Odborné články

Biologicky rozložitelné odpady v našich popelnicích chybí na polích

Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) jsou poměrně velkou a širokou skupinou biologicky rozložitelných odpadů (BRO) pocházející z domácností a odpadů provozoven, které nepodléhají zvláštnímu zacházení. V rámci ČR bylo provedeno mnoho průzkumů sběrných nádob na komunální odpad a tyto rozbory ukázaly, že ačkoli se ČR řadí ke státům EU, které mají poměrně dobře nastaven sběr a separaci odpadů jako takových, přesto v komunálním odpadu končí stále velké množství bioodpadu. Až 35 % odpadu ve sběrných směsných nádobách je tvořen biologicky odbouratelným materiálem. Jak nejlépe nastavit separaci této skupiny odpadů, jaké jsou možnosti jejich využití a s jakými potížemi se zpracovatelé potýkají?

Foto: Kompost připravený na poli (zdroj: Klára Šestáková)

Biologicky rozložitelné odpady nacházející se ve sběrných směsných nádobách lze ještě podrobněji rozdělit na gastroodpad, který je zastoupen 23 % a zelený odpad tvořící 12 %. Tyto ukazatele jsou jasným důkazem, že se stále najdou tací, kteří nejsou ochotni třídit, nebo možná nemají úplně správnou motivaci, či podmínky. Od roku 2015 jsou obce povinny umožnit občanům separaci BRKO a od roku 2019 mají tuto povinnost celoroční (původně povinnost platila jen mimo zimní sezónu). Od roku 2020 přibyla i povinnost sbírat odděleně tuky a jedlé oleje. Zde je nutné zdůraznit i skutečnost, že s potravinami se velmi plýtvá a každý z nás by měl začít sám u sebe již při samotném nákupu.

Vyhláška o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů) spadající pod zákon o odpadech rozlišuje následující druhy BRKO podle obsahu biologicky rozložitelného materiálu:

papír a/nebo lepenka (100 %), dřevo (100 %), organický kompostovatelný odpad (100 %), oděv (75 %), textilní materiál (75 %), kompostovatelný odpad z údržby zeleně (100 %), směsný komunální odpad (40 %) a odpad z tržišť (75 %).

Biologicky rozložitelné odpady můžeme dále rozdělit podrobněji do několika skupin

Bioodpady rostlinného původu ze zahrad: větve, tráva, listí, zbytky ovoce a zeleniny. Zjednodušeně vše, co souvisí s péčí o zeleň a prací na zahradách občanů či městských zelených plochách. Tento odpad by měl primárně končit na kompostárnách.

Gastroodpad kompostovatelný: slupky z ovoce, zeleniny, skořápky, kávová sedlina, pečivo. Gastroodpad – kde lze hovořit o vedlejším živočišném produktu: maso, mléko, zbytky jídel. Tento druh odpadu musí projít hygienizací, a tudíž by měl primárně končit v bioplynových stanicích, které jsou vybaveny hygienizační jednotkou.

Foto: Překopávání kompostu (zdroj: Klára Šestáková)

Využití bioodpadu

V rámci EU končí většina bioodpadu na skládkách, což musíme považovat za ztrátu cenné organické hmoty, která by se ještě dala využít, a to energeticky v bioplynových stanicích a následně materiálově jako organo-minerální hnojivo – digestát, anebo v kompostárnách, odkud by měla opět putovat na půdu jako skvělé organické hnojivo, které přispívá k trvale udržitelné produkci a zdraví půdy.  Zároveň je nutné si uvědomit i skutečnost, že skládkování bioodpadu má větší i menší negativní dopad na ekosystém, který bezesporu vzniká jak řádným, tak nesystémovým nakládáním s tímto druhem odpadu.

V rámci cirkulární ekonomiky jsme se zavázali, jakožto členský stát EU, naplnit cíle separace a do roku 2035 omezit skládkování na minimum a odpady v maximální míře recyklovat nebo energeticky využít. V případě BRO se nám nabízejí hned dva způsoby, jak s ním nejlépe nakládat, a to právě kompostování nebo anaerobní digesce v bioplynových stanicích.  

Kompostování je proces, kdy při zajištění optimálních podmínek (teplota, přísun kyslíku, vlhkost) nastartujeme činnost mikroorganismů, dojde k zahájení degradace biologicky rozložitelného odpadu a jeho postupné přeměně na kompost, jedná se tedy o proces aerobní (za přístupu vzduchu) a trvá přibližně šedesát dní. Dále nastává období zrání kompostu, které trvá dalších třicet dní. Výsledným produktem je stabilní kompost, který je výborným organickým hnojivem a zajišťuje nejen přísun potřebných živin, ale i návrat organiky do půdy. Právě organika přispívá k celkovému zlepšení stavu půdy, a to jak fyzikálnímu, tak chemickému, což má obrovský vliv na ekosystém jako takový. Půda v dobré kondici má dobré retenční schopnosti vody i živin, což výrazně zlepšuje podmínky pěstovaných plodin. 

Druhým již výše zmiňovaným způsobem využití BRO, zejména gastroodpadu, je anaerobní digesce v bioplynové stanici. Anaerobní digesce je proces bez přístupu vzduchu, kde za optimálních podmínek (teplota, pH, poměr uhlíku a dusíku) probíhá řízená fermentace, při níž dochází k částečné přeměně biomasy činností mikroorganismů na bioplyn.  Ten je nejčastěji využíván v kogeneračních jednotkách, při čemž vzniká elektrická energie a teplo. V současné době, která je poznamenána energetickou krizí a hledáním náhrady ruského plynu, se začíná poměrně rychle rozšiřovat možnost bioplyn upravit na biometan (dočištění plynu na obsah min 95 % CH4), který je po vtlačení do distribuční sítě přímou náhradou zemního plynu.  Nesmíme opomenout ani možnost využití biometanu v podobě BioCNG nebo BioLNG jako pohonné hmoty v dopravě. Zařízení využívající zemní plyn či CNG/LNG není potřeba nijak upravovat, aby fungovala na biometan. Vedlejší produkt fermentačního procesu je digestát, který se dále využívá jako hodnotné organo-minerální hnojivo zpravidla na zemědělskou půdu.

Jak kompostování, tak výroba bioplynu již na mnoha místech v ČR fungují dlouho a dobře, oba tyto obory mají již léty ověřenou praxi a nabízí se zde velký potenciál k energetickému využití biologicky rozložitelných odpadů. Je třeba jen správně nastavit systém sběru a zpracování BRO.

Foto: Zrání kompostu (zdroj: Klára Šestáková)

Třídění odpadu

V rámci nastavování systému separace je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že BRKO vzniká v různých typech aglomerací. To má velký vliv na složení bioodpadů, a mělo by tak být hlavním vodítkem, při zavádění sběru a jejich následném využití. Pochopitelně v zástavbě panelových domů budeme více hovořit o gastroodpadu a jeho následném využití v bioplynových stanicích, v zástavbě rodinných domů, či na vesnici bude vznikat i bioodpad, který najde své využití na kompostárně.  

V mnoha městech jsou tyto systémy již víceméně dobře zavedeny, jinde o odděleném sběru teprve uvažují. Tento proces není jednoduchý a obnáší mnohá úskalí: je nutné provést analýzy, vybrat zájmové oblasti, vymyslet systém sběru, zvážit kde stojí za to oddělit bioodpad ze zahrad a gastroodpad. Zřídit sběrná místa, zajistit sběrné nádoby a v neposlední řadě je velmi důležitá osvěta. Tím je míněna osvěta nejen úvodní, ale i osvěta stále se opakující a nikdy nekončící. Využitím všech možných dostupných prostředků je třeba opakovaně obyvatelům měst a obcí vysvětlovat co do bioodpadu patří a co ne. Ke správnému separování a nakládání s BRKO, ale i ostatními odpady, musíme vést děti již od útlého věku, ale zároveň bychom neměli zapomínat ani na občany v produktivním věku a seniory.

Jednou z bolestí je totiž při odděleném sběru BRKO a gastroodpadů velký podíl biologicky nerozložitelných příměsí. To zejména kompostářům přináší značné problémy a výrazně zvyšuje náklady na další zpracování a snižuje kvalitu výsledných produktů. Málokdo si uvědomuje, že neexistuje žádná technologie, která by dokonale odstranila všechny nerozložitelné příměsi, bohužel i biologicky degradabilní obaly jsou problém, protože při vstupu není možné rozlišit co je degradabilní sáček a co klasický plastový obal. Zároveň bioplasty mají na základě jejich složení různou dobu rozkladu, takže můžeme hovořit i o desítkách let, což je nepřijatelné, a to jak pro kompostáře, tak odběratele kompostů, či substrátů. Nikdo nechce odebírat materiál, který obsahuje kusy plastových obalů, navíc nejistého původu. 

Bohužel se na příjmu kompostáren stále objevuje velké množství nerozložitelných příměsí, zejména igelitových sáčků. Občan sice vyseparuje BRKO do speciální nádoby, do té však vloží igelitový sáček a ten i s obsahem vhodí do sběrné nádoby k tomu určené. Z praxe kompostářů slýcháme stále mnoho stížností na tuto skutečnost. V přivezeném materiálu se však objevuje i stavební suť, zbytky podlahových krytin, květináče a obaly na květiny, plastové sadbovače, zahradní náčiní a mnohé další. Do odpadů mířících na kompostárny nepatří ani zbytky jídel, kosti a uhynulí domácí mazlíčci. Toto vše velmi komplikuje nakládání s BRKO a výrazně navyšuje náklady, které jsou s činnostmi kompostáren spjaté.

Uplatnění produktu

Dalším problémem je uplatnění výsledného produktu. U bioplynových stanic se jedná o vedlejší produkt anaerobní digesce, digestát. Ten je považován za organo-minerální hnojivo s vysokým obsahem vody, hnojících prvků a podílem organiky. Digestát je určen k aplikaci na zemědělské půdy a pozitivní vliv na vývoj rostlin je jednoznačně prokázán. V kombinaci s pěstebními zbytky či zeleným hnojením nebo kompostem může velmi dobře fungovat právě v péči o půdu a zlepšovat její vlastnosti. 

Foto: Aplikace digestátu (zdroj: Klára Šestáková)

Produktem kompostování je kompost, a právě s jeho odbytem na zemědělskou půdu, pro kterou je tolik prospěšný, mají kompostárny trvalý problém. Celý proces výroby kompostu s sebou nese nemalé náklady, které se musejí odrazit v ceně kompostu. Stejně tak je nákladnější zapravování do půdy tuhých statkových hnojiv než kapalných a průmyslových hnojiv. Je také rozdíl, jestli vyrábíte komposty a substráty pro drobné odběratele a zahrádkáře, nebo provozujete velkokapacitní kompostárnu, která se specializuje na výrobu průmyslových kompostů, určených pro zemědělské půdy, ale cíl kompostáře je vždy stejný, a to uplatnit kompost na trhu, prodat.

Zde narážíme na skutečnost, že jedním z důvodů, proč se ne vždy daří vracet organiku do půdy může být i skutečnost, že málokterý zemědělec obhospodařuje výhradně své půdy. Většinou hospodaří na půdách pronajatých a tyto nájmy jsou z hlediska péče o půdu a investici tímto směrem, zkrátka krátkodobé. Nájemní smlouvy se zpravidla uzavírají na období pětiletá. Pronajímatel obvykle nemá k půdě žádný vztah, důležité je získat pravidelný příjem a stav půdy na počátku a na konci nájemní smlouvy není rozhodující. A pochopitelně, pokud si pronajmete půdu na období pěti let, nejste ani příliš motivovaní k tomu dlouhodobě investovat do zlepšování jejího stavu. Vystačíte si celkem dobře s průmyslovými hnojivy, která bezpochyby mají svůj účinek a do zemědělství také patří. Pochopitelně ne každý hospodář uvažuje pouze tímto směrem a na věci je nutné se dívat z mnoha úhlů pohledu.

Ale v tomto bodě bychom se měli všichni zarazit a přemýšlet o skutečnosti, že půda je nepostradatelný zdroj surovin, neodmyslitelnou součástí ekosystému, že jeden centimetr půdy se tvoří více jak sto let a že je jednoduché brát, ale musíme začít i vracet, a to výrazně více, než tomu bylo doposud. 

Motivací pro zemědělce dbát na navracení živin do půdy v podobě organických hnojiv by mohla být razantnější podpora státu a možná i změna právního rámce, který by ukládal sledování kvalitativních ukazatelů o stavu půdy, na které se hospodaří. To by potom mělo být směrodatné nejen pro zemědělce, ale i majitele půd samotné.

Článek byl zveřejněn v časopisu Odpadové Fórum 7-8/2023 a v časopisu Biom 3/2023 Bioodpady na kompost, kompost na pole.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Nová směrnice o obnovitelných zdrojích energie
Ze slepičinců v Lotyšsku budou brzy vyrábět čistý biometan
Jak snížit množství potravin, které končí v popelnicích
Topení ozdobnicí v kotlích Fröling
Kam se ztratila organika z našich půd a co s tím?
Zápisky z rozhovoru o společnosti vyrábějící české kotle značky MultiBio
Dotační podpora zpracování bioodpadů a aplikace výstupů na zemědělský půdní fond
Dlouhodobé sledování a pěstování perspektivní energetické plodiny ozdobnice (Miscanthus sp.) v ČR
Recyklohraní učí děti třídit, neplýtvat a také kompostovat
Snížení uhlíkové stopy při výrobě oceli za pomoci biomasy a vodíku
Využití produkce biomasy rychle rostoucích dřevin k dekontaminaci půdy

Zobrazit ostatní články v kategorii Biometan, Bioodpady a kompostování, Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 1.11.2023
Poslední změna: 30.11.2023
Počet shlédnutí: 1660

Citace tohoto článku:
ŠESTÁKOVÁ, Klára: Biologicky rozložitelné odpady v našich popelnicích chybí na polích. Biom.cz [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-07-15]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-bioplyn/odborne-clanky/biologicky-rozlozitelne-odpady-v-nasich-popelnicich-chybi-na-polich>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto