V rámci letošního ročníku konference Biomasa, bioplyn a energetika, pořádané ve dnech 20. - 21. 11. 2018, je na programu také návštěva biometanové stanice Engerwitzdorf v sousedním Rakousku. Jde o nám dobře známou bioplynovou stanici, jen s tím rozdílem, že bioplyn zde není využíván v kogenerační jednotce, ale je upravován na kvalitu zemního plynu a vtláčen do sítě. Biometanová stanice tedy vůbec kogenerační jednotku nemá a veškerý plyn slouží právě jako náhrada zemního plynu v lokální síti. Takto navržená stanice byla v Rakousku  první svého druhu a přinesla nový pohled a nové možnosti.

Z našeho pohledu je tento projekt zajímavý i po osmi letech provozu. Pro nás je doposud tak trochu nepochopitelné, že bioplynovou stanici postavilo společně sdružení místních zemědělců, kteří se podílejí jak na dodávkách vstupní biomasy, tak i na jejím provozu. Tři zemědělci z okolí vyčlenili část svých pozemků pro každoroční pěstování převážně kukuřice, tritikále a slunečnice. Vedle těchto hlavních komodit navíc v BPS zemědělci a okolní obce zpracovávají zbytkovou biomasu a kejdu.

Další zajímavostí je, že surový bioplyn je prodáván další osobě, která provozuje úpravnu bioplynu na kvalitu zemního plynu. Subjekt provozující úpravnu již není majetkově propojen s žádnou osobou spojenou s bioplynovou stanicí. Úkolem provozovatele úpravny je z bioplynu vyrobit biometan a v předávacím místě jej vtlačit za předepsaných podmínek do sítě zemního plynu. Spolupráce několika hráčů na jednom dvorku vymezeným plotem biometanové stanice je vyzkoušena dlouhodobým provozem a doposud bioplynová stanice funguje jako zařízení bez trvalé obsluhy.

Výčet zajímavostí pokračuje možností přetlakovat síť se zemním plynem, která slouží jako akumulátor. U nás v rámci sítě zemního plynu zatím není možné přecházet z nižší tlakové úrovně do vyšší. Neumožňují to redukční prvky, které jsou pouze jednosměrné a fungují často pasivně jen jako regulátory tlaku z vyšší tlakové úrovně do nižší. Proto jsou zařízení produkující biometan kvůli jistotě spotřeby v dané lokalitě připojována provozovatelem sítě do vyšší tlakové úrovně. Zde však našli způsob, který umožnil připojení do té nejnižší tlakové úrovně s možností přetlakovat síť až na maximální možnou úroveň. Vznikl tak plynovod napříč tlakovými úrovněmi, kdy běžný tlak odpovídá nízkotlaku a je 5 kPa, maximální tlak pak 18 kPa, což je v Česku již hodnota středotlakého plynovodu.

Technicky se zdá být tlakový rozdíl malý, ale je nutné si uvědomit, že jak potrubí, tak všechny armatury a regulátory před spotřebiči musí tento kolísající rozdíl v tlaku bezpečně zvládat, aby nedošlo k ohrožení funkce a bezpečnosti.  Pro doplnění výčtu zajímavostí je zde i blízkost trvale obydleného stavení, které je ve vzdálenosti asi tří set metrů a také přímé sousedství dálnice.