Některé další možnosti podnikání v marginálních oblastech

Kompostování biodegradabilních odpadů

Kompostování bude od r. 2002 podporováno investičními dotacemi. Ceny za zpracování komunálních odpadů se v důsledku nové legislativy odpadů budou zvyšovat a kompost bude výhodné upravovat na různé pěstební substráty dodávané jako balené zboží. Rovněž je zájem o lesnické substráty vyráběné kompostováním stromové kůry a dřevní štěpky, které na lesních školkách slouží jako náhrada rašelinových substrátů. Jako kompostárny je možné využít i volné silážní žlaby a vodohospodářsky zabezpečené hnojiště. Při celoročním kompostování je možno na 1 m² výrobní plochy vyrobit až 2 t kompostu, který je možno realizovat jako volně ložený za cenu 400 - 500 Kč/t.

V případě zpracování kompostu na pěstební substrát prodávaný jako balené zboží, je možno produkt realizovat až za cenu desetkrát vyšší. Investiční náklady na 1 m³ vodohospodářsky zabezpečené plochy nových kompostáren představují 2 - 3 tis. Kč. Proto je výhodné využívat zemědělských vodohospodářsky zabezpečených zařízení.

S ohledem na novou právní úpravu legislativy odpadů, která má zabezpečit snížení množství biologicky rozložitelných odpadů odcházejících na skládky v roce 2006 na 75%, v roce 2009 na 50% a v roce 2016 na 35% množství ukládaného na skládky v roce 1995, je zvýšení počtu kompostáren v každém okrese nezbytné (alespoň pro okresní město). Omezený počet těchto kompostáren s roční kapacitou 15 - 45 tisíc m³ odpadů pro ČR je možno zajistit z fondu zahraničního investora. Investor zajistí provoz kompostárny mobilními linkami a zajistí kompostování biodegradabilních odpadů za cenu podstatně nižší, než na skládkách odpadů. Městům, při kterých bude kompostárna realizována bude umožněn zdarma odběr 5% vyrobených kompostů a získá rovněž 5% realizovaných příjmů z prodeje kompostu. Tyto kompostárny je možné budovat i se sběrnými dvory. Tímto způsobem města získají kompostárny v podstatě zdarma a ušetří finanční prostředky za budování kompostáren ve vlastní režii, k čemuž pod tlakem legislativy dojde.

Možnosti využití nepotravinářské produkce

Na základě nejnovějších výsledků výzkumu je možno připravit řadu pilotních projektů pro podnikání v marginálních oblastech s možností investičních dotací na základě připravované koncepce pro využívání obnovitelných surovin, kterou připravuje MPO ČR.

Jde např. o:

1. výrobu lisovaných obrábitelných kompozitních materiálů z vláken lnu, případně konopí jako průmyslové suroviny při náhradě kovů nebo plastů (součásti automobilů a pod.) nebo jako náhrada asbestu (brzdová nebo spojková obložení),
2. výroba kompozitních materiálů ze slámy obilnin pro nábytkářský průmysl nebo pro stavby budov,
3. výroba geotextilií, netkaných textilií a lisovaných desek z lněných nebo konopných vláken a
4. chemické využití dřeva z intenzivních dendrokultur a plantáží z rychle rostoucích dřevin na orné půdě (ligninové polymery, xylit, modifikované hemicelulózy).

V oblasti obnovitelných energií přicházejí v úvahu tyto pilotní projekty:

• výroba palivových briket a pelet pro automatizované kotle ze směsného materiálu na bázi biomasy a čistírenských kalů,
• výroba elektrického proudu a tepla s využitím dřevozplynovacího zařízení (jako palivo může posloužit štěpka, zemědělské odpady, energetické rostliny),
• výroba motorových biopaliv rychlou pyrolýzou biomasy (případně organických odpadů - např. pneumatik) - jde o nový způsob pyrolýzy při teplotách 450 - 600°C a při atmosférickém tlaku s dobou zdržení biomasy v reakční zóně do 2 sekund, rychlým zchlazením par a aerosolů se získá kapalina o výhřevnosti 16 - 22 MJ/kg, kterou lze upravit na motorové palivo,
• výroba bioetanolu ze slámy a z dřevní fytomasy tepelně tlakovou hydrolýzou a
• výroba palivového bioetanolu a netradičních alkoholických nápojů z jakonu a hlíz topinamburu pěstovaných v místních podmínkách.

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?