Odborné články

Biomasa ve škole

O možnosti pěstování technických a energetických plodin jsme se na Libverdě začali již zajímat před zhruba pěti lety. Tehdy bylo získání potřebných osiv vázáno pouze na výzkumná pracoviště. Později se nám podařilo získat vlastní osivo z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni a začalo naše vlastní ověřování možností pěstování těchto plodin v našich podmínkách.

Naše studentky sledovaly vybrané rostliny v rámci zadání maturitních prací poslední tři roky. Ve všech případech se jednalo pouze o maloplošná pozorování (parcelky 2krát 1m). Zde byla rostlinám věnována veškerá péče (po zahradnicku) - a přesto ne vždy byly výsledky nejlepší. Problémem byla menší klíčivost, dlouhá vzcházivost a malá konkurenční schopnost některých druhů.

Nejlepších výsledků jsme dosáhli v roce 1999/2000, kdy bylo velmi teplé léto a dlouhý podzim a většina plodin vytvořila velké množství hmoty s potřebnou sušinou, ale i dozrálá semena (např. teplomilné čiroky, světlice vlnatá, zakvétal i topinambur). V letošním roce byly výsledky horší, řada rostlin zůstala zelená až do zámrazu. Pokud hodnotíme zapojení porostu a tvorbu hmoty, velice dobře se jevila komonice bílá, Quizotia, Kitaibelia, všechny druhy laskavců. Ohromné množství hmoty vytvořil lopuch větší a v druhém roce pěstování též pupalka dvouletá a ostropestřec mariánský.

S pěstováním na větších plochách nemáme zatím zkušenosti. Určitou perspektivou budou plodiny víceleté a vytrvalé, např. už zmíněny lopuch větší, šťovík krmný, topolovka, komonice bílá. Budoucnost by mohli mít travní porosty, zvláště pak sveřep samužníkovitý a pak všechny kříženci kostřavy rákosovité s jinými druhy trav (jílky a kostřavami), které tvoří již v druhém roce pěstování zapojené, konkurence schopné porosty.

Pro volbu vhodné energetické plodiny bude rozhodující, aby vytvořily hodně hmoty za co nejmenších nákladů a hlavně s minimem agrotechnických zákroků. Odpověď na tyto otázky dají až výsledky poloprovozních a provozních pokusů.

Seznam zkoušených plodin na Libverdě:

  • Komonice bílá (Melilotus alba),
  • Jestřabina lékařská (Galeca officinalis)
  • Šťovík krmný (Rumex tianchnicum)
  • Sudanská tráva (Sorghum sudanense)
  • Čirok technický (Sorghum adans)
  • Sveřep samužníkovitý (Bromus cartharticus)
  • Sléz krmný (Malva verticillata)
  • Laskavce (Amaranthus,Oleraceus, Hypochondrum)
  • Quizotia (Quizotia abyssinica)
  • Pupalka dvouletá (Onothera biennis)
  • Omen pravý (Inula helenium)
  • Lohova vrhová
  • Světlice vlnatá (Carthamus lanatus)
  • Artyčok (Cynara)
  • Ostropestřec mariánská (Silybum marianum)
  • Kitaibelia
  • Bělotrn modrý (Echinops ritro)

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Kostřava rákosovitá
Informační kampaň pro veřejnost a školy
Ověřování energetických rostlin v provozních podmínkách
Zkušenosti s produkcí energetických rostlin v provozních podmínkách

Předchozí / následující díl(y):

Dřevní peletky - standardní fytopalivo budoucnosti
Střední zahradnická a zemědělská škola A.E.Komerse
Společné spalování biomasy a uhlí
Možnosti využití půdy v oblasti Děčínska
Sborník ze semináře Biomasa - obnovitelný zdroj energie (úvod)
Ekonomické podmínky využívání energetické biomasy
Využití bioalkoholu
Obnovitelné zdroje energie z pohledu ekologie a regionálních energetických konceptů

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 20.12.2001
Poslední změna: 19.3.2002
Počet shlédnutí: 6109

Citace tohoto článku:
EFLEROVÁ, Eva: Biomasa ve škole. Biom.cz [online]. 2001-12-20 [cit. 2019-09-17]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/biomasa-ve-skole>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto