Kompostování čistírenských kalů

Již delší dobu jsem usiloval za podpory exportů EU, aby v našem odpadovém právu byla ošetřena problematika kalových kompostů, pro jejichž výrobu a užívání nemáme limity škodlivin. Výjimku tvoří pouze kalové komposty, které jsou hnojivem podle vyhl. č. 474/2000 Sb. "o stanovení požadavků na hnojiva". Ty ovšem mohou většinou obsahovat v surovinové skladbě jen malý podíl čistírenských kalů z důvodů obsahu škodlivin, zejména těžkých kovů. Řada subjektů však odebírá kaly s vyšším obsahem škodlivin a vyrobené komposty aplikuje na svou zemědělskou půdu, přičemž nerespektuje žádná omezení. Domnívám se, že pro podmínky ČR by se mělo vzorově vycházet z legislativy NSR, kde dokumenty německé legislativy odpadů obecně známy jako "Klärschlammverordnung" řeší limity jak pro přímou aplikaci čistírenských kalů, tak i pro výrobu a aplikaci kalových kompostů (těch, které nejsou hnojivem) a též pro různé směsi kalu s podílem minerálních látek, jako je třeba kal ošetřený vápněním. Místo tohoto dokumentu však vznikla vyhláška č. 382/2001 Sb. "o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě". Za upravený kal se považuje automaticky směs kalů s vápnem, ale nikoliv kal ošetřený kompostováním. Dne 6.2. byla svolána na Ministerstvu zemědělství komise, která měla rozhodnout, zda je problematika kalových kompostů, která nejsou hnojivem, dostatečně legislativně ošetřena, či zda je potřeba další legislativní norma. Komise byla svolána ve složení: zástupce MZe, ÚKZÚZ, VÚV Praha - Podbaba, MŽP a VÚRV (VÚRV zastupoval Ing. Klír). Já byl přizván jako expert pro implementaci Směrnic EU o odpadovém hospodářství.

Výklad stávající legislativy, který předložil zástupce ÚKZÚZ a z kterého vyplývá nepotřebnost dalších právních norem k řešení problematiky kalových kompostů je nutno považovat za právně závazný. Toto mi potvrdil jak zástupce MZe, tak i MŽP. Jelikož řada podnikatelů se hodlá v problematice kompostování etablovat, považuji za nutné, aby tento právní výklad znali. Rovněž tak úředníci krajských úřadů schvalující provozní řády kalových kompostáren by měli mít k dispozici tyto informace.

Právní výklad je následující. Problematika kalových kompostů (které nejsou hnojivem dle legislativy hnojiv) je dostatečně legislativně ošetřena tím, že právní úprava (legislativa hnojiv) takové komposty nepřímo zakazuje v případě, že jsou aplikovány na zemědělskou půdu. Podle § 8 (3) zák. č. 308/2000 Sb., druhé věty nesmějí být vnášeny do statkových hnojiv rizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec. Podle § 2 (b) zák. 308/2000 Sb. jsou statkovým hnojem hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného původu vznikající zejména v zemědělské prvovýrobě. Kompostování čistírenských kalů předpokládá přídavek jiných zbytků rostlinného původu. Vymezení pojmu "vznikající zejména v zemědělské prvovýrobě" znamená podle právního výkladu, že statkovým hnojivem je jakýkoliv zbytek rostlinného původu např. ze sféry komunální, lesnické apod. a smísíme-li za účelem kompostování např. odvodněný čistírenský kal a stromovou kůru z odkornění, vnášíme rizikové prvky do statkového hnojiva. Jelikož podnikatelé v zemědělství jsou povinni používat hnojiva včetně statkových hnojiv jen způsobem podle zák. 308/2000 Sb. (§9) a výroba a využívání neregistrovaných kalových kompostů i na vlastních pozemcích je považováno jako nezákonné, budou podnikatelé a hospodáři při prvním porušení povinnosti potrestáni pokutou do výše 100 000 Kč.

Vzhledem k probíhající novelizaci legislativy hnojiv jsem předal návrh, aby se zákon o hnojivech nevztahoval na hnojiva využívaná na nezemědělských půdách. Tím by bylo možné kalové komposty a z nich připravované substráty zajistit alespoň pro rekultivované a antropogenní a jiné nezemědělské půdy. Z hrůzou jsem zjistil, že současný zákon o hnojivech se vztahuje i na tyto nezemědělské aplikace, což nepovažuji za správné.

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?