Zprávy z tisku

Jedním z obnovitelných zdrojů energie, které dokáží svou cenou a nejen jí konkurovat uhlí, jsou pelety rostlinného původu, jejichž momentální cena na trhu se pohybuje okolo až neuvěřitelných 1 400 Kč/tunu. Nápad využít zbytky po přečištění obilí k lisování pelet proměnili v patent pro originální topivo v Družstvu Březovice na Mladoboleslavsku.

Intervenční fond odmítl vykoupit pětinu nabízeného obilí. Byli v něm brouci a sněť, takže se hodí leda pro červeného kohouta.

V průměru 600 až 700 kubických metrů palivového dřeva bude letos podle Václava Augustina prodávat Lesní správa Staré Ransko, která je součástí svazku Lesní družstvo obcí (LDO) Přibyslav.

Šetří nejen životní prostředí, ale i peníze. Nová kotelna na biomasu ve Zruči nad Sázavou se osvědčila. „Jsme spokojeni, palivové náklady se snížily a lidé za teplo ušetřili,“ uvedl starosta Martin Hujer.

Jde o první zprovoznění organického Rankinova cyklu, tzv. ORC, kombinované výroby tepla a elektřiny z biomasy v ČR. Běžně se elektřina vyrábí parním způsobem v protitlakých nebo kondenzačních turbínách, ORC běží asi tak pět šest let, těch instalací je v Evropě asi 40 a tohle je první v ČR, navíc převážně vyrobená tady, v Třebíči.

Včera v odpoledních hodinách byla v Třebíči za účasti ministra životního prostředí Libora Ambrozka uvedena do provozu první unikátní technologie výroby elektrické energie a tepla z biomasy svého druhu u nás.

Obilí je přebytek, tak proč ho nepálit a nevyužít jako zdroj energie? Zvláště když je to v řadě zemí běžné. Diskuze o tomto netradičním využití zemědělské plodiny dorazily i do Česka. Ale místo ekonomických argumentů zatím převládají emoce.

Podnik Enviterm ve Ždírci nad Doubravou zpracovává na palivo piliny z tamní pily. Zřejmě jako jediný v zemi z nich lisuje drobné granule, o které je zájem hlavně v Rakousku.

Volné pokračování článku Biomasa - efektivní palivo pro ORC technologii nabízí zajímavý pohled a srovnání dvou dokončovaných projektů kotelen s napojením CZT využívajících Organický Rankinův cyklus u nás s teplárnou v rakouském městě Lienz, kde je zařízení v provozu již třetím rokem. Díl první, Lienz a Třebíč.

V České republice jsou díky loňské výjimečné sklizni velké přebytky obilí. Ve skladech je dosud asi 750 tisíc tun neupotřebeného zrní. Další žně jsou přitom na obzoru.

Mláto z Plzeňského Prazdroje v blízké budoucnosti už zřejmě nebude končit v prasečích korýtkách, ale ve spalovacím kotli Plzeňské teplárenské. Jednání mezi oběma firmami už probíhají, pokud skončí úspěšně, půjde o republikový unikát.

Má se přebytečné obilí pálit? Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby má tato otázka rozměr etický, ekonomický a technologický. "Obilí nepěstujeme, abychom je pálili, ale abychom je využili na produkci masa, mléka, vajec a ve výživě lidí," prohlásil dnes u kulatého stolu, který na toto téma pořádala Agrární komora. Jak dodal, pokud je mu známo, ve světě zatím nedošlo k trvalejšímu využití obilí k získávání energie spalováním.

Elektrárenská společnost ČEZ opustila myšlenku spalovat v elektrárnách přebytky obilí od českých zemědělců. ČEZ tvrdí, že by to bylo příliš komplikované. V dnešních zprávách to uvedla televize Nova.

Podnik Enviterm ve Ždírci nad Doubravou zpracovává na palivo piliny z tamní pily. Zřejmě jako jediný v zemi z nich lisuje drobné granule, o které je zájem hlavně v Rakousku.

Agrární komora je proti spalování obilovin. „Obilí nepěstujeme, abychom je pálili, ale abychom je využili na produkci masa, mléka, vajec a ve výživě lidí,“ uvedl u kulatého stolu na toto téma prezident komory Jan Veleba.

Nejprve zkoušeli v zemědělském družstvu v Březovicích u Mladé Boleslavi spalovat obilí. Vydrželi u něj necelé tři měsíce. "Máma mi hrozila, že mě vydědí, když v tom budu pokračovat," říká s úsměvem prokurista družstva Lubomír Verner. Dokumentuje tím postoj zejména starších lidí z vesnice.

Spalovat obilí a využít jeho přebytky jako zdroj energie označují někteří lidé za neetické. Z pšenice přece mají být rohlíky, a pokud je jí nadbytek, tak by se snad mohla vyvézt do některé z mnoha zemí, jejichž občané strádají hlady - zní hlavní argumenty kritiků spalování zrní.

Hromady drobnej haluziny s čečinou úhľadne viazané v balíkoch čakajú vedľa štátnej cesty za Tatranskou Kotlinou. Novinka, s ktorou sa možno stretnúť v kalamitou postihnutých Vysokých Tatrách, zaujíma najmä motoristov, ktorí sa neraz pristavia a pýtajú "čo s tým".

Nahradit uhlí pří výrobě elektřiny obnovitelnou biomasou se letos nedaří. Energetický regulační úřad snížil pro letošní rok výkupní ceny elektřiny vyráběné ze směsi uhlí a dřeva a takzvané směsné spalování se přestalo vyplácet.

Biopaliva se využívají k získávání výroby tepla a el. proudu. U moderní tepelné techniky přicházejí v úvahu následující typy zařízení: - dmýchadlový kotel na kusové dřevo - topení dřevní štěpkou - topení dřevěnými peletkami - kotel pro dálkové topení biomasou.