Odborné články
Vliv vzdálenosti od trvalého travního porostu na početnost a biomasu žížal na orné půdě
Úvod
Žížaly (Lumbricidae) představují hlavní zástupce půdní megafauny. Patří k nejvýznamnějším půdním živočichům, ať již vzhledem k množství jejich biomasy v přirozených i člověkem využívaných půdách, zejména vzhledem k jejich roli při tvorbě a vývoji půd, či vlivu na růst rostlin a udržení půdní úrodnosti. Žížaly hrají roli indikátorů zemědělské udržitelnosti a půdní kvality a jako bioindikátory určují míru znečištění životního prostředí a fungování ekosystémů, svou činností výrazně ovlivňují či přetvářejí mnohé parametry půd. charakteristik (infiltrace vody, vodní potenciál). Žížaly svou činností ovlivňují cyklus živin a organické hmoty v půdě a spolu s půdními mikroorganismy a saprofytickými houbami se podílejí na půdních dekompozičních procesech.
Na orné půdě je hlavním faktorem, který má dopad na početnost žížal, používaná agrotechnika. Významný vliv v rámci agrotechniky vykazuje způsob zpracování půdy, daná plodina a struktura plodin v osevním postupu. Zpracování půdy mění fyzikální, chemické a biologické procesy v půdních ekosystémech. Pravidelné zpracování a obdělávání půdy může změnit environmentální podmínky a tím ovlivnit cyklus nebo skladbu žížalích populací. Cílem této práce bylo stanovit biomasu a populační hustotu žížal na orné půdě v různé vzdálenosti od trvalého travního porostu vnímaného jako zdroj migrujících jedinců.
Materiál a metody
Sledování proběhlo na plochách v katastru obce Hlavatce, oblasti pahorkatinové, mírně teplé, průměrná roční teplota vzduchu dle dlouhodobého průměru je 7,3 °C a průměrný roční úhrn srážek je 602 mm. Nadmořská výška se pohybuje kolem 480 m n. m. Půdním typem této oblasti je kambizem oglejená, středně těžká, se slabou až střední skeletovitostí. Na pozemcích je uplatňována konvenční technologie zpracování půdy (orba).
Odběry probíhaly v porostech pšenice ozimé ve třetí dekádě listopadu 2008. Žížaly byly extrahovány z intaktní půdy za pomocí etologické metody. Jako vermifugní látky bylo použito roztoku formaldehydu (0,5%). Roztok byl aplikován na plochu 0,25 m2. Následně byl stanoven počet jedinců na jednotlivých odběrových místech a jejich celková biomasa.
Hodnoty abundance i hmotnosti biomasy byly přepočteny na metr čtvereční a výsledky byly statisticky vyhodnoceny pomocí programu SAS (ANOVA, α=0,05).
Výsledky a diskuse
V případě abundance žížal byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami. Jak ukazuje graf 1, hodnoty klesaly od 366,7 ks.m-2 na trvalém travním porostu až k 54,7 ks.m-2 ve vzdálenosti 3 m od okraje. Na základě hodnocení celkové produkce nadzemní biomasy žížal však nebyl vliv vzdálenosti od okraje TTP prokázán (graf 2). S tanovené hodnoty mají sice mírně stoupavou tendenci, ovšem zjištěné rozdíly mezi průměry nejsou statisticky průkazné. Z výše uvedeného vyplývá, že se vzrůstající vzdáleností od TTP dochází ke statisticky průkaznému nárůstu průměrné hmotnosti jedince. Výrazný pokles abundance na plochách, osetých jednoletými plodinami ve srovnání s trvalými kulturami uvádí i studie Decaense a Jiméneze (2002). Je zde přímá souvislost s každoročním zpracováním půdy, které má na populace žížal dramatický vliv (Marinissen a De Ruiter, 1993).
Kromě přímého mechanického poškozování těl žížal a jejich vystavení nepříznivým abiotickým i biotickým vlivům přispívá zpracování půdy rovněž k rozrušení relativně permanentních chodeb větších druhů žížal ve svrchní části půdy. Tyto větší druhy mají také schopnost většího přežívání po provedení zpracování půdy (Pižl, 1996). To je nepochybně jedním z faktorů, který se uplatňuje ve vztahu k výsledkům zvyšující se průměrné hmotnosti jedinců. Zároveň se zde ale ukazuje vyšší schopnost adultních jedinců žížal kolonizovat větší vzdálenosti a migrací zaplňovat prostor, uvolněný mortalitou v důsledku provedených agrotechnických zásahů.
Poděkování
Práce vznikla v rámci projektů QH 82096 a MSM 6046070901.
Literatura
- Decaens, T., Jimenez, J. J., 2002: Earthworm communities under an agricultural intensification gradient in Colombia. Plant and Soil, 240, 133-143.
- Marinissen, J.C.Y., De Ruiter, P.C., 1993: Contribution of earthworms to carbon and nitrogen cycling in agro-ecosystems. Ecosystems and Environment, 47, 59-74.
- Pižl, V., 1996: Žížaly – významná složka agroekosystémů. Úroda, 44, 10, 12-13.
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Hodnocení změn druhového složení při rozdílném způsobu obhospodařování travních porostů
Co s listím, trávou a se zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně?
Humus - půda - rostlina (2) Humus a půda
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 11.5.2011
Poslední změna: 28.4.2011
Počet shlédnutí: 5273
Citace tohoto článku:
HOLEC, Josef: Vliv vzdálenosti od trvalého travního porostu na početnost a biomasu žížal na orné půdě. https://biom.cz/cz/projekty/seminar-aktualni-temata-v-picninarstvi-a-travnikarstvi-2009
Komentáře:
|
|
|
|
|