Odborné články
Nejúčinnější ekologický zdroj tepla pro vytápění rodinných domků
V souvislosti s neustálým zdražováním energií se lidé ptají čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, mají vytápět svůj rodinný domek. Dobrá rada je až překvapivě jednoduchá: místo kotle na plyn instalovat moderní teplovodní krb na dřevní biomasu.
K nejlevnějším palivům u nás stále ještě patří hnědé uhlí, to ale není ekologické vzhledem k vysokým emisím škodlivých látek, které vznikají při jeho spalování v malých kotlích. Za ekologická paliva je možno proto z hlediska emisí považovat především zemní plyn a pak biomasu (dřevo, peletky, obilí, rostliny apod.), která je navíc obnovitelným zdrojem energie. Nejlepší kotle na biomasu dosahují dle výrobců účinnosti až 93 % při splnění emisní normy 3. třídy dle ČSN EN 303-5. Takové kotle dokonce splňují i limity pro ekologicky šetrný výrobek (v ČR dle směrnice č. 13/2002 MŽP ČR) a lze na jejich pořízení obvykle poskytnout v mnoha evropských zemích státní finanční podporu (v ČR od Státního fondu životního prostředí). Tabulkově nejvyšší účinnosti, přesněji stupně využití paliva při nejnižších emisích však dosahují v současnosti jen kondenzační plynové kotle - dokonce až 109 %.
Oproti tomu krby, které také spalují ekologické zdroje (biomasu), nemají zrovna pověst úsporných tepelných spotřebičů: Ty otevřené mají totiž účinnost spalování jen do 10 %. U uzavřených teplovzdušných dvouplášťových sice vzrostla až na 70 %, u peletkových krbů až na 80 %, ty ale zase nejsou vhodné jako jediný zdroj tepla pro celý rodinný domek. Pro tento účel lze smysluplně využít pouze teplovodní krby, jenže ani u těch nejlepších zatím nepřesahuje tabulková účinnost při jmenovitém příkonu 82 %.
Chybná metodika měření
Málokdo však ví, že účinnosti se zpravidla počítají a měří ve zkušebně tak, že se od množství energie ve spáleném palivu prostě odečte ta energie, která projde jako spaliny komínem či jako kondenzát do kanalizace, což lze celkem snadno změřit. Při tom ne všechna tepelná energie vzniklá spálením paliva odejde z kotle jako využitelná energie topnou vodou do radiátorů či do bojleru a nebo jako ztráty kouřovými plyny či nedopalem komínem ven. Jen např. prouděním a sáláním ztrácí těleso kotle asi 2 % svého výkonu, která neprojdou ani topnou vodou a ani komínem, ale ztrácí se bez užitku u kotlů v kotelně či ve sklepě. Dále je třeba vzít v úvahu, že prakticky všechny moderní kotle se při svém provozu neobejdou bez ventilátorů, které zajišťují správné proudění spalin při regulaci jejich výkonu, a jejichž příkon činí zpravidla další 1 % výkonu kotle, které je též třeba odečíst.
Především ale tyto všechny kotle odebírají spalovací vzduch z kotelny, tedy v zimě s teplotou i kolem 0 °C, přičemž plynové kotle, které mají samostatný přívod čerstvého vzduchu z exteriéru, mívají v zimě dokonce ještě nižší teplotu nasávaného vzduchu, zatímco teplota spalovacího vzduchu při jejich zkouškách ve zkušebnách je dána předpisy na 20 + 5 °C – ostatně také kde by ty zkušebny v létě vzaly studený vzduch, že?
Z toho je evidentní, že jestliže nasávaný vzduch má teplotu o nejméně 20 °C nižší, tak i výsledná teplota spalin při spálení stejného množství paliva musí být o stejnou hodnotu nižší, čímž je ale nižší i rozdíl teplot spalin a topné vody na výměníku kotle, což musí nutně podstatně snížit výslednou účinnost tohoto kotle v reálných podmínkách o dalších několik procent z jeho tabulkové účinnosti, o čemž však jejich výrobci v honbě za zákazníky taktně mlčí.
Reálná účinnost je nižší
Z výše uvedených důvodů bychom tedy měli snížit výrobci udávanou bombastickou účinnost jejich kotlů nejméně o 10 %. Tím se sníží tabulková účinnost u kotlů na dřevo z výrobci deklarovaných až 93 % někam k reálným 80 %, a ani u těch nejlepších plynových kondenzačních kotlů se v důsledku výše uvedených redukcí určitě nedostaneme přes 100 %, přestože jejich výrobci se chlubí u nich využitím paliva (díky využití kondenzačního tepla vody chemicky vázané v plynu) až na 109 %. Navíc, aby tyto kondenzační kotle měly výrobci uváděné vysoké parametry, tak musí pracovat s teplotním spádem topné vody 40/30 °C, což splňuje pouze podlahové topení, které vzhledem k jeho vysoké ceně má zatím jen malý zlomek rodinných domků. Ale i tam tyto kotle musí minimálně několikrát za den ohřívat i zásobník s teplou užitkovou vodu pro koupání a sprchování, tedy s teplotou min. 60 °C, a v tom případě po tuto dobu absolutně nemohou pracovat v režimu kondenzačním, ba dokonce ani nízkoteplotním, ale pouze v režimu klasického plynového kotle, tedy s účinností jen kolem 80 %. Takže když si to rozpočítáme na celkovou dobu jejich provozu, tak i u nich se dostaneme v nejlepším případě sotva na úroveň 95 % účinnosti.
Navíc výrobci uváděné parametry platí pouze při trvalém provozování těchto kotlů v úzké oblasti jejich jmenovitého výkonu, popř. teplotního spádu, a to ještě jen s doporučeným kvalitním palivem.
Na podkladě těchto skutečností lze snadno vypočítat, že na příklad v Praze i optimálně a dle platných předpisů správně navržený plynový kotel v rodinném domě pracuje v průměru pouze na 20 až 25 % svého jmenovitého výkonu (například pouze na 5 kW místo 20 až 25 kW, a nejméně dva měsíc v roce dokonce s výkonem 2 až 3 kW. U kotlů na dřevo (o kotlích na uhlí nemluvě) je situace ještě horší, jejich účinnost při běžném teplotním režimu klesá i pod 50 % (při nižších teplotách ohniště a nedostatku spalovacího vzduchu v důsledku přivření regulační klapky se účinnost každého kotle rapidně snižuje) a jejich emise jsou nejméně o řád horší než ty tabulkové, které uvádějí jejich výrobci. I kvalitní suché dřevo při nedokonalém spalování totiž dehtuje, a když k tomu ještě přičteme, že v tomto kotli „bez problémů“ shoří i vlhké nekvalitní, ale podstatně levnější dřevo a často i výhřevný kelímek od jogurtu, který je navíc zdarma, tak o tom, co vychází z komína nelze mít žádné iluze! Je proto omylem, že právě na takové kotle vyplácejí mnohé evropské země, včetně ČR, ještě státní dotace, ať už pod hlavičkou plynofikace obcí nebo podpory obnovitelných zdrojů energie!
Šance pro teplovodní krby
Lze tedy vůbec spalovat nějaké ekologické palivo v rodinných domcích s vysokou účinností a s nízkými emisemi a dokonce levnějšími zařízeními a navíc při dobrovolném dodržování vysoké kvality paliva bez nutnosti sankcí přísných zákonů, vyhlášek a norem? Šokující odpověď zní ano, ještě více však udivuje, že je to možné právě jen v teplovodních krbech! Ty totiž oproti kotlům nejen že nemají žádné ventilátory, kde by se ztrácelo bez užitku až 1 % výkonu krbu, ale navíc jsou umístěny vždy ve vytápěném prostoru a ne ve sklepě, takže u nich nemůže docházet ani k žádným ztrátám prouděním či sáláním, neboť obojí se využívá k vytápění obytných místností a neztrácí ve sklepě či kotelně, jako je tomu u kotlů. Krby navíc oproti kotlům odebírají i spalovací vzduch přímo z obytných místností, tedy předehřátý na 22 °C, tedy na předpisovou teplotu zkušeben, takže není ani zde třeba nic odečítat. Přitom tak pracují vlastně jako nejlevnější a nejúčinnější výměník tepla zkaženého vzduchu, který bychom jinak museli dle hygienických předpisů odvést bez užitku ven okny, nebo pracně drahým rekuperačním výměníkem vypouštět ven a jím ohřátý čerstvý vzduch zase přivádět zpět do místností.
Akumulace místo regulace
Jejich zdánlivou nevýhodou ale je, že jejich výkon nelze ztlumit a ani nijak automaticky regulovat a tím je při vytápění rodinných domků provozovat nepřetržitě, neboť pokud i po celou noc nikdo nebude chodit přikládat, tak po pár hodinách vyhasnou. Tato nevýhoda se však rázem změní ve výhodu, pokud krb topí do akumulačního zásobníku – u krbu to však není, oproti kotlům, otázka volby, ale přímo nutnosti. Tím pádem musí být zajištěno, že během několika hodin se dostatečně vyhřeje dům i akumulační zásobník, takže nejen že teplovodní krb oproti kotlům pracuje trvale na svůj tabulkový jmenovitý výkon, tedy stále s vysokou účinností 80 % a s nízkými emisemi, ale může být dokonce bez problémů předimenzován ještě více jak běžný kotel, přičemž geometrie většího ohniště oproti kotli navíc zajišťuje i vyšší účinnost a nižší emise.
Samozřejmě že s akumulací (a tedy též trvale při jmenovitém výkonu) může být provozován i každý jiný kotel, kdo by ale podle budíku (jinak nepozná, kdy má přiložit) chodil každou půlhodinu (na plný výkon palivo v něm shoří rychle) přikládat do sklepa (neboť do obýváku si kotel nedá) otýpku štípaného dřeva, když do krbu stačí jen několikrát za večer dle potřeby (což včas vidí) přiložit půlmetrová nerozštípaná polena. A to nemluvíme o ekonomické stránce věci, kdy akumulační nádrž stojí totéž co kotel a zaplatila by se tak až po mnoha letech a zde, oproti teplovodnímu krbu, není nezbytná, takže žádný ekonomicky uvažující obyvatel to neudělá.
Bez trojcestného ventilu
Další podstatné zvýšení účinnosti oproti tomu tabulkovému získáme však u teplovodního krbu tím, že zapomeneme na základní topenářskou zásadu a vynecháme termostatický trojcestný ventil, který má zajišťovat teplotu vratné vody do kotle na minimálně 65 °C, aby v něm nedocházelo ke kondenzaci vody a tím k nízkoteplotní korozi, která by ho záhy zničila. Tato osvědčená zásada s určitostí platí jak pro kotle na uhlí (kde navíc díky síře v uhlí tam vzniká kyselina sírová), tak i pro kotle na dřevo (které by navíc při nedostatku vzduchu dehtovaly) a pro klasické plynové kotle, ale vůbec už neplatí pro teplovodní krby a je proto s podivem, že si toho dosud nikdo nevšiml a ze setrvačnosti se vždy tento ventil používá i u nich. Krby totiž zaprvé na rozdíl od kotlů pracují vždy s větším přebytkem vzduchu, protože je nelze totiž zcela utlumit přiškrcením vzduchu jako kotle. Tím pracují nejen trvale s podstatně vyšší teplotou spalin než výkonově zaškrcené kotle, ale navíc i s lambdou, udávající přebytek spalovacího vzduchu, větší než 1, což na jedné straně snižuje rosný bod jejich spalin a na druhé zvyšuje teplotu výměníků a komínu. Především však díky možnosti akumulace pracují (topí) oproti ostatním kotlům bez akumulace i na jaře či na podzim vždy na plný výkon, takže i těch zbývajících pár procent ztrát, které odchází bez užitku do komína, stačí spalinové cesty (stěny kotle, výměníky a vnitřní plášť komínu) vyhřát na takovou teplotu, která je plně dostatečná k tomu, aby na nich nic nekondenzovalo.
Tento proces však můžeme u teplovodních krbů ještě prohloubit. Oproti kotlům mají totiž kouřovou komoru a do ní je možné vložit další výměník, a vratnou vodu vést nejprve do něj a až z něj pak do krbu. Tím se vystupující kouřové plyny dostanou v horní části tohoto výměníku do kontaktu s vratnou vodou o teplotě dokonce jen kolem 30 °C (místo 90 °C u kotlů), čímž dojde k jejich lepšímu vychlazení a tím k dalšímu podstatnému zvýšení účinnosti takového teplovodního krbu.
Do krbu jen suché dřevo
Zatímco při spalování zemního plynu k dalším tepelným ziskům využíváme navíc i kondenzačního tepla spalin tím, že vysrážíme ze spalin vodu, která vznikla chemickým procesem při spalování plynu, u krbů tento jev využít nemůžeme. Jednak chemicky je ve dřevě oproti zemnímu plynu vázáno jen malé množství vody, takže spalováním suchého dřeva tolik vody nevzniká, ale naopak vznikají jiné produkty, které by vedly k masivnímu zanášení krbu a výměníků (dehet, popel, saze).
V tom případě naší snahou tedy musí být, především nevnášet do procesu spalování dřeva další vodu, kterou bychom nejprve museli ohřívat na 100 °C a pak ještě odpařit a odvést do komína, to vše za velkých a zbytečných tepelných ztrát.
A zde má dřevo oproti ostatním palivům jednu specifickou vlastnost – totiž že o jeho výhřevnosti si do určité míry může rozhodovat jeho uživatel sám. Pokud dřevo necháme pod přístřeškem schnout ještě další rok, můžeme se dostat až na 15 % vlhkosti a tím zvýšíme jeho výhřevnost na 15 MJ/kg. A tak se konečně tedy bez jakékoliv další práce - chce to jenom si počkat - dostaneme na onu v nadpisu avizovanou nejvyšší účinnost (přesněji normovaný stupeň využití paliva) až 110 %.
A proč to tak tedy nedělají i majitelé kotlů? V kotlích totiž shoří všechno včetně mokrého dřeva, takže jejich uživatelé si s vlhkostí dřeva hlavu nelámou, neboť i když má menší výhřevnost, je zase levnější, tak proč by kupovali dražší suché, a nebo rok čekali. Krbař však na vybranou nemá – pokud totiž chce i po hodině topení ještě vidět skrz sklo na oheň (a kvůli tomu si krb pořídil), nezbývá mu, než dobrovolně, bez nějakých nařízení, topit výhradně suchým dřevem, jinak se mu sklo velmi rychle začmoudí. A navíc topit jen kvalitním listnatým dřevem (ani ne tak kvůli hluku z praskání jehličnatého dřeva, jako spíše tmavému kouři), které je bez pryskyřic, takže jeho spalováním vznikají mnohem čistší emise než u jehličnatého dřeva, kde při spalování pryskyřic vznikají navíc i škodlivé aromatické uhlovodíky. Nicméně pokud by i výrobci kotlů na biomasu převzali některé výše uvedené zásady, především vynechání termostatického trojcestného ventilu za podmínky provozu těchto kotlů na plný výkon, tedy do akumulačních zásobníků, a používání jen kvalitního suchého paliva, pak by i tyto kotle (především pak peletové) mohly svou účinností překonat kondenzační plynové kotle (navíc při spalování obnovitelných zdrojů energie) a přiblížit se svou účinností teplovodním krbům.
Závěr a doporučení
Ze všeho výše uvedeného plyne, že pro efektivní spalování zdaleka nejsou nejdůležitější jen technické parametry kotle (a už vůbec ne ty tabulkové při jmenovitém výkonu, které dosud jako jediné jsou při přidělování dotací uvažovány a kontrolovány), ale především jeho roční stupeň využití, potenciál možností jeho úprav a zapojení, dále jeho umístění, kvalitní obsluha a v neposlední řadě i dobrovolné dodržování kvality a druhu paliva. Pokud by se podařilo dostat do povědomí všech majitelů rodinných domků, chat a chalup tyto výše uvedené principy, které by se podpořily dosavadními státními příspěvky na kotle, dosáhlo by se bez jakýchkoliv dalších finančních nákladů či donucovacích legislativních prostředků minimálně poloviční úspory paliv z obnovitelných zdrojů při podstatném snížení škodlivých emisí. A estetický prožitek z plápolajícího ohně by byl ještě bonusem navíc.
A to ještě není vše! Toto zařízení je totiž ještě navíc roznětkou pro další obrovské úspory tepelné energie ze synergického efektu – kdo si totiž pořídí teplovodní krb, musí si pořídit i akumulační zásobník s výměníkem pro teplou užitkovou vodu. Tím však má již zároveň zaplacenou a nainstalovanou (tedy jaksi zdarma) právě tu nejdražší část pro solární ohřev teplé užitkové vody a pro solární přitápění na jaře a na podzim. Stačí tedy už jen připojit ke stávajícímu zařízení levné sluneční kolektory s jednoduchou regulací a vše je hotovo a úspory energií se rázem ještě zdvojnásobí, takže výsledná spotřeba paliva bude sotva čtvrtinová!
(Pokud si někdo i nadále ještě myslí, že v tomto článku jde jen o neskutečný sen, o pouhou teorii a ne realitu, tak toto zařízení bezproblémově již 5 let funguje dle výše uvedených zásad v rodinném domku v Praze 4 – Hrnčířích).
Uveřejněný článek nemusí vyjadřovat stanovisko CZ Biom
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Využití vodíku k regulaci výkonu obnovitelných zdrojů energie
Ohlédnutí za velkokapacitními seníky se solárními dosoušením
Interiérový kotel na kusové dřevo v dotačním programu ,,Zelená úsporám” aneb interiérový kotel VERNER 13/10 a provedení VERNER 13/10.1 s redukovaným výkonem
Co bychom měli vědět před nákupem kotle
Kamna na pelety – pokojová peletová kamna
Krbová kamna - pokojová kamna na kusové dřevo a brikety
Interiérový kotel na biomasu
Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pelety a brikety, Spalování biomasy
Datum uveřejnění: 4.8.2010
Poslední změna: 9.8.2010
Počet shlédnutí: 69482
Citace tohoto článku:
MĚCHURA, Petr: Nejúčinnější ekologický zdroj tepla pro vytápění rodinných domků. Biom.cz [online]. 2010-08-04 [cit. 2025-05-02]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-73biom.cz/odborne-clanky/nejucinnejsi-ekologicky-zdroj-tepla-pro-vytapeni-rodinnych-domku?sel_ids=1>. ISSN: 1801-2655.
Komentáře:
|
Dle mého názoru většina výhod, která byla řečena platí i pro krbová kamna s výměníkem a interiérové kotle... |
 |
Samozřejmě, je to tak, byť ne vždy 100%. Důležité je, aby zdroj běžel vždy pokud možno na 100% výkonu, tedy většinou je třeba nějaká akumulace - a je jedno, zda jsou to kamenné zdi chalupy či betonová teplovodní podlaha nebo akumulační nádrž. |
|
Dá se tedy říct, že obdobně bude fungovat i interiérový kotel VERNER 13/10 s napojením na akumulační nádrží, navíc na celý systém mohu dostat dotaci z programu ,,Zelená úsporám" ve výši 80 000 Kč. |
|
Ten kotel sice konkrétně neznám, ale obdobně asi fungovat bude, jen je třeba dát pozor, aby jeho tepelné ztráty sáláním a prouděním odpovídaly tepelným ztrátám vytápěné místnosti, ve které bude, jinak pokud budou větší, tak budou problémy. |
|
Dobrý den, mě se nezdají ty igelitky a pečivo na obr. "co všechno lze spalovat". To jste tam zapoměl při focení pouze náhodou? Je jasné, že to nakonec shoří, ale není to trochu "prasečina"?
U nás na vsi máme problém právě s jedním takovým sousedem, který zamoří svým "topením" oblast nad 10 jinými domy. |
|
Nezáležá tak na tom, co spalujeme (pokud to není zrovna PC), ale s jakou teplotou to spalujeme! Pokud je ta taplota přes 1250 oC a doba zdržení alespoň 2 sekundy, tak splňujete nařízení vlády o spalovnách odpadu - a to teplovodní krb pracující do akumulace splňuje. Zatímco běžný kotel pracující na jaře a na podzim s výkonem pod 30% a tudíž s teplotou pod 350 oC a s minimem kyslíku samozřejmě nesplňuje, takže i když v něm budete topit kalitním uhlím, tak zamoříte celou vesnici. Jinak obilím se běžně topí v peletových kotlích a za dob Jiřího Wolkera i v elektrárnách. |
|
:))))))))))))))))))))))))) |
|
To je zajímavy - občas na astranetu čtu lidi co se ptaj jak odstranit dehet v krbu na vyměníku.Že pry to ničím nejde.A co teprve komín ten musí vypadat :-) |
|
Pokud jde o teplovodní krb, který topí do akumulace, tedy na plný výkon, není co odstraňovat - ta vrtvička sazí je sotva 0,5 mm silná, protože prostě shoří. Pokud ten krb provozujete jen na částečný výkon, tak ty teploty v něm jsou nízké (a dřevo asi vlhké a měkké) a proto dehtuje. |
|
Ještě bych dodal,že duležita je teplota co se pouští do komína.K tomu slouží spalinovy teploměr.Stačí trochu zagooglovat a koupíte ho.Na kouřovod stojí cca 400kč.Není potřeba pouštět teplo ven a topit veverkam :-) |
|
Přesně tak, je třeba do komína pouštět spaliny dostatečně vychlazené (nejlépe pod 100 oC), ale pozor!!!! Musí jít opravdu o spaliny, tedy produkty dokonalého hoření, pak se nemá co v komíně usazovat - já neppotřebuji kominíka 5 let! Pokud ale někdo topí předimenzovaným kotlem na 20% jeho výkonu (jak tomu je po většinu doby topné sezony a většiny kotlů), tedy kotel nehoří ale spíše doutná, takže více než polovina paliva jde ve formě různých plynů a aerosolů do komína, kde se usazuje, pak nízká teplota toto usazování samozřejmě ještě více podporuje. A pokud se komín pravidleně 2x ročně nečistí, může vyhořet se všemi důsledky!! |
|
Dobrý den, jen malá připomínka: zvýšením přebytku vzduchu se sice sníží rosný bod spalin, zároveň se ale zvýší i ztráta tepla spalinami (komínová ztráta), protože spalin protéká větší objem. Další připomínku bych měl k nasávání spalovacího vzduchu z místnosti: do krbu se sice nasává vzduch o teplotě asi 20°C, ale tento vzduch se do místnosti musí nasát z vnějšku a v místnosti se ohřeje (hlavně teplem z krbu) na 20 °C - takže při nízké teplotě vnějšího vzduchu stejně jakýkoliv systém bude pracovat s nižší účinností. Navíc objem spalovacího vzduchu není takový, aby dokázal účinně vyvětrat obývák. |
|
Podrobnosti viz mé původní články a diskuse na zdejším webu - najdete dle autora, jde o nejčtenější články na tomto webu se 45 000 přístupů. |
|
Pane Měchuro, díky za zajímavý článek! Vystoupal jste na stříbrný stupínek, zlato mám já!!:-). Čerstvě máme totiž v obýváku teplovodní sporák Nordica Termorosa, tzn. umí vše, co uvádíte, ale navíc se na něm skvěle vařit a výborně péci. A ještě jedno vylepšení: v jedné z akumulačních nádrží máme plovoucí bojler, takže i ohřev TUV jde přes levné dřevo:-).
Pokračujte, prosím, ve vzdělávání tupců, kteří topí mokrým dřevem!!! Já se někdy nestačím té ignoranci divit. S pozdravem, FH
P.S. A to s těmi kelímky doporučuji odvolat, v žádném topidle s výměníkem se ani nepřiblížíte uváděným 1250 st. C!!!! |
|
Nevím na který můj článek jste odpovídal, ten poslední to evidentně nebyl, navíc není nejaktuálnější - možnosti spoalovat potenciální odpady, tedy i kelímky od jogurtů píši v jiném svém článku na jiném serveru. Ve vašem teplovodním sporáku to opravdu nejde, má malý výkon, já mám několikanásobný a to už je o nečem jiném! Ale ani pak to nedoporučuji, jen píši, že je to možné,ale právě jen v teplovodním krbu a nikde jinde!!! A teplou užitkovou vodu také samozřejmě vytápím krbem, stejně jako sluníčkem, dokud je. Proti vašemu sporáku nic nenamítám, naopak chválím, já ale peču v troubě, takže je lepší pro mne krb. Takže to zlato přece jen patří mně :-) |
|
Vždyť ty krabice od mléka se odevzdávají do kontejneru na plasty. |
|
omyl desátníku, ty se odevzdávají do oranžového kontejneru (na tetrapacky, čili též vrstvené obaly, tedy krabice od mléka, vína a podobně) |
|
Dobry den
Muzu se zeptat jaky vykon do vody namerila laborator z Brna v ktere jste nechal premerit ucinnost spalovani vaseho krbu. U meho Acq 22 mi to moc nesedi s udaji vyrobce.
Dekuji. |
|
Laboratoř v Brně udělala v případě kotle Aquatondo 28 chybu, neboť místo 8 kg dřeva přikládala 10 kg, takže ho přetápěla a tím šla účinnost mírně dolů pod 80%. |
|
Nemyslel jsem ucinnost ale vykon do vody v kW (pokud byl tedy meren). |
|
Výkon do vody je 80%, do vzduchu 20%, |
|
Výkon do vody je 80%, do vzduchu 20%, |
|
Dobrý den pane Měchuro,
mám dotaz ohledně vytápění RD teplovodním krbem.V současné době vytápím RD el. aku do vody,cca 4000lt. Tyto nádrže bych chtěl využít právě pro toto vytápění. Dotaz spočívá v tom,zda je možná realizace s tím,že aku nádrže jsou ve sklepě, krb v přízemí,zda nenastanou nějaké komplikace.
Děkuji za odpověď
S pozdravem Vondruška |
|
Pokud připojíte akunádrže odspoda, tedy přes perforovanou trubku, aby se voda vrstvila, čerpadlo bude dost silné, aby horkou vodu protlačilo dolů, tak by problém být neměl, ten by asi nastal v případě připojení horké vody rovnou do horní části akunádrže, kde by jejím nahřívání rostl odpor vody v potrubí a nevím, jak byste ho průběžně eliminoval - reguloval při zachování konstatního průtoku dle výkonu krbu. |
|
Na tohle sem narazil ciste nahodou,vyjadrim se tedy k nasledujicimu.
-*Navíc, aby tyto kondenzační kotle měly výrobci uváděné vysoké parametry, tak musí pracovat s teplotním spádem topné vody 40/30 °C, což splňuje pouze podlahové topení, které vzhledem k jeho vysoké ceně má zatím jen malý zlomek rodinných domků. Ale i tam tyto kotle musí minimálně několikrát za den ohřívat i zásobník s teplou užitkovou vodu pro koupání a sprchování, tedy s teplotou min. 60 °C, a v tom případě po tuto dobu absolutně nemohou pracovat v režimu kondenzačním, ba dokonce ani nízkoteplotním, ale pouze v režimu klasického plynového kotle, tedy s účinností jen kolem 80 %. Takže když si to rozpočítáme na celkovou dobu jejich provozu, tak i u nich se dostaneme v nejlepším případě sotva na úroveň 95 % účinnosti. *-
Nesouhlasim s Vasim tvrzenim,ze neni mozne,aby kotel pracoval v kondenzacnim rezimu pri ohrevu uzitkove vody.Myslim,ze vetsina ctoucich bude vedet,ze orientacne pasmo kondenzace u plynu dle podminek se pohybuje 54-57 stupnu....pri ochlazeni zplodin do komina.K tomu potrebuji o neco studenejsi vodu ve vracecce,rekneme cca 45-50.
Moje sestava topeni ohrev obsahuje kk IMMERGAS VICTRIX 24 KW X,zasobnik vody ACV Smart SL 160 -39kW teplosmenna plocha,po roce pridan sporák na pevná paliva s výměníkem (6kw) TP 9100.
Na pozadani snizil technik vykon kotle tesne pres 20kW,v dobe porizeni bohuzel se nevyrabela varianta 12kW.
Po provoznim vyladeni ekvitermni krivky a prutoky radiatoru doslo i k zadanemu snizeni vykonu kotle,prave z duvodu co nejdelsiho udrzeni kondenzacniho rezimu pri ohrevu TUV.Upraveno cidlo(vyskove) v zasobniku ACV do zhruba 2/3- 3/4 vysky(takze reaguje ve chvili,kdy je polovina TUV-cca 60l odebrano).Tam jsem vsadil na ACV Smart 160,uzitny objem cca 120 l,system "tank in tank",z duvodu tvrde vody(studna) a spatnymi zkusenostmi s beznymi el. ohrivaci.Jejich manganova anoda odesla do roka,i pres jejich vymeny byla zivotnost beznych zarizeni(napr. Tatramat) kolem 5 let.V tomto konkretnim pripade ma uvadenou teplosmennou plochu 39kW.Nastaven na 48°C
Pri laboraci a mereni behem ohrevu dosahla teplota zpatecky(nikoliv vystupu z kotle) 58-60°C teprve pri souvislem odberu,radove desitky minut(napousteni vany).Pri beznem dohrati do 55°C,coz by stale jeste melo stacit pro kondenzacni rezim pri temer celem cyklu.Proste vhodne zvoleny nerezovy zasobnik je znat,jeho cena tomu odpovida - 22.000 Kc+
Sam sem si i navrhl zpusob pripojeni vymeniku sporaku s pouzitim zpetnych klapek a vyregulovan tak,ze oba TZ dokazi topit spolu i kazdy zvlast.Jedinej ovladaci prvek je rucni prepinani vymeniku sporaku topeni/ohrev TUV.Provoz sporaku nijak neovlivnuje kondenzacni rezim kotle....dik nizko posazene ekvitermni krivce se kk bezne vypne drive,nez teplota zpatecky presahne 50 stupnu.Pouze pri silnych mrazech kolem -20 coz je par dnu v roce,muze dojit k cyklovani pri soubeznem provozu obou TZ. |
|
Souhlasím s Vámi, že ve výjimečných případech vyladěného zařízení, jako máte vy, může plynový kondenzační kotel pracovat v kondenzačním režimu i při ohřevu TUV - ovšem za jakou cenu? Jestliže snížíme teplotu TUV v zásobníku na vámi uváděných 48 oC, tak ji prakticky již skoro nemixujeme se studenou vodou, zatímco při obvyklých 60oC ji mixujeme napůl se studenou vodou (20+60=80:2=40), takže potřebujeme skoro dvojnásobný zásobník TUV. Toto navýšení ceny si vydělte úsporami provozu v kondenzačním provozu při prakticky minimálním využitím v rodinném domku(odhaduji tak 30 minut za 24 hodin, což jsou pouhá 2%) a vyjde vám doba amortizace. Bude jistě v desítkách let, tedy bude jistě převyšovat životnost zásobníku TUV. Má to tedy smysl???? Opravdu jste uspořil???? |
|
Zda jsem usporil,ze ukaze v nasledujicich letech.Primarnim ucelem teto kombinace NEBYLA moznost ohrevu TUV v pasmu kondenzace.
