Co přináší nový systém obchodování s emisními povolenkami v silniční dopravě a budovách

Pro dosažení klimaticky neutrální Evropy a zpomalení změny klimatu je potřeba významně transformovat a modernizovat ekonomiku a snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 na čistou nulu. Jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout, je tyto emise zpoplatnit a motivovat k využívání dostupných bezemisních alternativ. Již v současnosti je do systému zpoplatnění formou emisních povolenek zahrnuta přibližně polovina českých emisí, přičemž jde hlavně o emise vyprodukované velkými elektrárnami a teplárnami, těžkým průmyslem a leteckou a námořní dopravou. Emise skleníkových plynů ze silniční dopravy a budov v Česku dosud zpoplatněny nebyly. 

V silniční dopravě pocházejí emise skleníkových plynů především z využívání osobních aut, v menší míře pak autobusů a nákladních vozidel. V případě budov jde o emise ze spalování paliv malými teplárnami a výtopnami, při lokálním vytápění, ohřevu vody nebo vaření. Tvoří přitom přibližně ⅓ celkových emisí Česka (39 megatun CO_2eq). Emise z dopravy na rozdíl od ostatních sektorů navíc stále narůstají: v Česku narostly od roku 1990 o 62 %, v celé Evropské unii pak o 18 %.

Jak bude nový systém fungovat

Na již téměř dvě dekády fungující systém pro obchodování s emisními povolenkami v sektoru energetiky a těžkého průmyslu tak od roku 2027 naváže nový systém, tzv. ETS 2, který emise z těchto sektorů pokryje. Jak obchodování s emisními povolenkami funguje? Producenti skleníkových plynů musí za každou tunu emisí vypuštěnou do atmosféry vyřadit jednu povolenku. Jde o tržní nástroj založený na principu cap and trade – množství povolenek v oběhu je omezené a navíc se v čase snižuje, což vytváří tlak na růst ceny a motivaci k dekarbonizaci.

ETS 2 bude fungovat odděleně a od ETS 1 se liší v několika parametrech:

• Nákup povolenek nebude vzhledem k administrativní náročnosti na jednotlivých emitentech, tedy spotřebitelích, ale připadne dodavatelům energií a pohonných hmot.

• S ohledem na udržení sociálně udržitelné ceny pro domácnosti pracuje systém s mechanismy pro případ nadměrného nárůstu ceny povolenky. Pokud bude cena povolenky vyšší než její průměrná cena za určité období, nebo pokud cena překročí 45 eur za povolenku, budou do oběhu uvolněny další povolenky, aby byl nárůst cen zmírněn.

Dopady na cenu různých paliv

Jak se různá cena povolenky promítne do ceny paliv? Pro výpočet je třeba zohlednit množství oxidu uhličitého vyprodukovaného spálením paliva. Například litr benzínu obsahuje přibližně 650 gramů uhlíku a při jeho spálení vznikne asi 2,4 kilogramu oxidu uhličitého. Při ceně 45 eur (1 125 Kč) za povolenku to znamená náklad ve výši 2,7 Kč k současné ceně okolo 38 korun za litr, což představuje nárůst ceny ve výši 4,7 % (pro srovnání: spotřební daň a DPH tvoří přibližně polovinu ceny). Tabulka níže nastiňuje dopady tří různých cen povolenky na cenu benzínu, nafty, zemního plynu a uhlí. Za pozornost stojí dopad na cenu uhlí, kdy je ve všech případech její nárůst vyšší o více než 30 %. Co se týče biomasy, u té se při udržitelném pěstování předpokládá nulový emisní faktor, a nepodléhá tedy nákupu povolenek. Pro biomasu a biopaliva přináší ETS 2 především narovnání trhu a ekonomické příležitosti pro další udržitelný rozvoj.

Výnosy z prodeje povolenek

Výhodou ETS je, že výnosy vzniklé prodejem povolenek jsou následně k dispozici pro financování dekarbonizačních opatření. Výnosy ze stávajícího ETS systému směřují do Modernizačního nebo Inovačního fondu či státního rozpočtu (financují mj. program Nová zelená úsporám). Obdobně tomu bude i u ETS 2, kdy část v celkovém objemu ve výši až 65 miliard eur (pro Česko půjde o přibližně 40 miliard korun) připadne nově vzniklému Sociálnímu klimatickému fondu a zbylá část bude rozdělena mezi jednotlivé členské státy a jejich vnitrostátní rozpočty.

Sociální dopady

Zavedení povolenek v sektorech silniční dopravy a budov může mít potenciálně negativní distribuční dopady na domácnosti s nižšími nebo středními příjmy. Vše se bude odvíjet jednak od ceny povolenky a jednak od toho, jak se bude dařit podporovat domácnosti i podniky k upřednostňování nízkoemisních způsobů dopravy (veřejná doprava, elektromobilita atd.) a pokračovat s renovací budov pro vyšší energetické standardy a nižší emise (zateplování, instalace tepelných čerpadel, kotlů na biomasu, fotovoltaiky nebo fototermiky). K této podpoře bude k dispozici zmíněný Sociální klimatický fond a prostředky ve státním rozpočtu. Důležitou ingrediencí je také včasná komunikace směrem ke spotřebitelům a spotřebitelkám a vytvoření dopadových analýz: je potřeba komunikovat, že ke zpoplatnění emisně intenzivních paliv v dopravě a budovách dojde a ideálně souběžně představit opatření, díky nimž negativní dopady budou co nejnižší. V Rakousku například vláda zavedla tzv. Klimaticket, cenově výhodnou jízdenku pro veškerou veřejnou dopravu, nebo tzv. Klimabonus, kdy dochází k vrácení prostředků, které se vyberou prostřednictvím uhlíkové daně, zpět k domácnostem. Klíčové ale je, aby jakákoliv podpora nevedla k vyšší spotřebě fosilních paliv.

Článek byl publikován v časopisu Biom 1/2024 Novinky v evropské legislativě.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost