Podnik Enviterm ve Ždírci nad Doubravou zpracovává na palivo piliny z tamní pily. Zřejmě jako jediný v zemi z nich lisuje drobné granule, o které je zájem hlavně v Rakousku.
Agrární komora je proti spalování obilovin. „Obilí nepěstujeme, abychom je pálili, ale abychom je využili na produkci masa, mléka, vajec a ve výživě lidí,“ uvedl u kulatého stolu na toto téma prezident komory Jan Veleba.
Nejprve zkoušeli v zemědělském družstvu v Březovicích u Mladé Boleslavi spalovat obilí. Vydrželi u něj necelé tři měsíce. "Máma mi hrozila, že mě vydědí, když v tom budu pokračovat," říká s úsměvem prokurista družstva Lubomír Verner. Dokumentuje tím postoj zejména starších lidí z vesnice.
Spalovat obilí a využít jeho přebytky jako zdroj energie označují někteří lidé za neetické. Z pšenice přece mají být rohlíky, a pokud je jí nadbytek, tak by se snad mohla vyvézt do některé z mnoha zemí, jejichž občané strádají hlady - zní hlavní argumenty kritiků spalování zrní.
Hromady drobnej haluziny s čečinou úhľadne viazané v balíkoch čakajú vedľa štátnej cesty za Tatranskou Kotlinou. Novinka, s ktorou sa možno stretnúť v kalamitou postihnutých Vysokých Tatrách, zaujíma najmä motoristov, ktorí sa neraz pristavia a pýtajú "čo s tým".
Nahradit uhlí pří výrobě elektřiny obnovitelnou biomasou se letos nedaří. Energetický regulační úřad snížil pro letošní rok výkupní ceny elektřiny vyráběné ze směsi uhlí a dřeva a takzvané směsné spalování se přestalo vyplácet.
Biopaliva se využívají k získávání výroby tepla a el. proudu. U moderní tepelné techniky přicházejí v úvahu následující typy zařízení: - dmýchadlový kotel na kusové dřevo - topení dřevní štěpkou - topení dřevěnými peletkami - kotel pro dálkové topení biomasou.
České obce mohou veškerou tepelnou energii brát zokolní zemědělské půdy prostřednictvím biomasy. Podle Vladimíra Vernera, ředitele společnosti Verner, která se zabývá výrobou kotlů a topných systémů, postačí přitom průmyslové nebo znehodnocené obilí a seno zběžného katastru obce bohatě na vytopení všech domků po celou topnou sezonu.
Vytápět obce ekologicky je trend v celé EU. Stejně tak by chtěly chránit životní prostředí i obce na Mladoboleslavsku! Na to ale nemají peníze ve svých rozpočtech. Žádají proto o dotace z fondů EU. Nikdo ale neví, zda peníze skutečně dostanou!
Nápad ČEZu spalovat v elektrárnách přebytky loňské úrody obilí, které se stát zavázal vykoupit, se mnoha zemědělcům nezamlouvá. Někteří argumentují etickými důvody, jiní nízkými výkupními cenami.
Hnědé uhlí je spolu se dřevem a zemním plynem nejrozšířenějším palivem v jižních Čechách. Podle Českého statistického úřadu topí hnědým uhlím čtyři procenta městských a přes třicet procent venkovských domácností. Dřevem ve městě topí pět procent domácností, na venkově třicet šest procent.
Elektrárenská společnost ČEZ předala na Plodinovou burzu Brno (PBB) poptávku na obiloviny, které jsou nevhodné pro potravinářské a krmné účely. Firma je chce spalovat jako takzvanou hnědou biomasu v teplárnách a elektrárnách.
Ve Žluticích, nevelkém městě nedaleko Karlových Varů, se podařilo přejít na alternativní palivo, zajistit tomuto netradičnímu projektu financování a ještě úvěry a půjčky splácet.
Myšlenka energeticky soběstačné obce je založena na využití biomasy z katastru obce pro topení a výrobu paliva. Tímto palivem je pak možno zásobovat jednotlivé domy, centrální kotelny, popřípadě i kotelny s výrobou elektrické energie. Zdroje paliva jsou energetické rostliny, obilí, sláma, seno, dřevo a různý odpad ze zemědělské produkce. V praxi máme ověřeno, že pro jeden průměrný rodinný dům stačí sklizeň zhruba z 1,5 ha pozemku.
Ze studie zpracované s podporou DBU vyplývá, že pomocí měřidel spotřeby tepla lze odvodit všechny důležité provozní ukazatele týkající se zdrojů tepla spalujících fosilní paliva.
Na jihu Čech, v blízkosti hranic s Rakouskem, se prodává radioaktivní dřevo na otop. Ve svém včerejším vydání to alespoň tvrdí lokální list Freistädter Rundschau. Odvolává se přitom na nejmenovanou rodinu z okresu Mühlviertel, která si takové palivové dříví před časem v Česku koupila.
Hodnota kupních a prodejních pokynů komodit obchodovaných na centrálním trhu Komoditní burzy Praha v sekci Dříví a dřevní hmota dosáhla v 16. burzovním týdnu částku více než 99 milionů korun. Přímé obchody byly uzavřeny za více než 12 mil. Kč. V tomto týdnu byla zaznamenána převaha poptávky nad nabídkou – kupních pokynů bylo podáno více než dvakrát více než prodejních. Celkem bylo kotováno 20 komodit z 24 možných.
Z evropského fondu Phare se podařilo Energetické agentuře Vysočina získat podporu na osvětový projekt s konkrétními realizacemi kotlů na spalování biomasy a především peletek ve 43 obcích mikroregionu Telčsko.