Odborné články

Jak obnovitelné zdroje slouží venkovu

Obnovitelné zdroje v Evropě postupují energetickým mixem, ale v Česku stále slyšíme pochybovačné otázky. Například zda bioplynové stanice něco přinášejí lidem na venkově. Nebo proč stavět větrné elektrárny, když „kazí“ krajinu. Sdružení Komora OZE uspořádala pro novináře exkurzi na jižní Moravu, aby pak mohli veřejnost lépe přesvědčovat o tom, že tyto zdroje mají zásadní význam ekologický i ekonomický.

Foto 1: Bioplynová stanice je v synergii se zemědělskou výrobou (Foto: Jiří Trnavský)

Prvním cílem exkurze byl Statek Kuthan v Suchohrdlech u Miroslavi s bioplynovou stanicí. Pak jsme se přemístili do skleníku na bylinky, hned vedle hospodářského areálu statku. Nakonec jsme navštívili větrnou elektrárnu Banice v polích nedaleko obce. Našimi průvodci byli Martin Mikeska z Komory OZE, Adam Moravec z CZ Biom a Jiří Přikryl ze společnosti WEB větrná energie, s. r. o. A co jsme na jihu Moravy také viděli a slyšeli?

Bioplyn a chov prasat

Inženýr chemie Karel Kuthan bytem v Praze v roce 1992 převzal rodinný statek v Suchohrdlech u Miroslavi na Znojemsku. Zde zprvu několik let opravoval zdevastované provozy a učil se být zemědělcem. Jedním z důležitých předmětů byl i chov prasat. Založením vizionář a původním povoláním vědec se však nadchl i pro tehdejší novinku – bioplynovou stanici.

S cílem rozvíjet chov prasat právě v kombinaci s bioplynkou koupil Karel Kuthan v roce 2004 sousední areál živočišné výroby ZD Jiřice a zanedlouho začal stavět i bioplynovou stanici. Do provozu ji uvedl v roce 2007 a z obchodních důvodů formálně vložil do nově založené rodinné firmy Renergie, s. r. o.

O rok později statkář modernizoval stáje pro prasnice a selata a výkrmny prasat, včetně technologického vybavení. Tím vytvořil základ pro další úspěšné hospodaření – synergii živočišné a rostlinné výroby s bioplynovou stanicí.

Foto 2: Statkář Karel Kuthan jde za cílem co největší nezávislosti (Foto: Eva Vítková)

Bioplynová stanice Weltec má dva hlavní fermentory, dofermentor a společnou jímku na tekutý substrát. Energetické srdce tvoří tři kogenerační jednotky Tedom o instalovaném elektrickém výkonu 2x175 kW a 1x180 kW. Denní produkce je 14,4 megawatthodiny elektřiny a zhruba 16 megawatthodin tepla. Fermentory k tomu potřebují asi 15 tun prasečí kejdy, 20 tun kukuřičné siláže a 6 tun cukrovarnických řízků. Všechny vstupní suroviny Karel Kuthan vyrábí na statku. „Kejdu nedáváme na pole přímo, ale nejprve ji energeticky využijeme v bioplynové stanici. Jako hnojivo pak využíváme jen digestát. Díky tomu máme až o 80 procent nižší spotřebu průmyslových hnojiv. A navíc úrodnější půdu,“ vysvětluje Karel Kuthan.

Energie do skleníku

Propojením bioplynky s chovem prasat to ale neskončilo. V roce 2009 si areálu v Suchohrdlech všimli zástupci švédské rodinné firmy Swedeponic. Hledali v Česku místo pro velký skleník na pěstování bylinek. Podmínkou bylo, aby energie pro skleník z větší části pocházela z obnovitelných zdrojů. Hledali dobře, neboť statkář Karel Kuthan jim mohl zajistit obojí – vhodné místo pro skleník na svém pozemku i elektřinu a teplo z bioplynové stanice.

Z několika lokalit si Švédové vybrali statek u Suchohrdel a v roce 2012 zde (ještě pod hlavičkou Swedeponic Holding, dnes SPISA Group) postavili první skleník o rozloze jeden hektar. Provozovatelem skleníku je dnes firma Bylinky, s. r. o., dceřiná společnosti holdingu SPISA Group a hlavním dodavatelem energií bioplynová stanice společnosti Renergie, s. r. o.

Foto 3: Kogenerační jednotky zásobují energii také mamutí skleník (Foto: Jiří Trnavský)

„Využití OZE bylo už od samého začátku podmínkou investora. Ostatně příkladný švédský přístup k obnovitelným zdrojům je známý po celém světě,“ vzpomínal Karel Kuthan. Není se čemu divit – například levnější teplo z BPS ročně nahradí nejméně 250 tis. m3 zemního plynu, který by byl jinak pro vytápění zapotřebí.

Jeden z našich průvodců, vedoucí bioplynové sekce sdružení CZ Biom Adam Moravec, k tomu řekl: „Podobně propojených hospodářství je v Česku více. Zemědělství od nepaměti produkuje potraviny, krmivo a energii. Dříve jsme to uměli vybalancovat tak, abychom byli ve všem soběstační. Díky dostupné energii například z bioplynu vzniklo propojení s novými provozy. U bioplynových stanic najdeme skleníky, lihovary, pivovary, mlékárny, mrazírny, výroby potravin všeho druhu, ale i průmyslovou výrobu. Stále častější propojení pak vzniká při využití biologických odpadů.“ Pokud počítáme jen zemědělské a odpadní bioplynky, jsou jich v Česku nyní více než čtyři stovky. Od roku 2013, kdy stát zastavil podporu, však nové téměř nepřibývají. „Opětovný restart se očekává od roku 2021 se změnou legislativy,“ říká Adam Moravec.

Monopol na bylinky

Další naše cesta vedla do skleníku společnosti Bylinky, s. r. o. Má rozlohu 1,5 hektaru, přičemž poslední půl hektar vyrostl teprve letos. Firma tak získala potřebnou plochu k tomu, aby dokázala zásobovat takřka celý český trh s bylinkami.

Foto 4: „Chceme, aby bylinky rostly bez zátěže životního prostředí,“ říká Milan Sedlák  (Foto: Jiří Trnavský)

Život bylinek začíná v klíčírně, místnosti se stoprocentní vlhkostí. Zdrží se v ní čtyři dny, pak jdou do školky a následně se květináče posouvají skleníkem a bylinky postupně rostou. Ve skleníku mají ideální prostředí, jen v zimě je třeba přisvětlovat. Zavlažování probíhá automaticky, o ochranu před škůdci se starají přirození predátoři, jako berušky a další brouci. Za šest týdnů je bylinky možno expedovat. Z jihu Moravy tak ročně putuje do skoro všech obchodních řetězců kolem pěti milionů květináčů s bylinkami k přímé spotřebě.

„Pěstujeme celoročně. Máme standardně 13 druhů, přes polovinu poptávky tvoří bazalka, dále pažitka a petržel, v horkém létě jde na odbyt zejména máta,“ říká Milan Sedlák, výkonný ředitel společnosti. K nim se v sezoně přidávají další, třeba chilli papričky. Vedle květináčů prodají měsíčně také 15 až 17 tun řezaných bylinek.

Velký důraz kladou na ekologii, skleník funguje na bázi co největší energetické soběstačnosti. „Snažíme se, aby zelená hmota vznikla bez zátěže životního prostředí,“ zdůrazňuje ředitel. K zavlažování rostlin se používá zejména dešťová voda po filtrování – firma vodu sbírá do nádrže o objemu 2500 m3.

Dodavatelem elektřiny i tepla je především bioplynová stanice. Jako nutnou rezervu však mají ještě kotel na zemní plyn a naftový generátor elektřiny. Potřebu další energie pro plánovaný rozšiřující se provoz pokryjí dvě nové kogenerační jednotky na zemní plyn Tedom s velkým akumulačním zásobníkem teplé vody.

Foto 5: Potřebu další energie pokryjí kogenerační jednotky na zemní plyn s akumulací (Foto: Jiří Trnavský)

Firma měla loni obrat 125 milionů korun, letos čeká díky rozšíření plochy nárůst o čtvrtinu. „Nejvíc zisku máme na jaře a v létě. Náklady na výrobu v průběhu roku kolísají zejména s ohledem na spotřebu energie, navíc v zimě rostou bylinky o něco pomaleji. Ne vždy se také podaří předem odhadnout, po čem bude poptávka. Odpad se snažíme držet na minimu, ale odhadnout aktuální poptávku již v době setí bylinky není snadné. Neprodané bylinky pak míří do profesionální kompostárny,“ říká Sedlák.

Provoz chtějí rozšířit ještě o pěstování mikrobylinek, tedy čerstvě seřezaných mladých výhonků ředkvičky, slunečnice, hrachu a dalších. Ty se stále častěji používají v gastroprovozech a restauracích. „Vybudovali jsme vhodné prostory a plánujeme je produkovat v desítkách kilogramů týdně,“ přiblížil ředitel Sedlák plány do budoucna.

Větrník dostal souhlas

Posledním bodem programu byla návštěva větrné elektrárny Bantice na Třebíčsku. S technickými detaily nás zde seznámil Jiří Přikryl, zástupce provozovatele elektrárny společnosti WEB větrná energie, s. r. o. Stožár je vysoký 105 metrů a rotor má průměr 90 metrů. Elektrárna má výkon 2 MW a ročně vyrobí téměř 4300 MWh, což stačí pro 1400 domácností.

Také nás zajímalo, jak stavbu přijali obyvatelé Bantic. Historii popisuje bývalý starosta obce Jiří Remeš. „Společnost WEB větrná energie nás oslovila již  v roce 2003. Pak pro naše zastupitele i zastupitele okolních obcí uspořádala zájezd do rakouských obcí, kde již elektrárny stály a uspořádala besedu s jejich představiteli. Ti hodnotili přínos elektráren pro obce vesměs kladně. Tak jsme se stavbou souhlasili. Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 2008.“

A jak rozhodnutí zastupitelů přijali občané? „ Nedělali jsme žádné referendum, jen jsme občany svolali do kinosálu, kde jim zástupce investora vše vysvětlil a zodpověděl dotazy. Proti výstavbě byl pouze jeden. Jsem přesvědčen, že elektrárna občanům ani tehdy nevadila a dnes jsou rádi, že v katastru obce stojí. Fakt ale je, že je poměrně daleko od zastavěné část,“ vzpomínal Jiří Remeš a dodal: „Obec z výroby elektřiny samozřejmě také profituje – do rozpočtu dostáváme ročně asi 180 tisíc korun. Rozhodnutí povolit stavbu elektrárny dnes určitě nelituji a myslím, že ani občané ne. Větrník už prostě do obce patří a je její součástí. A kdybych měl podobnou stavbu doporučit jiným obcím, poradil bych jim, aby se projektů nebály, samozřejmě pokud jim to místní podmínky umožňují a nejsou v chráněných krajinných oblastech.“

Foto 6: Elektrárnu Bantice lidé v okolí od počátku přijali (Foto: Jiří Trnavský)

Plánovaná životnost elektrárny Bantice je 20 let, má tedy před sebou „oficiálně“ devět let provozu. A co bude následovat? „Rozhodne její provozuschopnost a pochopitelně i ekonomika výroby elektřiny v té době. Elektrárnu pak můžeme buď ekologicky zlikvidovat, nebo provést celkovou rekonstrukci a vyrábět dál,“ odpověděl Jiří Přikryl ze společnosti WEB větrná energie.

Nutno ještě dodat, že putování po energetických zdrojích jsme stylově zakončili ochutnávkou výborného vína ve sklípku Vinařství Hanzel v Miroslavi. Ale o tom až v jiné reportáži.

Článek byl publikován v časopise Energie 21 4/2019.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Začátek „doby biometanové“ v České republice
Historie ECOparku, jeho vybudování a současnost
Ohlédnutí za 10 lety v OZE a plány do budoucna
Biometan je jedním z paliv s největším potenciálem dekarbonizovat nákladní lodní dopravu, říká studie
Svět decentralizované teplárenské soustavy
Pionýři využití biomasy bojovali nejprve s předsudky a následně o palivo
Poohlédnutí se za rozvojem OZE v poslední dekádě

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování, Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 1.8.2019
Poslední změna: 27.1.2020
Počet shlédnutí: 67

Citace tohoto článku:
TRNAVSKÝ, Jiří: Jak obnovitelné zdroje slouží venkovu. Biom.cz [online]. 2019-08-01 [cit. 2020-02-28]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/jak-obnovitelne-zdroje-slouzi-venkovu>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto