Ochrana půdy spadá pod více zákonů

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zařazuje v § 2 půdu mezi složky životního prostředí.

Následující paragrafy uvádějí další povinnosti, zejména neznečišťovat a nepoškozovat půdu lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů, obsahují ustanovení o ochraně zemědělských pozemků a pozemků určených k plnění funkcí lesa. Prostřednictvím těchto dvou zákonů je zajišťována přímá ochrana dvou ekologicky i produkčně nejvýznamnějších druhů pozemků, a to na zhruba 85 % území České republiky. Ostatní zákony se dotýkají ochrany půdy jen z určitých aspektů. Patří mezi ně např. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, s nímž souvisí zákon ČNR č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů nebo též zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. V platné právní úpravě je soustředěna pozornost na ochranu rozlohy zemědělské a lesní půdy před neúměrným a nežádoucím zmenšováním (odnímáním, převodem na jiné druhy pozemků a tedy i zástavbou). Převod zemědělských a lesních pozemků (pozemků určených k plnění funkcí lesa) na jiné druhy pozemků je vázán zásadně na souhlas příslušného orgánu státní správy, který může být udělen jen za podmínek stanovených příslušným zákonem. Podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu lze souhlas k odnětí vydat v nezbytných případech tak, aby byla co nejméně narušována organizace půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací, aby byly odnímány jen nejnutnější plochy zemědělských pozemků a aby byly respektovány další požadavky stanovené v § 4 tohoto zákona. Odejmout pozemek ze zemědělského půdního fondu bez souhlasu příslušného orgánu lze jen ve výjimečných případech, stanovených v ustanovení § 9 odst. 2 tohoto zákona. Souhlas s odnětím, který se nevydává ve správním řízení, je nezbytným předpokladem k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo o využití území podle stavebního zákona nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona. Obdobně podle lesního zákona mohou být pozemky určené k plnění funkcí lesa jen výjimečně použity pro jiný účel, přičemž se musí jednat přednostně o pozemky z lesnického hlediska méně významné a musí se dbát dalších požadavků obsažených v § 13 odst. 2 lesního zákona. Souhlas s odnětím nebo s omezením ve využití lesních pozemků, vydávaný ve správním řízení, se vyžaduje k vydání územního nebo jiného obdobného rozhodnutí. O odnětí nebo omezení využití lesních pozemků se rozhoduje v samostatném správním řízení podle § 16 lesního zákona. Bez rozhodnutí lze lesní pozemek použít jen k účelům uvedeným v § 15 odst. 3 lesního zákona.
Zdroj - MŽP, odbor ekologie krajiny a lesa, oddělení ochrany půdy MŽP

Silvarium

Datum uveřejnění: 1. března 2007 Poslední změna: 4. března 2007 Počet shlédnutí: 272