Zprávy z tisku

Hnědé uhlí je spolu se dřevem a zemním plynem nejrozšířenějším palivem v jižních Čechách. Podle Českého statistického úřadu topí hnědým uhlím čtyři procenta městských a přes třicet procent venkovských domácností. Dřevem ve městě topí pět procent domácností, na venkově třicet šest procent.

Elektrárenská společnost ČEZ předala na Plodinovou burzu Brno (PBB) poptávku na obiloviny, které jsou nevhodné pro potravinářské a krmné účely. Firma je chce spalovat jako takzvanou hnědou biomasu v teplárnách a elektrárnách.

Ve Žluticích, nevelkém městě nedaleko Karlových Varů, se podařilo přejít na alternativní palivo, zajistit tomuto netradičnímu projektu financování a ještě úvěry a půjčky splácet.

Myšlenka energeticky soběstačné obce je založena na využití biomasy z katastru obce pro topení a výrobu paliva. Tímto palivem je pak možno zásobovat jednotlivé domy, centrální kotelny, popřípadě i kotelny s výrobou elektrické energie. Zdroje paliva jsou energetické rostliny, obilí, sláma, seno, dřevo a různý odpad ze zemědělské produkce. V praxi máme ověřeno, že pro jeden průměrný rodinný dům stačí sklizeň zhruba z 1,5 ha pozemku.

Ze studie zpracované s podporou DBU vyplývá, že pomocí měřidel spotřeby tepla lze odvodit všechny důležité provozní ukazatele týkající se zdrojů tepla spalujících fosilní paliva.

Země EU by měly podle dohody spalovat v roce 2010 až 10% podíl netradičních zdrojů proti 90 % klasických paliv. Drtiče zelené organické hmoty Jenz.

Na jihu Čech, v blízkosti hranic s Rakouskem, se prodává radioaktivní dřevo na otop. Ve svém včerejším vydání to alespoň tvrdí lokální list Freistädter Rundschau. Odvolává se přitom na nejmenovanou rodinu z okresu Mühlviertel, která si takové palivové dříví před časem v Česku koupila.

Hodnota kupních a prodejních pokynů komodit obchodovaných na centrálním trhu Komoditní burzy Praha v sekci Dříví a dřevní hmota dosáhla v 16. burzovním týdnu částku více než 99 milionů korun. Přímé obchody byly uzavřeny za více než 12 mil. Kč. V tomto týdnu byla zaznamenána převaha poptávky nad nabídkou – kupních pokynů bylo podáno více než dvakrát více než prodejních. Celkem bylo kotováno 20 komodit z 24 možných.

Z evropského fondu Phare se podařilo Energetické agentuře Vysočina získat podporu na osvětový projekt s konkrétními realizacemi kotlů na spalování biomasy a především peletek ve 43 obcích mikroregionu Telčsko.

OLOMOUC - Novou výtopnu na biomasu včera otevřela olomoucká zoo na Svatém Kopečku. K výrobě tepelné energie bude využívat větve, jejichž kůra a listy předtím posloužily jako krmení pro býložravce.

Parlamentem prošel zákon o obnovitelných zdrojích energie: pokud ho podepíše prezident, začnou zvláště v Krušných horách, na Vysočině a i na dalších místech České republiky vyrůstat větrné elektrárny.

Kotelnu na biomasu postavili před více než dvěma lety v Novém Boru na Českolipsku. Přestože do ekologického zařízení investovalo město kolem 20 milionů korun, vytápění zatím z větší části zajišťuje plynový kotel, který měl být podle původních záměrů jen doplňkem. Důvodem je vysoká cena slámy, kterou se v kotelně topí.

S podporou Evropské unie budou obce u Telče na Jihlavsku zkoušet vytápění biomasou. Energetická agentura Vysočiny na podzimu umístí menší kotel do jednoho domu v každé ze 43 obcí mikroregionu. Osvětová akce obyvatelům menších obcí představí další možnost pohodlného vytápění, řekl za agenturu Radim Hrůza.

Kolínsko - S nápadem spalovat loňské přebytky obilí v elekt rárnách přišla nedávno společnost ČEZ. Rolníci se k němu staví různě. Nejčastěji poukazují na etický problém.

Město Bystřice nad Pernštejnem, kde je jedna z největších kotelen na biomasu ve střední Evropě, se rozhodlo investovat dalších 50 mil. Kč do výstavby elektrárny na tento ušlechtilý zdroj energie.

Obce u Telče na Jihlavsku budou s podporou EU zkoušet vytápění biomasou. Energetická agentura Vysočiny na podzimu umístí menší kotel do jednoho domu v každé ze 43 obcí mikroregionu. Osvětová akce, která v republice zřejmě nemá obdobu, obyvatelům menších obcí představí další možnost pohodlného vytápění, řekl dnes ČTK za agenturu Radim Hrůza. Projekt bude stát necelých šest milionů korun. Tři čtvrtiny nákladů uhradí evropský fond Phare.

Jindřichohradecko - Stovky tun neprodaného obilí přidělávají zemědělcům vrásky na čele. Vzhledem k nadúrodě v celé Evropě odbyt vázne. Jednou z alternativ je nabídka energetiků, aby se obilí použilo jako palivo v elektrárnách. Většině pěstitelů je tento záměr tak trochu proti srsti, byť názory se různí. Je to ale hlavně dáno tím, že doposud všichni bojovali o každé zrno a teď jim připadá jako taková neúcta pálit obilí, když ve světě lidé hladoví.

Novinka v ČR - krbová kamna ECOTHERM italské firmy THERMOROSSI - plně automatická krbová kamna na dřevěné peletky.

Jste významným pěstitelem obilí, jak se vám zamlouvá zvažovaný záměr spalovat jeho přebytky v elektrárnách? Etický problém s tím nemám. Zásadní je v této věci cena a nevím, zda 1100 korun za tunu, o nichž se mluví, je myšleno pro pěstitele nebo pro ČEZ.

Vyrábět palivo z rostlinného odpadu je ekonomicky zajímavější než pěstovat na poli pšenici a prodávat ji. Alespoň to tvrdí v Družstvu Březovice na Mladoboleslavsku, kde nápad využít zbytky po přečištění obilí k lisování pelet proměnili v patent pro originální topivo. Na jeho výrobu poskytují know-how a zájem o něj mají jak zemědělské podniky, tak výkupy. Pelety hoří ve speciálních kotlích na biomasu i všude tam, kde se topí uhlím.