IEA: stále nevyužíváme plný potenciál bioplynu a biometanu

Bioplyn a biometan představují významnou příležitost, jak propojit ochranu klimatu, posílení energetické bezpečnosti a rozvoj oběhového hospodářství. Tyto obnovitelné plyny mají potenciál nahradit značnou část spotřeby fosilního zemního plynu, aniž by bylo nutné měnit stávající distribuční infrastrukturu. Díky těmto vlastnostem mohou sehrát klíčovou roli při transformaci energetiky. Jejich potenciál je však daleko větší, než jaký v současnosti využíváme.

Podle Mezinárodní agentury pro energii (International Energy Agency – IEA) dosáhla celosvětová produkce bioplynu a biometanu v roce 2023 přibližně 50 miliard m³ v přepočtu na ekvivalent zemního plynu. Z tohoto objemu připadá přibližně pětina na biometan, jehož výroba roste meziročně tempem o 15 až 20 %. Největšími producenty jsou Evropa, zejména Německo, dále Čína, Spojené státy a Indie. V některých zemích se podařilo využití bioplynu a biometanu posunout velmi daleko, například v Dánsku již bioplyn pokrývá 40 % celkové spotřeby plynu (Graf 1).

Graf 1: Produkce obnovitelných plynů podle využití a podle země, 2000–2023

Celosvětový udržitelný potenciál bioplynu a biometanu IEA odhaduje až na 1 000 miliard m3 ročně, což by odpovídalo přibližně čtvrtině dnešní globální poptávky po zemním plynu. Téměř 80 % tohoto potenciálu se nachází v rozvojových a rozvíjejících se ekonomikách, především v Brazílii, Číně a Indii. Evropská unie již nyní využívá přibližně 40 % svého odhadovaného potenciálu, zatímco Indie méně než 5 %.

Výhody rozvoje bioplynu a biometanu jsou velmi široké. Tyto obnovitelné plyny přispívají k posílení energetické bezpečnosti díky využití lokálních zdrojů, čímž snižují závislost na dovozu fosilních paliv. Významně pomáhají snižovat emise, především díky zachycení metanu, který by jinak unikal ze skládek, ze skladování statkových hnojiv nebo odpadních vod, a který je silným skleníkovým plynem. Venkovské oblasti mohou díky rozvoji těchto technologií získat nová pracovní místa a příjmy pro zemědělce. Dalším přínosem je využití digestátu, který vzniká při výrobě bioplynu, jako přírodního hnojiva místo průmyslových hnojiv, které mají vlastní emisní stopu. Velkou výhodou je také flexibilita, protože bioplyn a biometan lze snadno skladovat a využívat v době vyšší poptávky po energii, kdy nefungují obnovitelné zdroje elektřiny závislé na počasí.

Ačkoli je výroba biometanu zatím nákladnější než využití fosilního zemního plynu, jeho konkurenceschopnost rychle roste. Přispívá k tomu nejen technologický pokrok a lepší využití synergií s ostatními sektory, ale i rostoucí uznání vedlejších přínosů jeho produkce. Patří mezi ně například využití digestátu jako hnojiva nebo zachytávání biogenního oxidu uhličitého pro další využití. Významnou roli hraje také schopnost biometanu přispívat ke snižování emisí metanu ze zemědělství a skládek a posilování oběhového hospodářství. Za vhodných podmínek tak může být biometan plnohodnotnou a udržitelnou alternativou zemního plynu.

Rozvoj tohoto sektoru však stále brzdí některé překážky, jakými jsou složité a zdlouhavé povolovací procesy, které mohou v některých zemích trvat až sedm let, dále náročná logistika sběru a přepravy surovin v případě využití bioodpadů z obcí a průmyslu, nejistota financování a stabilních odběrů a také riziko úniku metanu.

Výhled do budoucna je přesto optimistický. Podle scénářů IEA by mohl biometan do roku 2035 růst tempem přibližně 15 procent ročně, přičemž největší růst se očekává v rozvojových ekonomikách, jakými jsou Čína, Indie a Brazílie. Evropská unie by díky rozšíření využití bioplynu a biometanu mohla do roku 2035 ušetřit až 30 miliard USD na dovozu fosilního plynu a vytvořit přibližně 200 tisíc nových pracovních míst zejména na venkově. Celosvětově by plné využití potenciálu bioplynu a biometanu mohlo do roku 2035 podpořit až 10 milionů pracovních míst a významně přispět k transformaci energetiky.

Pozn.: WEO (The World Energy Outlook) pracuje s třemi možnými scénáři vývoje, které jsou založeny na hodnocení dopadů vládních politik v oblasti energetiky a klimatu. Scénář deklarovaných politik (Stated Policies Scenario, STEPS) odráží vývoj na základě stávajících opatření. Scénář oznámených závazků (Announced Pledge Scenario, APS) předpokládá, že dojde ke splnění všech ambiciózních cílů, které vlády doposud deklarovaly v rámci svých klimatických a energetických politik. Scénář nulových emisí do roku 2050 (Net Zero Emissions by 2050 Scenario, NZE) mapuje způsoby, jak zastavit růst průměrné teploty na hranici 1,5 °C a zajistit univerzální přístup k moderním energiím.

Pro dosažení ambiciózních cílů (Graf 3) v transformaci energetiky bude zásadní stabilní a cílená politická podpora. Klíčové je zaměřit se na využití odpadních a zbytkových surovin, zjednodušit povolovací procesy, rozvíjet infrastrukturu pro vtláčení biometanu do plynárenských sítí a také zavádět kvalitní certifikace jeho původu. Zároveň je potřeba koordinovat politiky v oblasti zemědělství, odpadového hospodářství a energetiky a dbát na to, aby rozvoj biometanu nenarušil potravinovou bezpečnost ani biologickou rozmanitost.

Bioplyn a biometan tak mohou být perspektivním a zatím nedostatečně využitým řešením, které posílí udržitelnost energetiky a přinese další příležitosti k rozvoji venkova a zemědělství. Pokud budou nastavena vhodná pravidla, zajištěno financování a prosazeny kvalitní technologické standardy, mohou hrát významnou roli v přechodu k nízkouhlíkové budoucnosti.

Tabulka 1: Podpůrné nástroje a cíle jednotlivých států do roku 2030

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2025 Na cestě s biomasou a bioplynem.

Tweet

IEA: stále nevyužíváme plný potenciál bioplynu a biometanu

Alternativní termické procesy využití biomasy

Pfeifer Holz v Chanovicích: dřevozpracující závod zaměřený na udržitelnost

Biomasa a bioplyn: cesta pro uhlíkově neutrální Česko

Biometanová stanice Krakořice mění hnůj na zelený plyn