Odborné články

Studie variantního řešení faremní kompostárny

Úvod

V České republice, stejně tak jako v celosvětovém měřítku vzrůstá význam hospodaření v systému kontrolovaného ekologického zemědělství. Z hlediska výživy rostlin a hnojení hraje v systému ekologického zemědělství klíčovou roli využití statkových, biologicky rozložitelných odpadů jako zdroje potřebných živin.

Obr. : Faremní kompostárna – půdorys objektu
Ekologicky hospodařící zemědělské podniky mají mimo jiné za povinnost nepoužívat průmyslově vyrobená dusíkatá hnojiva. V systému ekologického zemědělství je stěžejní správné hospodaření s dusíkem v půdě, spočívající jednak v pěstování ve správných osevních postupech a zejména ve správném nakládání s organickou hmotou, což má pozitivní dopady na celkovou půdní úrodnost. Statková hnojiva, produkovaná prostřednictvím živočišné produkce z chovů hospodářských zvířat jsou ideálním zdrojem živin pro rostlinnou výrobu, protože uzavírají koloběhy prvků a vrací je zpět do půdy k jejich dalšímu využití plodinami. Organická hnojiva mají vliv na fyzikální i chemické vlastnosti půdy a jsou důležitým zdrojem energie a živin pro půdní ekosystém. V systému ekologického zemědělství je za optimální způsob zpracování a ošetření faremních, biologicky rozložitelných odpadů, považováno kompostování. Při kompostování dochází k aerobní dekompozici zpracovávaných odpadů, napodobující podmínky v přirozených ekosystémech. Při použití takto zpracovaného, stabilizovaného kompostu na půdě je minimalizováno narušení půdní rovnováhy.

V rámci studie farmy ekologického zemědělství je mimo jiné řešena také problematika vybudování a provozu faremní kompostárny. Cílem studie bylo, na základě analýzy vstupních údajů z výroby, provést návrh základního provozního a technického řešení faremní kompostárny pro dvě varianty. V rámci procesu kompostování je uvažováno se zpracováním všech faremních biologicky rozložitelných odpadů (jak z příslušné živočišné výroby – chlévská mrva, močůvka apod., tak i ostatního organického odpadu - např. z údržby zeleně, znehodnocená krmiva atd.).

Materiál a metodika

Tabulka 1: Výpočet produkce faremních biologicky rozložitelných odpadů - skot bez tržní produkce mléka – (80 ks krav)

Základními vstupními materiály jsou informační zdroje o řešené problematice, souhrn technických a technologických podkladů o provozu farmy. Získané údaje jsou analyzovány a následně aplikovány s určením návrhových charakteristik a jejich využitím při samotném návrhu kompostárny.

Metodika se skládá z návrhu provozního řešení a technologických výpočtů parametrů kompostárny. Dalším krokem je návrh dispozičního a technického řešení včetně vhodného umístění objektu kompostárny v rámci variantní koncepce zastavovací situace farmy. Metodika řešení je uplatněna u obou variant.

Výsledky

Návrh kompostárny je řešen ve dvou variantách, dle produkčního zaměření farmy. Řešení objektu kompostárny má tyto společné charakteristiky:

  1. výroba kompostu bude probíhat v kompostovacích zakládkách (krechtech) s trojúhelníkovým průřezem krechtu se šířkou základny 2,5 m a výškou krechtu 1,5 m
  2. kompostovací plocha přímo navazuje na objekty živočišné produkce (krátká dopravní vzdálenost od objektů) a je řešena jako zpevněná, izolovaná, s revizním systémem a se spádem povrchu 2 % směrem ke sběrné jímce
  3. faremní kompostárna je navržena na okraji areálu farmy. Směr převládajících větrů směřuje do volné zemědělské krajiny, v ochranném pásmu farmy se nenachází obytná zástavba sídel (farma je situována mimo urbanizované území)
  4. nasávací vrstva bude tvořena slámou v tl. 200 mm, s následným horizontálním vrstvením kompostovaného materiálu, krecht bude zakryt ochrannou netkanou textilií
  5. je navržena mechanická - strojní homogenizace kompostovacích krechtů s jejich pravidelným překopáváním mobilními mechanizačními prostředky
  6. figury jednotlivých krechtů jsou na kompostovací ploše navrženy tak, aby byly zajištěny manipulační cesty pro pohyb mechanizace

Varianta B

Tabulka 2: Výpočet produkce faremních biologicky rozložitelných odpadů - koně a ovce (40 ks bahnic)

Tato varianta je výrobně zaměřena na masnou produkci s realizací hlavního chovu masného plemene skotu (základ stáda tvořen 80 ks matek) a doplňkově chovu masného plemene ovcí (základ stáda tvořen 40 ks bahnic). Pro účely agroturistiky je realizován rovněž chov jezdeckých koní (10 ks). Chov skotu bude probíhat v objektu samostatné stáje s navazujícími výběhy. Ustájení je řešeno jako volné, na plochém stelivovém loži. Linka krmení i odklizu odpadů je řešena jako mobilní (traktor s návěsnou krmnou jednotkou a malý nakladač s čelní radlicí pro odkliz mrvy). Chov ovcí a koní je navržen do objektu samostatné stáje. Konírna i ovčín jsou provozně odděleny, aby nedocházelo k negativnímu ovlivňování. Ovce jsou ustájeny v samostatném ovčínu volně, na stelivové podestýlce. Koně jsou ustájeny volně, v samostatných boxech na stelivové podestýlce.

Na základě vstupních údajů byl proveden výpočet faremní kompostárny (dle metodiky stanovené v příslušné odborné literatuře) s těmito parametry:

  1. max. roční produkce kompostovaného materiálu Mc= 1309,5 t
  2. výsledná objemová hmotnost vstupních surovin ρ= 0,85 t * m-3
  3. rozměrové parametry hromad trojúhelníkového profilu šířka b= 2,5m; výška h= 1,5m; plocha průřezu A= 1,875 m2
  4. doba trvání kompostovacího cyklu T= 20 týdnů
  5. počet týdnů kompostování 42 týdnů
  6. objem kompostu na 1m2 kompostovací plochy P= 0,75 m3 * m-2 navržený objem skladovací jímky V= 471,23 m3
  7. potřebná velikost kompostovací plochy S= 978,151 m2
  8. celková potřebná plocha Sc= 1075,96 m2
  9. navržená kompostovací plocha 27,5 m × 40 m = 1100 m2
  10. navržený objem přečerpávací jímky V= 14 m3

Varianta C

Tato varianta je výrobně zaměřena na produkci ovčího mléka a skopového masa (základ stáda tvořen 80 ks bahnic) a doplňkově na chov masného plemene skotu (základ stáda tvořen 40 ks matek). Pro účely agroturistiky je realizován rovněž chov jezdeckých koní (10 ks). Chov skotu bude probíhat v objektu samostatné stáje s řešení obdobným jako u varianty B. Chov ovcí a koní je navržen do objektu samostatné stáje. Řešení objektu je obdobné jako u Varianty B.

Na základě vstupních údajů byl proveden výpočet faremní kompostárny s těmito parametry:

  1. max. roční produkce kompostovaného materiálu Mc= 1309,5 t
  2. výsledná objemová hmotnost vstupních surovin ρ= 0,85 t * m-3
  3. rozměrové parametry hromad trojúhelníkového profilu šířka b= 2,5 m; výška h= 1,5 m; plocha průřezu A= 1,875 m2
  4. doba trvání kompostovacího cyklu T= 20 týdnů
  5. počet týdnů kompostování 42 týdnů
  6. objem kompostu na 1m2 kompostovací plochy P= 0,75 m3 * m-2
  7. potřebná velikost kompostovací plochy S= 978,151 m2
  8. celková potřebná plocha Sc= 1075,96 m2 navržená kompostovací plocha 27,5 m × 40 m = 1100 m2
  9. navržená přečerpávací jímka V= 14 m3
  10. navržený skladovací objem jímka V= 471,23 m3
Tabulka 4: Výpočet produkce faremních biologicky rozložitelných odpadů - koně a ovce (80 ks bahnic)

Závěr

Kompostování faremních biologicky rozložitelných odpadů je ideálním řešením v rámci plnění legislativních podmínek ekologicky hospodařícího podniku. Studie prokázala, že provedení faremní kompostárny je realizovatelné v obou koncepčních variantách. Provozní, technické a konstrukční řešení zajišťuje bezpečný provoz s minimálním negativním dopadem na životní prostředí. Mechanizační zajištění je řešeno s důrazem na univerzálnost využití faremních mechanizačních prostředků. Technologické řešení zajišťuje produkci kvalitního, stabilizovaného kompostu využitelného k výživě rostlin v rostlinné produkci.

Literatura

  • [1] URBAN, J. ŠARAPATKA, B. a kol. Ekologické zemědělství I. díl. 1. vyd. Praha: MŽP ČR a PRO-BIO, 2003. 280 s. ISBN 80-7212-274-6.
  • [2] FILIP, J. Odpadové hospodářství. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2002. 116 s. ISBN 80-7157-608-5.
  • [3] LIBRA, J. Stavby pro odpadové hospodářství. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 116 s. ISBN 80-7157-861-4.
  • [4] KALINA, M. Kompostování a péče o půdu. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. 109 s. ISBN 80-7169-697-8.
  • [5] VÁŇA, J. Výroba a využití kompostů v zemědělství. 2.vyd. Praha : VaV MZe ČR v Praze, 1997. 38 s. ISBN 80-7105-144-6

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Kompostování bioodpadu je technologií trvale udržitelného života
Zařízení pro měření teplot kompostu
Kompostování papíru a lepenky
Pilotní projekt ve Švihově potvrdil úspěšnost komunitního kompostování
Prognóza nakládání s biodegradabilním odpadem v ČR do roku 2020
Využití kompostu a netradičních plodin při dekontaminaci půdy znečištěné motorovou naftou
Kompostování zbytkové biomasy z údržby trvalých travních porostů

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování

Datum uveřejnění: 22.7.2009
Poslední změna: 19.7.2009
Počet shlédnutí: 5869

Citace tohoto článku:
JUNGA, Petr, VÍTĚZ, Tomáš: Studie variantního řešení faremní kompostárny. Biom.cz [online]. 2009-07-22 [cit. 2024-10-31]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-bioplyn-spalovani-biomasy-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/studie-variantniho-reseni-faremni-kompostarny>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto