Topení slámou a senem sníží náklady

Navzdory omezování veřejné podpory je využití zemědělské biomasy pro energetické účely stále aktuální. A nejde jen o výrobu bioplynu a motorových biopaliv. Pro zemědělce může být velmi přínosné i přímé vytápění zemědělských objektů senem nebo slámou.

O vytápění zemědělských objektů biomasou jsme hovořili s Janem Habartem, předsedou CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu. V rozhovoru popsal řadu zajímavých příležitostí, jak mohou zemědělci ušetřit, ale také některé překážky, které přechodu na biomasu brání.

V čem vidíte hlavní příležitost výroby tepla ze sena a slámy?

Spalování slámy a sena může uspořit náklady při vytápění zemědělských objektů až ve výši statisíců, u větších objektů dokonce v řádu milionů korun ročně. V Česku se výroba tepla podílí na celkové spotřebě energií přibližně z 60 procent a představuje tak nemalou část nákladů firem a domácností za energie. Potenciál biomasy, která tyto náklady může významně snížit, přitom někdy opomíjejí i samotní zemědělci, pro které by mohlo jít o přirozenou první volbu.

Mohou se někde zemědělci podívat na vytápění senem či slámou?

Nejbližší příležitostí bude seminář v Penzionu Keply u Hartmanic. Součástí semináře je také exkurze do kotelny s kotlem na seno. Seminář se bude konat již 14. 10. 2014. Více informací mohou Vaši čtenáři najít na serveru Biom.cz.

Při spalování slámy hned vyvstává otázka, zda neochuzujeme půdu o organickou hmotu…

Ta otázka je samozřejmě správná. Pojďme se nejprve bavit o tom, kolik slámy dokážeme v případě špatné sezóny z pole odvést a dlouhodobě uskladnit. Zjistíme, že jsme schopni získat přibližně 20 procent. „Zbytek“, tedy 80 procent, je lepší nechávat na poli, protože na její sklizení se nelze pravidelně každý rok spolehnout. Vezmete-li z pole 20 procent slámy, na kvalitě organické hmoty se to téměř neprojeví.

Proč není reálné sklidit více slámy?

Pokud vyjde při sklizni obilovin dobré počasí, můžete sklidit všechnu slámu do posledního stébla. Bylo by však nesmyslné připravovat projekt vytápění slámou, který se bude na dobré počasí spoléhat. V případě, že budou v období sklizně deště, budeme rádi, že z pole sklidíme zrno. To je relativně drahá komodita, kterou můžeme v nejhorším případě dosoušet. Slámu dosoušet fakticky nejde. Sklidíme-li ji vlhkou, shnije nám ve stohu. Po sklizni obilovin je zároveň relativně málo času na přípravu půdy pro další plodiny. Nikdo dnes nemá čas čekat, až sláma případně uschne. Agrotechnik se zkrátka musí rozhodnout, zda má kombajnista slámu při sklizni drtit, aby šla ihned zaorat, nebo ji má nechat na řádku, aby šla sklidit. Pokud ji však včas nesklidí a zůstane na poli, protože zmokne, další příprava půdy se tím velmi komplikuje. Ohrožení dalších agrotechnických lhůt nebo špatnou přípravu půdy chce kvůli relativně bezcenné slámě (v porovnání s hlavními produkty) riskovat málokdo. Když uvádíme 20 procent z plochy obilovin, je to velmi střízlivé číslo. Je to podíl plochy, na které se podaří sklidit i v případě velmi komplikovaného počasí resp. lze část chybějící úrody dohnat následující rok. Zároveň je to pro většinu zemědělců dostatečná plocha pro zajištění levného paliva na celou sezónu.

Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody vytápění slámou nebo senem?

Hlavní výhodou je pro zemědělce úspora nákladů na vytápění. V případě výroby slámy z vlastního hospodaření pak jde o jedno z nejlevnějších paliv. Kromě ceny je zajímavá také nezávislost na externích dodavatelích. Kdo by chtěl ohrozit odchov drůbeže nebo prasat, až nám přestane Rusko dodávat zemní plyn? Krom samotných nákladů odpadají při samovýrobě paliva také daně, paušální platby, apod.

Co se nevýhod týká, spalování slámy není zcela jednoduché. V kotlích na dřevo nebo uhlí to prakticky nejde. V Česku však působí několik firem, které dokáží kotle na spalování slámy dodat. U těchto speciálních kotlů je spolehlivost ověřena několika lety provozu. K této nevýhodě je však nutno dodat, že řada kotlů je dnes tak zastaralá, že vůbec neplní imisní limity a spalování paliv má velmi nízkou účinnost. Takovéto kotle si už zaslouží náhradu. Dobrou zprávou je, že se od března příštího roku opět rozběhnout dotační programy a určitě bude možné čerpat dotace také na výměnu kotlů.

Co to znamená pro zemědělce prakticky? Je obsluha kotlů složitá?

Vytápění slámou je poměrně jednoduché. Kotle jsou obvykle vybaveny akumulační nádobou, a vytápění je tak nezávislé na době, kdy se teplo spotřebovává. I když kotel nehoří, může být objekt vytápěn připravenou horkou vodou z akumulační nádoby. Naopak v době kdy je někdo na pracovišti, může co tři hodiny přikládat do kotle a „natopit“ nádobu na den či dva dopředu. U menších kotlů se přikládá sláma nebo seno přímo do kotle pomocí čelního nakladače. Větší kotle lze vybavit automatickým podavačem balíků. Balíky slámy nebo sena lze naskládat na den či dva dopředu a automat se o přikládání postará.

Tabulka: Příklady úspory nákladů na palivo při využití slámy nebo sena

Provozovatel	Výkon kotle	Spotřeba balíků ročně	Úspora oproti původnímu palivu (sezóna)
Penzion Keply	195 kW	35 t	101 000 Kč
Erding Bechyně	3 500 kW	3 900 t	14 285 000 Kč
Zemcheba Chelčice	2x 6,45 tp/hod.	16 000 t	2 600 000 Kč
Centris Hranice	3 tp/hod.	4 200 t	9 170 000 Kč

Článek vyšel v týdeníku Zemědělec (41/2014) 6. 10. 2014.

 

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost