Zprávy z tisku

Podnik Enviterm ve Ždírci nad Doubravou zpracovává na palivo piliny z tamní pily. Zřejmě jako jediný v zemi z nich lisuje drobné granule, o které je zájem hlavně v Rakousku.

Volné pokračování článku Biomasa - efektivní palivo pro ORC technologii nabízí zajímavý pohled a srovnání dvou dokončovaných projektů kotelen s napojením CZT využívajících Organický Rankinův cyklus u nás s teplárnou v rakouském městě Lienz, kde je zařízení v provozu již třetím rokem. Díl první, Lienz a Třebíč.

V České republice jsou díky loňské výjimečné sklizni velké přebytky obilí. Ve skladech je dosud asi 750 tisíc tun neupotřebeného zrní. Další žně jsou přitom na obzoru.

Mláto z Plzeňského Prazdroje v blízké budoucnosti už zřejmě nebude končit v prasečích korýtkách, ale ve spalovacím kotli Plzeňské teplárenské. Jednání mezi oběma firmami už probíhají, pokud skončí úspěšně, půjde o republikový unikát.

Má se přebytečné obilí pálit? Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby má tato otázka rozměr etický, ekonomický a technologický. "Obilí nepěstujeme, abychom je pálili, ale abychom je využili na produkci masa, mléka, vajec a ve výživě lidí," prohlásil dnes u kulatého stolu, který na toto téma pořádala Agrární komora. Jak dodal, pokud je mu známo, ve světě zatím nedošlo k trvalejšímu využití obilí k získávání energie spalováním.

Elektrárenská společnost ČEZ opustila myšlenku spalovat v elektrárnách přebytky obilí od českých zemědělců. ČEZ tvrdí, že by to bylo příliš komplikované. V dnešních zprávách to uvedla televize Nova.

Podnik Enviterm ve Ždírci nad Doubravou zpracovává na palivo piliny z tamní pily. Zřejmě jako jediný v zemi z nich lisuje drobné granule, o které je zájem hlavně v Rakousku.

Agrární komora je proti spalování obilovin. „Obilí nepěstujeme, abychom je pálili, ale abychom je využili na produkci masa, mléka, vajec a ve výživě lidí,“ uvedl u kulatého stolu na toto téma prezident komory Jan Veleba.

Nejprve zkoušeli v zemědělském družstvu v Březovicích u Mladé Boleslavi spalovat obilí. Vydrželi u něj necelé tři měsíce. "Máma mi hrozila, že mě vydědí, když v tom budu pokračovat," říká s úsměvem prokurista družstva Lubomír Verner. Dokumentuje tím postoj zejména starších lidí z vesnice.

Spalovat obilí a využít jeho přebytky jako zdroj energie označují někteří lidé za neetické. Z pšenice přece mají být rohlíky, a pokud je jí nadbytek, tak by se snad mohla vyvézt do některé z mnoha zemí, jejichž občané strádají hlady - zní hlavní argumenty kritiků spalování zrní.

Hromady drobnej haluziny s čečinou úhľadne viazané v balíkoch čakajú vedľa štátnej cesty za Tatranskou Kotlinou. Novinka, s ktorou sa možno stretnúť v kalamitou postihnutých Vysokých Tatrách, zaujíma najmä motoristov, ktorí sa neraz pristavia a pýtajú "čo s tým".

Nahradit uhlí pří výrobě elektřiny obnovitelnou biomasou se letos nedaří. Energetický regulační úřad snížil pro letošní rok výkupní ceny elektřiny vyráběné ze směsi uhlí a dřeva a takzvané směsné spalování se přestalo vyplácet.

Biopaliva se využívají k získávání výroby tepla a el. proudu. U moderní tepelné techniky přicházejí v úvahu následující typy zařízení: - dmýchadlový kotel na kusové dřevo - topení dřevní štěpkou - topení dřevěnými peletkami - kotel pro dálkové topení biomasou.

České obce mohou veškerou tepelnou energii brát zokolní zemědělské půdy prostřednictvím biomasy. Podle Vladimíra Vernera, ředitele společnosti Verner, která se zabývá výrobou kotlů a topných systémů, postačí přitom průmyslové nebo znehodnocené obilí a seno zběžného katastru obce bohatě na vytopení všech domků po celou topnou sezonu.

Vytápět obce ekologicky je trend v celé EU. Stejně tak by chtěly chránit životní prostředí i obce na Mladoboleslavsku! Na to ale nemají peníze ve svých rozpočtech. Žádají proto o dotace z fondů EU. Nikdo ale neví, zda peníze skutečně dostanou!

Sedmdesát českých měst už vyrábí teplo pro své obyvatele z přírodnin. Novým hitem je zbytkové obilí.

Nápad ČEZu spalovat v elektrárnách přebytky loňské úrody obilí, které se stát zavázal vykoupit, se mnoha zemědělcům nezamlouvá. Někteří argumentují etickými důvody, jiní nízkými výkupními cenami.

Hnědé uhlí je spolu se dřevem a zemním plynem nejrozšířenějším palivem v jižních Čechách. Podle Českého statistického úřadu topí hnědým uhlím čtyři procenta městských a přes třicet procent venkovských domácností. Dřevem ve městě topí pět procent domácností, na venkově třicet šest procent.

Elektrárenská společnost ČEZ předala na Plodinovou burzu Brno (PBB) poptávku na obiloviny, které jsou nevhodné pro potravinářské a krmné účely. Firma je chce spalovat jako takzvanou hnědou biomasu v teplárnách a elektrárnách.

Ve Žluticích, nevelkém městě nedaleko Karlových Varů, se podařilo přejít na alternativní palivo, zajistit tomuto netradičnímu projektu financování a ještě úvěry a půjčky splácet.