Expertní systémy na Biom.cz

Jaké množství statkových hnojiv produkuji?

Přílohy

Výpočet produkce statkových hnojiv a skladovací kapacity
Program pro zjednodušení výpočtu produkce statkových hnojiv a skladovací kapacity - při průměrné spotřebě steliva a v přepočtu na dobytčí jednotku. Ve zkomprimovaném souboru (ZIP) je obsažen originální soubor spustitelný v kancelářském balíku OpenOffice.org a jeho kopie exportovaná do formátu XLS.


Legislativa

96/61/ES - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně (účinnost od: 25. června 2003)
2000/60/ES - Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (účinnost od: 22. prosince 2000)
91/676/EHS - Směrnice Rady o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice) (účinnost od: 12. prosince 1991)
274/1998 Sb. - Vyhláška MZe o skladování a způsobu používání hnojiv (účinnost od: 13. prosince 2000)

Doporučené články

_#HDLN_URL
_#HDLN_URL
_#HDLN_URL

Diskuse

Vložit nový dotaz či komentář

Klíčová slova

statková hnojiva, živočišná výroba, dobytčí jednotka

Autoři úlohy

Jan Klír, Antonín Slejška, Sergej Usťak

Stanovení produkce statkových hnojiv a obsahů živin

Rozvoj technologií v chovu hospodářských zvířat, spočívající ve zvyšování výkonnosti zvířat a intenzity produkce, ve změnách v systémech krmení i technologiích ustájení zvířat, odklizu výkalů a následného zacházení se statkovými hnojivy má za následek zvýšení variability jak v množství produkce statkových hnojiv tak i u obsahů živin. Při používání nových technologií výroby krmiv se ukazují reálné možnosti pro redukci obsahů N a P ve statkových hnojivech. Proto je důležité průběžně aktualizovat „normativní“ hodnoty produkce statkových hnojiv a živin pro různé druhy hospodářských zvířat a používané technologie. Podklady pro stanovení (odhad) produkce N, příp. P ve statkových hnojivech jsou využívány pro několik předpisů EU: nitrátová směrnice (91/676/EHS), rámcová směrnice o vodách (2000/60/ES), směrnice IPPC (96/61/ES), apod.

V tabulkách uvedených ve vyhlášce č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů (viz tabulky ve formátu PDF) jsou uvedeny střední hodnoty (tzv. normativy) zpracované na základě ČSN 75 6790 (2001) a údajů z Komplexní metodiky výživy rostlin (Neuberg a kol., 1990), částečně aktualizovaných podle posledních zjištění v zemědělské praxi (Dostál a kol., 2004). Přihlédnuto bylo i k dalším údajům z ČR (Kavka a kol., 2003, Doležal a kol., 2002, ...) i ze zahraničí. Přitom byly zohledněny rozdílné ztráty živin v různých technologiích chovu zvířat a např. i obsah živin ve stelivu. Výsledky získané různými způsoby výpočtu by tedy měly být přibližně stejné. Hodnoty v tabulkách jsou přepočteny na dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti) a je třeba je považovat za orientační, využitelné zejména pro účely plánování i kontroly (ÚKZÚZ, ČIŽP). I když jsou v tabulkách uvedeny průměrné hmotnosti zvířat, doporučuje se při přepočtu na dobytčí jednotky vycházet ze skutečných průměrných hmotností zvířat chovaných v podniku (POZOR: nezaměňovat s VDJ pro dotační účely).

Obecně platí, že pokud má podnik vlastní údaje doložené výsledky (stanovení produkce, vážení statkových hnojiv, měření spotřeby vody, výsledky rozborů apod.), použijí se tyto vlastní hodnoty.

Z úsporných důvodů bylo nutné v tabulkách uvedených ve vyhlášce přistoupit k některým zjednodušením (jsou uvedeny jen dvě úrovně spotřeby steliva;je uvedena společná průměrná hodnota pro býky a jalovice, průměr pro prasnice v reprodukčním cyklu;hodnoty pro drůbež vycházejí z údajů pro slepice a brojlery;je uveden stejný obsah živin ve hnoji z různé podestýlky a bez ohledu na způsob skladování apod.). V této publikaci jsou však uvedeny tabulky v původním rozsahu, tedy s dílčími údaji, ze kterých byly výše uvedené průměry odvozeny.

Pro přesnější stanovení produkce statkových hnojiv v různých chovech drůbeže se doporučuje použít detailní hodnoty z ČSN 75 6790 (u lehčích typů drůbeže se hodnoty produkce trusu snižují úměrně k hmotnosti drůbeže).

Produkce trusu u drůbeže (podle ČSN 75 6790)

Drůbež Produkce trusu (g/kus/den)
průměrně maximálně
Odchov a chov
Kuřata 100 150
Slepice 180 220
Krocani 800 1220
Krůty 520 600
Kachny 400 500
Husy 700 800
Výkrm
Brojleři 120 240
Krocani 590 1280
Krůty 430 580
Kachny 210 290
Husy 350 500

Ze zkušeností praxe vyplývá, že stále nejlépe vyhovují normativy produkce statkových hnojiv z Komplexní metodiky výživy rostlin (Neuberg a kol., 1990). Od té doby se však některé technologie ustájení změnily, a tak bude nutné v příštím období upravit zejména normativy produkce statkových hnojiv a živin:

  • u drůbeže,
  • u skotu, zejména v případě tzv. úsporné podestýlky.

Při klasickém denním odklizu je nutné počítat s produkcí chlévské mrvy, která následně fermentuje na hnojišti. Avšak ve většině stájí typu „box“ nebo „kombi-box“ s úspornou podestýlkou se vyhrnuje již částečně fermentovaná chlévská mrva, jejíž hmotnost se při řádném uložení na hnojišti již dále podstatně nemění. Při použití hluboké podestýlky je ze stáje vyvážen prakticky již hnůj. V obou případech však záleží na následném uložení na hnojišti nebo na složišti. Při nevhodném uložení mohou pokračovat rozkladné procesy.

Z řady stájí dnes již není přímo odváděna močůvka. Avšak při nedostatečném stlaní nemůže sláma pojmout přebytečnou moč a ta z chlévské mrvy odtéká buď hned po vyhrnutí hmoty ze stáje a nebo následně na hnojišti či složišti, jako hnojůvka.

Při přepočtu zvířat na dobytčí jednotky (DJ) se může postupovat dvěma metodami:

  • přepočet na ustájovací místo, přičemž se musí vzít v úvahu obsazenost (roční produkce statkových hnojiv),
  • přepočet na skutečné průměrné počty v jednotlivých kategoriích, nejlépe z obratu stáda (denní/měsíční produkce statkových hnojiv).

Zjednodušený příklad:

na 4 dojné krávy připadá průměrně

  • 1 tele (0-3 měsíce)
  • 1 tele (3–6 měsíců)
  • nebo 2 telata (0–6 měsíců)
  • 2 ks mladého skotu (6 měsíců – 1 rok)
    • 1 býček (6 měsíců – 1 rok)
    • 1 jalovička (6 měsíců – 1 rok)
  • 1 býk ve výkrmu (1–2 roky) – do doby porážky (18 – 22 měsíců)
  • 1 jalovice (1–2 roky) – do doby zabřeznutí (cca 18 měsíců)
  • 1 vysokobřezí jalovice (nad 2 roky) – obměna základního stáda dojných krav.

Při využívání pastvy je třeba rozdělit dobu ve stáji a na pastvě a úměrně tomu diferencovat produkci statkových hnojiv ve stáji a na pastvě (výkaly). Prakticky se rozpočtou DJ na produkci statkových hnojiv ve stáji a na pastvě.

Produkce hnoje a močůvky

Na výslednou produkci chlévské mrvy a hnoje má značný vliv spotřeba steliva. Pokud podnik používá jiné množství steliva než je uvedeno v příloze 3A vyhlášky č. 274/1998 Sb. (viz tabulka 2), pak je vhodnější vypočítat odhadované množství chlévské mrvy (hnoje) jako součet pevných výkalů, steliva a nasáklé moči. Množství močůvky (hnojůvky) lze vypočítat na základě produkce přebytečné moči, příp. další přidané vody. Oběh použité slámy nebo jiného podestýlacího materiálu je nutné kontrolnímu orgánu dokladovat (vlastní produkce, nákup), zejména při vzniku pochybností o správnosti zařazení technologie (bez produkce močůvky, s produkcí močůvky).

Podíl volné moči závisí na způsobu ustájení, frekvenci odklízení chlévské mrvy a na nasákavosti podestýlky:

  • 1 kg neřezané slámy ozimých obilovin pojme 2,4 kg moči (vody),
  • 1 kg krátce řezané (15 – 20 cm) slámy ozimých obilovin pojme 2,9 kg moči (vody).

Postup výpočtu produkce statkových hnojiv ve stelivovém provozu

  1. Stanovení produkce pevných výkalů a moči:
    údaje z tabulky 3A vyhlášky č. 274/1998 Sb. (viz tabulka 2)
     
  2. Odhad množství slámy dostatečného pro nasáknutí veškeré moči:
    potřeba neřezané slámy (kg/DJ/den) = produkce moči (t/DJ/rok) : 2,4 : 0,365
    potřeba řezané slámy (kg/DJ/den) = produkce moči (t/DJ/rok) : 2,9 : 0,365
     
  3. Odhad produkce chlévské mrvy a močůvky:
    1. při dostatečném stlaní:
      chlévská mrva = pevné výkaly + stelivo + veškerá moč
      močůvka = 0
    2. při nedostatečném stlaní:
      chlévská mrva = pevné výkaly + stelivo + podíl moči nasáklé do steliva
      močůvka = přebytečná část moči (+ voda)
       
  4. Přepočet produkce chlévské mrvy na produkci hnoje (33% ztráta na hmotnosti):
    hnůj = chlévská mrva x 0,67
     

Příklad pro 1 DJ (krávy):

  1. Produkce pevných výkalů 9,0 t/DJ/rok,
    produkce moči 5,1 t/DJ/rok (viz tabulka 2)
     
  2. Odhad potřeby neřezané slámy pro nasáknutí veškeré moči:
    minimální potřeba slámy = 5,1 : 2,4 : 0,365 = 5,8 kg slámy/DJ/den
     
  3. Odhad produkce chlévské mrvy:
    1.  odhad produkce chlévské mrvy při hluboké podestýlce (10 kg slámy/DJ/den):
      chlévská mrva = 9,0 + (10 x 0,365) + 5,1 = 17,7 t/DJ/rok
    2. odhad produkce chlévské mrvy a močůvky při „úsporném“ stlaní (1,5 kg slámy/DJ/den) a přívodu 5 l vody/DJ/den:
      chlévská mrva = 9,0 + (1,5 x 0,365) + (1,5 x 0,365 x 2,4) = 10,9 t/DJ/rok
      močůvka = 5,1 – (1,5 x 0,365 x 2,4) + (5 x 0,365) = 5,6 t/DJ/rok
       
  4. Odhad produkce hnoje
    1. odhad produkce hnoje z hluboké podestýlky (10 kg slámy/DJ/den):
      hnůj = 17,7 x 0,67 = 11,9 t/DJ/rok
    2. odhad produkce hnoje při „úsporném“ stlaní (1,5 kg slámy/DJ/den):
      hnůj = 10,9 x 0,67 = 7,3 t/DJ/rok
       

Podle ČSN 75 6790 se samostatný odvod močůvky předpokládá pouze u stelivových vazných systémů a to v případě, kdy se podestýlá méně než 2,5 kg steliva v přepočtu na 1 DJ za den. Samostatný odvod močůvky ze stájového prostoru se neuvažuje, pokud je denní dávka steliva minimálně:

  • 7,0 kg/DJ u podlah s hlubokou podestýlkou,
  • 4,0 kg/DJ u spádových podlah (šikmé lože) s vysokou podestýlkou,
  • 3,5 kg/DJ u podlah při plochém stlaném ustájení (kotce s pevnou podlahou lehárny),
  • 2,5 kg/DJ u boxových loží,
  • 2,5 kg/DJ u stelivových vazných systémů.

Pokud však není stlaní dostatečné, přebytečná moč nebo močůvka se samostatně ze stáje neodvádí, ale uvolňuje se při další manipulaci s chlévskou mrvou o nízké sušině a nebo při jejím následném skladování jako hnojůvka.

U telat mléčné výživy ustájených na hluboké podestýlce (individuální boxy) postačuje menší množství krátce řezané slámy (cca 4 - 5 kg/DJ), než se stanoví výpočtem. Důvodem je 2–3x větší stlaná plocha na jedno zvíře, v přepočtu na dobytčí jednotku (m2/DJ). U telat lze tedy vypočtenou potřebu slámy na zasáknutí moči snížit o cca 20 – 30 %.


Datum uveřejnění: 20. června 2006
Poslední změna: 8. ledna 2008
Počet shlédnutí: 5727

Citace této úlohy:
KLÍR, Jan, SLEJŠKA, Antonín, USŤAK, Sergej: Expertní systém pro organické hnojení na zemědělské půdě : Jaké množství statkových hnojiv produkuji?. Biom.cz [online]. 2006-06-20 [cit. 2019-11-17]. Dostupné z WWW: <http://expert.biom.cz/oh-zem.stm>. ISSN: 1801-2655.