Odborné články

Emise metanu ze zemědělské činnosti

Článek je převzat ze sborníku z mezinárodní vědecké konference "Zemědělská a zahradnická technika z hlediska environmentální politiky státu", která se konala 29.-30. kvetna 2003 v Lednici.

Abstract

Methane emission of agronomicpractise

Greenhouse gases emissionare very monitoring category of drag gases by now. Agriculture produce quantity of methane emission, which is necessary (according international obligation) reduce to year 2010 by 8 %. This is a reason of research beginning about methane emission reducing. In the first part of research was made their stocktaking. Results are noted in contribution.
Key words: Methane emission, Methane emission stocktaking

Abstrakt

Emise skleníkových plynů jsou v současné době velmi sledovanou skupinou zátěžových plynů. Zemědělství produkuje velké množství metanu (CH4), které je nutné v rámci mezinárodních závazků ČR snížit do r. 2010 o 8 %. Proto bylo započato s výzkumem možností snížit emise metanu a v první části výzkumu byla provedena jejich inventura.
Klíčová slova: Emise metanu, inventura emisí metanu.

1. Úvod

Zemědělství je nejen významným producentem toxického amoniaku, ale při zemědělské činnosti vzniká i celá řada dalších plynů, zvláště pak metan CH4, CO2, CO, N2O, NOx, H2S a další odérové plyny. Nejznámějšími zdroji z celého spektra zemědělské výroby jsou v živočišné výrobě chov skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, skladování a manipulace s chlévským hnojem, kejdou a drůbežím trusem. V rostlinné výrobě je významným zdrojem proces kompostování a používání pesticidů a herbicidů.

2. Fyziologické základy gastrointestinálních fermentačních procesů a hlavní vlivy, usměrňující výši vzniku jejich produktů [1].

Fermentační děje v organismu hospodářských zvířat probíhají jak ve fázi žaludečního zpracovávání přijaté potravy, tak i při jejím dalším průchodu celou navazující střevní trubicí a to specificky v úsecích tenkého a posléze i tlustého střeva. Podstatnou odlišností je charakter a průběh gastroenterální fermentace u monogastrických a naproti tomu u polygastrických živočichů. Velice specifické znaky, vlastnosti a posléze i produkty takového procesu vykazuje kategorie ptáků (hrabavá i vodní drůbež).

U monogastrických druhů dochází v žaludku ke trávení sacharidů, škrobu i bílkovinných struktur. Na celém tomto procesu se podílejí nejenom humorální fenomény enzymatických složek, ale i specifická a často i druhově významně odlišená mikroflóra zažívací trubice. Její biochemická aktivita při procesu rozkladu přijaté potravní směsi ve hmotě procházející zažitiny je doprovázena tvorbou celé skupiny organických plynů. Ty za normálních okolností ze zažívacího traktu plynule odcházejí per vias naturales, (tj. oběma konci zažívací trubice a případně i dechem), pouze za patologických krizí (meteorismus při bouřlivém metanovém kvašení obsahu žaludku, případně někdy i tlustého střeva) musí být jejich odvod chirurgicky upravován umělými cestami. Zmiňované plyny jsou organickou součástí běžného procesu trávení a zažívání. Významně odlišen je tento postup u plygastrických živočichů, jmenovitě u přežvýkavců. Ti - na rozdíl od ostatních býložravých organismů – přijímají zřetelně větší kvanta potravní hmoty (krmiva), které zpracovávají především ve složité struktuře třech předžaludků a vlastního žaludku. Teprve následně a v relativně menší míře dochází k trávení v tenkém střevě a hlavně pak v kolónu.

Mikroorganismy se aktivně a ve značném rozsahu účastní procesu biochemické dekompozice přijaté potravy, a to jak v oblasti předžaludků (bachor, čepec a kniha) a žaludku (sléz), tak i v poměrně dlouhém úseku obou druhů střev. Jejich početní zastoupení ve zpracovávané zažitině je tak významné, že dle literárních údajů tvoří asi 10 % tekutého obsahu bachoru. Působí však průběžně i v celém rozsahu tenkého a zejména pak velmi intenzívně v celém tlustém střevě.

Pozoruhodnou a velmi významnou kategorií zde jsou tzv. bakterie celulózového štěpení (Bact. succionogenes, Ruminococcus, Cillobacterieae a Clostridia). Neméně důležitou a funkčně nenahraditelnou je i skupina saprofytických bachorových nálevníků. U ptáků (u drůbeže) je chemismus a jmenovitě pak biochemismus zažívání a trávení podstatněji odlišen. Jednak digestivního traktu a posléze i specifičností vlastního délka celé zažívací trubice mimořádně dlouhá, je u ptáků naopak mimořádně krátká. Proto proces gastroenterální exploatace musí být velmi rychlý, efektní a intenzívní.

Rámcově tedy lze problematiku produkce CH4 z fyziologických procesů uvnitř těl hospodářských a domácích zvířat zjednodušit a prezentovat následovně:

Zatímco v žaludeční sféře dochází zejména ke vzniku a uvolňování metanu (CH4) a oxidu uhličitého (CO2) a u přežvýkavců v bachorovém úseku dokonce i čpavku (NH3), je oblast střeva, jmenovitě pak střeva tlustého, masivním zdrojem především čpavku a metanu s doprovodem dalších, méně významných, plynů a těkavých látek. Ty se podílejí na pachové specifikaci exkrementů.

V luminu tlustého střeva se při přeměně potravní hmoty v použitelné živiny prostřednictvím souboru enzymů a také prostřednictvím mikrobiální aktivity uvolňuje oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), vodík (H), dusík (N) a dobře orgnolepticky patrný sirovodík (H2S).

Určitý podíl těchto těkavých látek z těla odchází jednak za fyziologických poměrů a jednak ve stavu funkčních poruch organismu rovněž dechem.

Shrneme-li předchozí úvahy, můžeme urči, že zdrojem emisí CH4 je:

I. Zdrojem jsou vlastní zdravé živočišné organismy:

  1. procesem zažívání a trávení v digestivním ústrojí,

  2. procesem extrakorporálních rozkladů exkrementů,

  3. procesem dýchání (exhalace).

II. Zdrojem jsou nemocné živočišné organismy:

  1. procesem patologického trávení a zažívání,

  2. procesem extrakorporálních rozkladů chorobou pozměněných výkalů,

  3. procesem patologické plicní ventilace (exhalace).

III. Zdrojem jsou technologie, přímo navazující na chov:

  1. evaporací CH4 z krmivových komponent (konzervovaných),

  2. odparem a odvětráváním asanačních médií,

  3. dalšími – vedlejšími – technologiemi živočišné výroby.

IV. Navazující zdroje CH4 v živočišné výrobě:

  1. polní a statková hnojiště,

  2. močůvkové a kejdové jímky,

  3. senážní a silážní jámy a věže,

  4. kafilerní boxy a trezory.

Provedeme-li porovnání emisní bilance za r. 1995 a 2002, zjistíme, že poklesem stavu hospodářských zvířat došlo k celkovému snížení emisí. (Tab. č. 1, Tab. č. 2). Porovnáním zjistíme, že došlo ke snížení o 91,118 kt CH4. Přesto je celoroční celkové množství metanu poměrně vysoké. V porovnání s podstatně více sledovaným plynem – amoniakem (Tab. č. 3) je nutné, stejně jako to bylo u amoniaku, důsledněji zavádět „snižující technologie“ pro omezení emisí metanu.

Tab. 1.  Celkový stav hospodářských zvířat k 1.3.2002 ( území Česká republika ), celkové množství metanu v  roce 2001

Kategorie zvířat
(dle EU)

Počet
(ks)

Emisní faktor
(kg NH3 . zvíře-1.rok-1 )

Stáří zvířat v
turnus. chovech
(-)

Koeficient respektující
celkové roční
množství CH4 (kt)

střevní fermentace

hnůj

Skot celkem

1 520 136

 

 

 

63,570

  dojnice

596 295

67,00

3,29

1,00

41,914

  jalovice

298 362

22,00

1,04

1,00

6,874

  telata

460 921

18,40

0,83

1,00

8,864

  býci

164 558

34,64

1,33

1,00

5,919

Ovce a berani

96 286

5,77

0,28

1,00

0,583

Kozy a kozli

13 574

4,13

0,19

1,00

0,059

Prasata celkem

3 440 925

 

 

 

43,232

  selata

665 570

2,75

5,50

1,00

5,491

  prasnice

289 195

3,80

14,31

1,00

5,237

  březí prasnice

125 083

3,80

14,31

1,00

2,265

  prasata výkrm

2 361 077

4,33

9,90

0,90

30,238

Králíci*

14 000 000

 

 

0,85

0,000

Drůbež celkem

29 973 846

 

 

 

2,382

  nosnice

6 995 888

0,07

0,02

1,00

0,630

  brojleři

21 784 583

0,07

0,02

0,85

1,667

  krůty,krocani,krůťata

886 900

0,07

0,02

0,80

0,064

  kachny,kačeři,kachňata

278 596

0,07

0,02

0,80

0,020

  husy,houseři,housata

27 879

0,07

0,02

0,80

0,002

Koně a hříbata

20 891

47,20

3,63

1,00

1,062

Celkové množství CH4 za rok 2001 (kt)

110,887

zdroj: 1) soupis hospodářských zvířat k 1.3. 2002 ČSÚ, 2) Internet - www.mze.cz/cz/statinfo
poznámka: *odhad

Tab. 2: Celkový stav hospodářských zvířat k 1. 3 .1995 (území Česká republika), celkové množství metanu v roce 1995

Kategorie zvířat
(dle EU)

Počet
(ks)

Emisní faktor
(kg NH3 . zvíře-1.rok-1 )

Stáří zvířat v
turnus. chovech
( - )

Koeficient respektující
celkové roční
množství CH4 ( kt )

střevní fermentace

hnůj

Skot celkem

2 029 000

 

 

 

87,577

  dojnice

768 000

67,00

3,29

1,00

53,983

  jalovice

385 000

22,00

1,04

1,00

8,870

  telata

649 000

18,40

0,83

1,00

12,480

  býci

227 000

34,64

1,33

1,00

12,244

Ovce a berani

165 000

5,77

0,28

1,00

0,998

Kozy a kozli

45 000

4,13

0,19

1,00

0,198

Prasata celkem

2 009 000

 

 

 

111,391

  selata

205 200

2,75

5,50

1,00

16,930

  prasnice

159 000

3,80

14,31

1,00

28,795

  březí prasnice

265 000

3,80

14,31

1,00

47,992

  prasata výkrm

1 380 000

4,33

9,90

0,90

17,674

Drůbež celkem

26 688 000

 

 

 

2,122

  nosnice

6 244 992

0,07

0,02

1,00

0,562

  brojleři

19 348 800

0,07

0,02

0,85

1,480

  krůty,krocani,krůťata

800 640

0,07

0,02

0,80

0,058

  kachny,kačeři,kachňata

266 880

0,07

0,02

0,80

0,020

  husy,houseři,housata

26 688

0,07

0,02

0,80

0,002

Koně a hříbata

18 000

47,20

3,63

1,00

0,915

Celkové množství CH4 za rok 1995 (kt)

202,005

 Tab. 3: Celkový stav hospodářských zvířat k 1. 3. 2000 (území Česká republika), celkové množství amoniaku v  roce 1999 [3]

Kategorie zvířat
(dle EU)

Počet
(ks)

Emisní faktor
(kg NH3 . zvíře-1.rok-1)

Koeficient respektující
stáří zvířat v turnus.
chovech (-)

Celkové roční
množství NH3
(kt)

Skot celkem

 1 573 530 

 

 

28,197

  dojnice

 614 787 

24,50

1,00

15,062

  jalovice

 311 581 

13,70

1,00

4,269

  telata

 483 019 

13,70

1,00

6,617

  býci

 164 143 

13,70

1,00

2,249

Ovce a berani

 84 108 

0,88

1,00

0,074

Kozy a kozli

 31 988 

0,88

1,00

0,028

Prasata celkem

 3 687 967 

 

 

29,543

  selata

 748 034 

6,50

1,00

4,862

  prasnice

 296 811 

11,90

1,00

3,532

  březí prasnice

 114 856 

19,70

1,00

2,263

  prasata výkrm

 2 528 266 

8,30

0,90

18,886

Králíci

 14 723 000 

0,97

0,85

12,139

Drůbež celkem

 30 784 432 

 

 

7,101

  nosnice

 12 033 178 

0,27

1,00

3,249

  brojleři

 17 505 028 

0,21

0,85

3,125

  krůty,krocani,krůťata

 668 560 

0,73

0,80

0,390

  kachny,kačeři,kachňata

 445 589 

0,73

0,80

0,260

  husy,houseři,housata

 132 077 

0,73

0,80

0,077

Koně a hříbata

 23 835 

8,00

1,00

0,191

Celkové množství NH3 za rok 1999 (kt)

77,274

zdroj : soupis hospodářských zvířat k 1.3. 2000

Výzkum a vývoj „snižujících technologií“ se musí zaměřit především na následující oblasti:

  1. Redukce tvorby plynů v zažívacím traktu a výkalech vlivem výskytu metabolických poruch (alkolózy, acidózy, ketózy) – předpokládá se, že tímto způsobem je možné snížit emise až o 15 %.
  2. Redukce tvorby plynů v zažívacím traktu a výkalech likvidací saprofytické mikrobiální flory v zažívadlech léčebnou aplikaci xenobiotik, tj. antibiotik, sulfonomadiů, antiperazitik, - předpoklad snížení emisí až o 10 %.
  3. Redukce tvorby plynů v zažívacím traktu a výkalech změnami krmných dávek – předpoklad snížení emisí až o 10 %.
  4. Redukce tvorby plynů v zažívacím traktu a výkalech v důsledku mikroklimatických změn (ochlazení) – předpoklad snížení emisí až o 5 %.
  5. Omezení emise metanu u nuceně větraných stájí (prasata, drůbež) využitím biofiltru – předpoklad snížení emisí o 20 – 40 %.
  6. Omezení emisí metanu ze skládek chlévského hnoje, kejdy ošetřením enzymatickými látkami – předpoklad snížení emisí o 35 – 50 %.

Možnosti snížení emisí bod 5., 6. je však nutné experimentálně ověřit a provést ekonomické vyhodnocení.

Manipulace s chlévským hnojem, kejdou a ostatními organickými zbytky přináší poměrně velké úniky metanu do ovzduší. Jednou z možností, jak snížit emise metanu je proces kompostování, který výrazně snižuje tvorbu metanu při přeměně organických odpadů na humus.

Omezení emisí metanu procesem rychokompostování [2]

Kompost je všestranné statkové hnojivo obsahující všechny druhy rostlinných živin včetně humusových a půdotvorných látek oživeným edafonem. V současné době se vyrábí buď klasickým způsobem na zemědělských závodech, nebo procesem rychlokompostování na malých hromadách faremní kompost.

Proces rychlokompostování umožňuje významně snížit emise metanu. Při výrobě kompostu lze zužitkovat nejrůznější odpadní materiály, vyskytující se nejen v zemědělství, ale i v komunálních službách. Dobrý kompost musí být složen z minerálních látek (např. z dobré zeminy), organických látek (rašeliny, rostlinných zbytků, natě apod.) a jejich směs oživena. Aby tyto složky na sebe mohly působit co nejúčinněji, mají být ještě před zakládáním kompostu dobře rozmělněny a smíchány, aby jejich styčný povrch byl co největší.

Kompostování je biologický proces. Je to aerobní termofilní samozáhřevný biologický rozklad biologicky degradovatelného materiálu. Při kompostování přeměňují mikroorganismy surový materiál na humus a jeho složky. Řádné kompostování vyvíjí dostačující teplo k ničení semen plevelů, patogenních baktérií, redukuje obsah vody a objem materiálu.

Je to jednoduchý proces ovlivňovaný základními podmínkami prostředí, které ovlivňují všechny biologické činnosti. Při procesu zrání kompostu vznikají plynné emise. Při experimentech byly zjištěny následné plynné emise: N2O, NO, NH3, CH4, CO, CO2, H2S. Je zřejmé, že obsah plynných emisí se bude lišit podle jednotlivých komponent pro kompost použitých, ale je optimální dodržet poměr C : N 30 : 1.

Při experimentech bylo zjištěno, že na 1t sušiny kompostu je při klasickém způsobu kompostování (doba kompostování cca 12 měsíců, 2x překopávka) vyprodukováno 6 kg metanu. Při rychlokompostování, při kterém je kompost vyroben za 8 – 12 týdnů a provedeno cca 8 překopávek se množství vyprodukovaného metanu sníží o polovinu, tj. na 3 kg za rok. Je zajímavé také porovnat množství metanu a amoniaku po překopávce. Tento vztah ukazují grafy č. 1 a 2 při experimentech prováděných na kompostárně ve Velkých Přílepech. Experimenty byly prováděny v rámci mezinárodní spolupráce při řešení problematiky omezení emisí plynů ze zemědělské činnosti se spolupracovníky ze SRN jejich přístrojem na principu fotoakustické spektroskopie (FAS) Brüel Kjaer 1302.

Pro porovnání naměřených hodnot po překopávce kompostu je zřejmé, že v průběhu několika hodin se únik emisí snižuje, metan se na rozdíl od amoniaku stále částečně vyvíjí. Po každé překopávce se však snižuje maximální dosažená hodnota emisí, až ke konci procesu se již žádný amoniak ani metan netvoří. Z těchto měření lze celkem dobře usoudit na rychlost přeměny organických odpadů na humusové látky.

Závěr

Emise metanu ze zemědělské činnosti poměrně výrazně ovlivňují životní prostředí. I když dochází redukcí stavů hospodářských zvířat k jejich omezování, přesto by bylo vhodné jim věnovat patřičnou pozornost a stejně jako u amoniaku navrhnout a ověřit „snižující technologie“ chovů hospodářských zvířat. Spolu s metanem bude nutné se intenzivně věnovat i problematice dalších skleníkových plynů ze zemědělské činnosti, aby byly dodrženy mezinárodní závazky ČR k jejich snižování.

Literatura

  1. Jelínek,A.; Vostoupal, B.: Stanovení emisí VOC ze zemědělské činnosti v Č“. Studie, VÚZT Praha, září 1996.
  2. Jelínek, A.; Plíva, P.: Omezení vlivu emisí toxických plynů ze stájí na životní prostředí. Výroční zpráva za řešení projektu EP0960006510. VÚZT Z-2357, 1999.
  3. Jelínek, A.: Kvalitativní a kvantitativní analýza nejnovějších zdrojů, dotčených závazky protokolu ACETO a Legislativy EU“. Zpráva za etapu 2., VÚZT, říjen 2000.
Obrázek 2
Obr. 2: Koncentrace metanu

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

EÚ naznačila jasné smerovanie v nakladaní s biologicky rozložiteľným odpadom
Anaerobní biomethanizace komunálních odpadů
Ušetřené skleníkové plyny pomohou financování projektů
Biofiltrace vzduchu
Integrovaný registr znečišťování - nepřímá podpora fytoenergetiky

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 4.8.2003
Poslední změna: 8.9.2003
Počet shlédnutí: 6871

Citace tohoto článku:
JELÍNEK, Antonín, PLÍVA, Petr: Emise metanu ze zemědělské činnosti. Biom.cz [online]. 2003-08-04 [cit. 2019-12-10]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-spalovani-biomasy/odborne-clanky/emise-metanu-ze-zemedelske-cinnosti>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto