Odborné články

Jak jsme pokročili v pěstování energetických rostlin

Úvod

Zajišťování dostatku energetické biomasy spočívá ve využívání všech forem a způsobů jejího shromažďování a uplatňování. Dřevní či lesní odpady, nebo sláma jako vedlejší produkt zemědělství jsou materiály, které je třeba využívat v první řadě, neboť jsou nepochybně méně nákladné, než přímá záměrná produkce biomasy. Pro získání potřebného množství biomasy se ale bez cíleného pěstování vybraných energetických bylin neobejdeme.

Důležitým a velmi významným základem programu pěstování energetických rostlin jsou výsledky vzniklé pokusným sledováním různých druhů rostlin, které probíhalo před časem ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze a v Chomutově. Na základě těchto výsledků a za přispění CZ Biom, byl nakonec sestaven seznam vybraných rostlin, na které lze získat dotace MZe. V letošním roce je poskytovaná dotace v částce 2000 Kč/ha a to v rámci programu U.1. Pro využívání energetických rostlin jsou sice výsledky z pokusů důležitým vodítkem, ale pro praktické uplatnění a reálné využití v širokém měřítku je nezbytné vypracovat praktické zásady agrotechnických opatření pro každou zvolenou plodinu. Jak je ale všeobecně známo, výsledky z jednoho roku mohou přitom být pouze orientační, neboť stav počasí v jednotlivém konkrétním roce má často rozhodující vliv na získané výsledky, tedy i na výnosy suché hmoty. Výsledky s pěstováním téhož druhu rostliny mohou proto být značně odlišné v jednotlivých ročnících. Je tedy nesnadné získat spolehlivé výsledky včetně stanovení výnosů během krátkého časového úseku. Tím důležitější je, začít s ověřováním vybraných rostlin co nejdříve.

Ověřování energetických rostlin v provoze

Provozní ověřování vybraných rostlin pro energetické využívání bylo zahájeno v r. 2000, založením porostu krmného šťovíku označeného Rumex OK 2. Tato rostlina byla vytipována jako jedna z nejzajímavějších a pro fytoenergetiku nejperspektivnějších druhů. V té době nebyly ještě poskytovány žádné dotace na tento druh pěstované biomasy a ani nebylo toto ověřování oficiálně podporováno žádnou ze státních institucích. Založení tohoto porostu byla tedy výhradně iniciativa soukromá, se všemi důsledky, včetně jeho financování. Díky tomuto porostu jsme ale získali velmi důležité výsledky, které jsou skutečně unikátní. Jedná se přitom o nejstarší provozní plochu (výměra 20 ha) ve střední Evropě, neboť je tento porost v letošním roce již sedmiletý.

Ověřování dalších druhů rostlin, které jsou v seznamu dotovaných energetických bylin, bylo zahájeno teprve v r. 2005, za podpory MZe. Založením, sledováním a hodnocením jejich porostů, ve spolupráci s provozními podniky, byl pověřen CZ Biom. Pro provozní ověření byly vybrány tyto druhy rostlin : Amaranthus (laskavec), světlice barvířská (saflor) a sveřep bezbranný, jako představitel jedné z „energetických“ trav. V letošním roce bylo toto ověřování rozšířeno na následující druhy rostlin : hořčice sareptská a na energetické trávy – psineček veliký a ovsík vyvýšený. Jelikož je sveřep bezbranný vytrvalá tráva, která v prvém roce po zasetí neposkytuje v podstatě ještě žádné výnosy, je jeho porost založený v r. 2005 zařazen logicky též do sledování v r. 2006. Získané výsledky z těchto posledních 2 let jsou sice rovněž velmi důležité, ale vzhledem k jejich krátkodobému ověřování mají v současné době zatím omezenou platnost a bude proto u některých druhů rostlin nutné zajišťovat jejich dlouhodobější sledování.

Praktické zkušenosti

Jak bylo již uvedeno, nejvíce zkušeností je zatím k dispozici s provozním pěstováním Rumexu OK 2, i když je stále ještě třeba dosavadní zkušenosti doplňovat a pěstitelskou technologii tomu přizpůsobovat. Pro vypracování agrotechnických zásad jsme se řídili podle pokynů autorů odrůdy z Ukrajiny. Tam ale pěstují tuto plodinu zatím výhradně pro krmivářské účely, jako kvalitní pícninu. V průběhu pěstování Rumexu OK 2 jsme tak postupně zjišťovali, že je třeba agrotechniku poněkud pozměnit a přizpůsobit ji pro naše energetické účely. Změna spočívá především ve zvýšení výsevu z obvyklých 5kg/ha na nejméně 7 – 8kg/ha. Pro krmivářské účely (příp. i pro využití při výrobě bioplynu) je 5kg/ha dostačující, protože při sklizni na zeleno se dobře uplatní a využije bohaté olistění. Pro účely energetiky listy seschnou a pro tvorbu výnosu mají pak zanedbatelný přínos. Podstatou výnosu suché hmoty jsou lodyhy rostlin, kterých musí proto být více, nebo-li porost musí být více zahuštěn. A to lze zajistit především zvýšeným výsevem, jak bylo již uvedeno.

Dalším zásadním opatřením je nezbytnost provzdušnění půdy. Na Ukrajině sejí šťovík pro krmné účely do širších řádků, které pravidelně plečkují, takže je provzdušnění půdy dostatečně zajištěno. Pro naše energetické účely je lepší setí do hustších řádků, což následné plečkování neumožňuje, nehledě k tomu, že naši zemědělci již tento způsob obdělávání půdy v podstatě nepoužívají. Pro zajištění žádoucí kvality trvalého porostu Rumexu OK 2 je ale dostatečné provzdušnění půdy naprosto nezbytné. Z různých způsobů zajištění této podmínky se nejlépe jeví lehké prodiskování půdy, pomocí disků postavených do pokud možno kolmé posice, aby se půda neobracela a aby se tak porost co nejméně poškodil. Toto diskování je nezbytné i přesto, že se některé rostliny proříznou, což ale v zásadě nevadí, neboť šťovík začne pak obrůstat z tzv. kořenové hlavy a může vytvořit dokonce více plodonosných odnoží, než měl v předchozím roce. Toto ošetření porostu je vhodné zajistit nejlépe hned po letní sklizni, ale bohužel, pěstitelé se často tohoto zásahu obávají a proto ho mnohdy nerealizují. To ovšem vede k rychlé degradaci porostů a pěstitelé pak logicky nemohou být s pěstováním Rumexu OK 2 spokojeni. V extrémních případech pak porosty zlikvidují, bohužel pouze z neznalosti věci, či z neopodstatněných obav.

Pěstování nových netradičních plodin, jako je např.Rumex OK 2 má tudíž mnoho úskalí. Pro jeho úspěšné zavedení do provozního využívání je nutné zajistit postupně 3 na sebe navazující kroky :

  1. musíme vypracovat spolehlivou pěstitelskou technologii a naučit se šťovík pěstovat
  2. o získaných zkušenostech musí být pěstitel řádně informován
  3. tyto ověřené agrotechnické zásahy musí pak pěstitel skutečně realizovat

Jak vyplývá z dosavadních zkušeností, bohužel nejsou všechny 3 výše uvedené podmínky v mnoha případech uplatňovány. Není pak možné se divit, že se úspěch nedostaví.

První podmínka je již v zásadě plněna, i když je stále ještě co vylepšovat (musíme se všichni učit „za pochodu“). Horší je to již s předáváním informací pěstitelům. Dosud se zkušenosti předávají individuelně, zpravidla přímo od ověřovatelů pěstitelských technologií. Široký rozsah potřebný pro zásadní rozvoj tohoto programu se ale neobejde bez řádných systematických informací. Zde by měl významně přispět systém poradenství MZe, který by se na to měl co nejdříve připravit. Zaměření zemědělských poradců na tento program by byl i obecně prospěšný, neboť zdůraznění nepotravinářské produkce se bude nepochybně stále více prosazovat.

Třetí výše uvedený krok pro úspěšné pěstování energetických rostlin (zde konkrétně šťovíku) je ale zcela otázkou individuelního přístupu jednotlivých pěstitelů. Je logické, že se zde uplatňují vlastní zkušenosti získané při pěstování běžných zemědělských plodin, které se pak mnohdy tvrdošíjně uplatňují i v případě zcela netradičních plodin. Bohužel se často nedaří vysvětlit některým pěstitelům potřebu odlišného způsobu ošetření těchto porostů a nic je o tom nepřesvědčí. Navíc je mnohdy zakládají na půdách podmáčených i přes jednoznačné varování, že tyto půdy nejsou pro Rumex OK 2 vhodné. Stále jej bohužel často ztotožňují s plevelnými druhy. Výsledky jsou pak tristní, jak je bohužel zřejmé z několika případů i z přiložené fotodokumentace na obr. 1. V tomto případě je lepší, když se špatně ošetřovaný porost zlikviduje, protože se pak šíří fámy, že Rumex OK 2 není dobrá plodina.

Obr. 1: Porost Rumexu OK 2

Při řádném obdělávání a hlavně provzdušňování jsou porosty zásadně odlišné, kvalitní, plně zapojené, jak vyplývá z příkladu na obr.2.

Provzdušnění má rovněž rozhodující význam pro omezení zaplevelenosti porostů šťovíku. Odstranění plevelů se do značné míry zajišťuje též mechanicky, odplevelovací sečí. Čistý porost Rumexu OK 2 lze proto udržet mnohem lépe v porostech sklízených na zeleno (na krmení, či k výrobě bioplynu), kde plevel nestačí dozrát a v řídkých porostech se plně uplatnit. Na zeleno se šťovík sklízí v termínu, kdy je plně zapojen a případný plevel se proto touto sklizní zlikviduje. Na obr. 3 je ukázka porostu vhodného ke sklizni na zeleno a to již začátkem května, kdy má optimální krmnou hodnotu a proto je vhodný i jako přídavek do fermentoru při výrobě bioplynu.

Obr. 2: Porost při sklizni v sedmém roce vegetace, od třetího roku pravidelně provzdušňován lehkým diskováním.
Obr. 3: Porost Rumexu OK 2 v sedmém roce vegetace, na začátku května, ve stádiu vhodném pro sklizeň na zeleno.

Zkušenosti s provozním pěstováním Rumexu OK 2 jsou již poměrně dostatečné, jak je též zřejmé v uvedených údajů. Je to dáno především delší dobou jeho pěstování a ověřování. Bohužel, v případě dalších energetických rostlin není jejich pěstování v provoze ještě dostatečně ověřené, což je značný nedostatek. Škoda, že nebylo možné s jejich ověřováním začít dříve, což je důležité zejména pro víceleté a vytrvalé druhy rostlin. Nicméně, z výsledků ze sledování nově ověřovaných rostlin v loňském roce lze již některé poznatky uplatnit. Jde především o jednoleté rostliny, jako je Amaranthus (laskavec), či saflor.

Amarantus je rostlina vysoce vzrůstná, takže lze předpokládat, že bude vytvářet vysoké výnosy. Je to ale plodina teplomilná, proto se seje až v pozdním jaru a vzchází někdy až v červenci. Proto má také velmi dlouhou vegetační dobu a ještě v pozdním podzimu je zelená, téměř v plné vegetaci. Pro přímé spalování je třeba jej sklízet v co nejsušším stavu. Z tohoto důvodu byla odzkoušena i etapová sklizeň v průběhu zimy, až do jara. Otázkou bylo, zda mráz dokáže tento porost dostatečně vysušit. Poslední sklizeň – v dubnu, poskytla již biomasu dostatečně suchou, úměrně tomu ale klesl její výnos. Je to dáno značnými sklizňovými ztrátami v průběhu zimní povětrnosti. Z těchto výsledků lze vyvodit závěr, že Amarantus pro přímé spalování není vhodný bez případného efektivního dosoušení. Může ale být velmi vhodný jako přídavek do fermentoru při výrobě bioplynu. To ale musí být rovněž předmětem dalšího dlouhodobějšího sledování.

Saflor byl ověřován na provozních plochách na Chomutovsku a v Troubsku u Brna, s cílem možnosti spalování celkové nadzemní hmoty včetně semene. Bylo zjištěno, že výhřevnost safloru je díky olejnatým semenům vysoká a to 20,5 MJ/kg, ale přesto je z ekonomického hlediska vhodnější sklidit semeno na prodej a pak příp. využít slámu jako energetickou biomasu. Celkové výnosy byly překvapivě vyšší na Chomutovsku, než u Brna, čímž bylo potvrzeno, že na výnos má zásadní vliv počasí v konkrétní lokalitě. Z toho rovněž vyplývá, že jednoleté výsledky nemohou být plně zobecněny a že je proto nutné víceleté ověřování.

Sveřep bezbranný - Tabrom byl nově vyset na 1 ha v Chomutově, ale protože se jedná o víceletou trávu, která v prvním roce netvoří výnosy, nejsou z této plochy zatím výsledky. Pro srovnání byly využity semenářské kultury ve firmě Tagro v Červeném Dvoře u Tábora. Sloučením sklizně semene a slámy byl zde zjištěn výnos celkové suché hmoty 9 t/ha. Je to výnos relativně dobrý a to i přesto, že byl vyset do širokých řádků, jak je běžné pro sklizeň na osivo. Pro sklizeň na celkovou biomasu se předpokládá setí do užších řádků, kdy by mohl být výnos celkové biomasy dále zvýšen. Proto se tento sveřep jeví jako jedna z velmi vhodných energetických plodin. Konkrétní výsledky budou k dispozici v r. 2006, při sklizni z loňského výsevu.

V zájmu získání co nejvíce praktických zkušeností s provozním pěstováním různých druhů energetických rostlin je třeba využívat dosavadních výsledků např. při zakládání semenářských kultur. To je možné a vhodné zejména pro využívání vybraných travních druhů. Ostatní druhy bylin pro energetické využití, jak jsou uvedeny v dotačním programu U.1 MZe, je třeba co nejrychleji začít v provozním měřítku ověřovat, aby mohly najít širší praktické uplatnění.

Podpora cíleného pěstování energetických rostlin

Jak bylo již uvedeno, je pěstování energetických rostlin podporováno MZe v částce 2000 Kč/ha. Jakákoliv dotace je pro rozvoj pěstování energetických rostlin nepochybně velmi důležitá. Tato dotace se ale od r. 2004 každoročně projednává a vždy znovu se o ní rozhoduje. Tento systém bohužel není příznivý pro rozhodování pěstitelů, kteří tak nemají dlouhodobější jistotu této podpory. Svědčí o tom též nedostatečné čerpání dotací : např. v r. 2005 bylo z vyčleněných 10 mil. Kč vyčerpáno pouze něco přes 1,700 tis. Kč. Proto se také plochy těchto nepotravinářských plodin nijak významně nerozšiřují. Nezájem zemědělců o tyto plodiny je navíc způsoben výhodnějšími dotacemi např. na zatravňování i na další běžné plodiny, neboť energetické byliny nemohou údajně získat podporu na ornou půdu, přestože se na orné půdě výhradně pěstují. Tato situace je někdy i příčinou, proč se pěstitel rozhodne porost šťovíku raději zaorat, zvláště je-li zaplevelen v důsledku nedostatečného ošetřování a pozemek zatravnit. Dotace má tak jisté a výhodnější, tak se snadno rozhoduje. Důsledkem tohoto systému dotací pak je, že se plochy energetických bylin nejen nezvyšují, ale celkově se dokonce snižují, což není dobrý výsledek pro žádoucí rozvoj fytoenergetiky v ČR.

Souhrn a závěr

Pro zajištění dostatku energetické biomasy je bezesporu nutné rozšířit plochy cíleně pěstovaných rostlin. Vybrané druhy rostlin je nutné ověřit v provoze a vypracovat jejich agrotechnické zásady. Zatím nejvíce zkušeností je při pěstování Rumexu OK 2, protože se v ČR ověřuje již 7 let. Ostatní potenciálně vhodné druhy, uvedené v seznamu dotovaných rostlin MZe se začaly ověřovat teprve od r. 2005 a proto je nezbytné jejich rozsah rozšířit a důkladně je v provoze vyzkoušet, což je dlouhodobý program. Získané zkušenosti je pak nutné systematicky a důsledně předávat pěstitelům, např. v rámci systému zemědělských poradců MZe. V zájmu zásadního rozvoje fytoenergetiky je nezbytné začít se tomuto úseku nepotravinářské produkce důsledně věnovat. K tomu bude zcela nepostradatelné rovněž přizpůsobit i systém dotační politiky. Pokud budou mít pěstitelé výhodnější podporu tradičních zemědělských plodin, nebudou se osevní plochy energetických rostlin rozšiřovat, ke škodě nejen širšího využívání biomasy pro energii, ale i zemědělců, kteří tak mohou půdu účelně využívat pro produkci, která je na trhu vyžadována.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Psineček velký
Krmný šťovík - Rumex OK 2
Expertní systém pro pěstování energetických a průmyslových plodin
Humus - půda - rostlina (9) Humusové látky a minerální výživa rostlin
Jak přezimoval energetický šťovík - Rumex OK 2 a v jakých alternativách se využívá
Nebojte se energetického šťovíku
Zakládání porostů energetické plodiny - Rumex OK 2
Vytrvalá krmná a energetická plodina
Nejnovější zkušenosti s pěstováním energetického šťovíku - Uteuša
Krmný (energetický) šťovík není nebezpečný plevel

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 23.10.2006
Poslední změna: 20.10.2006
Počet shlédnutí: 7915

Citace tohoto článku:
PETŘÍKOVÁ, Vlasta: Jak jsme pokročili v pěstování energetických rostlin. Biom.cz [online]. 2006-10-23 [cit. 2018-12-14]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/jak-jsme-pokrocili-v-pestovani-energetickych-rostlin>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
30 Oct 2006 09:43 Huleš
- Pěstování en. plodin
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto