Odborné články
Odstraňte chyby při pěstování krmného šťovíku
Úvod
Krmný šťovík – Rumex OK 2 se u nás pěstuje v provozních podmínkách již více než 10 let. Za tu dobu byly získány a opakovaně potvrzovány rozsáhlé praktické zkušenosti. Přesto, že je způsob pěstování Rumexu OK 2 soustavně popisován a agrotechnické zásady podrobně vysvětlovány, jejich realizace bývá často zpochybňována a porosty stále ještě nejsou správně ošetřovány. To má pak závažný důsledek, neboť se nedosáhnou očekávané výsledky. Příčinou je přitom jen nesprávné či nedostatečné ošetřování a někdy i chybování při zakládání porostů. V následujících statí jsou proto shrnuty nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující chyby při pěstování krmného šťovíku.
Zakládání porostu
Krmný šťovík je kulturní zemědělská plodina a nelze ji zaměňovat s plevelnými druhy šťovíků. Je proto nutné podle toho Rumex OK 2 posuzovat a řádně jej ošetřovat. Rozdíl mezi plevelem a krmným šťovíkem je nutné respektovat již při zakládání porostů. Zatímco plevelné druhy se v přírodě vyskytují často v zamokřených půdách, to krmnému šťovíku rozhodně nesvědčí. Při jeho zakládání je proto nutné podmáčené půdy s vysokou spodní vodou odmítnout. Krmný šťovík má hluboké kořeny, které při průniku do stojaté vody zahnívají a porost pak rychle odumírá. Jinak se mu ale daří ve všech typech půd. Na úrodných půdách poskytuje samozřejmě lepší výsledky, ale i méně úrodné půdy jsou pro jeho pěstování vhodné. Jejich určitý deficit lze dobře vykompenzovat vydatným organickým hnojením, nejlépe před zasetím této vytrvalé plodiny a podle možnosti jej později zajišťovat alespoň každý 3. rok. K tomu je pak vhodné použít kejdu nebo i močůvku. Aplikace organických hnojiv v následných letech se provádí nejlépe před provzdušněním porostu, jak je uvedeno dále.
Častá a velmi závažná chyba bývá také přímo při setí. Osivo je velmi drobné a tak musí být zaseto do pečlivě připravené půdy, pokud možno s částečně utuženým povrchem. Rozhodně nesmí být zaseto hluboko, protože drobné semeno nemůže prorazit vyšší vrstvu půdy. Tuto zásadu řada pěstitelů podceňuje, nevěnuje ji dostatečnou pozornost a pak se diví, že šťovík špatně vzchází.
Krmný šťovík se v prvém roce nesklízí, musí se ale důsledně odstraňovat zaplevelování porostu. Seje se zpravidla samostatně, nebo nanejvýš s malým přísevem jednoletého jílku. Ten vzejde rychle a omezí tak rozšíření plevele, než vzejde šťovík, který vzchází velmi pomalu. Někteří pěstitelé na tuto radu ale nedbají a za krycí plodinu použijí třeba pšenici nebo dokonce oves, tak jak jsou zvyklí zakládat porosty jetelovin. To je rovněž závažná chyba, protože širší listy mohutnějších obilovin výrazně stíní vzcházejícímu šťovíku, silně jej tak utlačují a jeho porost je pak řídký. Krycí plodinu je nutné posekat brzy, stejně jako vzešlý plevel, když byl šťovík zaset samostatně.
První odplevelovaní seč (včetně případné krycí plodiny) je nutné provádět včas, aby se šťovík náležitě prosvětlil. Posečenou hmotu je vhodné ponechat na poli jako mulč. Chyba je, když někteří pěstitelé tento pokos odstraní z pole. Naopak, je třeba jej využít k udržování vlhkosti na povrchu půdy. Přitom není třeba se obávat, že se šťovík „udusí“, neboť bylo jednoznačně prokázáno, že tímto mulčem spolehlivě proroste a pak se úspěšně zapojí. V prvním roce vegetace je nutné odplevelování zajišťovat opakovaně, minimálně 2x do roka, ale pokud je vlhko, je nutné jej sekat i 3- 4 x za rok. Pokud se šťovík pěstuje na zeleno za účelem krmení, může se některá seč už v roce zasetí využít ke sklizni. Lze to doporučit zejména tehdy, když je pole málo zaplevelené a když byl šťovík zaset s krycí plodinou (nejlépe s přísevem jednoletého jílku).
Pěstitelé Rumexu OK 2 jsou před zasetím podrobně seznamováni s agrotechnikou jeho ošetřování, ale řada z nich na získané a ověřené zkušenosti nedbá a pak jsou výsledky špatné. Naprosto odstrašujícím příkladem jsou porosty krmného šťovíku, který byl zaset do ovsa, a nejenže nebyla tato krycí plodina posečena včas, ale na části pozemku zůstal oves až do plného dozrání, jak je zřejmé i z Obr. 1. Pohled na tento porost vůbec nenasvědčuje tomu, že by se zde pěstovaly nějaké kulturní plodiny. . Výsledek tohoto „svérázného“ a nezodpovědného přístupu k zakládání Rumexu OK 2 se pak plně odráží v následujících letech, kde je porost řídký, nekvalitní a nemůže proto poskytnout skoro žádný výnos – viz Obr. 2. Zásadně k tomu přispívá i to, že tento porost nebyl řádně provzdušňován diskováním, jak je uvedeno dále.
Krmný šťovík – Rumex OK 2 je ale jednoznačně kvalitní plodina, proto je nutné jako kontrast uvézt k uvedenému odstrašujícímu příkladu také porosty správně založené a ošetřované, kde jsou výnosy až 9 -10 t/ha suché biomasy – viz Obr. 3. Vyplývá z toho, že není špatná plodina, ale jen špatní pěstitelé, kteří to ale bohužel stále nejsou schopni pochopit.
Ošetřování porostu od druhého roku vegetace
Od druhého roku vegetace se šťovík již každoročně pravidelně sklízí. Lze jej využít trojím způsobem:
- suchou hmotu pro vytápění budov nebo pro výrobu stavebních materiálů
- mladou zelenou hmotu ke krmení hospodářských zvířat
- starší zelenou hmotu pro využití v bioplynových stanicích
Každý z uvedených způsobů využití se sklízí v jiných termínech. Na jejich dodržování závisí do značné míry úspěch pěstování a dosažené výsledky.
Provzdušňování porostů
Porosty krmného šťovíku vyžadují ve všech případech pravidelné provzdušňování půdy, což je zcela zásadní agrotechnické opatření, bez něhož se porost zpravidla již ve třetím roce vegetace zaplevelí, celkově degraduje a musí se pak zlikvidovat. Bohužel, není možné řadu pěstitelů o nezbytnosti diskování porostů šťovíku přesvědčit, takže se porost neprovzdušní, prořídne a zaplevelí se a pak se šíří „informace“, že je šťovík špatný.
Po tomto provzdušnění začne šťovík rychle obrůstat, takže již za necelý měsíc je pole opět zelené a porost plně zapojený, viz obr. 5.
Termíny sklizní
a) na suchou hmotu
Při sklizni šťovíku na suchou hmotu se rovněž často chybuje, když se sklízí pozdě. Při pozdní sklizni se totiž výrazně snižují celkové výnosy suché hmoty. Každý chce mít biomasu co nejsušší a tak se termín všeobecně odsouvá co nejdéle. Žádoucí výsledek se ale nedocílí, protože šťovík po ukončení svého vývoje začne nově obrůstat přízemními listy, které jsou zelené s vysokým obsahem vody a které jsou pak při sklizni naopak zdrojem vlhkosti. Paradoxně se tak z důkladně „proschlého“ porostu nezíská důkladně suchá biomasa.
Zelené listy lze sice při sklizni vyloučit, když se porost seče na vysoké strniště, což ale výrazně zvyšuje sklizňové ztráty a výnos se tak celkově snižuje. Názorný příklad této chyby je na obr. 6. . Sklízet Rumex OK 2 na suchou hmotu v srpnu je skutečně zásadní chyba a ani poměrně dobře zapojený porost nemůže poskytnout přijatelný výnos. Bylo totiž prokázáno, že velmi závažnou příčinou snížených výnosů suché hmoty je pozdní sklizeň. Po ukončení vývojového cyklu šťovíku se totiž začne rychle „stravovat“ vnitřní hmota lodyhy, neboť se zásoby z nadzemní partie ukládají do kořenového systému, což je běžné a přirozené u všech vytrvalých (či dlouhodobě víceletých) rostlin. Z lodyhy zbude jen slabá slupka na povrchu, vnitřek je v podstatě dutý. Proto ubývá celkové hmotnosti a výnos je nízký. Rumex OK 2 se musí na suchou hmotu sklízet raději dříve, tj. před úplným dozráním, resp. před ukončením přirozeného vývojového cyklu. Při včasné sklizni se získají až řádově vyšší výnosy, než při sklizni pozdní, jak bylo konkrétně prokázáno (Usťak – ústní sdělení 2011). V našich podmínkách je proto nutné sklízet šťovík na suchou hmotu včas, tj. nejpozději do 10. července (spíš dříve), což je jednou z rozhodujících podmínek pro získání dostatečně vysokých výnosů.b) na zelnou hmotu
Termíny sklizní na zeleno závisí na účelu využití. Po krmné účely je nutné sklízet tak, aby byla píce co nejkvalitnější, kdy má optimálně vyrovnaný poměr hlavních živin, tj. NL : sacharidům. Termín první seče je z tohoto hlediska optimální na začátku května a pak podle počasí, zpravidla za každých 6 - 8 týdnů.
Pro využití k výrobě bioplynu v BPS se sklízí zelená hmota starší, kdy ubývá obsah vody a biomasa je tak vhodnější pro silážování či senážování. Současně se snižuje obsah NL, což je pro vývin bioplynu také žádoucí, ale přitom se nesnižuje obsah cukrů. Cukry jsou výhodné proto, že zajistí úspěšnou a kvalitní konzervaci této biomasy, i bez konzervačních přípravků. Optimální termín hlavní sklizně je přibližně v polovině června, kdy jsou rostliny v plném květu a kdy vytvářejí maximum hmotnosti. Po letním obrůstání lze zajistit ještě doplňkovou sklizeň zelených listů, které je vhodné silážovat společně se sušším travním porostem. Plně zapojený porost po letním obrůstání je zřejmý též z Obr. 5, který lze využít jak pro BPS, tak pro krmení.
Také pro ošetřování šťovíkových porostů sklízených na zeleno je vedle příslušného přihnojování nezbytné rovněž jejich provzdušňování. Při sklizni pro BPS je nejvhodnější diskovat porost hned po hlavní sklizni, tj. přibližně do konce června. Při využívání šťovíku ke krmení je nejlépe prodiskovat porost na podzim, těsně před ukončením vegetace. Pokud je k dispozici organické hnojení, je vhodné je aplikovat před diskováním a na jaře pole urovnat smykem, nebo vláčením, aby se nakypřená zemina nemísila s obrůstající mladou pícninou.
Souhrn a závěry
Krmný šťovík je vytrvalá (přes 10 let) kvalitní plodina, využívaná různými způsoby (při sklizni na suchou i zelenou hmotu). Úspěchy jeho pěstování závisí především na správném založení porostu a jeho řádném následném ošetřování. Přestože pěstitelé mají k dispozici podrobnou agrotechniku, většinou se získanými a spolehlivě ověřenými zkušenostmi neřídí. Pak jsou výsledky špatné a tak se šíří nepravdivé“ informace“, že není krmný šťovík vhodný. Hlavní chyby při zakládání porostů a ošetřování lze v souhrnu vyjádřit takto: při zakládání porostu - setí příliš hluboko, často i do podmáčené půdy, setí do nevhodných krycích plodin (obilovin) a pozdní odplevelovací seč. Při ošetřování v následných letech: hlavní nedostatek je neprovzdušňování porostů, pozdní sklizeň na suchou hmotu aj. Uvedené nedostatky jsou zásadní příčinou nízkých výnosů. Při správném způsobu pěstování Rumexu OK lze docílit až 9 -10 t/ha suché hmoty.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Hodnocení změn druhového složení při rozdílném způsobu obhospodařování travních porostů
Krmný šťovík
Bioplyn – kukuřice – krmný šťovík
Plodiny pro zemědělské bioplynové stanice
Pohled do historie pěstování energetických rostlin k vytápění budov
Plevel v krmném šťovíku
Uplatnění krmného šťovíku - Rumexu OK 2
Rumex OK 2 – kvalitní píce zlepšuje kvalitu mléka
Rumex OK 2 má široké využití
Rumex OK 2 – krmný šťovík
Krmný šťovík - Rumex OK 2
Jak přezimoval energetický šťovík - Rumex OK 2 a v jakých alternativách se využívá
Zakládání porostů energetické plodiny - Rumex OK 2
Předchozí / následující díl(y):
Pestovanie energetických drevín
Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 13.4.2011
Poslední změna: 11.4.2011
Počet shlédnutí: 7044
Citace tohoto článku:
PETŘÍKOVÁ, Vlasta: Odstraňte chyby při pěstování krmného šťovíku. Biom.cz [online]. 2011-04-13 [cit. 2024-12-25]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czp/odborne-clanky/odstrante-chyby-pri-pestovani-krmneho-stoviku>. ISSN: 1801-2655.