Krmný šťovík

Krmný šťovík (Rumex tianshanicus x Rumex patientia) – statná vytrvalá rostlina, dosahující výšky 1,5 až 2,5 m, která může od 2. roku po založení dosáhnout průměrného výnosu celé rostliny v plné zralosti 6,5 t/ha, v optimálních podmínkách přes 10 t/ha. Krmný šťovík je samosprašná rostlina, která byla vyšlechtěna pro krmivářské účely křížením šťovíku zahradního a ťjanšanského, označeného Rumex OK 2, pod názvem odrůdy Uteuša. Poprvé byla tato rostlina registrována roku 2001. Je velmi významná jako zdroj farmak, ale i jako technická rostlina. Při dodržení správných pěstitelských postupů zajistí tato plodina dostatek fytomasy jako vhodného paliva po několik po sobě následujících let, a to hned od 2. roku po zasetí, aniž by musel být porost znovu zakládán.

V klimatických podmínkách mírného pásma je jednou z nejperspektivnějších energetických plodin. V současné době probíhají ověřovací provozní zkoušky pěstování a využití této plodiny v řadě států Evropské unie. V ČR dosáhla celková rozloha pěstovaných ploch energetického šťovíku hodnoty 1000 ha (2007).

Jako každá kulturní plodina, rovněž energetický šťovík vyžaduje kontinuální odrůdové obnovení alespoň jednou za pět let, proto je vznik nové odrůdy velmi vítaný, zejména s ohledem na to, že extrémně suchý rok 2003 ukázal nedostačující odolnost původní odrůdy Rumex OK-2 vůči suchu, která se projevila významným poklesem výnosů u velmi produktivních víceletých porostů.

Pěstování krmného šťovíku Rumex OK 2 pro energetické účely je jednou z nejdůležitějších cíleně pěstovaných energetických rostlin. Tato biomasa má poměrně vysokou výhřevnost i příznivé další parametry srovnatelné se dřevem. Šťovík je nenáročný na půdně-ekologické podmínky, proto se dá pěstovat na většině zemědělských půd, kromě těch, které prokazují silně kyselou pH reakci. Je velmi ranný a dobře využívá jarní vláhu. Má vysokou krmivářskou hodnotu. Podmínkou pro jeho úspěšné pěstování je správné založení porostu a jeho řádné ošetřování. K tomu je nezbytné využít všech praktických zkušeností a vypracované agrotechniky pro podmínky České republiky. Při dodržení doporučovaných zásad pěstování lze porost udržet dlouhodobě v dobrém stavu, nejméně 8 a více let. Krmný – energetický šťovík lze sklízet i na zelenou hmotu pro krmné účely nebo i jako přídavek do fermentoru při výrobě bioplynu (po provozním ověření) a to opakovaně, 2 – 3 x do roka. Energetické byliny (i ve směsi se slámou a jinými druhy rostlin) lze úspěšně lisovat do tvarovaných fytopaliv, jako jsou pelety nebo brikety, v zeleném stavu je vhodný pro výrobu bioplynu.

Technologie pěstování

Velká pozornost se musí věnovat přípravě půdy, počínaje kvalitní podzimní orbou. Není vhodné ho vysévat na pozemcích, kde byly v předchozích letech aplikovány přípravky s účinnou látkou atrazine, trifluralin a chlorsulforon. Zamokřené a zvláště kyselé půdy s pH pod 5,0 jsou nevhodné. Velkou výhodou je, pokud předplodina byla hnojena organicky. Porost se zakládá na jaře, nejlépe v počátcích, kdy je možné využít jarní vláhu, je však možné také termín posunout a sít i v červenci, avšak za předpokladu dobrého vlhkostního stavu půdy. Výnosy semen dosahují v průměru 1 tuny z hektaru, což při výsevku 5 kg/ha stačí na zasetí cca 200 ha.

Velmi důležité je dbát na prevenci zaplevelení, jelikož zapojení porostu šťovíku probíhá pozvolna. Jedním z univerzálních způsobů mechanické ochrany je mulčování a sečení plevelů, které provádíme ve výšce 3 – 5 cm nad zemí. Na zaplevelených pozemcích (zejména pýrem) provádíme postřik vhodným prostředkem (např. Fusilade Super, Targe Super či Gallant). Během prvního roku je vhodné přihnojení dusíkem. Šťovík dobře přezimuje (v prvním roce vytváří pouze růžici listů), na jaře druhého roku rychle obrůstá a od dubna do konce května může dorůst až do výšky 2 metrů. V květnu je již v plném květu a na začátku července dozrává. Sklizeň plodin je třeba provádět před plným dozráním semen buď silážní řezačkou, nebo je možné porost posekat a následně slisovat do balíků, jako se děje v případě slámy. Jako krmná plodina vyniká především extrémně ranou zralostí (první seč koncem dubna) a vysokým obsahem surového proteinu v raných stádiích růstu.

Po sklizni je vhodné porost šťovíku prokypřit vláčením, aby byla zachována správná hustota porostu. Není žádoucí, aby byl porost příliš hustý, protože lodyhy jsou pak slabší. Uteuša totiž vytváří mohutné postranní výhony, pokud má dostatek prostoru, a tak zajistí plně zapojený porost se silnými lodyhami, což je větší záruka vysokého výnosu než hustý porost se slabými lodyhami. Po sklizni obrůstá velmi rychle. Není tudíž nezbytně nutné každoroční vláčení po sklizni, avšak doporučuje se zajistit toto ošetření alespoň 1x za 2 roky. Semena šťovíku se snadno sklízí přímou kombajnovou sklizní (po malé úpravě stroje) a nesmí se nechat přezrát, vedlo by to k vysokým ztrátám na výnosu.

Pro úspěšnou likvidaci porostů šťovíku potřebujeme kombinovat postupy mechanické (obvykle zaorání) a chemické (postřik herbicidy). Ze selektivních postřiků je vhodný především Lontrel 300, a to ve zvýšené dávce až o 20 – 40 % běžného použití, tj. 0,36 – 0,42 l/ha. Lontrel 300 lze zaměnit za Galeru (0,42 – 0,46 l/ha). V případě následného použití lze doporučit aplikaci Lontrelu nebo Galery v kombinaci s Gleanem (v dávce 7 – 10 g/ha). V případě použití Roundup nejlepší vlastnosti vykazuje Roundup Rapid.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost