Zelená podpoře tepla pro zdroje na biomasu a bioplyn zajistí nižší náklady spotřebitelů

V roce 2011 se odehrálo několik významných legislativních změn mající přímý vliv na rozvoj a stabilitu oborů, které souvisejí s výrobou energií z obnovitelných zdrojů. A výrazný podíl na jejich prosazeních měl CZ Biom.

V květnu roku 2011 byl do dolní komory Parlamentu ČR předložen návrh zákona o podporovaných zdrojích energie. Jeho smyslem bylo na jedné straně implementovat do české legislativy ustanovení závazné Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která přináší řadu nových povinností s cílem napomoci v plnění cílů EU do roku 2020 (dosažení 20% podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě napříč Evropskou unií). Novela, která byla v listopadu nakonec schválena, má také odstranit nedostatky dosavadního systému podpory zavedeného předchozím Zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. K nedostatkům patří zejména vznik energetickou legislativou nepovolených odchylek u licencovaných subjektů majících v zodpovědnosti provoz přenosové a distribuční soustavy v zemi, dále pak problémy s celkovou stabilitou rozvodné sítě v ČR vyvolané rychlým nárůstem výkonově nestabilních zdrojů elektřiny z OZE, především fotovoltaických elektráren, a nakonec pak i rychle se zvyšující finanční náklady na podporu zelené elektřiny, které převyšují finanční možnosti konečných zákazníků a ohrožují konkurenceschopnost českého průmyslu.

Další vývoj produkce energií z obnovitelných zdrojů popisuje Národní akční plán pro energie z obnovitelných zdrojů, modelovaný ve střednědobém horizontu do roku 2020, jehož povinnost zpracování má dle výše uvedené Směrnice každý členský stát EU. Česká republika svůj plán postavila na záměru dále do budoucna přiměřeně zvyšovat využití OZE pro výrobu elektřiny, tepla a biopaliv v dopravě. Mezi lety 2010 a 2020 by se mělo jednat celkem o více než zdvojnásobení množství objemu energie z OZE na cca 50 TWh, resp. více než 180 PJ za rok. Toto navýšení by vedlo ke splnění cca 13,5 % hrubé konečné spotřeby energie v roce 2020 z obnovitelných zdrojů. Cíl 13,5 % zde není omezen jen na produkci elektřiny z OZE, ale nově i na teplo při jeho centralizované výrobě a distribuci ke konečným spotřebitelům a také jako motorové biopalivo v dopravě.

Národní akční plán předpokládá navýšit užití pevné biomasy a bioplynu pro výrobu elektřiny do roku 2020 celkem o 4,2 TWh (o cca 2 TWh z pevné biomasy a o 2,2 TWh z bioplynu) a přitom současně zvýšit užití těchto zdrojů obnovitelného původu pro výrobu tepla o cca 9 TWh (7,5 TWh z pevné biomasy a 1,5 TWh z bioplynu). Přídavek kapalných biopaliv pro využití v dopravě pak činí 5 TWh. Tyto energetické hodnoty pak vyčísleny v nárocích na biomasu tvoří 15 až 20 milionů tun „nové“ biomasy ročně, tedy cca dvojnásobek současného stavu využívání.

Tabulka: Národní akční plán pro OZE 2010 - 2011: Současný stav a modelové cílové hodnoty rozvoje obnovitelných energií

(v TWh)	2010	2020	Nárůst
Výroba elektřiny z biomasy a bioplynu celkem	1,9	6,2	4,2
pevná biomasa	1,3	3,3	2,0
bioplyn	0,6	2,9	2,3
Výroba tepla z biomasy a bioplynu celkem	20,5	29,3	8,8
pevná biomasa	19,8	27,3	7,5
bioplyn	0,6	1,9	1,3
Elektřina a teplo z biomasy a bioplynu celkem	22,4	35,4	13,1

Hlavním dodavatelem potřebného množství biomasy a z ní vyrobených biopaliv by se měla stát zemědělská půda a až druhotně lesní půda, resp. dendromasa, jak dokládají analýzy ověřující zbývající potenciál lesní biomasy.

Splnění cílů Národního akčního plánu bude určitě v nadcházejících letech znamenat zvýšený nárůst zapojení českého zemědělství do energetické produkce s využitím až 1 mil. ha zemědělské půdy pro výrobu cíleně pěstované „energetické“ biomasy. I když se jedná o relativně vysoké číslo, dle současné situace zemědělského půdního fondu ČR, který disponuje cca 4,25 mil. ha zemědělské půdy, je tento stav v dlouhodobém horizontu zajistitelný. Otázkou zůstává, co toto razantní navýšení udělá s cenou vstupních komodit a jak na to bude reagovat současná legislativa, resp. stávající zemědělská dotační politika. Velké rezervy lze hledat např. v podpoře trvalých travních porostů (TTP), jejichž údržba je každým rokem podporována částkou okolo 4,5 mld. Kč. Jedná se o plochy zabírající zhruba 1 mil. ha zemědělské půdy bez fakticky využitelné produkce biomasy (sena). Zde je možno produkci navýšit a využít ji např. pro výrobu bioplynu.

Přesto lze konstatovat, že pokud by tyto zdroje měly být rozvíjeny tak, jak Národní akční plán předpokládá, bez další veřejné podpory nebude energie vyráběná z OZE konkurenceschopná. Podpora by přitom měla být koncipována tak, aby byla co nejefektivnější - tj. dosáhla stanovených cílů nejméně nákladným způsobem.

Velkým posunem vpřed je aktuální schválení pozměňovacího návrhu, který do současného zákona nově implementuje provozní podporu výroby tepla z biomasy. Tento systém provozní podpory je určen pro instalace mající licenci pro výrobu a distribuci tepla z OZE nad 200 kW tepelného výkonu zdroje. V pozměňovacím návrhu se také nově objevila investiční podpora výroben tepla z obnovitelných zdrojů. Na návrhu se významně podíleli odborníci z CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu.

Důvody pro podporu tepla z obnovitelných zdrojů

Hlavním motivem návrhu o implementaci podpory tepla z OZE bylo především snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny a státního rozpočtu na dosažení cíle podílu obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě (dle směrnice 28/2009/ES). Snížení nákladů bude dosaženo pozitivní motivací k přechodu od nízkoúčinných technologií výroby elektřiny k účinným systémům kombinované výroby elektřiny a tepla prostřednictvím provozní podpory výroby tepla z OZE. Celková úspora nákladů na straně konečných spotřebitelů elektřiny a státního rozpočtu bude podle expertního propočtu činit 1,2 – 2 mld. Kč ročně. Podpora tepla z OZE byla jako ekonomicky efektivní nástroj zavedena letos jako první ve Velké Británii, Česká republika teď zaujala stříbrnou pozici. V ostatních členských státech probíhá o zavedení podpory tepla diskuze.

Systém podpory tepla je určen pro ekonomickou motivaci využití tepla veškerých licencovaných zdrojů nad 200 kW vyrábějící teplo z obnovitelných nebo druhotných zdrojů. Navržený systém navíc motivuje k maximálně efektivnímu využívání biomasy a brání tak v konečném důsledku také jejímu nedostatku a zdražování. Systém bude zahrnovat zařízení využívající biomasu či bioplyn, připravované geotermální projekty a také využití tepla vznikajícího ve spalovnách při energetickém využití odpadů.

Výše podpory

Původní směrnice o podpoře elektřiny vyrobené z OZE (2001/77/ES) požadovala po ČR dosažení 8 % podílu elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny. Zmiňovaná evropská směrnice o podpoře využívání energie z OZE požaduje pro Českou republiku dosažení 13 % podílu energie z OZE na hrubé domácí spotřebě energie. Neudává tedy pouze podporu energie z OZE ve formě elektřiny, ale uvažuje také podporu tepla a chlazení z OZE, resp. motorových biopaliv. Za této situace je ekonomicky a sociálně smysluplné dosáhnout 13% cíle prostřednictvím co nejefektivnější podpory energií, tedy v systému energetického mixu: elektřina, teplo, biopaliva, apod. Podpora tepla by zde měla hrát podstatnou roli.

Úsporných opatření je v tomto případě dosaženo díky vyšší efektivitě výroby energií v kombinované formě, kdy teplo lze vyrábět oproti elektřině s relativní vyšší účinností, následkem čehož je při podpoře jednotkového množství „obnovitelné“ energie nutná nižší celková míra podpory, než při výrobě energie pouze ve formě elektřiny. V konečném důsledku by bylo možné s implementací podpory tepla stanoveného závazku k EU dosáhnout při nižších nákladech oproti současnému stavu. Navržená podpora pro výrobu tepla z OZE je stanovena pro všechny zákonem definované zdroje v maximální výši 50 Kč/GJ, což odpovídá cca 0,16 Kč/kWh) s pravidelným ročním navýšením 2 % z důvodu předpokládané inflace. Oproti současné výši podpory výroby elektřiny z OZE je tato zhruba 10x nižší. Přesnou výši podpory musí následně stanovit v Cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad.

Podpora obnovitelných zdrojů byla dosud zaměřena výhradně na podporu výroby elektřiny. Zejména u pevné biomasy, kde značnou část nákladů tvoří provozní náklady na nákup paliva, tak vzniká konkurenční disproporce mezi podporovanými zdroji vyrábějícími elektřinu a zdroji vyrábějící pouze teplo v čistě tržním prostředí. Často pak dochází k přeplácení biomasy ve prospěch elektráren a tepláren, které v místě slouží často jako jediný zdroj tepla pro města a obce pak velmi složitě získávají biomasu na zajištění vytápění. Zavedením podpory tepla z OZE by se tato disproporce částečně vyrovnala.

Množství biomasy je regionálně omezené a pro dosažení cílů Národního akčního plánu by bylo vhodné ji využívat s co nejvyšší efektivitou a motivovat např. výrobce elektřiny k vyššímu využívání a k dodávkám tepla.

Jeden ze scénářů může vypadat i tak, že bez narovnání podmínek pro výrobu energií z OZE a zavedení podpory tepla hrozí to, že teplárny a výtopny využívající obnovitelné zdroje přejdou zpět k fosilním palivům. Fakticky by tedy mohlo dojít k poklesu výroby energie z OZE a nesplnění závazků vůči EU. S tím je spojena i hrozba odstavení některých systémů centrálního zásobování teplem v municipalitách a přechodu na lokální vytápění fosilními palivy.

Tabulka: Scénáře dosažení cílů OZE v oblasti využití biomasy a bioplynu pro výrobu elektřiny a tepla v rámci NAP k roku 2020

Varianty snížení výroby elektřiny z biomasy a bioplynu ve prospěch tepla		o 0 %	o 10 %	o 20 %	o 30 %	o 40 %	o 50 %
Elektřina a teplo z biomasy a bioplynu celkem	TWh	13,05	13,05	13,05	13,05	13,05	13,05
elektřina na základě cílů NAP	TWh	4,24	3,81	3,39	2,96	2,54	2,12
teplo na základě cílů NAP	TWh	8,82	9,24	9,66	10,09	10,51	10,93
teplo získané nad rámec NAP	TWh	0	0,42	0,85	1,27	1,69	2,12
Celková podpora pro výrobu energie z OZE pro dosažení cíle NAP 2020	mld. Kč/rok	10,9	10,5	9,5	8,5	7,5	6,5
Úspora nákladů oproti NAP bez podpory tepla	mld. Kč/rok	0	0,4	1,5	2,5	3,5	4,5

Z modelace celkových výdajů na systém podpor při zařazení podpory tepla vyplývá zefektivnění vynaložených prostředků při získání většího objemu „absolutní„ energie. Efektivnějším využitím části prostředků původně určených na podporu výroby elektřiny z OZE na podporu tepla by došlo k několikanásobně vyššímu efektu za stejné prostředky a koneční odběratelé elektrické energie mohou v souhrnu ušetřit až 2 mld. Kč ročně. Aby přitom byl zajištěn jistý strop možné výše podpory tepla, je v pozměňovacím návrhu zakotveno zavedení mezního poplatku ve výši 50 Kč/GJ dodaného tepla. Příjmy pro financování podpory tepla je možné hledat též v oblasti budoucího prodeje emisních povolenek, v rámci třetího období systému EU ETS, jenž začíná rokem 2013 nebo využitím výnosu z daní z energie. Tím je možno uspořit v nákladech konečných spotřebitelů elektřiny až další 1 mld. Kč.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu