Odborné články

Rozvoj OZE – jinak než v Evropě

Evropská unie v rámci zvyšování energetické soběstačnosti podporuje zvyšování energetické efektivnosti a zvyšování podílu OZE v energetickém mixu. Již v roce 2001 byla přijata Směrnice 2001/77/EC o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Na základě této směrnice byl pro ČR určen v rámci přístupových dohod indikativní cíl podílu OZE v roce 2010 na úrovni 8 %, viz obrázek 1.

Obr. 1: Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny v zemích EU v roce 2006, stav plnění přijatých cílů (zdroj: Zpráva NEK, podle Eurostat)

Rozvoj OZE se však v ČR opozdil zejména proto, že zákon na podporu OZE vstoupil v platnost teprve v roce 2006. Kromě toho se podařilo vyvolat silné negativní emoce proti obnovitelným zdrojům s vysokým potenciálem, jmenovitě větrným elektrárnám a bioplynovým stanicím. Zejména v případě větrných elektráren by bez tohoto vlivu mohl být jejich rozvoj rychlejší. V současnosti je v podobné situaci fotovoltaika.

Nová směrnice EU

V dubnu 2009 byla přijata nová Směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato směrnice nahrazuje dosavadní směrnici o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, zavádí podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů a zahrnuje i podporu výroby biopaliv, která byla dosud obsažena v samostatné směrnici. Na rozdíl od indikativních cílů podle předchozí úpravy, nová směrnice určuje jednotlivým státům závazné cíle podílu OZE na konečné spotřebě energie. Cíle jednotlivých států jsou přizpůsobeny klimatickým podmínkám a dalším okolnostem, viz obrázek 2.

Obr. 2: Podíl OZE pro jednotlivé státy, porovnání stavu v roce 2005 a cíle pro rok 2010 (zdroj: Zpráva NEK, podle Evropské komise)

Cílem Směrnice je podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie tak, aby bylo v rámci EU dosaženo alespoň 20% podílu OZE na hrubé spotřebě energie v roce 2020. Za tímto účelem stanoví Směrnice řadu nástrojů, mimo jiné:

  • v čl. 3 stanoví závazné národní cíle a opatření pro využívání energie z obnovitelných zdrojů. Každý členský stát je povinen zajistit, aby se v roce 2020 podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie rovnal alespoň jeho celkovému národnímu cíli pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v uvedeném roce, který byl pro ČR stanoven na 13 %.
  • v čl. 4 stanoví povinnost pro členské státy přijmout národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů, který stanoví orientační národní cíle pro podíly jednotlivých druhů OZE pro rok 2020

V souvislosti se zavedením Směrnice do české národní legislativy je nutno novelizovat stávající zákon 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů tak, aby splňoval požadavky ve Směrnici obsažené. Zároveň musí být vypracován Národní akční plán, který má určit způsoby plnění průběžných cílů určených ve Směrnici.

Novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů

Návrh zákona o podpoře využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů a z vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla a o změně některých zákonů připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a zveřejnilo jej k připomínkovému řízení pod čj. 16329/ 10/05200/01000/A dne 10. 5. 2010.

Předloženým návrhem zákona je do českého právního řádu transponována Směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Směrnice požaduje novelizaci národní legislativy do 5. 12. 2010. Očekává se proto, že novelu v letních měsících projedná legislativní rada vlády a na podzim proběhne legislativní proces v Parlamentu ČR. Z obrázku 2 je vidět, že cíl pro ČR je málo ambiciózní jak z hlediska cílové úrovně, tak z hlediska nárůstu oproti současnému stavu.

Německo s obdobnými klimatickými podmínkami má cíl nastaven podstatně výše. Kromě toho návrh Národního akčního plánu pro Německo počítá s ještě vyšším podílem OZE. Návrh českého zákona je postaven na koncepčně zcela odlišném přístupu. Tam, kde je dle Směrnice závazný národní cíl 13 % pro ČR stanoven jako minimum, návrh zákona z něj dělá maximum, přičemž nad rámec tohoto cíle nebudou zařízení pro výrobu energie z OZE vůbec podporována ani připojována. Zatímco stávající zákon 180/2005 Sb. hovoří o potřebě zajistit trvalé zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, návrh nového zákona hovoří už pouze o potřebě zajistit takovou podporu obnovitelných zdrojů, která umožní dosažení stanovených cílů.

Změněný přístup k podpoře obnovitelných zdrojů, obsažený v návrhu zákona, může ve svém důsledku vést i k tomu, že nebude dosaženo cílového podílu 13 % OZE v roce 2020 a nebude splněn závazný požadavek Směrnice. Návrh zákona váže podporu obnovitelným zdrojům na splnění cílů, stanovených v souběžně projednávaném návrhu Národního akčního plánu (NAP) České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů energie.

NAP stanoví cílové hodnoty v instalovaném výkonu a množství vyrobené energie, a to jak celkově pro rok 2020, tak i včetně ročních hodnot. Ačkoliv Směrnice hovoří v této souvislosti pouze o orientačním stanovení hodnot, návrh zákona z něj činí všeobecně závazný právní předpis.

V důsledku toho činí závaznými nejenom stropy pro jednotlivé druhy výroby energie z OZE, ale i meziroční nárůsty. Nenaplní-li se předpokládané cíle u jednoho druhu, nemůže být nahrazen vyšším nárůstem jiného a nemusí tak být dosaženo celkového cíle v roce 2020.

Podpora výroby tepla

Od zákona byla očekávána systémová podpora výroby tepla z OZE, bez níž požadavky Směrnice 2009/28/EC nedokážeme naplnit. Tato podpora prakticky vůbec stanovena není. Návrh zákona odkazuje pouze na investiční podporu z dotačních programů. Za současného stavu tato podpora zřejmě nebude stačit. Podpora výroby elektřiny z biomasy na základě stávajícího zákona č. 180/2005 Sb. je totiž na takové úrovni, že se vyplatí samostatná výroba elektřiny bez využití odpadního tepla. Z energie v palivu se však v takovém případě využije sotva třetina, zbytek vyletí chladicími věžemi elektráren. Bylo by proto vhodné buď podpořit samostatnou výrobu tepla, nebo alespoň požadovat vysoké využití odpadního tepla z výroby elektřiny. Podle údajů v NAP se však zdá, že MPO plánuje přednostní rozvoj výroby elektřiny na úkor výroby tepla. Asociace proto navrhují, aby zákon při výrobě tepla k vytápění z biomasy podporoval zdroje, které dosáhnou alespoň 85 % účinnosti v případě komunálních zdrojů a minimálně 70 % účinnosti v případě průmyslových zdrojů. Současně zákon musí zajistit, aby byla podporována pouze výroba elektřiny ve výrobnách elektřiny spalujících pevnou biomasu splňujících minimální celkovou průměrnou roční účinnost užití primární energie ve výši 55 %. Výrobu tepla z OZE by jednoznačně podpořilo zachování územních ekologických limitů těžby uhlí. Okamžitým důsledkem by byl růst cen tepla, což by významně zkrátilo návratnost investic do zateplení a dalších úsporných technologií. Samotná otázka energetické efektivnosti staveb je přitom předmětem další směrnice EU; po roce 2020 by se měly stavět pouze budovy s velmi nízkou spotřebou energie (Near to zero).

V důsledku investic do zateplování by mohlo dojít k významnému snížení spotřeby tepla, což by dále zvýšilo jeho cenu a pravděpodobně způsobilo rozpad některých teplárenských sítí. Již dnes jsou z ekonomického hlediska výhodnější blokové kogenerační jednotky, které kromě tepla vyrábějí elektřinu. Celkové využití energie v palivu je obvykle vyšší než v případě velkých centrálních kotlů. Navíc odpadají ztráty v dálkových rozvodech tepla.

Teplárenské sdružení i z tohoto důvodu bojuje za prolomení limitů těžby a přednostní dodávky takto uvolněného uhlí pro potřeby teplárenství za regulované ceny. Přesto již při cenách emisních povolenek nad 30 €/t je plyn výhodnější než hnědé uhlí. Po roce 2013 je přitom očekáván růst cen emisních povolenek na 30 až 60 €/t. Celkový zánik teplárenství však rozhodně nehrozí. V oblastech s vysokou hustotou obyvatelstva (velká sídliště), budou vždy centrální zdroje výhodnější než zdroje lokální.

Národní akční plán

Návrh Národního akčního plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů energie Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo dne 10. 5. 2010 stejně jako návrh novely zákona o podpoře OZE.

Celkový cíl 178 PJ podílu OZE na konečné spotřebě energie (KSE) do roku 2020 odpovídá 13% podílu OZE na hrubé spotřebě energie, který je vyžadován ve Směrnici 2009/28/EC. Předpokládaný vývoj spotřeby však o 90 PJ překračuje v roce 2020 základní scénář podle tzv. Pačesovy komise (NEK – nezávislá energetická komise). Přitom v současnosti je spotřeba ve srovnání s tímto scénářem výrazně nižší.

Z dostupných odborných studií vyplývá, že celkový potenciál OZE do roku 2020 je vyšší, a stanovený 13% cíl může být proto překročen. Například závěry NEK uvádějí pro rok 2020 realizovatelný potenciál ve výši 250 PJ, což odpovídá cca 198 PJ na konečné spotřebě energie. Navržený cíl je tedy dosažitelný a překročitelný. Problematické je však rozdělení podílů na jednotlivé OZE. Navržené hodnoty neodpovídají ani výsledkům odborných studií přejatých do závěrečné Zprávy NEK ani dřívějším prognózám MPO.

Velmi nízký růstový potenciál mají v návrhu NAP zejména fotovoltaika, bioplyn a malé vodní elektrárny. Zcela nulový růst se předpokládá pro využití geotermální energie, a to jak při výrobě elektřiny, tak při výrobě tepla. Nulový růst je také u malých vodních elektráren mezi 1 a 10 MW instalovaného výkonu. Není zřejmé, z jakých zdrojů autoři návrhu při jeho přípravě vycházeli.

Nelogické je – z hlediska využití primárních zdrojů – stanovení cílů pro jednotlivé způsoby využití biomasy. Výroba elektřiny z biomasy má vzrůst 2,37x, ale tepla pouze 1,42x. Využije se tedy jen malá část tepla z výroby elektřiny, což je v rozporu s požadavkem Směrnice podporovat vysoce účinnou kogeneraci.

U lesní biomasy se předpokládá nárůst z dnešních 64 PJ na 114 PJ v roce 2020, přestože již dnes je lesní biomasy nedostatek. Tak masivní nárůst využití by mohl mít negativní dopad na stav lesů. Naopak cíleně pěstovaná biomasa na zemědělské půdě se z nepochopitelných důvodů má podílet pouze 7 PJ.

Další sporný bod je plánovaný masivní rozvoj energetického využití nevytříděné biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu (BRKO). Jedná se o obdobu spoluspalování biomasy s uhlím. Problémem je především určení podílu BRKO, kde vzniká prostor pro korupci a podvody. S výjimkou spolužalování v teplárnách a spalování odpadu ve spalovnách se rozvoj výroby tepla z obnovitelných zdrojů nepředpokládá.

V návrhu NAP chybí plán zavedení inteligentních sítí v České republice. Inteligentní sítě by přitom umožnily vyšší podíl decentralizovaných zdrojů a řízení spotřeby v kritických stavech a v případě nedostatku elektřiny. Chybí rovněž plán odbourávání administrativních překážek, které brání využití potenciálu větru. Naopak zdůrazňování problémů ve výstavbě liniových staveb (vysokonapěťová vedení) souvisí téměř výhradně s jadernou energetikou.

NAP rovněž postrádá zhodnocení stávajícího systému podpory elektřiny z OZE a návrh na jeho zdokonalení.

Závěr

Návrh Národního akčního plánu České republiky obsahuje řadu dílčích nedostatků. Protože není jasné, z jakých podkladů autoři čerpali, je nutné NAP podrobit odborné oponentuře a co nejširší diskusi s podnikateli v oboru a následně zásadním způsobem přepracovat. Přepracování je nutné zejména v případě, že bude použit jako závazný podklad pro paralelně projednávaný návrh zákona o podpoře OZE.

Tento článek byl publikován v rámci spolupráce redakce časopisu Alternativní energie a CZ Biom.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

OZE v EU do budoucna – motivační stimuly, nebo striktní závazky?
Spoluspalování biomasy s fosilními palivy – od výzkumu k praktickému využití
Zelená podpoře tepla pro zdroje na biomasu a bioplyn zajistí nižší náklady spotřebitelů

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 7.7.2010
Poslední změna: 29.6.2010
Počet shlédnutí: 6487

Citace tohoto článku:
BECHNÍK, Bronislav: Rozvoj OZE – jinak než v Evropě. Biom.cz [online]. 2010-07-07 [cit. 2024-12-24]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czp-biometan/odborne-clanky/rozvoj-oze-jinak-nez-v-evrope>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto