Zprávy z tisku

Životní prostředí v krajské metropoli by se mělo za pár let opět o něco zlepšit. Plzeňská teplárenská, která vytápí velkou většinu krajské metropole, chce investovat miliardu korun do ekologického kotle na spalování biomasy.

Ve Velké Británii se buduje nová elektrána s využitím biomasy („sloní trávy"), kterou bude dodávat 170 farem.

Spalování plodin má na jihu Moravy podle odborníků větší šanci než větrné elektrárny. Hodonínská elektrárna při výrobě energie vsadila na netradiční postup. Letos poprvé pustí do sítě i energii vyrobenou ze šťovíku.

Nezájem zemědělců a administrativní problémy ukončily záměr elektrárenské společnosti ČEZ zlikvidovat zkažené obilí z loňské nadúrody v pecích tepelných elektráren. " Loni byla na Znojemsku nadúroda, ale odbyt si zemědělci zajistili. Neevidujeme ani zásoby zkaženého a pro potravinářství či zkrmení nevhodného obilí ve skladech. Naopak, sklady se dezinfikují a připravují na letošní úrodu," uvedla Yvonne Urbanová z Agrární komory Znojmo.

Zcela nové systémové řešení regulace průtoku v jednotlivých větvích otopných soustav představuje regulační systém BOA-Systronic. Řízení regulačních armatur a oběhového čerpadla jedním systémem umožňuje úsporu energie spotřebované oběhovým čerpadlem o více než 50 % ve srovnání s obvyklým řešením se samostatně ekvitermně řízenou trojcestnou směšovací armaturou a čerpadlem s vlastní regulací na konstantní tlakovou diferenci.

O novince v biopalivech a o možnostech jejich budoucího rozvoje a používání.

Intervenční fond odmítl vykoupit pětinu nabízeného obilí. Byli v něm brouci a sněť, takže se hodí leda pro červeného kohouta.

V západní Evropě je dnes u čerpacích stanic běžně k dostání biodieselové palivo. Nicméně počáteční nadšení, které vyvolalo zavedení tzv. alternativních ekologických pohonných hmot na automobilistický trh, už opadlo. Ne každé auto totiž na biodieselový pohon může jezdit a existují i jiné objektivní limity.

V Rakousku se buduje největší evropský závod na výrobu elektřiny a tepla z biomasy. Hlavní vstupní surovinou bude dřevní hmota, kterou dodají rakouské lesní závody.

Jedním z obnovitelných zdrojů energie, které dokáží svou cenou a nejen jí konkurovat uhlí, jsou pelety rostlinného původu, jejichž momentální cena na trhu se pohybuje okolo až neuvěřitelných 1 400 Kč/tunu. Nápad využít zbytky po přečištění obilí k lisování pelet proměnili v patent pro originální topivo v Družstvu Březovice na Mladoboleslavsku.

Intervenční fond odmítl vykoupit pětinu nabízeného obilí. Byli v něm brouci a sněť, takže se hodí leda pro červeného kohouta.

V průměru 600 až 700 kubických metrů palivového dřeva bude letos podle Václava Augustina prodávat Lesní správa Staré Ransko, která je součástí svazku Lesní družstvo obcí (LDO) Přibyslav.

Šetří nejen životní prostředí, ale i peníze. Nová kotelna na biomasu ve Zruči nad Sázavou se osvědčila. „Jsme spokojeni, palivové náklady se snížily a lidé za teplo ušetřili,“ uvedl starosta Martin Hujer.

Jde o první zprovoznění organického Rankinova cyklu, tzv. ORC, kombinované výroby tepla a elektřiny z biomasy v ČR. Běžně se elektřina vyrábí parním způsobem v protitlakých nebo kondenzačních turbínách, ORC běží asi tak pět šest let, těch instalací je v Evropě asi 40 a tohle je první v ČR, navíc převážně vyrobená tady, v Třebíči.

Včera v odpoledních hodinách byla v Třebíči za účasti ministra životního prostředí Libora Ambrozka uvedena do provozu první unikátní technologie výroby elektrické energie a tepla z biomasy svého druhu u nás.

Obilí je přebytek, tak proč ho nepálit a nevyužít jako zdroj energie? Zvláště když je to v řadě zemí běžné. Diskuze o tomto netradičním využití zemědělské plodiny dorazily i do Česka. Ale místo ekonomických argumentů zatím převládají emoce.

Podnik Enviterm ve Ždírci nad Doubravou zpracovává na palivo piliny z tamní pily. Zřejmě jako jediný v zemi z nich lisuje drobné granule, o které je zájem hlavně v Rakousku.

Volné pokračování článku Biomasa - efektivní palivo pro ORC technologii nabízí zajímavý pohled a srovnání dvou dokončovaných projektů kotelen s napojením CZT využívajících Organický Rankinův cyklus u nás s teplárnou v rakouském městě Lienz, kde je zařízení v provozu již třetím rokem. Díl první, Lienz a Třebíč.

V České republice jsou díky loňské výjimečné sklizni velké přebytky obilí. Ve skladech je dosud asi 750 tisíc tun neupotřebeného zrní. Další žně jsou přitom na obzoru.

Mláto z Plzeňského Prazdroje v blízké budoucnosti už zřejmě nebude končit v prasečích korýtkách, ale ve spalovacím kotli Plzeňské teplárenské. Jednání mezi oběma firmami už probíhají, pokud skončí úspěšně, půjde o republikový unikát.