů z ČOV a jejich odklonu od skládkování.
  Termín: 31.12.2005

Ale zpět k negativnímu stanovisku MŽP. Zástupci MŽP jej na jednání v podvýboru dne 9. 2. odůvodnili následujícími výhradami:

• nedostatečně zpracované ekonomické dopady vyplývající z přijetí části novely zákona týkající se bioodpadů a z navazující vyhlášky,
• nekomplexnost návrhu vyhlášky (úzká oblast řešení),
• návrh novely zákona a navazující návrh vyhlášky nebyl konzultován se Svazem měst a obcí.

Podívejme se na tyto tři výhrady podrobněji.

Ekonomika

V souvislosti s navrhovanou právní úpravou v oblasti biologicky rozložitelných odpadů není důvod očekávat ekonomické dopady na státní rozpočet. V případě rozpočtů měst a obcí lze předpokládat minimální ekonomické výdaje a podobně na soukromou sféru lze předpokládat, že ekonomický dopad nebude významný.

Navrhovaná opatření pro původce odpadů, tedy zejména pro města a obce, nezavádí povinnost odděleného sběru bioodpadu ani nepředpokládá povinnost výstavby obecní kompostárny. Navrhovaná opatření mohou být pro obce a města naopak ekonomicky příznivá, protože ujasní pravidla v oblasti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a budou řešit hlavní problémy v této oblasti, např. lepší uplatnění kompostů na trhu. Ekonomicky přínosné by bylo rovněž opatření, kdy v případě malých obecních kompostáren, zpracovávajících pouze odpady ze zeleně a zahrad, by měly být zjednodušeny současné nepřiměřené technické požadavky na zřízení a provoz. Tyto požadavky mají opodstatnění u zařízení s velkou kapacitou zpracovávající širší spektrum bioodpadů, ale v případě výše uvedených malých kompostáren mohou být likvidační. Kvůli splnění náročných požadavků na vodohospodářské zabezpečení plochy kompostárny činí náklady na vybudování malého zařízení pro potřeby obce do 1.500 obyvatel asi 250.000 – 800.000 Kč. Podle zkušeností ze Slovenské republiky, kde už podobné opatření v praxi funguje, při uplatnění výjimky pro malé kompostárny se náklady na jedno zařízení pohybují mezi 50.000 – 100.000,- Kč. Zvážíme-li počet obcí v ČR s adekvátním počtem obyvatel, mohlo by tak dojít k úspoře až 600 mil. Kč, pokud by se tyto obce rozhodly zpracovávat bioodpady tímto způsobem.

U kompostáren, které zpracovávají biologicky rozložitelné odpady a představují potenciální hygienická rizika pro ohrožení zdraví lidí a životních podmínek, se zvýší náklady o položku vydanou na rozbory kompostů, protože navrhovaná právní úprava předpokládá povinnost sledovat hygienická rizika prostřednictvím stanovení indikátorových organismů. Přibližná cena jednoho mikrobiologického rozboru by činila 2000 až 4000,- Kč (podle stanovovaných indikátorů a nákladů na odběr vzorku). Ceny za provedené rozbory se v jednotlivých laboratořích mohou lišit, přičemž lze předpokládat množstevní slevy, a tím postupné snižování cen. Při průměrné velikosti šarže upraveného bioodpadu 500 tun činí zvýšení nákladů způsobené financováním provedených rozborů na zpracování jedné tuny biologicky rozložitelných odpadů 4 až 8,- Kč. Toto navýšení je však možné předpokládat pouze u těch kompostáren, které budou zpracovávat odpady jako jsou kaly či biologicky rozložitelných odpady z kuchyní a stravoven. V současné době by tyto analýzy bylo nutné provádět asi u 200 tisíc tun zpracovaných BRO, což by pro provozovatele kompostáren představovalo roční náklady ve výši 0,8-1,6 mil. Kč. V roce 2020 by se mělo jednat asi o 600 tisíc tun, což představuje úhrnné náklady ve výši 2,4-4,8 mil. Kč.

Lze tedy konstatovat, že přihláška by měla přinést více úspor než výdajů.

Nekomplexnost

Podnět na vypracování uvedeného návrhu vzešel z dosud zpracovaných realizačních programů:

• Realizační program ČR pro BRO se zaměřením na BRKO
• Realizační program ČR pro biodegradabilní odpady se zaměřením na odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, myslivosti, zpracování dřeva ad.
• Realizační program ČR pro kaly z ČOV

V rámci těchto realizačních programů byly krom jiného připravovány podklady pro vyhlášku. Na vyhlášce samotné pracoval tým zhruba 40 odborníků, ministerských úředníků, lidí z krajských úřadů, obcí a z praxe. Text připravovaného návrhu vyhlášky vychází z obdobných předpisů v jiných evropských zemích a z dokumentů zpracovaných Evropskou komisí. Text byl konzultován s odborníky z Rakouska, Holandska, Itálie, Německa, Slovenska a dalších zemí. text na rozdíl od většiny obdobných zahraničních dokumentů pokrývá celou škálu biologických metod využívání bioodpadů. Jde tedy o jeden z nejkomplexnějších textů v Evropě.

Ministerstvo životního prostředí již více než půl roku takto kvalitně připravený text dále dopracovává. Lze tedy předpokládat, že pokud v létě roku 2005 šlo o velmi kvalitní dokument, tak nyní by již měl být zbaven veškerých nedokonalostí, které ušli pozornosti předchozího kolektivu autorů.

Svaz měst a obcí

Návrh novely zákona a návrh navazující vyhlášky sice opravdu nebyl konzultován se Svazem měst a obcí, avšak zástupci krajů, měst i obcí se přímo podíleli na jejich vzniku. Následně byly desítky obcí a měst v celé zemi požádány o vyjádření k záměru návrhu novely zákona a navazující vyhlášky. V reakci na to přišlo 34 vyjádření z nichž žádné nebylo negativní, ale prakticky všechny navržená opatření podpořily.

Závěr

Postoj Ministerstva životního prostředí k problematice biologicky rozložitelných odpadů není srozumitelný. Na jedné straně ministerstvo deklaruje svoji podporu a ochotu se touto problematikou zabývat, ale na druhé straně téměř nic nedělá pro její aktivní řešení, a to i přesto, že toto řešení je navrženo již od roku 2003 a již po třetí je snaha řešit jej na půdě parlamentu. Pokud navíc MŽP a vláda požaduje materiálové využití 50 % komunálních odpadů, tohoto cíle nemůže být dosaženo bez toho, aniž by se vyřešily základní překážky a problémy v oblasti biologického zpracování bioodpadů. A o tom právě pojednává navržená novela zákona o odpadech a navazující vyhláška o bioodpadech. Argumenty Ministerstva životního prostředí přitom jsou velmi obecné a sotva mohou obstát tváří v tvář naléhavosti problémů, se kterými se oblast využívání bioodpadů potýká. Takto nelze očekávat, že budou splněny požadavky směrnice 1999/31/EC o skládkování odpadů a Nařízení vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky na snižování množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky.

Článek byl uveřejněn v rámci přípravy vyhlášky o biologických metodách zpracování BRO.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost