Zprávy z tisku

Jindřichohradecko - Stovky tun neprodaného obilí přidělávají zemědělcům vrásky na čele. Vzhledem k nadúrodě v celé Evropě odbyt vázne. Jednou z alternativ je nabídka energetiků, aby se obilí použilo jako palivo v elektrárnách. Většině pěstitelů je tento záměr tak trochu proti srsti, byť názory se různí. Je to ale hlavně dáno tím, že doposud všichni bojovali o každé zrno a teď jim připadá jako taková neúcta pálit obilí, když ve světě lidé hladoví.

Novinka v ČR - krbová kamna ECOTHERM italské firmy THERMOROSSI - plně automatická krbová kamna na dřevěné peletky.

Jste významným pěstitelem obilí, jak se vám zamlouvá zvažovaný záměr spalovat jeho přebytky v elektrárnách? Etický problém s tím nemám. Zásadní je v této věci cena a nevím, zda 1100 korun za tunu, o nichž se mluví, je myšleno pro pěstitele nebo pro ČEZ.

Vyrábět palivo z rostlinného odpadu je ekonomicky zajímavější než pěstovat na poli pšenici a prodávat ji. Alespoň to tvrdí v Družstvu Březovice na Mladoboleslavsku, kde nápad využít zbytky po přečištění obilí k lisování pelet proměnili v patent pro originální topivo. Na jeho výrobu poskytují know-how a zájem o něj mají jak zemědělské podniky, tak výkupy. Pelety hoří ve speciálních kotlích na biomasu i všude tam, kde se topí uhlím.

Velmi rozšířené používání dřeva jako hlavního zdroje tepla pro většinu domácností v subsaharské Africe má na svědomí přes deset miliónů předčasných úmrtí a velmi podstatně přispívá ke globálním změnám klimatu, tvrdí studie publikovaná v časopise Science.

Třídílný seriál článků podrobně popisuje teorii a metodiku vyhodnocení topného faktoru tepelného čerpadla. Třetí závěrečný díl je zaměřen na topný faktor a bivalentní zapojení TČ. Na závěr jsou shrnuta podstatná fakta, která je třeba zohlednit při volbě velikosti TČ tak, aby bylo dosaženo optimálního řešení energetického i ekonomického.

Biomasa je palivo, bez kterého se v budoucnu zcela jistě neobejdeme, nechceme-li nadále zatěžovat životní prostředí spalováním fosilních paliv. Chtěli bychom ji tedy masivněji využívat, ale uměle jsme zvýšili její cenu neúměrnou podporou spoluspalování. Nelze ji skutečně využívat efektivněji?

Elektrárenská společnost ČEZ jedná se zemědělci o možnosti spálit přebytečné obilí ve svých elektrárnách. Jedná se o několik set tisíc tun z loňské sklizně, která byla oproti roku 2003 téměř dvojnásobná.

Třídílný seriál článků podrobně popisuje teorii a metodiku vyhodnocení topného faktoru tepelného čerpadla. Druhý díl je věnován stanovení reálného topného faktoru tepelných čerpadel a vytápěcích systémů. Upozorňuje na nutnost zohlednění řady hledisek, která skutečnou hodnotu topného faktoru významně ovlivňují.

V současné době se začíná prokazovat, jak negativní dopad na veškeré formy života na Zemi má způsob života ve vyspělých světových státech. Vědci i lidé, kterým není lhostejná budoucnost našeho světa, doporučují například i využívání obnovitelných zdrojů energie. Mezi ekologické trendy topení patří v současnosti mimo jiné i topení biomasou.

Krbová kamna ECOTHERM jsou plně automatická krbová kamna na dřevěné peletky. Slouží k teplovzdušnému vytápění rekreačních objektů, chat a chalup, kde vynikne jejich celodenní bezobslužný provoz. Mohou ale sloužit i k přitápění v rod. domech či kancelářích, kde je požadavek na automatický provoz.

Úspory za zemní plyn slibují od dubna distributoři maloodběratelům v Olomouckém kraji. Ročně tak lidé mohou ušetřit řádově stovky korun. Je však otázkou, zda se zlevněním podaří plynařským společnostem zpět přilákat zákazníky, kteří se již na podzim kvůli radikálnímu zdražení plynu o 11 procent raději vrátili k topení tuhými palivy. Majitelé uhelných skladů a lesáci totiž hlásí nárůst klientely.

Podle Taťány Bydžovské je stále oblíbenějším palivem dřevo, usuzuje tak podle rapidního nárůstu poptávky po tomto sortimentu. Stojí za tím zřejmě rostoucí obliba krbových kamen a skutečnost, že dřevo je nejlevnějším tuhým palivem.

Spalovat obilí v době celoevropské nadprodukce by bylo jednou z možných cest, co s ním, farmářům to ale připadá neetické. Tento názor zazněl nedávno v televizním šotu, který informoval o snaze českého ministra zemědělství získat z bruselské pokladny příspěvek na cestu českých přebytků obilí k přístavům. Někteří pěstitelé si přitom takový způsob nepotravinářského využití své produkce umějí představit. A zatímco se o něj zajímají, soukromý zemědělec Jan Kučera ze Svobodných Dvorů, předměstí Hradce Králové, kotel na obilí už druhou zimu používá k vytápění rodinného domu.

Vladimír Verner zaslal otevřený dopis ministru zemědělství jako reakci na televizní reportáž o rekordních přebytcích obilí ve skladech zemědělců.

Co s obilím za deset miliard korun, umrtvených v zásobách neprodejného zrna loňské rekordní úrody, to nevědí zemědělci, ekonomové ani vláda. Vedle zhroucení trhu s obilím, očekávaného odborníky koncem března, je tu zatím neřešitelný problém.

V plánské kotelně slouží dva uhelné kotle, každý o výkonu 1,6 MW a jeden plynový o výkonu 2 MW. Plynový kotel slouží jako záložní pro případ poruchy uhelných kotlů nebo nadprůměrného chladu. Uhelné kotle byly v roce 1998 upravovány, aby zdejší kotelna nepřesáhla stanovené limity emisí. V současné době jsou bohužel na hranici životnosti a také se hůře shánějí náhradní díly.

Česká energetika je za poslední roky charakteristická velmi rychlým vývojem. Zatím se nenaplnil privatizační scénář, ale zato postupně docházelo k liberalizaci trhu, což již od roku 2002 umožnilo největším odběratelům svobodně si vybrat svého dodavatele elektrické energie.

Energetický průmysl produkuje velké množství odpadů. Druhy a složení odpadu závisí ne použité technologii výroby elektrické nebo jiné energie. Energetika, založená převážně na uhelných elektrárnách, je ve světě po dopravě největším producentem skleníkových plynů, původců globálního oteplení, které si v současné době vybírá stále větší daň na zkáze životního prostředí i lidských životech.

Objem produkovaných popelů a popílků dosahuje závratných hodnot. Tyto velké objemy způsobují neobvyklé problémy s jejich uložením. Odpadní produkty z tepelných procesů však s výhodou je možno uplatnit jako druhotnou surovinu pro celou řadu technologií ve výrobě stavebních hmot a ve stavebnictví či jiné výrobě. Zapracováním odpadních produktů do těchto technologií vzniká předpoklad takových chemických a mineralogických vazeb, které zabraňují vyluhovatelnosti toxických látek do vodného výluhu. Získá se tak výrobek zcela ekologicky nezávadný.