Současná podpora biometanu v EU

Podpora biometanu je klíčovou součástí evropské strategie pro dosažení klimatických cílů. S růstem technologických možností a finanční podpory se očekává, že biometan bude hrát stále větší roli v evropském energetickém mixu, přičemž přispěje k udržitelné a nízkouhlíkové budoucnosti Evropy.

Podpora biometanu v EU je zakotvena v několika klíčových politikách a legislativních dokumentech. Mezi hlavní patří:

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II): Tato směrnice stanovuje členským státům závazné cíle týkající se podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu, včetně biometanu. Požaduje, aby se biometan více integroval do plynárenské infrastruktury a byl využit zejména v dopravě a vytápění.

Zelená dohoda pro Evropu: Tento strategický plán klade důraz na přechod k čistým a udržitelným zdrojům energie. Biometan je zde vnímán jako prostředek pro dekarbonizaci energetiky, zejména v sektorech, kde je těžké využít elektrickou energii, jako je průmysl a nákladní doprava.

Fit for 55: Balíček legislativních návrhů, který má zajistit dosažení cíle snížení emisí o 55 % do roku 2030. Biometan je zde uveden jako klíčová technologie pro dekarbonizaci plynárenského sektoru.

Finanční a programová podpora

Evropská unie také poskytuje finanční podporu na rozvoj biometanu prostřednictvím různých programů a fondů:

Fond pro spravedlivou transformaci: Tento fond poskytuje finanční prostředky na podporu regionů, které jsou nejvíce závislé na fosilních palivech, aby mohly přejít na čisté zdroje energie, včetně biometanu.

Program Horizont Evropa: Tento výzkumný a inovační program financuje projekty zaměřené na vývoj a implementaci technologií pro výrobu a využití biometanu.

Podpůrné mechanismy na úrovni členských států: V mnoha zemích EU jsou zavedeny národní programy, jako jsou výkupní ceny (FiT) nebo prémie (FiP) pro biometan, které podporují jeho výrobu a integraci do energetické sítě.

Přímá podpora výroby

Přímá podpora je poskytována výrobcům biometanu a obvykle se zaměřuje na pokrytí nákladů spojených s výrobou energie v jejich zařízeních. Tento typ podpory může mít dvě hlavní formy:

1. Investiční podpora: Jedná se o finanční příspěvek, který pokrývá investiční výdaje, jako je výstavba výrobních zařízení nebo připojení k síti.

2. Podpora výroby: Tento typ podpory je založen na poměrném finančním příspěvku, který závisí na množství vyrobeného biometanu nebo elektřiny z biometanu přímo v zařízení. Existují tři základní způsoby, jakými je podpora výroby poskytována:

• Výkupní ceny (Feed-In Tariffs (FiT)): Výrobcům je garantována pevná cena za každou jednotku vyrobené energie po stanovenou dobu. Výkupní ceny mohou být poskytovány prostřednictvím dvou různých přístupů:

  1. Otevřený přístup: Tento systém umožňuje přístup k podpoře pro všechna zařízení, přičemž výše sazeb se může lišit podle kapacity zařízení. Klíčovou podmínkou je dodržování pravidel udržitelnosti.

  2. Systém výběrových řízení: Stát předem určí objem dotací a poskytne je prostřednictvím aukcí. V těchto aukcích soutěží projekty elektráren s nejnižšími předpokládanými výrobními náklady. Různé tendry mohou být vypsány pro různé rozsahy kapacity elektráren.

• Feed-In Premiums (FiP): Výrobcům je vyplácen příplatek, který pokrývá rozdíl mezi tržní hodnotou produkce a předem stanovenou cenou.

• Contract for different (Smlouvy o rozdílu): Tento mechanismus funguje podobně jako FiP, ale s tím rozdílem, že pokud tržní cena překročí předem definovanou úroveň, příjemce podpory musí část příjmů vrátit.

Přímá podpora výroby poskytuje projektantům a investorům jistotu ohledně ziskovosti a návratnosti jejich investic. Tento typ podpory je také klíčový pro rozvoj národního průmyslu, který může díky většímu rozsahu dosáhnout nižších nákladů při výstavbě a provozu zařízení na výrobu biometanu. V dlouhodobém horizontu by měly tyto úspory přinést snížení celkových nákladů na výrobu.

Nepřímá podpora výroby

Nepřímá podpora výroby zahrnuje pobídky pro poskytování vstupních surovin výrobcům biometanu a pro výrobu dalších produktů, jako je flexibilní elektřina, digestát (hnojivo), a biogenní CO2. Tyto podpory mohou být dvojího druhu:

• Regulační pobídky: Směřují organické odpady k anaerobní digesci prostřednictvím cílů jako snížení skládkování odpadů, snížení emisí metanu a ukončení skládkování organických odpadů bez energetického využití.

• Finanční pobídky: Platby zemědělcům za dodávky hnoje výrobcům bioplynu a biometanu.

Nepřímá podpora přináší spoustu výhod, mezi ně patří lepší recyklace živin, lokální cirkularita zdrojů pro výrobu energie a snížení emisí skleníkových plynů. Nepřímá podpora tedy ekonomicky odměňuje pozitivní externality výroby biometanu a zvyšuje jeho celkovou konkurenceschopnost.

Příklady dobré praxe z EU

Garantovaná výkupní cena byla klíčovým nástrojem pro rozvoj výroby biometanu v Dánsku, Francii a Spojeném království. Tento mechanismus byl zaveden v Dánsku (2012–2019), ve Francii (2011–2020) a ve Spojeném království (2011–2021) a ve všech třech zemích se osvědčil jako zásadní pro rozjezd výroby během prvních 3–4 let.

Ve Francii je podpora výroby biometanu zajišťována několika mechanismy. Prvním z nich jsou výkupní ceny (FiT) pro menší zařízení, které byly zavedeny v roce 2011 a platí po dobu 15 let, tedy až do roku 2026. Zpočátku nebyly výkupní ceny indexovány, ale od roku 2020 se začaly upravovat podle míry inflace. Výše FiT se určuje na základě maximální výrobní kapacity zařízení a typu vstupních surovin. Zařízení, která zpracovávala komunální, zemědělský a zemědělsko-potravinářský odpad nebo čistírenské kaly, dostávala navíc prémiové platby. Pro zařízení s roční produkcí do 25 GWh (což odpovídá přibližně 1,25 MWel) se referenční sazby pohybují od 55 do 122 EUR/MWh, v závislosti na typu odpadu. Cena FiT se však každé čtvrtletí snižuje o 0,5 %, a pokud počet podepsaných smluv překročí vládní cíle, může se snížení ještě zrychlit.

V roce 2016 byl zaveden limit na používání potravinářských a krmných plodin jako hlavních surovin, což motivovalo k udržitelnějšímu využívání odpadů.

Od roku 2022 byla zavedena provozní podpora prostřednictvím výběrových řízení, která je vhodná především pro větší zařízení s produkcí nad 25 GWh/rok. V rámci tohoto systému se zastropovaná cena rovná dolní hranici nového FiT, přičemž aukce probíhají paralelně s podporou formou zeleného bonusu.

V období 2025 až 2026 Francie plánuje zavedení certifikátů na výrobu biometanu. Tento systém přinese povinnost pro výrobce i distributory, kteří budou muset začlenit určitý podíl biometanu do svých nabídek. To povede k uzavírání dlouhodobých smluv s výrobci biometanu.

Dánsko zavedlo podporu kombinací výkupní ceny a prémie. Základní dotace je garantována po dobu 20 let a k ní se připočítává variabilní prémie, která se odvíjí od průměrné ceny zemního plynu v předchozím roce. Podmínkou způsobilosti je limit 12% podílu energetických plodin (počítáno v hmotnostních procentech). Výrobní náklady a náklady na modernizaci musí být vykázány vůči obdržené dotaci, aby nedošlo k porušení pravidel EU o nadměrné kompenzaci. Od roku 2012 tento podpůrný režim přesunul zájem od bioplynu k biometanu, který má být dodáván do plynové sítě, což přilákalo zejména velké výrobce a skupiny zemědělců.

V Německu od roku 2004 do roku 2017 platil otevřený přístup k výkupním cenám elektřiny vyráběné z biometanu. V letech 2009 až 2014 byl zaveden modernizační bonus, který měl upřednostnit biometan před bioplynem a podpořit tak nové výrobní kapacity. Od roku 2017 jsou výkupní ceny stanovovány prostřednictvím výběrových řízení (aukcí).

Nizozemsko v roce 2011 zavedlo výkupní prémie za vtláčený biometan, přičemž FiP pro elektřinu vyráběnou z bioplynu ponechalo v platnosti. Prémie vyrovnává rozdíl mezi cenou zemního plynu a náklady na biometan, a její výše je určována podle použité vstupní suroviny a dosaženého snížení emisí skleníkových plynů. Dotace jsou přidělovány na základě výběrového řízení, což motivuje k používání udržitelných surovin a zároveň kontroluje veřejné výdaje.

Norská státní agentura Enova mezi lety 2014 a 2021 přislíbila zhruba 39 milionů eur (430 milionů norských korun) na výstavbu zařízení na výrobu bioplynu a biometanu. Podpora byla zaměřena na inovace a nákladovou efektivitu, přičemž výše investiční podpory se lišila podle jednotlivých projektů.

Od roku 2013 dostávají zemědělci dotace na tunu hnoje dodaného k výrobě bioplynu. Cílem tohoto opatření je řešit emise metanu z hnoje. Zemědělská dohoda na období 2020 až 2021 zvýšila program na 9 milionů NOK (797 000 milionů EUR) v roce 2021 oproti 5 milionům NOK (455 000 EUR) v roce 2020.

Polským hlavním mechanismem podpory je zelený bonus, který je garantován po dobu 20 let od první výroby biometanu. Cena bonusu je indexována podle indexu spotřebitelských cen (CPI). Aby investor získal tuto podporu, musí nejprve obdržet certifikát od Energetického regulačního úřadu (URE) a dokončit stavbu zařízení do 36 měsíců od udělení certifikátu, jinak není zaručen výkup biometanu za stanovené ceny. Pro rok 2024 je referenční cena biometanu stanovena na 545 PLN/MWh (přibližně 3 196 Kč/MWh). Pokud investor získá investiční dotaci, podpora je krácena podle specifického vzorce. V současné době není v Polsku povinnost do výroby biometanu začlenit podíl pokročilých substrátů. Do budoucna se o něm uvažuje.

Itálie na podporu výroby biometanu určila dva hlavní systémy: zelený bonus a aukční systém. Zelený bonus je poskytován menším zařízením s produkcí do 100 m³/h, kde je stanovena podpora ve výši 115 EUR/MWh. Pro větší zařízení je tato podpora mírně nižší, a to 110 EUR/MWh, přičemž výše podpory v čase klesá, aby motivovala k rychlejšímu nástupu nových projektů, tudíž čím dříve se uvede projekt, tím větší podporu získá.

Aukční systém vychází z cen zelených bonusů, kde účastníci nabízejí slevu z podpory. Pořadí je pak určeno podle výše nabídnuté slevy a úspory emisí nad rámec podmínek stanovených směrnicí o obnovitelných zdrojích energie (RED II). Biometan musí splňovat kritéria udržitelnosti, aby bylo zajištěno snížení emisí skleníkových plynů o 65 % pro dopravu a o 80 % pro jiné použití. Pro pokročilý biometan existují zvláštní výhodné podmínky dle typu vstupů, technologií a způsobu využití.

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2024 Zkušenosti s biometanem.

Tweet

Odpadové hospodářství: Pozitivní trendy a výzvy do budoucna

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Ohlédnutí se za sektorem pevné biomasy

Bystřická kotelna na biomasu

Regulace teploty plynových motorů