Behem poslednich 10 let jsem byl nucen 3x menit ohrivac TUV(elektrika,nocni proud).Pravda,zdedenej nevim presne,jak byl star.Novy zacal saknout po 2 letech(i pres vymenu anody v roce).Vyreklamovan(pouze vnejsi obal),saknuti se povedlo resit zavarem na dalsi rok.Pote instalovan vyreklamovany kus.Tekl po 3 letech.Porizen dalsi "bazarovy" kousek,sice nepouzity,ale bez zaruky-nevhodny nakup stavebnika.Vydrzel dalsi tri roky,v podstate se kryl s terminem instalace noveho systemu.
Na vine je pravdepodobne pokles hladiny spodnich vod>voda "ztvrdla",zvysene naroky na mnozstvi TUV (deti rostly) nutilo ohrivat vodu na maximum(obcas doslo i k opareninam).Coz v pripade tvrde vody ma svuj vliv na zivotnost.
Ohrivac ACV byl zvolen pro schopnost odolavat usadam vapeniteho charakteru,a v extremnim pripade,kdy k usazovani dojde,se s tim dle tvrzeni vyrobce dik konstrukcnimu reseni dokaze vyporadat.Podrobnejsi studium problematiky ohrevu TUV,nejen v zasobnicich,ale i v prutokove systemy integrovane v kotlech ruznych vyrobcu,ukazaly na fakt,ze se snazi drzet pod hranici 60 stupnu,kdy riziko usad je prijatelne.Ja zvolil onech 48 prave z duvodu,ze neni nutne vodu redit a nehrozi nebezpeci opareni.
Obecne....at ohrivate elektrikou,nebo topnou spiralou,v onom konkretnim kontaktnim miste zdroje tepla/TUV je standartne teplota vyssi nez ona 60° hranice(vyjimkou je mozna solar ohrev a akunadrze) a z ohrivane tvrde vody jiz muze riziko usad hrozit-to plati hlavne pro el. odporove spiraly.Mnou zvolene reseni,jak doufam,toto znemozni ci aspon silne omezi.
Toto bylo duvodem pro zminovane reseni.A kdyz se naskytla moznost snizit max. vykon kotle o cca 12-15 procent,nicemu to neuskodilo a prospelo prave teto konkretni veci...proste takovy necekany bonus.
Proc dvojnasobny zasobnik?Ve svem prispevku vyse jsem se zminoval,ze ani pri trvalem odberu(napousteni vany) neni mozne kotel+zasobnik "uhnat",stiha to dohrit(prave dik velike teplosmenne plose) s prehledem.Uplne v extremnich pripadech by prestal natapet TUV a napr. po dalsich 10 minutach by se opet prepl z vytapeni do vyroby TUV.
Vzhledem k umisteni bojleru pod kotlem,ve vyklenku v byte,jsem i pres vyssi porizovaci naklady zvolil tuto variantu...predstava,ze mi po par letech bude saknout ohrivac nikoliv do vany,ale na podlahu v predsini a dolu k sousedum....
Tezko rici,k jak velkym skodam by mohlo dojit,a kolik by bylo starosti s napravou,bez ohledu na to,ze jsem pojisten.
Jen pro ilustraci,kombinovane bojlery 200l behem zminovanych 10 let mely uhrnem porizovaci cenu cca 18.000 Kc.K tomu naklady na servis,dopravu,instalace,problemy typu zadna tepla voda par dnu v kuse.
V podstate sem preferoval dosahnuti maxima v ohledu zivotnosti zarizeni a bezproblemoveho provozu v mych podminkach,i pres vyssi pocatecni naklady.
Ano,reseni by bylo neadekvatni v pripade,ze bych ho porizoval POUZE pro vyrobu TUV ve stale jeste kondenzacnim rezimu.Ono i to je malinko spotne,protoze pri vyrobe TUV kotel topi na svoje maximum.Dle nekterych materialu vyrobcu neni mozne u kk pri trvalem maximalnim vykonu dosahnout efektivni kondenzace - v komine to proste frci moc rychle na to,aby se plyny stihly plne ochladit a odevzdat cast tepla v podobe zkondenzovanych par.Pokud si dobre pamatuji,maximalni efektivity kk dosahuji nejen pro spad 40/30 , ale do rozmezi 70-80% sveho maxima. Takze ano,zpatecka je dost studena,aby k tomu dojit mohlo,ale zadne prakticke mereni s mnozstvim vytvoreneho kondenzatu nebylo provadeno(i kdyz jsem uvazoval o porizeni objemoveho/nizkoprutokoveho vodomeru,s ohledem na mozne poskozeni kondenzatem celkem drahy spas).
|
|
Dobrý den pane Měchura, chtěl bych se Vás zeptat na to, jak hodně ovlivňuje celý systém hoření teplota přiváděného vzduchu do krbové vložky(nezávislý zdroj vzduchu z interiéru, nebo exteriéru - z venku) A jak velký vliv na životnost krbové vložky(litinové) má tato problematika s nezávislým přisáváním vzduchu(z inter., nebo exter.) ? Doporučil byste nezávislé přisávání z interiéru, nebo exteriéru a proč? Myslím si, že pro správnou funkčnost krbové vložky je nutností správný odtah spalin(myšleno délka komína, správné napojení) a taky nezávislého přisávání vzduchu ke krbové vložce, např. z důvodu umístění topidla v jedné místnosti s odsavačem par v kuchyni(podtlak). Podle mě je i toto velký problém u většiny krbových vložek a krbových kamen. Spousta majitelů zapomíná na kvalitní přísávání vzduchu a pak si stěžují na "kouř a zápach" v místnosti. Pokud máte nějakou publikaci na toto téma, budu rád za každou informaci. Především by mě zajímalo to co jsem popisoval na začátku. (vliv teploty přisávaného vzduchu na životnost krbové vložky a účinnost hoření v kontextu s tou teplotou přiváděného vzduchu)
Děkuji a jsem s pozdravem Miroslav Křivohlávek |
|
Vzduch pro hoření je samozřejmě nutné přidávat. Nejlépe ohřátý. Já to vyřešil tím, že nasávám malým (tzv. koupelnovým) ventilátorkem vzduch zvenku, který ohřívám o vnější část horního výměníku na cca 60 oC a ten vedu výústkou na krbu do obýváku. Tím mám v obýváku přetlak, takže nic mi nemůže čoudit, do krbu jde ohřátý (a použitý vzduch) z obýváku, který bychom stejně měli vyvětrat bez užitku (dle hygienických norem), takže si tím zvyšuji účinnost krbu na cca 97%, řeším hygienickou výměnu vzduchu v obýváku a zamezují kouření krbu do obýváku.
S životností krbu to ale nemá nic společného, vliv teploty vzduchu je oproti možnosti přetápění opravdu minimální. A většina krbařů obvykle krb přetápí, často i o 100%, a pak se diví, že se jim vložka bortí - ověřit si to lze převažováním dřeva a podle jeho výhřevnosti a vlhkosti, nebo jednodušeji při použití pilinových briket, kde je jasná hmotnost i výhřevnost. Proto krb občas čoudí, mně nečoudí i když mám komín místo 25 jen průměr 20 cm. |
|
Děkuji za odpověď. Já mám přivedený vzduch z exteriéru přímo ke krbové vložce, kde flexi hadice je napojena od podlahy a vede kolem krbové vložky přímo k místu napojení pro přívod vzduchu. Myslím si, že je lepší, když je hadice přímo nasazená na připravený otvor na krbové vložce právě s ohledem na případnou prašnost, nebo z důvodu, kdy je vzduch ovlivňován nasátím "kouře" z exteriéru do místnosti.
Jinak ohledně toho přehřátí vložky si myslím, že pokud je krbová vložka správně osazená( mezera kolem krbu ze stran,zadní a horní části) a je dostatečně velký prostor pro výměnu vzduchu v interiéru(správná velikost nasávacích a vydechovacích mřížek- komínový efekt), tak není problém s přehřátím vložky. Podle mě spousta investorů řeší "desing" před praktičností a pak to dopadne , tak jak píšete.
Nebudete náhodou přítomen na nějaké výstavě(aktuálně Praha-Holešovice), řeším dodatečnou montáž teplovodního výměníku ke krbové vložce. Kolem kouřovodu. |
|
06 Oct 2012 17:24 teplota spalovaného vzduchuAutor: Bhnek Svatoslav www: Vaše Topení - teplo , voda, plyn Dobrý den, budu rád za informace, které se týkají topení. Přidejte si mě do seznamu. Děkuji předem. |
|
Dobrý den, děkuji za velmi zajímavý článek. Řeším podobnou situaci a rád bych i upřesnil několik dotazů, máte-li ještě dost sil odpovídat. :-) Pokud správně rozumím, tak porovnáváte krbovou vložku provozovanou na plný výkon vůči kotli provozovanému na omezený výkon. Co se stane s účinností a funkcí celé soustavy pokud nahradím vaší krbovou vložku kotlem o stejném výkonu? Samozřejmě ponechám akumulační nádrž. Topím stejně kvalitním(suchým) materiálem atd... Předpokládám, že účinnost kotle je při plném výkonu o něco vyšší. Navíc kotel lze naložit na delší dobu, přikládá si sám... Je to tak?
Dále mi není zcela jasné jak to, že nedochází k dehtování. Řada uživatelů na TZB si stěžuje právě na dehtování krbu-zejména v souvislosti s použitím výměníku v kouřové komoře. Výrobci krbů také doporučují v typizovaném zapojení použití trojcestného ventilu. Není problém jeho vypuštění? Třeba s ohledem na záruční podmínky atp.?
|
|
Pokud kotel topí do akumulace, pak je to naprosto stejné jako u teplovodního krbu - jeho průměrná roční účinnost se zdvojnásobí! problém ale je, že budete muset chodit častěji přikládat, protože na plný výkon vám palivo v násypce rychle shoří, a vy navíc těžko odhadnete, kdy dohořívá (u krbu v obýváku to vidíte) a též těžko odhadnete, kdy už nepřikládat.
Při vysoké teplotě kotle/krbu, který běží na stále plný výkon (u mne na 35 kW) jsou ty teploty tak vysoké, že ten dehet shoří i u těch horních výměníků. Těm, kterým to dehtuje, tak určitě netopí do akumulace a tudíž ne na plný výkon.
Zahraniční západní výrobci teplovodních krbů už se ode mne poučili a povolují teplotu zpátečky cca 30 oC. Předpokládají samozřejmě, že ten krb topí do akumulace, tedy na plný výkon! Takže trojcestný ventil netřeba a záruka trvá. |
|
Díky za odpověď. ještě bych rád vznesl do pléna dotaz-co vše se může stát, pokud topím nevhodným palivem? Typicky-uhlím nebo briketami v kbové vložce (nebo dřevem v kotli na uhlí...) Ve vašem případě chápu, že minimálně dojde ke kondenzaci dehtu a rychlejšímu opotřebení díky síře v uhlí. Co ještě může nastat? Nepraskne např. sklo? Např. u řady krbů na dřevo je výslovně uvedeno, že se do nich nesmí dát odštěpky, zbytky uhlí,PLASTY!!!(viz váš kelímek od jogurtu... :-). Lze nebo nelze? Co hrozí a jak se s tím vypořádat? |
|
Síra v uhlí způsobuje nevratné zežloutnutí skla. Sklo nepraskne, je křemenné. Záleží na teplotě - u teplovzdušného krbu ty teploty nejsou dostatečně vysoké jako u teplovodního krbu s 35 kW na plný výkon, kde opravdu shoří vše s minimálními emeisemi. Ale samozřejmě i já čisté plasty odevzdávám raději do barevných kontejnerů. |
|
Tak si dovoluji zaslat také své zkušenosti. Články pana Měchury mě před pár měsíci tak nadchly, že jsem při rekonstrukci topení využil jeho návrhů. Současný stav: elektrokotel Prother+starý kotel na uhlí (H21?)+teplovodní krbová vložka Aquador RS15. A samozřejmě akumulační nádoba. Výsledek-krása ale žádný velký zázrak. Výkon krbu je dostatečný ale nikdy se v krbu nedají vytvořit takové podmínky jako v kotli. Co do teploty i čistoty spalin-posuzováno zrakem. Krb má vlastní komín, kouř je slabý ale viditelný. Z kotle nikoli-at již topím uhlím nebo jen dřevem, spalování v kotli je mnohem kvalitnější. O nějakém spalování plastů v krbu si každý může jen nechat zdát-je to nesmysl. Plamen je žlutý-jako na běžném ohništi, neměřil jsem teplotu ale pochybuji, že by postačovala pro spalování plastů :-) Berte to spíše jako básnickou licenci. Naopak v kotli bych se toho příliš nebál. Tedy-kdybych byl čuně a pálil plasty :-)) Další "problém" také vidím v teplotě krbové vložky. Je-li teplovodní, je obvykle z plechu. Litinovou jsem v nabídce nikde nenalezl. Její životnost bude zřejmě omezená a jistě se na ní podepíše i to, jak moc v ní budeme "hicovat". Držím-li se přísně návodu, tak pro stanovený jmenovitý výkon je to cca 5kg dřeva/hodinu, což věru není žádný velký žár. Prostě normální hoření. Velmi příjemné na pohled a samozřejmě i sálání přímo z krbu je příjemné-na rozdíl od kotle. zVLÁŠŤ teď na podzim nebo brzy na jaře. Dle mého názoru ale k žádnému superspalování nedochází a s kotlem se kvalita hoření srovnávat nedá.... |
|
Stojí také za připomenutí, že nasávání teplejšího vzduchu z místnosti zvýší účinnost spalování-ale do místnosti se pak musí natáhnout čerstvý studený vzduch zvenku. Rovněž to je v přímém rozporu s doporučením výrobců. A také kominík to nerad vidí (pokud to vůbec schválí). Nám to jednoznačně "zakázal". Krbová vložka má velký výkon a bál se, že např. při spuštění digestoře v kuchyni bude špatně táhnout. |
|
Některé argumenty v článku jsou úsměvné. Například, majitel krbu si MUSÍpořídit akumulační nádrž a proti ji pak má jaksi zadarmo. Totéž pro používání dražšího kvalitního, suchého dřeva.
Podle mého selského rozumu, když něco musím koupit, ještě to proto zadarmo není.
Bohužel taková zjevně chybná a tendenční logika snižuje věrohodnost ostatních tvrzení, např. o použití trojcestného ventilu. |
|
presne, autorovi se pri psani clanku leskly oci nadsenim, jinemu sepsuje sobe ne. Jako nemec bych trojcestny ventil dal, ale naprogramoval bych jej podle teto zkusenosti podle snimace CO a lambda jako je to v nemeckych kotlich, a co takhle dat smesovac obracene nebo pouzit hned peticestny ventil...
Take nechapu proc autor vychlazuje zpatecku, jak prichazi na vysokou mezirocni ucinnost, jakoby mu kotel nehasnul, pri natapeni jde preci dehet do komina. |
|
Pane Mechuro, jak mate vyresene cisteni pridatnych vymeniku krbu? Mam na krbu pridatny vymenik a topim na "max" (mam termostatem nastaveno 200-250 C primo do komina), vymenik servisnim otvorem muzu bez problemu mechanicky cistit a vidim, jak se prubezne zanasi. Idealne aspon 1x/mesic je vhodne ho vyprasit. Pokud nahodou chytnete nejake vypecene drevo, tak to je mnohem horsi. Radne prosmolenou borovici jsem po 1 polinku (prikladanemu k jinemu drivi) postupne spaloval hodne dlouho, jinak uz po 2 zatopenich byly vymeniky (i komin) chlupate az hruza. Podobne zkusenosti se zanasenim ma kolega s pridatnym vymenikem za kotel Atmos, ten to ignoroval a uplne se mu zanesla trubkovnice vymeniku popelem. |
|
Dobrý den, článek je velmi zajímavý. Upoutal mně náhled že "krby navíc oproti kotlům odebírají i spalovací vzduch přímo z obytných místností, tedy předehřátý na 22 °C, tedy na předpisovou teplotu zkušeben, takže není ani zde třeba nic odečítat. Přitom tak pracují vlastně jako nejlevnější a nejúčinnější výměník tepla zkaženého vzduchu, který bychom jinak museli dle hygienických předpisů odvést bez užitku ven okny, nebo pracně drahým rekuperačním výměníkem vypouštět ven a jím ohřátý čerstvý vzduch zase přivádět zpět do místností." Platí tedy, že co se týče výměny a čistoty vzduchu, nahrazuje teplovodní krb plně rekuperační zařízení? Nejsem odborník, a tak se možná pletu když vidím jen jednu cestu a to tu, že kotel bere "zkažený vzduch"... ale marně hledám čerstvý/nový vzduch |
|
Dobrý den,
na článek jsem narazil už před více než dvěma roky, když jsem se rozhodoval, jaký typ vytápění zvolit. Původně jsem chtěl tepelné čerpadlo, ale firma, kam jsem tehdy zašel, mi to rozmluvila. Jejich kalkulačka mi spočítala, že počáteční investice do čerpadle se mi prakticky nikdy nevrátí a doporučili mi peletkový kotel Atmos. Ušetřil jsem balík peněz a po dvou letech topení mohu jen doporučit. (Stránky firmy - http://www.2kenergy.cz/novinky.html) |
|
|
|
|
|