Dopady nového zákona o podporovaných zdrojích na efektivitu využití biomasy a bioplynu

Se vstupem do EU Česká republika přijala závazek zvýšit podíl využití obnovitelných zdrojů energie (OZE). Prvotní cíl byl definován směrnicí 2001/77/ES resp. v přístupové smlouvě k EU jako podíl elektřiny z OZE na brutto spotřebě elektřiny v r. 2010 – pro ČR to byla hodnota 8 %.

Tento cíl byl splněn, avšak podpora definovaná zákonem 180/2005 Sb. vedla k tomu, že biomasa (především dřevní štěpka) byla převážně spoluspalována ve větších zdrojích s malým podílem kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a bioplynové stanice byly stavěny převážně pouze pro výrobu elektřiny.

Novou směrnicí o podpoře energie z OZE č. 2009/28/ES byl závazek stanoven jako podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě v roce 2020 – pro ČR platí hodnota 13 %.

Implementace této směrnice do české legislativy má podobu nového zákona, tzv. zákona o podporovaných zdrojích, který vedle OZE zahrnuje i zásady podpory KVET z fosilních zdrojů. Součástí přípravy zákona bylo i vypracování nového Národního akčního plánu rozvoje OZE do roku 2020. Snahou bylo zefektivnit náklady na podporu a zahrnout i jiné formy energie, a tím zmírnit cenu energií pro konečné spotřebitele.

První paragrafové znění zákona bylo připraveno počátkem roku 2011, v květnu schváleno vládou a posláno do sněmovny. Úplné znění zpracoval hospodářský výbor sněmovny a alternativní pozměňovací návrhy připravily zemědělský výbor a výbor pro životní prostředí. Sněmovna pak projednala a schválila zákon dne 9.11.2011, vč. přijetí některých pozměňovacích návrhů. Senát zákon projednal dne 11.1.2012 a vrátil ho sněmovně s řadou úprav, a sněmovna pak přijala senátní verzi dne 31.1.2012. Prezident dne 14.3. zákon vrátil sněmovně, vzhledem k přesvědčivému výsledku posledního hlasování (130 pro ze 155 přítomných) však lze předpokládat, že sněmovna prezidentské veto přehlasuje (k tomu bude třeba 101 hlasů).

Pokud se tak v příštích měsících stane, zákon vstoupí v platnost a bude účinný od 1.1. 2013 (některá ustanovení, především nové požadavky na energetickou efektivnost nicméně budou účinná až po přechodném období 24 měsíců od vyhlášení zákona, tj. budou platit až pro nové projekty uvedené do provozu cca po polovině roku 2014).

Hlavní obecné změny oproti stávajícímu zákonu 180/2005 Sb. jsou následující:

• Pro všechny OZE (mimo MVE) je možnost zvolit režim výkupní ceny pouze do instalovaného výkonu 100 kWe (§ 8), pro vyšší výkony má podpora pouze formu zeleného bonusu (s výjimkou biologicky rozložitelného komunálního odpadu).
• Vykupovat bude nově obchodník, tzv. „vykupující“ (pro režim zelený bonus) či „povinný vykupující“ (pro režim výkupních cen), zelený bonus vyplácí operátor trhu.
• Tvrdě bude dodržován NAP OZE do r. 2020, tzn. že při dosažení cílových hodnot může být podpora nových instalací pro následující rok zastavena (viz § 4, odst. 7 a 8). Senátní návrh přesněji definuje časovou následnost zastavení podpory po naplnění cílů a stanovuje pro ERÚ povinnost o této skutečnosti informovat.

Pro oblast bioenergie, tj. biomasy a bioplynu zákon zavádí následující změny resp. novinky:

• Podpora elektřiny z biomasy bude poskytována pouze při KVET (§ 4, odst. 5). Přesnou definici KVET přitom česká legislativa zatím nemá (existuje pouze vyhláška č. 344/2009 o vysokoúčinné KVET pro stanovení množství podporované elektřiny z fosilních zdrojů).
• Podpora elektřiny z OZE při spoluspalování pro stávající zdroje podle stávající legislativy bude ukončena v r. 2015 a dále bude přiznána pouze elektřině vyrobené ve vysokoúčinné KVET (§ 45 odst. 6).
• Podpora elektřiny z bioplynu pro nové zdroje bude platit pouze při KVET a pokud bioplyn bude pocházet alespoň z 30 % z jiné biomasy než cíleně pěstované na orné půdě a trvalých porostech a pouze při efektivním využití alespoň 50 % primární energie biomasy, ze které je bioplyn vyroben.
• Nově je zavedena přímá provozní podpora tepla z OZE formou zeleného bonusu (ve výši 50 Kč/GJ) a její financování se zajistí ze státního rozpočtu.
• Nově se rovněž zavádí přímá provozní podpora biometanu vtláčeného do plynárenských sítí (při splnění požadavků na jeho kvalitu, odorizaci a tlak), a to formou zeleného bonusu vztaženého na jednotku spalného tepla v ročním režimu. Financování této podpory bude zajištěno pomocí ceny distribuce zemního plynu. Pro původ biometanu platí stejná podmínka jako pro podporu elektřiny z bioplynu.

Komentář vlivů nového zákona na další vývoj v oblasti využívání bioenergie

Nově zavedená omezení podpory elektřiny vyráběné z biomasy by měla ovlivnit trh s biomasou v tom směru, že (především dřevní štěpka) bude dostupnější pro zdroje, které ji efektivně energeticky využijí. V současné době je převažující část elektřiny z OZE vyráběna v režimu, který neodpovídá definici KVET (podle směrnice č. 2004/8/ES), tj. s velkým podílem kondenzační výroby.

Přímá podpora tepla z OZE pomůže menším výtopenským zdrojům, ale v dalším vývoji může vést naopak k vyšším cenám biomasy. Tím by se mohly zlepšit podmínky pro uplatnění biopaliv pocházejících ze zemědělství, jejichž produkce je nákladnější než dendromasa. Nová omezení podpory elektřiny pro bioplynové stanice by měla zabránit instalaci nových stanic v místech s malým využitím tepla a bez vazby na živočišnou výrobu. Podmínka účelného využití tepla vyvolá dodatečné investiční náklady, které by se měly zaplatit z výnosů dodaného tepla (při absenci dotace na teplo z OZE dle senátního návrhu).

Podpora biometanu je pak alternativou, jak zajistit vysoké využití energie bioplynu pro lokality, kde teplo vznikající při spalování bioplynu v kogenerační jednotce nelze využít. ERÚ po přijetí zákona ve sněmovně vyjádřil obavy, že podpora biometanu může vyvolat nadměrné náklady na podporu, jako se to stalo u fotovoltaických elektráren. Senátní návrh zřejmě v reakci na tyto obavy zavedl pro biometan výše uvedené omezení původu a snížil maximální hodnotu zeleného bonusu na 1,7 Kč/kWh spalného tepla biometanu. Skutečná výše podpory na první období (r. 2013) ukáže, zda projekty za daných podmínek budou reálné (ERÚ by proto měl indikativní hodnotu oznámit co nejdříve).

Celkově lze nové podmínky pro bioenergie hodnotit jako pozitivní pro dosažení lepší energetické efektivnosti nových projektů a pro snížení celkových společenských nákladů na dosažení cílů podílu OZE na konečné spotřebě. Oproti stávajícímu zákonu jsou vytvořeny podmínky pro lepší flexibilitu ovlivňování vývoje zvlášť pro jednotlivé typy OZE, aby se plánovaných cílů dosáhlo bez nežádoucích excesů.

Příklady stupně využití energie bioplynu

Detailní popis řady podmínek nového zákona bude uveden v prováděcích vyhláškách, které dosud nejsou k dispozici. Možnou interpretaci podmínky využití energie bioplynu uvádějí následující tři vybrané příklady.

Tzv. stupeň energetického využití bioplynu je pro tyto účely definován jako podíl užitečně dodané energie mimo vlastní spotřebu stanice, tj. elektřiny a tepla ku energii ve vyrobeném bioplynu z anaerobního procesu:

SEVBP = (Edod + Qdod) / QBP, brutto

Projekt BPS bez využití tepla

První případ znázorňuje bilanci energií pro bioplynovou stanici, která dodává pouze elektřinu a pro přebytek vyráběného tepla nad vlastní spotřebu stanice nemá uplatnění. Podmínku minimální účinnosti 50 % podle nového zákona tedy tento projekt neplní a neměl by nárok na podporu vyrobené elektřiny.

Projekt BPS s kogenerací v místě spotřeby tepla

Vysoké celoroční využití vyráběného tepla v místě stanice (např. na samotné farmě pro zemědělské provozy nebo jiné podnikatelské aktivity) většinou není reálné a doprava tepla teplovodním potrubím na vzdálenosti větší než 1 km je ekonomicky neschůdná pro vysoké investiční i provozní náklady.

Řešením pro lokality, kde možná spotřeba tepla leží ve vzdálenosti několika kilometrů, je umístění kogenerační jednotky mimo stanici v blízkosti spotřebitelů tepla a doprava surového bioplynu do tohoto místa samostatným plynovým potrubím. Toto uspořádání již bylo provedeno u dvou projektů (BPS u měst Třeboň a Přeštice). Bilance má v tomto případě následující podobu (číselné hodnoty jsou uvedeny jako příklad):

I když i zde není využití tepla úplné (zejména v letním období je třeba určitou část tepla mařit), zlepšení oproti předchozímu případu je značné a takto provozovaná stanice by splnila požadavek energetické efektivnosti podle nového zákona.

Projekt BPS s dodávkou biometanu do plynárenské sítě

Není-li užitečná spotřeba tepla ani v dosahu dopravy surového bioplynu nízkotlakým potrubím, přichází v úvahu úprava bioplynu na kvalitu zemního plynu a jeho vtláčení do plynárenské sítě. Definiční vztah pro stupeň energetického využití je pro tento případ třeba modifikovat tak, že namísto dodaného tepla se dosadí energie dodaného biometanu:

SEVBP = (QBM,prod + Edod, BPS) / QBP, brutto

Disponibilní energie v surovém bioplynu (po pokrytí vlastní spotřeby stanice) je obdobně jako v předchozím případě cca 80 % a prakticky přejde do výsledného biometanu. Proces úpravy (spočívající především v odloučení CO₂ a dalších příměsí) však vyžaduje další spotřebu elektřiny, kterou je třeba ve výsledné bilanci odečíst (pro elektřinu nakupovanou ze sítě je v uvedeném příkladu použit faktor 3). Výsledný stupeň využití energie bioplynu je ze všech uvedených příkladů nejvyšší a přesahuje 70 %.

Projekt CHP Goes Green

Napomáhat zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů má za cíl evropský projekt CHP Goes Green, jehož se účastní 9 partnerských organizací ze 6 zemí. V Česku se projektu účastní společnost SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie. V roce 2012 proběhne série 6 seminářů, které představí teoretické základy a praktické možnosti projektů s KVET z OZE v kontextu nového zákona o podporovaných zdrojích. Bližší informace na www.chp-goes-green.info.

Tento článek byl publikován v rámci spolupráce redakce časopisu Alternativní energie a CZ Biom.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost