Expertní systémy na Biom.cz

Jaké má organický materiál, který chci využít ke hnojení, vlastnosti?

Legislativa

273/1998 Sb. - Úplné znění vyhlášky MZe ve znění vyhlášky MZe č. 475/2000 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv. (účinnost od: 13. prosince 2000)
209/2005 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění vyhlášky č. 401/2004 Sb. (účinnost od: 1. června 2005)
474/2000 Sb. - Vyhláška o stanovení požadavků na hnojiva. (účinnost od: 13. prosince 2000)
156/1998 Sb. - Zákon o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, ve znění zákona č. 308/2000 Sb. (účinnost od: 12. června 1998)
401/2004 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva (účinnost od: 1. srpna 2004)
317/2004 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých dalších zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od: 29. dubna 2004)
271/1998 Sb. - Vyhláška MZe o stanovení požadavků na hnojiva (účinnost od: 12. listopadu 1998)
308/2000 Sb. - zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. (účinnost od: 1. ledna 2001)
461/2004 Sb. - Úplné znění zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), jak vyplývá z pozdějších změn (účinnost od: 1. září 1998)
553/2005 Sb. - Zákon kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a některé další zákony. (účinnost od: 23. listopadu 2006)
275/2002 Sb. - Zákon ze dne 29. května 2002, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (účinnost od: 23. listopadu 2006)
147/2002 Sb. - Zákon ze dne 20. března 2002 o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském).

(účinnost od: 23. listopadu 2006)
185/2001 Sb. - Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů (účinnost od: 15. května 2001)

Doporučené články

_#HDLN_URL
_#HDLN_URL
_#HDLN_URL
_#HDLN_URL

Diskuse

Vložit nový dotaz či komentář

Klíčová slova

organický materiál, hnojení, kompostování, anaerobní digesce, vlastnosti, charakteristiky

Autoři úlohy

Antonín Slejška, Oldřich Mužík

Podrobnosti o jednotlivých materiálech naleznete v databázi vlastností zbytkové biomasy, statkových hnojiv a biologicky rozložitelných odpadů.

Fyzikální vlastnosti - mechanické

Měrná hmotnost

Hmota látky m [kg] obsažení v objemové jednotce V [m3]. Měrná hmotnost, nebo-li hustota, je definována jako hmotnost objemové jednotky homogenní látky při určité teplotě. Z této definice vychází všechny známé metody k určení měrné hmotnosti vážením.

ρ =   dm     [kg.m-3]
dV

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Kejda prasat, Kejda skotu

Objemová hmotnost

Podíl hmotnosti m [kg] látky a vnějšího objemu V [m3], který zaujímá. Objemová hmotnost, nebo-li hustota, je fyzikální veličina, která udává počet částic v jednotkovém objemu látky.

ρV =   m     [kg.m-3]
V

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Kejda prasat, Kejda skotu

Sypná hmotnost

Hmotnost nespojitě v prostoru rozložené látky volně nasypané do jednotkového objemu. Sypná hmotnost udává míru zhutnění sypkých látek.

ρs =   m     [kg.m-3]
V

Poréznost, mezerovitost

Poréznost M [-, %] udává podíl objemu volného prostoru (pórů) Vp [m3] v jednotkovém objemu celé hmoty V [m3].

M =   Vp     [-, %]
V

Pórovitost a struktura kompostu

Pórovitost a struktura souvisejí s fyzikálními vlastnostmi surovin, jakými jsou například velikost částic, tvar a konzistence. Mohou ovlivňovat proces kompostování tím, že určují množství vzduchu v hromadě. Pórovitost a struktura je dána výběrem surovin pro kompostování a dále pak mírou nadrcení nebo promíchání substrátu.

Pórovitost je předurčena velikostí částic a zrnitostí materiálu. Výskyt větších a homogenních částic v hromadě zvyšuje její pórovitost. Struktura vypovídá o pevnosti částic, tedy o jejich odolnosti proti zhutnění. Dobrá struktura zabraňuje snižování pórovitosti ve vlhkém prostředí kompostové zakládky.

Rozměry částic

Průměrná velikost částic materiálu. Velikost částic je možné odvodit např. podle granulometrického rozdělení z mechanického rozboru.

Velikost částic kompostu

Menší částice mají větší povrchovou plochu v porovnání s jejich objemem a mohou být vystaveny výraznějšímu působení mikroorganismů, což urychluje proces rozkladu a tedy i kompostování. Menší částice jsou výsledkem lepší homogenity surového materiálu a zlepšují izolační schopnost hromady. Na druhé straně mohou malé částice způsobovat jisté problémy se snížením pórovitosti a tedy s možností dostatečného provzdušnění kompostu. Nejlepších výsledků bylo obvykle dosaženo při kompostování surovin s průměrnou velikostí částic v rozmezí 20 až 50 mm.

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Štěpka dřevní

Sypný úhel

Úhel mezi základnou a površkou kužele volně nasypaného materiálu.

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Štěpka dřevní

Drobivost

Rozdíl granulometrického složení před manipulací a po ní. Udává se v procentech.

Tvrdost

Síla nutná k dosažení určité deformace. Odpor tělesa oproti tělesu jinému, které se do něj snaží vniknout. Smluvní zkouška ke zjištění odporu materiálu proti vtlačování cizího tělesa. U biologických materiálů je tvrdost často synonymem pro mez pevnosti. Jednotka se liší dle metody měření.

Přilnavost

Přilnavost uvádí schopnost ulpívání látky k jinému tělesu.

Dynamická viskozita

Poměr smykového napětí Τ [N.m2] a odpovídající smykové rychlosti γ [s-1], pro newtonské kapaliny konstanta.

Γ =   Τ     [Pa.s]
γ

Fyzikální vlastnosti - tepelné

Měrné teplo

Měrné teplo udává míru schopnosti látky přijímat teplo jako podíl tepelné kapacity a jednotky hmotnosti látky. Měrné teplo spolu s tepelnou vodivostí a objemnou hmotností ovlivňuje tepelně akumulační schopnost hmoty.

Spalné teplo

Spalné teplo je množství energie, které lze získat dokonalým spálením určitého množství plynu se vzduchem, při konstantním tlaku. Všechny spaliny vzniklé spalováním jsou ochlazeny na výchozí teplotu složek, které se účastnily spalování, vyjma vody. Tato voda je ve stavu kapalném o teplotě rovné teplotě výchozí.

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Bagasa, Bambusové zbytky, Bavlníkové slupky, Kakaové slupky, Kokosové slupky, Pazdeří, Piliny, Rašelina, Rýžové slupky, Sláma obilovin, Slunečnicové slupky, Štěpka dřevní

Bod tuhnutí

Bod tuhnutí (tání) látky je teplota, při níž je pevná fáze v termodynamické rovnováze s fází kapalnou při daném vnějším tlaku. V mezích obvyklých změn barometrického tlaku lze však považovat bod tání (tuhnutí) za stálý. Chemicky čisté krystalické látky tají a tuhnou při stejné teplotě. Látky chemicky nečisté a směsi (látky amorfní) tají (tuhnou) v jistém teplotním intervalu. Měření bodu tání (tuhnutí) lze provádět přímou metodou tak, že se měřené látce dodává nebo odebírá teplo rovnoměrně s časem a sleduje se časová závislost teploty vzorku. Nastává-li v látce fázová přeměna, zůstává při ní teplota látky konstantní, neboť dodávané (odebírané) teplo se jí zúčastňuje.

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Kejda prasat, Kejda skotu

Bod vzplanutí

Nejnižší teplota, při níž se plynné zplodiny, páry nebo jemný prach zapálí a krátce na to uhasnou.

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Piliny, Rašelina, Štěpka dřevní

Tavitelnost popela

Tání popela probíhá v širokém intervalu teplot (200°C i více). Tento interval je charakterizován teplotami měknutí, tání a tečení. Tyto teploty jsou důležité pro provoz topenišť, jelikož podle nich je možné určit, jak vysoké mohou být spalovací teploty v ohništi, aby nevznikly poruchy ve funkci spalovacího zařízení. Tyto poruchy mohou být způsobeny např. roztavením popela na roštu a zalitím mezer v roštu struskou, nalepováním měkkých popelových částic na stěny ohniště a tvořením nánosů.

Tavitelnost popela - teplota měknutí

Teplota měknutí TA (°C) je dolní mez intervalu tavitelnosti popela.

Tavitelnost popela - teplota tání

Teplota tání TB (°C) se může nacházet kdekoliv v rozmezí intervalu tavitelnosti popela. Teplota tání je závislá na složení popela a na okolní atmosféře ve spalovacím prostoru.

Tavitelnost popela - teplota tečení

Teplota tečení TC (°C) je horní mez intervalu tavitelnosti popela.

Tepelná vodivost

Tepelná vodivost Λ je určena podílem hustoty tepelného toku ψ [W.m-2] a teplotního gradientu v látce gradT [K.m-1].

Λ =   ψ     [W.m-1.K-1]
gradT

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Kejda prasat, Kejda skotu

Fyzikální vlastnosti - difúzní

Rovnovážná vlhkost systému

Při uložení materiálu v prostředí s konstantní relativní vlhkostí vzduchu a teplotou se vlhkost materiálu za určitou dobu ustálí. Tato vlhkost se nazývá rovnovážná a závisí na relativní vlhkosti vzduchu a teplotě.

Měrná vlhkost

Vlhkost kompostu

Vlhkost podporuje metabolické procesy mikroorganismů v kompostu. Voda je důležitá pro transport živin, umožňuje pohyb mikroorganismů a slouží jako medium pro chemické reakce. Vlhkost kompostu je dána mikrobiální aktivitou a biologickou oxidací organického materiálu. Evaporací dochází k redukci obsahu vody. Množství vody uvolněné díky mikrobiální aktivitě při kompostování je větší než její ztráty odpařováním. Optimální vlhkost kompostu se pohybuje v rozmezí 50 až 60 %. V případě poklesu vlhkosti pod hranici 40% dochází ke zpomalování mikrobiální aktivity. Když je vlhkost kompostu vyšší než 60%, dochází k ucpávání pórů vodou a tím se vytváří anaerobní prostředí, které je nežádoucím jevem.

Na vlhkost kompostové zakládky má vliv i struktura kompostovaného materiálu, kde nejdůležitějším faktorem je pórovitost. Váňa (1994) uvádí, že optimální vlhkost je taková, při níž je 70% pórovitosti čerstvého kompostu zaplněno vodou. Z toho vyplývá, že optimální vlhkost se bude lišit podle materiálového složení kompostu. Tak například zemité komposty s obsahem organických látek do 20% v sušině by měly mít vlhkost 45-60 %, komposty ze zemědělský odpadů s obsahem organických látek 30-40 % v sušině by měly mít vlhkost 55-60 % a konečně komposty ze stromové kůry a dřevních odpadů s obsahem organických látek v rozmezí 50-70 % v sušině vyžadují vlhkost 60-70 % (Váňa, 1994).

Kromě výše uvedených faktorů je vlhkost ovlivněna také zvolenou technologií kompostování.

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Bagasa, Bahno rybniční, Bambusové zbytky, Bavlníkové slupky, Bioodpad vytříděný, Chlévská mrva koně, Chlévská mrva ovce, Chlévská mrva skot, Kakaové slupky, Kal jímkový, Kal kanalizační, Kal papírenský, Kejda drůbeže, Kejda prasat, Kejda skotu, Kokosové slupky, Kostní šrot, Kukuřičná siláž, Kukuřičné klasy, Kukuřičné stonky, Kůra stromová , Listí, Močůvka, Nať brambor, Odpad jateční, Odpad kuchyňský, Odpad mlýnský (krmivářský), Odpad ovoce, Odpad zeleniny, Papír z domácností, Pazdeří, Piliny, Popel ze dřeva, Rašelina, Rýžové slupky, Seno, Sláma obilovin, Sláma řepky, Slunečnicové slupky, Stařina z luk, Výlisky jablečné, Výlisky z ovoce, Výpalky lihovarské, Šáma cukrovarská

Sušící konstanta

Sušící konstanta vyjadřuje úměrnost mezi rychlostí sušení a obsahem volné vlhkosti v materiálu.

Chemické vlastnosti

pH

pH kompostu

Za optimální lze považovat pH v rozmezí 6,5 až 8, tedy blízké neutrální hodnotě. Při poklesu pH pod hodnotu 6 dochází k vymírání většiny mikroorganismů, hlavně bakterií. Tím se zpomaluje proces rozkladu organických látek. Stoupne-li naopak hodnota pH nad 8,5 dochází k přeměně dusíkatých sloučenin na amoniak, který uniká z kompostu ve formě plynu a tím se zvyšují ztráty dusíku.

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Kejda prasat, Kukuřičná siláž, Popel ze dřeva

Obsah spalitelných látek

Organický podíl ve vzorku (spalitelné látky) se zjišťuje z hmotnostního úbytku (po předběžném vysušení vzorku při 105 °C) po vyžíhání vzorku při 550 °C do konstantní hmotnosti. Metodika stanovení obsahu spalitelných látek je popsána v ČSN 46 5735 Průmyslové komposty.

Obsah popelovin

Popeloviny představují nespalitelnou tuhou složku materiálu. Z hlediska chemického složení jde o oxidy křemíku, hliníku, železa, vápníku, aj.

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Bagasa, Bambusové zbytky, Bavlníkové slupky, Kakaové slupky, Kokosové slupky, Rašelina, Rýžové slupky, Sláma obilovin, Slunečnicové slupky

Prchavá hořlavina

Obsah prchavé hořlaviny se stanovuje šíháním analytického vzorku materiálu v muflové peci při teplotě 900 ± 5 °C po dobu 7 min. Neuvolněný zbytek vzorku se skládá z neprchavé hořlaviny a popela.

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Bagasa, Bambusové zbytky, Bavlníkové slupky, Kakaové slupky, Kokosové slupky, Piliny, Rašelina, Rýžové slupky, Sláma obilovin, Slunečnicové slupky, Štěpka dřevní

Chemické vlastnosti - obsahy živin

K základním živinám, které jsou důležité pro mikroorganismy obsažené v kompostu, patří uhlík (C), dusík (N), fosfor (P) a draslík (K). Dusík, fosfor a draslík patří mezi základní živiny pro rostliny, a proto ovlivňují výslednou hodnotu kompostu. Uhlík je důležitý jako zdroj energie pro mikroorganismy a spolu s dusíkem umožňuje syntetizovat proteiny a podílí se na stavbě buněk a jejich reprodukci. Fosfor s draslíkem hrají důležitou roli při látkové výměně a při rozmnožování buněk. Váňa (1994) doporučuje minimální obsah fosforu pro zabezpečení metabolické činnosti mikroorganismů ve výši 0,2 % P2O5 v sušině. Organismy obsažené v kompostu vyžadují též nepatrné množství stopových prvků pro lepší asimilaci všech živin. Mezi tyto stopové prvky patří především bór (B), vápník (Ca), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), hořčík (Mg), mangan (Mn), molybden (Mo), selen (Se), sodík (Na) a zinek (Zn).

Přestože všechny výše uvedené prvky jsou důležité pro správný průběh kompostování, je možné konstatovat, že uhlík a dusík patří mezi živiny, na kterých nejvíce závisí kvalita výsledného kompostu. Zvláště důležitý je pak jejich vzájemný poměr, tedy tzv. poměr C:N.

Obsah S

Zvýšený obsah síry v materiálu je výhodný pokud je materiál určen pro přímé hnojení nebo kompostování, jelikož síra je důležitá živina pro rostliny. U paliv je síra naopak zdrojem emisí oxidů síry. Při anaerobní digesci síra uniká z materiálu ve formě sirovodíku a merkaptanů, které působí korozivně na zařízení bioplynové stanice. Metody pro stanovení síry popisuje Zbíral et al. (2002).

Poměr C:N

Poměr C:N při kompostování

Kompostované hmoty s poměrem C:N užším než 10:1 se rozkládají velmi rychle a jsou mikrobiologicky dobře využitelné. Naopak hmoty se širokým poměrem C:N nad 50:1 se rozkládají velmi pomalu. Abychom docílili u zralého kompostu C:N v rozmezí 25-30:1 (vysoká stabilita a agronomická účinnost) je třeba optimalizovat C:N v čerstvém kompostu v rozmezí 30-35:1.

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Kal papírenský, Kejda drůbeže, Kejda skotu, Kukuřičná siláž, Kukuřičné klasy, Kukuřičné stonky, Odpad ovoce, Odpad zeleniny, Papír z domácností, Seno, Sláma obilovin, Výlisky jablečné, Štěpka dřevní

Obsah C

V kompostářské praxi se obsah uhlíku počítá jako 1/2 spalitelných látek.

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Kal papírenský, Kukuřičná siláž, Kukuřičné klasy, Kukuřičné stonky, Odpad ovoce, Odpad zeleniny, Papír z domácností, Seno, Sláma obilovin, Výlisky jablečné, Štěpka dřevní

Obsah N

S volbou metody stanovení obsahu celkového dusíku může pomoci vyhláška 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv. Metodika stanovení celkového dusíku v kompostech a surovinách pro kompostování je popsána v ČSN 46 5735 Průmyslové komposty.

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Bahno rybniční, Bioodpad vytříděný, Chlévská mrva koně, Chlévská mrva ovce, Chlévská mrva skot, Kakaové slupky, Kal jímkový, Kal kanalizační, Kal papírenský, Kejda drůbeže, Kejda prasat, Kejda skotu, Kostní šrot, Kukuřičná siláž, Kukuřičné klasy, Kukuřičné stonky, Kůra stromová , Listí, Močůvka, Nať brambor, Odpad jateční, Odpad kuchyňský, Odpad mlýnský (krmivářský), Odpad ovoce, Odpad zeleniny, Papír z domácností, Pazdeří, Piliny, Popel ze dřeva, Rašelina, Seno, Sláma obilovin, Sláma řepky, Stařina z luk, Výlisky jablečné, Výlisky z ovoce, Výpalky lihovarské, Šáma cukrovarská, Štěpka dřevní

Obsah P2O5

Metody pro stanovení fosforu v půdách popisuje Zbíral et al. (2002), v rostlinách Zbíral et al. (2005).

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Bahno rybniční, Bioodpad vytříděný, Chlévská mrva koně, Chlévská mrva ovce, Chlévská mrva skot, Kakaové slupky, Kal jímkový, Kal kanalizační, Kejda drůbeže, Kejda prasat, Kejda skotu, Kostní šrot, Kůra stromová , Listí, Močůvka, Nať brambor, Odpad jateční, Odpad kuchyňský, Odpad mlýnský (krmivářský), Odpad zeleniny, Pazdeří, Piliny, Popel ze dřeva, Rašelina, Sláma obilovin, Sláma řepky, Stařina z luk, Výlisky z ovoce, Výpalky lihovarské, Šáma cukrovarská

Obsah K2O

Metody pro stanovení draslíku v půdách popisuje Zbíral et al. (2002), v rostlinách Zbíral et al. (2005).

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Bahno rybniční, Bioodpad vytříděný, Chlévská mrva koně, Chlévská mrva ovce, Chlévská mrva skot, Kakaové slupky, Kal jímkový, Kal kanalizační, Kejda drůbeže, Kejda prasat, Kejda skotu, Kostní šrot, Kůra stromová , Listí, Močůvka, Nať brambor, Odpad jateční, Odpad kuchyňský, Odpad mlýnský (krmivářský), Odpad zeleniny, Pazdeří, Piliny, Popel ze dřeva, Rašelina, Sláma obilovin, Sláma řepky, Stařina z luk, Výlisky z ovoce, Výpalky lihovarské, Šáma cukrovarská

Obsah CaO

Metody pro stanovení vápníku v půdách popisuje Zbíral et al. (2002), v rostlinách Zbíral et al. (2005).

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Bahno rybniční, Bioodpad vytříděný, Chlévská mrva koně, Chlévská mrva ovce, Chlévská mrva skot, Kal jímkový, Kal kanalizační, Kejda drůbeže, Kejda prasat, Kejda skotu, Kostní šrot, Kůra stromová , Listí, Močůvka, Nať brambor, Odpad jateční, Odpad kuchyňský, Odpad mlýnský (krmivářský), Odpad zeleniny, Pazdeří, Piliny, Popel ze dřeva, Rašelina, Sláma obilovin, Sláma řepky, Stařina z luk, Výlisky z ovoce, Výpalky lihovarské, Šáma cukrovarská

Obsah MgO

Metody pro stanovení hořčíku v půdách popisuje Zbíral et al. (2002), v rostlinách Zbíral et al. (2005).

Hodnoty jsou uvedeny u následujících materiálů: Bahno rybniční, Bioodpad vytříděný, Chlévská mrva koně, Chlévská mrva ovce, Chlévská mrva skot, Kal jímkový, Kal kanalizační, Kejda drůbeže, Kejda prasat, Kejda skotu, Kostní šrot, Kůra stromová , Listí, Močůvka, Nať brambor, Odpad jateční, Odpad kuchyňský, Odpad mlýnský (krmivářský), Pazdeří, Piliny, Popel ze dřeva, Rašelina, Sláma obilovin, Sláma řepky, Stařina z luk, Výlisky z ovoce, Výpalky lihovarské, Šáma cukrovarská

Chemické vlastnosti - obsahy cizorodých látek

Obsah As

Limitní hodnota arsenu pro organická hnojiva, substráty a statková hnojiva je dle vyhlášky 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva 10 mg/kg. ČSN 465735 "Průmyslové komposty" stanovuje pro vstupní surovinu na 50 mg/kg, pro kompost 1. třídy 10 mg/kg na a pro kompost 2. třídy na 20 mg/kg.

Obsah Cd

Limitní hodnota kadmia pro organická hnojiva, substráty a statková hnojiva je dle vyhlášky 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva 2 mg/kg a pro substráty určené k pěstování zeleniny a ovoce 1 mg/kg. ČSN 465735 "Průmyslové komposty" stanovuje pro vstupní surovinu na 13 mg/kg, pro kompost 1. třídy 2 mg/kg na a pro kompost 2. třídy na 4 mg/kg.

Obsah Cr

Limitní hodnota chrómu pro organická hnojiva, substráty a statková hnojiva je dle vyhlášky 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva 100 mg/kg. ČSN 465735 "Průmyslové komposty" stanovuje pro vstupní surovinu na 1000 mg/kg, pro kompost 1. třídy 100 mg/kg na a pro kompost 2. třídy na 300 mg/kg.

Obsah Cu

Limitní hodnota mědi pro organická hnojiva, substráty a statková hnojiva je dle vyhlášky 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva 100 mg/kg. ČSN 465735 "Průmyslové komposty" stanovuje pro vstupní surovinu na 1200 mg/kg, pro kompost 1. třídy 100 mg/kg na a pro kompost 2. třídy na 400 mg/kg.

Obsah Hg

Limitní hodnota rtuti pro organická hnojiva, substráty a statková hnojiva je dle vyhlášky 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva 1 mg/kg. ČSN 465735 "Průmyslové komposty" stanovuje pro vstupní surovinu na 10 mg/kg, pro kompost 1. třídy 1,0 mg/kg na a pro kompost 2. třídy na 1,5 mg/kg.

Obsah Mo

Limitní hodnota molybdenu pro organická hnojiva, substráty a statková hnojiva je dle vyhlášky 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva 5 mg/kg. ČSN 465735 "Průmyslové komposty" stanovuje pro vstupní surovinu na 25 mg/kg, pro kompost 1. třídy 5 mg/kg na a pro kompost 2. třídy na 20 mg/kg.

Obsah Ni

Limitní hodnota niklu pro organická hnojiva, substráty a statková hnojiva je dle vyhlášky 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva 50 mg/kg. ČSN 465735 "Průmyslové komposty" stanovuje pro vstupní surovinu na 200 mg/kg, pro kompost 1. třídy 50 mg/kg na a pro kompost 2. třídy na 70 mg/kg.

Obsah Pb

Limitní hodnota olova pro organická hnojiva, substráty a statková hnojiva je dle vyhlášky 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva 100 mg/kg. ČSN 465735 "Průmyslové komposty" stanovuje pro vstupní surovinu na 500 mg/kg, pro kompost 1. třídy 100 mg/kg na a pro kompost 2. třídy na 300 mg/kg.

Obsah Zn

Limitní hodnota zinku pro organická hnojiva a substráty je dle vyhlášky 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva 300 mg/kg. Pro statková hnojiva je limit zvýšen na 400 mg/kg a pro průmyslové komposty s využitím kalů z čistíren odpadních vod na 500 mg/kg. ČSN 465735 "Průmyslové komposty" stanovuje pro vstupní surovinu na 3000 mg/kg, pro kompost 1. třídy 300 mg/kg na a pro kompost 2. třídy na 600 mg/kg. Z informací o toxicitě zinku, které shrnul Slejška (2002), vyplývá, že limit pro maximální obsah zinku je možné bez obav zmírnit.

Literatura

  • JELÍNKOVÁ, H., JAKEŠOVÁ, H.: Fyzikální vlastnosti zemědělských materiálů. Příloha k závěrečné zprávě úkolu VI-4-20.4. VÚZT Praha, 1985.
  • PLÍVA, P., JELÍNEK, A., MUŽÍK, O., KOCÁN, P., TOMANOVÁ, D., JAKEŠOVÁ, H.: Databáze biologicky rozložitelných odpadů (BRO) ze zemědělské a potravinářské produkce a jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Pokyn MZe čj. 14 429/2005 - 17410. VÚZT Praha, říjen 2005.
  • SLEJŠKA, A.: Toxicita zinku a ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty". Biom.cz [online]. 2002-07-31 [cit. 2006-09-18]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/index.shtml?x=97465>. ISSN: 1801-2655.
  • VÁŇA, J.: Kompostování odpadů. Biom.cz [online]. 2002-01-14 [cit. 2006-08-31]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/index.shtml?x=61629>. ISSN: 1801-2655.
  • VÁŇA, J.: Výroba a využití kompostů v zemědělství. Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství ČR v Praze, 40 s., 1994, Dostupné z WWW: <http://stary.biom.cz/publikace/kompost/>. ISBN: 80-7105-075-x
  • ZBÍRAL, J.: Analýza půd I jednotné pracovní postupy. - Vyd. 2., přeprac. a rozš. - Brno : Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Laboratorní odbor, 2002. - 197 s. : il. - ISBN 80-86548-15-5 (brož.)
  • ZBÍRAL, J.: Analýza rostlinného materiálu : jednotné pracovní postupy. - Vyd. 2., přeprac. a rozš. - Brno : Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Laboratorní odbor, 2002. - 192 s. : il. - ISBN 80-86548-73-2 (brož.)

Datum uveřejnění: 14. září 2006
Poslední změna: 26. června 2007
Počet shlédnutí: 6029

Citace této úlohy:
SLEJŠKA, Antonín, MUŽÍK, Oldřich: Expertní systém pro organické hnojení na zemědělské půdě : Jaké má organický materiál, který chci využít ke hnojení, vlastnosti?. Biom.cz [online]. 2006-09-14 [cit. 2019-08-25]. Dostupné z WWW: <http://expert.biom.cz/oh-zem.stm>. ISSN: 1801-2655.