Skladování pelet a dalších tvarových biopaliv v rodinných domech

Moderní automatické kotle určené pro spalování tvarových biopaliv – pelety, štěpka, apod. umožňují samočinnou dodávku paliva do topeniště. Tyto automatické kotle jsou určeny především pro paliva do velikosti 5 cm frakce, tedy pro spalování dřevních pelet, štěpky, agropelet, popř. obilí.

Automatizace provozu umožňuje vysoký komfort obsluhy a mnohdy se blížící téměř bezobslužnému provozu jako např. při vytápění plynem nebo elektřinou. Možnost několikadenního bezobslužného a plně zautomatizovaného provozu podstatně zvyšuje tepelnou pohodu ve vytápěném objektu, který není vystaven střídajícímu se ohřívání a opětovnému vychládání. Pro správný návrh systému vytápění a skladování tvarovými biopalivy je nutno dodržet několik základních principů. Stanovení optimálního objemu skladu

Pokud v kotelně anebo její blízkosti disponujeme dostatečným prostorem, můžeme se řídit pravidlem, že prostor pro skladování by měl být schopen pokrýt celou roční potřebu paliva. Doplňování paliva do skladu v průběhu otopné sezóny by mělo být co nejnižší i z ekonomického hlediska, protože v sezóně mohou ceny paliv značně narůstat. Orientační velikost skladovacího prostoru na jednu otopnou sezónu (Hv) lze stanovit podle následující tabulky, která udává množství paliva (Hm) pro vytápění a ohřev TUV na otopnou sezónu a 1 kW výkonu kotle.

Tabulka 1: Roční potřeba různých typů paliv na 1 kW výkonu kotle

Biopalivo	Hm (t)	Hv (m3/kW)
Piliny (vlhkost < 30 %, automatický kotel)	0,8	5,5 (prms)
Štěpka (vlhkost < 30 %, automatický kotel)	0,8	3,6 (prms)
Dřevo (vlhkost < 20 %, zplynovací kotel)	0,7	1,5 / 2,5* (prm)
Brikety (zplynovací kotel)	0,6	1,0 (prm)
Pelety (automatický kotel)	0,5	0,8 (prms)

Vysvětlivky: * tvrdé dřevo / měkké dřevo; prms = prostorový metr sypaný (1 m³ volně loženého - sypaného – paliva); prm = prostorový metr (1m³ prostorového objemu - 1m³ složeného dřeva)

Velikost skladovacího prostoru lze také odvodit z celkové tepelné ztráty budovy, kdy se pro skladování pelet můžeme orientačně řídit pravidlem, kdy na 1 kW tepelné ztráty budovy uvažujeme cca 0‚9 m³ skladovacího prostoru pro pelety. Tímto prostorem je ovšem myšlen celkový objem místnosti pro sklad s tím, že využitelné místo, které pelety reálně zabírají, bude podle zvoleného systému skladování pelet využito pouze ze 45 až 70 %. Volba skladovacího systému

Z pohledu skladování jsou nejvhodnějším palivem pelety a brikety, manipulace je nejsnazší formou pneumatické zavážky použitelné u pelet a v ojedinělých případech i štěpky, automatizaci při přikládání paliva do kotle lze využít pouze u pelet, štěpky a obilí. Z toho vyplývá, že určitého omezení v komfortu obsluhy nebudeme vystaveni pouze při použití pelet.

Pelety mohou být distribuovány v pytlích po 15 kg, ve velkoobjemových vacích typu Big-bag (hmotnosti kolem 1 t), v cisternách pro komfortní pneumatickou zavážku (flexibilní hadicí), nebo volně ložené – sypané. Na následujícím obrázku jsou znázorněny základní možnosti skladování pelet, které lze dopravovat ke kotli ručně (varianta A), nebo z peletového sila pomocí automatických podavačů (varianta B a C). Automatické podavače pro přísun paliva reagující na aktuální požadavek kotle mohou být řešeny formou šnekových – mechanických nebo hadicových - pneumatických dopravníků.

Varianta A - skladování v pytlích nevyžaduje úpravu skladu, pořizovací hodnota je velmi nízká, což je kompenzováno nutností ruční manipulace s pytli při přikládání. Proto by měl být sklad co nejblíže ke kotli, prostorová využitelnost skladu je 50 až 70 %.

Varianta B - skladování ve vyspádovaných skladech, skladová místnost je vyspádována pod úhlem 35 až 40° do sběrného žlabu, ve kterém je umístěn buď vynášecí šnek šnekového dopravníku pelet nebo sběrná hubice pneumatického dopravníku (tzv. krtek). Sklad je možno zhotovit svépomocí, prostorová využitelnost je do 70 %.

Varianta C - skladování v textilním silu v rámu, jedná se o velkoobjemové vaky o velikostech 2 až 10 m³, které jsou vyrobeny ze speciální vysokopevnostní antistatické textilie. Dávkování pelet je zde řešeno výhradně pneumaticky otvorem zespodu sila nebo sběrnou hubicí umístěnou volně v prostoru sila. Okolí skladu není zapotřebí stavebně upravovat, pořizovací cena je zde však nejvyšší, objemová využitelnost je však jen do 45 %.

Při komfortním zásobování peletami cisternovým vozem musí být sklad pelet max. ve vzdálenosti 30 m od příjezdu do domu, kam dosáhne flexibilní hadice cisterny. Sklad pelet by měl sousedit s obvodovou zdí objektu, aby byl umožněn dostatečný přístup ke speciálním plnícím nátrubkům zvenčí objektu a to i s možností, že majitel není přítomen a dodávka pelet může být provedena po předchozí objednávce na dodací fakturu. Další důvod pro umístění peletového skladu při obvodové zdi je zajištění přímé cirkulace vzduchu větracími otvory. Sklad pelet totiž musí být v každém případě odvětráván, nevhodné umístění skladu bez kontaktu s obvodovou zdí nutí majitele budovat investičně i provozně dražší nucené větrání. Stejný postup potom platí i pro kotelny, na obrázku je naznačen správně uspořádaný půdorys objektu s peletovým zásobníkem a kotelnou.

Plánování a projekce skladu pelet

Obecně platí, že palivo musí být skladováno v suché větrané místnosti. Vlhkost do sebe totiž relativně velmi suché pelety a brikety pojímají a příčinou je bobtnání a drolení, čímž dojde ke znehodnocení paliva. Pokud máme např. ve sklepě vlhko a není jiná možnost vhodnějšío skladování, je třeba zajistit pro uložení pelet místo oddělené dostatečnou větrací mezerou od podlahy a stěn. Pro tento případ můžeme vybudovat dřevěné silo uvnitř vlhké místnosti a zajistit její odvětrávání, nebo použít tkaninový zásobník.

Elektroinstalace

Ve skladu pelet a briket se nesmí nacházet žádná elektroinstalace, jako např. vypínače, zásuvky a světla. Z vnějšku kotelny, nejčastěji vedle dveří, musí být nainstalován nouzový vypínač elektroinstalace.

Stavební konstrukce

Podlaha, obvodové zdi a strop skladu pelet a kotelny musejí odpovídat třídě požární odolnosti F 90. Podlaha a obvodové zdi dále musejí být dostatečně staticky dimenzovány na požadavek zatížení peletami popř. jiným druhem paliva a musejí být zhotoveny v souladu s technickými stavebními pravidly. Orientační sypná hmotnost pelet 650 kg/m³. Povrchová úprava by měla být zhotovena tak, aby otěrem nebo oprýskáním nedocházelo ke znečišťování paliva.

Dveře

Stejně jako u ostatních topných systémů je nutné instalovat protipožární dveře do kotelny i skladu paliva (min T 30). Tyto dveře jsou dle platných norem otevírány ven a opatřeny těsněním.

Šikmá podlaha pro peletový zásobník

Při konstrukci peletového zásobníku se šnekem uprostřed, který je velmi používán, musí být ve skladovacím prostoru zhotovena falešná šikmá podlaha. Toto šikmé vyspádování si můžeme vybudovat svépomocí nebo oslovit odbornou firmu. Schéma ukazuje následující obrázek.

Plnící přípojky

Pelety mohou být komfortně dodávány pneumatickým systémem přímo do skladovacího prostoru. Pelety jsou jednoduše nafoukány flexibilní hadicí s přistavené cisterny do zásobníku a současně je vzduch s prachem odsáván mimo objekt. K tomu slouží dvě plnící, resp. odsávací přípojky s uzávěry, které se zabudují do průchodky stěnou o průměru do 150 mm a uzemní se.

Citovaná a doporučená literatura

• ČSN EN 303-5
• odborné texty Českého sdružení pro biomasu CZ Biom
• webový portál tzb-info.cz
• firemní materiály společnosti ÖkoFEN
• odborné texty agentury Fachagentur Nachwachsende Rohstoffe e.V.
• firemní materiály společnosti Paradigma Holzpellets-Systeme

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost