Zprávy z tisku

Přibližně stejně početný je tábor příznivců a odpůrců spalování obilí mezi čtenáři týdeníku Zemědělec, kteří se zapojili do červnové ankety. Proti využívání obilí jako paliva se vyslovilo 46 procent hlasujících, pro bylo 42 procent. Dvanáct procent účastníků ankety nemělo vyhraněný názor a zaškrtlo odpověď„nevím“.

Výhradně obilí jako zdroj tepla a teplé vody u nás minulou zimu využívalo asi dvacet domácností. Zhruba třicet jej střídalo s dřevěnými peletami. Přitom první instalované kotle mají za sebou už dvě topné sezóny. Přehled o tom má výrobce speciálních kotlů. Jejich uživatelů bude v nadcházející zimě výrazně více, může firma tvrdit na základě závazných objednávek. Po nedávné zprávě o chystaném zdražení plynu o pětinu se na kotle na biomasu dotazují další zájemci. Paliva – nekvalitního obilí - bude nejspíš víc než dost. Na jeden rodinný dům stačí zrno sklizené průměrně z jednoho a půl hektaru.

Na Kladensku a Slánsku se v posledních letech zvýšil zájem lidí o koupi palivového dřeva. Lesnické společnosti a dřevozpracující firmy to vysvětlují rostoucím počtem domácností, které se kvůli zdražování plynu a elektrické energie vracejí k tuhým palivům. Očekávají, že tento trend bude pokračovat.

Ceny zemního plynu zemního rostou. Už jejich první zvýšení se projevilo zvýšením prodeje palivového dřeva. To správcům lesů vynese už jen o málo méně, než dřevo k průmyslovému zpracování. A předpokládá se, že poptávka po něm se zdražováním zemního plynu dále poroste.

Rostoucí zájem o prodej palivového dříví zaznamenávají v posledních letech firmy ve Zlínském kraji. Lidé navíc na pilách stále častěji nakupují i odřezky. Drobní vlastníci lesů pak podle lesáků přistupují k vlastní výrobě palivového dříví.

V Olomouckém kraji se zvyšuje v posledních letech poptávka po palivovém dřevu. Lesnické společnosti a dřevozpracující firmy si vysvětlují větší zájem rostoucím počtem domácností, které se vracejí kvůli zdražování plynu a elektřiny k tuhým palivům.

Výrobce biopaliv výrazně uspěl v Rakousku, kde mu pomohl CzechTrade. Do ciziny ho "vyhnala" změna zákona o dani z přidané hodnoty.

Nekvalitního dřeva poškozeného kůrovcem či polomy je letos v Libereckém kraji nedostatek. Zpracovatelé zaměření právě na tento méně kvalitní materiál ho tak musí nakupovat jinde. "Kalamity tady vlastně letos nebyly a ani kůrovec se nerozmnožil, nakupujeme proto dřevo po celé republice a zpracováváme kulatinu i ze zničených lesů z Vysokých Tater," řekl včera Ondřej Halama z obchodního oddělení firmy Jilos Horka, která působí v Horce u Staré Paky na Semilsku.

Česká ekonomika má v přijímání dřevařských výrobků obrovské rezervy, zejména ve stavebnictví. Spotřeba dřeva na obyvatele je v tuzemsku nízká a v tomto směru se řadíme na jedno z posledních míst v Evropské unii. Značná část produkce dřevařského průmyslu jde na vývoz. V zahraničním obchodě se odvětví daří a vykazuje kladnou bilanci.

Vytápění rodinných domků se kvůli rostoucím cenám plynu, elektřiny i uhlí stává stále dražší záležitostí. Proto i lidé na Děčínsku hledají možnosti, jak za teplo ve svých domácnostech ušetřit. Tam, kde je to možné, vrací se rodiny k topení dřevem.

O obrovském štěstí může hovořit majitel dřevařské výrobny v Jitkově na Chotěbořsku, kde došlo včera k požáru.

Rozvoj výroby energetické štěpky podnik Lesy SR plánoval už delší dobu, nyní k rychlejší realizaci pomohlo zničení lesa vichřicí ve Vysokých Tatrách, řekl mluvčí Lesů SR Peter Gogola. Napřesrok vyrobí až 140 tisíc tun lesní energetické štěpky, což představuje zvýšení proti letošnímu roku o více než polovinu a asi o sedm set procent ve srovnání s rokem 2003.

Hodonínská elektrárna chce vyzkoušet nové druhy biomasy. S dřevní štěpkou a nebo nekusovým dřívím tu již zkušenosti jsou. Nyní by však měla prověřit energetický šťovík, který by se mohl stát v brzké době díky novému zákonu o OZE a výkupním cenám velmi žádaným zbožím.

Zajímavé využití fotovoltaické přeměny ve zdroji tepla představila firma HOVAL na veletrhu ISH 2005. Plynový kotel o tepelném výkonu 16 kW vyrábí s využitím fotovoltaické přeměny ze světelného záření od hořáku elektřinu o výkonu 250 W. Plynový kotel by se touto cestou mohl v budoucnu postarat o výrobu elektřiny pro oběhová čerpadla a svoji regulaci.

Majitelé rodinných domů ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku projevili velký zájem o vytápění svých objektů biomasou. Kotle získají od radnice takřka bezplatně náhradou za staré kotle na běžná tuhá paliva. Město náhradní způsob ekologického vytápění zavede do místních částí, které nebyly z ekonomických důvodů plynofikovány.

Významnou pomoc mohou očekávat zemědělci v Moravskoslezském kraji, kteří po loňské nadúrodě obilí přešli k pěstování energetických plodin. Teplárenská firma Dalkia Česká republika od nich letos odkoupí více než 1600 tun šťovíku Uteuša, který spotřebuje ve své teplárně v Krnově. ČTK to řekl mluvčí společnosti Milan Wagner.

Nákladní automobily, valníky či přívěsné vozíky plné dřeva jsou stále častějším jevem. Zvláště na našem venkově. Samovýroba palivového dříví je oblíbeným způsobem přípravy domácností na zimní období.

Společnost ČEZ chce v tepelné elektrárně Hodonín vyzkoušet spalování šťovíku. Letos na podzim zkušebně spálí 700 tun šťovíku od různých pěstitelů z Moravy i Čech.

Projekt vytápění biomasou se v Kněžicích blíží ke startu. Začátek provozu je plánován na konec září. Ekologický projekt počítá se spalováním štěpky, dřevěného odpadu, ale také zahuštěných lidských a živočišných výkalů.

Žatecká teplárenská zvažuje spalovat ve své kotelně v Perči dřevní odpad po těžbě. Ten by jí dodávaly Městské lesy Žatec. Žatecká teplárenská hledá alternativní zdroj paliva, Městské lesy by zase tímto mohly vyřešit relativně finančně náročnou likvidaci klestu po těžbě a zbytků v pilařském provozu. Spalování štěpků, klestu a pilin se ještě musí ověřit zkouškami přímo v kotelně.