Problematika pěstování konopí setého v oblasti severozápadních Čech

Oblast severozápadních Čech je charakteristická svými významnými specifiky, která tuto oblast charakterizují (oblastí je v užším slova smyslu myšleno území zahrnující okresy Chomutov, Most, Teplice a částečně okresy Louny a Litoměřice).

Z hlediska klimatického patří severozápad Čech z 82,3 % do oblasti mírně až velmi suché (průměr ČR je 60,6 %) - je poměrně značně zastoupen oblastmi s průměrným ročním úhrnem srážek pod 500 mm a typickými vláhovými přísušky v průběhu vegetačního období, což do jisté míry koresponduje s faktem, že převážná část regionu leží v oblasti dešťového stínu Krušných hor. Oproti průměru ČR je řada ukazatelů pro zmiňovanou oblast příznivá (teplotní poměry, půdní charakteristiky nadmořská výška, výšková členitost reliéfu). Ovšem většina těchto ukazatelů náleží okresům Louny a Litoměřice a nížinným oblastem zbývajících tří okresů.

Dalším významným charakteristickým znakem regionu je značná výměra antropogenních půd, která je výsledkem rozsáhlé důlní činnosti v této oblasti a velký úbytek orné půdy. Jen pro srovnání: např. v okrese Chomutov činila výměra orné půdy (stav k roku 1998) 59 % výměry zjištěné v roce 1960 a výměra orné půdy v okrese Teplice dokonce 47 % oproti roku 1960.

Právě důlní činnost – těžba hnědého uhlí – poznamenala region nejen z pohledu zemědělství a životního prostředí, ale nese s sebou i významný sociální aspekt. Díky pracovním příležitostem, které poskytlo toto odvětví spolu s přítomností těžkého a chemického průmyslu, a s tím spojenou koncentrací obyvatelstva do těchto průmyslových center, došlo k odlivu obyvatelstva z venkovských oblastí a vylidňování venkovského prostoru. To samozřejmě negativně poznamenalo zemědělský sektor, který je takřka výhradně situován právě do prostoru venkova. Negativní dopad v zemědělské sféře ještě umocnil rozpad struktury státních statků. Po nedávném útlumu těžby hnědého uhlí a likvidaci velkých průmyslových podniků došlo ke značnému uvolnění pracovní síly a s tím k zákonitě spojené nadprůměrné nezaměstnanosti.

Když vezmeme v úvahu, že díky všeobecné nadprodukci zemědělských komodit, jejich nízkým cenám, klesající rentabilitě agrárního sektoru a v neposlední řadě vstupem ČR do EU dochází k celkovému poklesu výměry zemědělské půdy určené k pěstování plodin pro potravinářské účely a navíc fakt, že ne všechny rekultivované (antropogenní) půdy se dají, díky svým specifickým vlastnostem, využít pro pěstování plodin pro potravinářské či pícní účely, je jisté, že zemědělský sektor v rámci regionu musí projít řadou zásahů a změn, včetně nutnosti řešení otázek dalšího využití takto uvolněných produkčních ploch a vhodné plodinové skladby.

Jako jistá alternativa se v této situaci jeví využívání plodin určených pro průmyslové účely – plodin, které mají cenné strukturální vlastnosti a obsahují řadu specifických látek nacházejících uplatnění v mnoha odvětvích průmyslové výroby. Dnes zavádíme do zemědělské praxe nové druhy rostlin, množství kvalitních odrůd, ale též se poohlížíme po plodinách, které byly v minulosti běžnou součástí plodinové skladby, byť se v současné zemědělské praxi prakticky nevyskytují. Jednou takovou plodinou, kterou znovu objevujeme a jejíž pěstování má u nás dlouholetou tradici, je konopí seté (Cannabis sativa L.).

„Kriminalizace“ konopí v 70.-80. letech, jakožto plodiny, která může být zdrojem účinných psychotropních látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů (dále jen THC), měla za následek katastrofální snížení pěstebních ploch této plodiny v celé Evropě. Na počátku devadesátých let se konopí pěstovalo téměř výlučně ve Francii – na výrobu speciální papírenské drti - avšak v období 1993 - 2000 se začalo pěstovat i v dalších zemích unie. V první řadě bylo třeba přistoupit k vyjmutí odrůd technického konopí s nízkým obsahem THC z celosvětového zákazu pěstování konopí, což některé státy udělaly. V důsledku tohoto "znovuobjevení pěstování konopí pro průmyslové účely" se plochy oseté konopím v EU přibližně ztrojnásobily – zatímco se během tohoto období zároveň snižovaly dotace EU na jeho pěstování či zpracování. V roce 2004 se plocha pěstovaného konopí rovnala přibližně 16 000 ha. Vzestupu pěstování konopí v Evropě přispívá zavedení moderních zpracovatelských technologií, které dokáží zužitkovat nejenom vlákna, ale i semena, květy, slámu atd. Rozšíření pěstování konopí přispěly i nové odrůdy se sníženým obsahem THC a zavedení normy pro obsah těchto látek (0,3 %).

Základem úspěšného pěstování každé plodiny, tedy i konopí, je zajištění ekonomicky efektivní technologie pro danou produkci. Dřívější pěstování konopí bylo zaměřeno především na získávání vlákna s požadavkem co největšího množství co možná nejdelších vláken, která byla vhodná pro textilní využití. To představovalo použití velice pracné sklizňové technologie, která vyžadovala minimální poškození stonků rostlin a tím i vlákna. Z poškozených rostlin získaná krátká vlákna nebyla prakticky využitelná pro textilní účely a i jejich další využití bylo omezené. Z toho důvodu převážná část sklizňových prací probíhala ručně, ale ani pozdější strojové technologie nevyřešily zcela uspokojivě tuto problematiku.

V současné době se objevil nový pohled – konopí, jako plodina poskytující surovinu také pro technické účely. Není zde kladen důraz na délku vlákna, což s sebou přináší významnou změnu ve sklizňových a zpracovatelských technologiích. Oproti dřívějšku, kdy ostatní části rostliny v podstatě nenašly další upotřebení, umožňuje tento způsob využití zpracování takřka veškerých částí sklizených rostlin. Nové technologie nevyžadují dělenou sklizeň a rozdělení různých produktů probíhá během zpracování celkové nadzemní hmoty. Výhodou je kompletně mechanizovaný způsob, při němž jsou rostliny (stonky) pořezány na delší řezanku a poté následně zpracovány. Na základě takovýchto úprav mohou tomu uzpůsobené zpracovatelské technologie využít rostlinnou hmotu k daleko širšímu upotřebení, včetně využití odpadních produktů.

Z hlediska získání a využití jednotlivých produktů představuje konopí velice progresivní plodinu, jejíž význam si plně uvědomují producenti a zpracovatelé především na západ od našich hranic. Moderní metody pěstování konopí, jeho další zpracování a snaha zajistit masové využití konopných výrobků na úkor umělých hmot, návrat k přírodní surovině je z hlediska životního prostředí koncepčně nejen správné, ale z perspektivy dlouhodobého rozvoje nutné.

Následující přehled uvádí některé možnosti využití jednotlivých částí rostlin:

• Stonky
  • vlákna
    • textilní průmysl (plátno, potahové látky, koberce aj.- více jak 5 000 druhů textil. produktů)
    • výroba lan, provazů, nití, plachet, pytlů, kordů do pneumatik
    • méně hodnotná a krátká vlákna slouží jako izolační materiál (tepelná, zvuková izolace), pro výrobu klasických a minerálně obohacených plstěných geotextilií; též jako čalounický materiál, těsnící materiál a výroba hrubého plátna;
    • automobilový průmysl (dveřní výplně + pazdeří).

Rovněž možný zdroj rostlinné buničiny pro výrobu benzínu, dřevěného uhlí, methanolu, plynu, elektřiny.

• pazdeří – zdroj celulózy – možná výroba více než 25 000 produktů
  • papírenský průmysl (bankovky, cigaretový papír, filtry, čajové sáčky)
  • stavebnictví – výroba pazderodesek, stavebních příček, jako přídavek do spojovacích směsí (až 40%)
  • automobilový průmysl (výplně)
  • stelivo pro hospodářská zvířata a drobné zvířectvo
  • energetické účely (výroba briket, pelet) – spalné teplo slámy činí 18,1 MJ.kg-1 sušiny
• odpadní voda z máčidel - nachází využití jako hnojivo

• Semena - olej získaný z konopných semen využívá:
  • potravinářský průmysl (např. konzervárenství)
  • kosmetický průmysl (pleťové krémy, vlasová kosmetika - šampóny a kondicionéry)
  • chemický průmysl (výroba laků, fermeží, mazivových olejů, mýdel)
  • farmaceutický průmysl (dermatologie) – silný baktericidní účinek
  • krmivářský průmysl (zkrmování pokrutin – zvláště plemenná zvířata)
  • lékařství (fytin v plevách – chudokrevnost apod.)

Semena se využívají také jako ptačí zob (semenec).

• Květy
  • potravinářský průmysl (ověřováno cca 200 potravinářských výrobků s obsahem konopného květu; mnohé již běžně ve výrobě - nápoje)
  • kosmetický průmysl (květové silice).
• Kořenová část - po sklizni se v některých oblastech kořenová část (spolu s patní částí stonku) využívá k energetickým účelům (přímé spalování)

• Celé rostliny - fytoenergetické využití

 

Pěstování konopí setého nejen v oblasti severozápadních Čech by mělo přinést řadu pozitiv:

• oživení a rozvoj venkovského prostoru
• posílení zemědělství - realizace produkce na trhu (i na zahraničním)
• obohacení trhu o nové produkty
• vytvoření nových pracovních míst (v návaznosti na zpracovatelský sektor)
• environmentální aspekt (sanační činnost, využití ladem ležících ploch, využití antropogenních půd)

Výhodou realizace pěstování nebo zpracování konopí resp. konopné produkce v regionu severozápadních Čech je i blízkost hranice se SRN, kde se Česká republika jeví pro německé producenty a zpracovatele jako možný dodavatel konopné produkce i jako partner pro vzájemnou spolupráci v oblasti pěstování a zpracování konopí.

Hlavní překážku v rychlejším rozvoji konopářství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku představuje nedostatek finančních prostředků na nákup a vývoj sklizňové a zpracovatelské techniky. Tento problém se v posledních letech daří společným úsilím předních kapacit z oboru fytovýroby překonávat. I proto osevní plochy konopí v roce 2006 poprvé přesáhli hranici 1000 ha. Perspektivu pro další rozvoj představují fondy Evropské Unie, ze kterých lze v rámci programu rozvoje venkova, ochrany životního prostředí a podpory malého a středního podnikání získat nemalé prostředky:

• pěstování konopí je v České republice od roku 2006 podporováno ze zdrojů EU v rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy, tzv. SAPS
• z národních zdrojů je v roce 2006 podporováno pěstování konopí pro vlákno v rámci doplňkových přímých plateb, tzv. TOP-UP na ornou půdu
• rovněž z národních zdrojů je v roce 2006 podporováno pěstování konopí pro energetické využití dotačním programem 1.U. Podpora pěstování bylin pro energetické využití
• podpory na zpracování lnu a konopí na krátké vlákno jsou vypláceny pro schválené první zpracovatele

Podpora prvotního zpracování a netradičního využití konopí, jak na vlákno, tak i jako energetické plodiny, je uvažována v programových dokumentech k realizaci nového zemědělského fondu EU – EAFRD, který se nyní zaměřuje na diverzifikaci zemědělské činnosti, využití půdy k nezemědělské produkci, ale také k řešení problémů na lokální úrovni.

V současné době dokončuje Evropská komise studii, hodnotící vývoj společné tržní organizace (STO) lnu a konopí na vlákno. Tato studie má sloužit jako základ pro další rozhodování, jakým směrem se bude vývoj STO včetně kvót a podpor zpracování ubírat.

Na základě výše uvedených informací lze konstatovat, že pěstování konopí setého v oblasti severozápadních Čech má perspektivu a může pomoci v řešení stávajících problémů, specifických pro tuto oblast.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost