Zprávy z tisku

Pouhých osmdesát korun za prostorový metr palivového dřeva ze svých lesů chce obec po svých občanech. "Samozřejmě se jedná o takzvanou samovýrobu. Občan si může připravit jako palivo pouze to dřevo, které určí náš lesní hospodář," řekla starostka Jitka Budínová.

Dřevní štěpka se začala do papíren ve Štětí na Litoměřicku vozit po železnici. České dráhy společně se svým konkurentem, firmou Viamont, tak chtějí přebrat v oblasti převozu sypkých materiálů práci silničním dopravcům. Železniční přeprava zvýší podle papíren konkurenční prostředí, společnost si bude moci vybírat výhodnější nabídky. Zároveň se sníží přetíženost silniční dopravy v okolí města.

Zemědělci ze společnosti Agromoravia z Moravské Nové Vsi (Břeclavsko) letos poprvé zaseli takzvanou energetickou rostlinu. Jmenuje se aramant a na konci vegetačního období má dosahovat více než dvoumetrových výšek. S její biomasou bude topit hodonínská elektrárna, která ji bude přimíchávat do lignitu.

V době neustálého zdražování energie a zpřísňování požadavků na ekologii naznačuje jednu z cest výtopna ve Starém na Třebívlicku. Spaluje se zde směs nejlevnějšího uhlí a odpadu z pily. Uživatelé díky tomu zaplatí za teplou vodu a teplo v domku 3+1 ročně necelých patnáct tisíc korun, což je o několik tisícovek méně, než když lidé vytápějí své domky plynem.

Podle odhadu odborníků je hodnota dřeva z jednoho hektaru polomů proti dřevu vytěženému z normální plochy nižší přibližně o 20 až 30 procent. O dříví z větrem způsobených polomů je mezi zpracovateli zájem. Trh se dřevem se totiž v současnosti nachází v převisu poptávky po všech hlavních sortimentech - jehličnatých kulatinách i vlákninách.

Podle odhadu odborníků je hodnota dřeva z jednoho hektaru polomů proti dřevu vytěženému z normální plochy nižší přibližně o 20 až 30 procent.

V Olomouckém kraji se zvyšuje v posledních letech poptávka po palivovém dřevu. Lesnické společnosti a dřevozpracující firmy si vysvětlují větší zájem rostoucím počtem domácností, které se vracejí kvůli zdražování plynu a elektřiny k tuhým palivům. Očekávají, že trend bude pokračovat i v následujícím období.

Přibližně stejně početný je tábor příznivců a odpůrců spalování obilí mezi čtenáři týdeníku Zemědělec, kteří se zapojili do červnové ankety. Proti využívání obilí jako paliva se vyslovilo 46 procent hlasujících, pro bylo 42 procent. Dvanáct procent účastníků ankety nemělo vyhraněný názor a zaškrtlo odpověď„nevím“.

Výhradně obilí jako zdroj tepla a teplé vody u nás minulou zimu využívalo asi dvacet domácností. Zhruba třicet jej střídalo s dřevěnými peletami. Přitom první instalované kotle mají za sebou už dvě topné sezóny. Přehled o tom má výrobce speciálních kotlů. Jejich uživatelů bude v nadcházející zimě výrazně více, může firma tvrdit na základě závazných objednávek. Po nedávné zprávě o chystaném zdražení plynu o pětinu se na kotle na biomasu dotazují další zájemci. Paliva – nekvalitního obilí - bude nejspíš víc než dost. Na jeden rodinný dům stačí zrno sklizené průměrně z jednoho a půl hektaru.

Na Kladensku a Slánsku se v posledních letech zvýšil zájem lidí o koupi palivového dřeva. Lesnické společnosti a dřevozpracující firmy to vysvětlují rostoucím počtem domácností, které se kvůli zdražování plynu a elektrické energie vracejí k tuhým palivům. Očekávají, že tento trend bude pokračovat.

Ceny zemního plynu zemního rostou. Už jejich první zvýšení se projevilo zvýšením prodeje palivového dřeva. To správcům lesů vynese už jen o málo méně, než dřevo k průmyslovému zpracování. A předpokládá se, že poptávka po něm se zdražováním zemního plynu dále poroste.

Rostoucí zájem o prodej palivového dříví zaznamenávají v posledních letech firmy ve Zlínském kraji. Lidé navíc na pilách stále častěji nakupují i odřezky. Drobní vlastníci lesů pak podle lesáků přistupují k vlastní výrobě palivového dříví.

V Olomouckém kraji se zvyšuje v posledních letech poptávka po palivovém dřevu. Lesnické společnosti a dřevozpracující firmy si vysvětlují větší zájem rostoucím počtem domácností, které se vracejí kvůli zdražování plynu a elektřiny k tuhým palivům.

Výrobce biopaliv výrazně uspěl v Rakousku, kde mu pomohl CzechTrade. Do ciziny ho "vyhnala" změna zákona o dani z přidané hodnoty.

Nekvalitního dřeva poškozeného kůrovcem či polomy je letos v Libereckém kraji nedostatek. Zpracovatelé zaměření právě na tento méně kvalitní materiál ho tak musí nakupovat jinde. "Kalamity tady vlastně letos nebyly a ani kůrovec se nerozmnožil, nakupujeme proto dřevo po celé republice a zpracováváme kulatinu i ze zničených lesů z Vysokých Tater," řekl včera Ondřej Halama z obchodního oddělení firmy Jilos Horka, která působí v Horce u Staré Paky na Semilsku.

Česká ekonomika má v přijímání dřevařských výrobků obrovské rezervy, zejména ve stavebnictví. Spotřeba dřeva na obyvatele je v tuzemsku nízká a v tomto směru se řadíme na jedno z posledních míst v Evropské unii. Značná část produkce dřevařského průmyslu jde na vývoz. V zahraničním obchodě se odvětví daří a vykazuje kladnou bilanci.

Vytápění rodinných domků se kvůli rostoucím cenám plynu, elektřiny i uhlí stává stále dražší záležitostí. Proto i lidé na Děčínsku hledají možnosti, jak za teplo ve svých domácnostech ušetřit. Tam, kde je to možné, vrací se rodiny k topení dřevem.

O obrovském štěstí může hovořit majitel dřevařské výrobny v Jitkově na Chotěbořsku, kde došlo včera k požáru.

Rozvoj výroby energetické štěpky podnik Lesy SR plánoval už delší dobu, nyní k rychlejší realizaci pomohlo zničení lesa vichřicí ve Vysokých Tatrách, řekl mluvčí Lesů SR Peter Gogola. Napřesrok vyrobí až 140 tisíc tun lesní energetické štěpky, což představuje zvýšení proti letošnímu roku o více než polovinu a asi o sedm set procent ve srovnání s rokem 2003.

Hodonínská elektrárna chce vyzkoušet nové druhy biomasy. S dřevní štěpkou a nebo nekusovým dřívím tu již zkušenosti jsou. Nyní by však měla prověřit energetický šťovík, který by se mohl stát v brzké době díky novému zákonu o OZE a výkupním cenám velmi žádaným zbožím.