Biomasa - bilance a podmínky využití v ČR

Význam rozvoje obnovitelných zdrojů energie roste a stává se jednou ze základních podmínek trvale udržitelného rozvoje zemědělství i společnosti. Podle údajů UNESCO by během 50 let mohl podíl energií z obnovitelných zdrojů dosáhnout až 30% celkové spotřeby, ve státech EU by tento podíl měl v roce 2010 dosáhnout 12%.

Biomasa má rovněž význam ekologický – snížení skleníkových plynů (především CO₂) a údržba krajiny. Další význam je v tom, že pomáhá vytvářet nová pracovní místa a to hlavně v těch oblastech, kde je zpravidla největší problém s nezaměstnaností.

V energetické bilanci ČR v roce 2000 činil podíl OZE 2,2%, z toho biomasa 1,6% (především dříví a dřevní odpad,  méně pak zpracování biomasy na bioplyn. Jedním z hlavních důvodů pomalého rozvoje využití OZE je nepříznivá ekonomika výroby tepla z biomasy ve srovnání s konkurenčním  hnědým uhlím, jehož cena je uměle udržována skrytými dotacemi.

Využívání biomasy pro průmyslové a energetické účely je podporováno ze strany státu formou různých dotací.

a)    Podpory v roce 2003

Pro rok 2003 byl schválen státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, na jeho realizaci se podílejí MZe, MPO a MŽP.

V resortu MZe podmínky upravuje:

Nařízení vlády č. 86/2001Sb, kterým se stanoví podmínky pro podporu uvádění půdy do klidu. Dotace jsou stanoveny na podporu:

1.      Orné půdy neuvedené do klidu - za podmínky uvedení určitého procenta orné půdy do klidu (nutno si vybrat a splnit jednu z následujících podmínek):

a.       zatravnění 3% o.p.

b.      zalesnění 1% o.p.

c.       založení porostu rychle rostoucích dřevin na 3% o.p.

d.      uvedení do klidu 5-10% o.p.

Podpora činí 200-600 kč/ha orné půdy neuvedené do klidu

2.      Orné půdy uvedené do klidu (podporu lze nárokovat na 5-10% (u lnu přadného do 30%) orné půdy.  Na této orné půdě lze pěstovat jen plodiny uvedené v příloze vládního nařízení.

Podpora je stanovena:

–         řepka olejná, plodiny na zelené hnojení, byliny pro energetické účely, konopí, len olejný – finanční podpora 5500 Kč/ha

–         len přadný – finanční podpora 7000 Kč/ha

Nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví:

1.      podpora méně příznivých oblastí

–        podpora se poskytuje na 1 ha obhospodařovaných travních porostů (při dodržení stanoveného počtu VDJ na 1 ha) a pohybuje se

- v horských oblastech                                           1867 – 3100  Kč/ha

- v ostatních méně příznivých oblastech                    800 – 2700  Kč/ha

- v oblastech se specifickým omezením                    666 -  1200  Kč/ha

- v méně příznivých oblastech (podle §8 odst.2)   500 -  2300  Kč/ha

2.      podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství

2.1   agroenvironmentální programy

a)      změna struktury zemědělské výroby  zatravněním pozemků s ornou půdou s cílem redukovat vodní  erozi a zvýšit retenční schopnost krajiny

sazba   -          6 000,- Kč/ha zatravněného pozemku

                        10 000,- Kč/ha při geometrickém zaměření jednotlivých parcel

b)      údržba travních porostů na zemědělských pozemcích

sazba   -          1 100,- Kč/ha (při 0,4 – 0,8 VDJ na 1 ha travních porostů)

                        1 700,- Kč/ha (při 0,801 – 1,5 VDJ na 1 ha travních porostů)

c)      vyrovnání ztrát v rámci ekologického zemědělství

sazba   - sady, vinice, chmelnice          -  3 500,- Kč/ha

            - orná půda                             -  2 000,- Kč/ha

            - zelenina na orné půdě            -  3 500,- Kč/ha

            - travní porosty                        -  1 000,- Kč/ha

d)      podpora včelařství

sazba   - 150,- Kč na 1 včelstvo

2.2  podpůrné programy aktivit na ochranu životního prostředí

a) vápnění -      sazba   300,- Kč/ha

b) založení prvků ekologické stability krajiny

            - ve výši prokázaných nákladů -  max. do 100 000,- Kč/ha

2.3  podpůrné programy na změnu struktury zemědělské výroby

a) zalesnění zemědělských pozemků

            - první zalesnění                                   5 – 8 Kč/ks

            - opakované zalesnění              4 – 7 Kč/ks

            - ochrana mladých porostů                  4 500  -  6 000,- Kč/ha

            - zřizování oploceném              40 – 60 kč/m

b) založení porostů rychle rostoucích dřevin

            - reprodukční porost                -výsadba                                 3,- Kč/ks

                                                           - oplocení                                60,-Kč/m

                                                           - ochrana proti plevelům          5 000,- Kč/ha

            - produkční porost                   - první výsadba                        5,-Kč/ks

                                                           - opakovaná výsadba              1,- až 2,50 Kč/ks

                                                           - ochrana                                 4 000,- Kč/ha

Druhou část státního programu realizuje MPO.

Podpora je zaměřena na zavádění energeticky úsporných opatření v oblasti výroby distribuce a spotřeby energie a vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie. Poskytování dotací je upraveno vládním nařízením č. 63/2002. Hlavní podporované oblasti ve vztahu k biomase a OZE jsou:

-        kombinovaná výroba tepla a elektřiny v zařízeních na využití biomasy,

-        instalace souboru zařízení pro využití OZE pro krytí energetické spotřeby obce,

-        výstavba a obnova zařízení pro využití OZE (vítr, voda, slunce, tepelná čerpadla).

Třetí část státního programu realizuje MŽP prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Hlavní opatření jsou:

-        byty a rodinné domky (kotle na biomasu, solární systémy)

-         podpora využití OZE pro zásobování energií obcí nebo částí obcí (centrální a decentralizované systémy pro teplo a teplou vodu včetně rozvodů), ve školství, zdravotnictví, objektech sociální péče, v neziskovém sektoru

-        kogenerační jednotky, kde palivem je biomasa resp. bioplyn z fermentace zemědělských i dalších biologicky rozložitelných odpadů

-        tepelná čerpadla, malé vodní elektrárny, větrné elektrárny, sluneční energie

b)    Podpory po vstupu do EU

Od roku 2004 je v souvislosti se vstupem ČR do EU připravován nový systém dotací, odpovídající dohodnutým a schváleným podmínkám Společné zemědělské politiky. Systém zahrnuje 3 hlavní druhy dotací:

-         přímé platby

-         horizontální plán rozvoje venkova

-         operační program Zemědělství

Přímé platby

Přístupová smlouva umožňuje novým členským státům využít pro vyplácení přímých plateb tzv. zjednodušeného systému administrace – systém SAPS, tj.  vyplácení přímých plateb na 1 ha užité zemědělské půdy.

Základní sazba vychází z vyjednaných kvót a unijních sazeb. Tato tzv. národní obálka činí pro rok 2004  190,7 mil. EUR. Tato celková suma se rozdělí rovnoměrně na každý hekter oprávněné výměry zemědělské půdy (tj. orná půda, trvalé travní porosty, sady, chmelnice, vinice a zahrady). Výše platby pak vychází cca 1833,-Kč na 1 ha z.p. Systém musí být uplatněn jednotně bez ohledu na plodinu, nelze žádnou plodinu vyjmout. Neplatí rovněž podmínka uvádění půdy do klidu.

Toto zprůměrňování s sebou nese určitou nespravedlnost a tedy potřebu dalšího přerozdělení peněz. K omezení negativního dopadu tohoto zjednodušeného systému přímých plateb lze využít národní systém doplňkových přímých plateb (o maximálně možných 30%, nesmí překročit podporu v roce 2003+10%, nesmí překročit 100% unijní sazby).

Doplňkové přímé platby  -   top-up

V prosinci 2003 byly pro řešení doplňkových přímých sazeb přijaty:

Zásady, kterými se stanovují podmínky  pro poskytování dotací   na základě § 2 odst. 1 písm. a) bod 11 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství - dosažení úrovně přímých plateb          do zemědělství stanovené smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii pro rok 2004

č.j.: 47337/2003-1000

Pro rok 2004 jsou podporovány tyto komodity:

-         orná půda                                                       - bahnice a kozy

-         chmelnice                                                        - krávy bez tržní produkce mléka

-         osivo pícnin a lnu                                             - skot

Orná půda

Pro pěstování a využití biomasy bude mít význam především podpora orné půdy. Smyslem této podpory je plošné, plodinově nespecifikované dorovnání přímých plateb na hektar orné půdy. Výše podpory je stanovena ve výši do 2500,- Kč na 1 ha o.p. ( v závislosti na sumě prostředků státního rozpočtu určených na tento titul, sníženou o sumu prostředků, které budou vyplaceny za další komodity), tj.

-         chmelnice                                            - 4320,-Kč/ha

-         osivo pícnin a lnu                                 – 1600,-Kč/t (skupina I), 7000,-Kč/t (skupina II),

                                                                    10000,-Kč/t  (skupina III)

-         bahnice a kozy                                    – 700,-Kč/ks

-         krávy bez tržní produkce mléka           - 4225,-Kč/ks

-         skot                                                    -  850,-Kč/VDJ

HRDP – horizontální plán rozvoje venkova

Hlavním cílem HRDP je zmírnění rozdílů v rentabilitě podniků v příznivých a méně příznivých  podmínkách. Dále pak snížit zornění půdy, zabránit erozi půdy, zlepšit údržbu krajiny, zlepšit věkovou strukturu zemědělců. Dosud se na obdobné programy vynakládalo ročně cca 2.88 mld Kč, po vstupu do EU to bude cca 6 mld Kč.

HRDP má stanoveny tyto hlavní opatření:

a)      předčasné ukončení zemědělské činnosti

b)      méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními

c)      agroenvironmentální opatření

d)      zalesňování zemědělské půdy

e)      založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické účely

f)        zakládání skupin výrobců

K biomase se bezprostředně váže především:

ad b) V ČR mezi méně příznivé oblasti (LFA – less favoured areas) patří hlavně horské a podhorské oblasti, oblasti s nízkou bonitou půdy a lokality ochrany přírody. Po zpřesnění je do těchto oblastí zařazeno 49,8% z celkového zemědělského půdního fondu.

Je stanovena základní průměrná výše vyrovnávacího příspěvku  poskytovaného na 1 ha travního porostu takto:

            - horská oblast             -  4 460,-Kč/ha

            - ostatní LFA               -  3 320,-Kč/ha

            - specifické LFA          -  3 420,-Kč/ha

V rámci těchto oblastí bude příspěvek ještě příspěvek dále diferencován.

ad c) zahrnuje tyto dotační tituly:

- ekologické zemědělství          -  travní porosty           -   1 100,-Kč/ha

- zelenina a byliny        - 11 050,-Kč/ha

porosty specifikovaných ptačích lokalit, biopásy pro zvýšení potravinové nabídky volně žijícím živočichům,   a dále některá specifická  ekologická opatření pro ZCHÚ Moravský Kras.

ad d)  zalesňování zemědělské půdy

            Cílem je vytvořit prostor pro diverzifikaci výroby a posílení ekonomické stability zemědělství a venkova.

Podpora je stanovena: 

            - na založení porostu    -  meliorační a zpevňující dřeviny          - 92 000,-Kč/ha

                                                           - ostatní dřeviny                                   - 74 000,-Kč/ha

            - zajištění porostu po dobu 5 let                                                          - 12 000,-Kč/ha

            - náhrada za ztrátu příjmů ukončením zemědělské činnosti

               po dobu 20 let

                                                           -  travní porost                         -   4 210,-Kč/ha

                                                           - ostatní zemědělská půda                    -   8 600,-Kč/ha

ad e)  založení porostu rychle rostoucích dřevin           

            Dřeviny budou využity jako obnovitelný zdroj energie. Podpora je stanovena:

            - reprodukční porost                -  založení        75 000,-Kč/ha

            - produkční porost                   -  založení        60 000,-Kč/ha

Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

Operační program navazuje na dosavadní program SAPARD. Podmínkou je předložení vhodného projektu. Podpora z unijních prostředků je u projektů přinášejících zisk cca 50%, u projektů neziskových 100%.

Priorita I.: Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů, lesní hospdářství

Klíčovým opatřením OP Zemědělství je:

Opatření 1.1 Investice do zemědělského majetku zemědělských podniků

Podopatření 1.1.1. Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům.

Cílem je podpora investic zaměřených na zvýšení produktivity práce, zvýšení konkurenceschopnosti a kvality produktu, snižování negativních vlivů zemědělské činnosti na životní prostředí, modernizaci a výstavbu nových objektů podle standardů EU pro chov hospodářských zvířat.

Dále je toto opatření zaměřeno i na podporu mladých začínajících zemědělců.

Hlavní oblasti:   - zemědělské stroje

- stroje na aplikaci kejdy a chlévské mrvy

- stavební zařízení pro skladování kejdy a chlévské mrvy

   prasat, koní, ovcí, koz a nosnic

Výše dotace pro nákup zemědělské techniky (vrácení stanoveného procenta investice realizované farmářem):

- intenzivní oblast         - farmář nad 40 let       -  do  50%

                                   - farmář do 40 let         -  do  55%

- oblast LFA                - farmář nad 40 let       -  do  60%

                                   - farmář do 40 let         -  do  65%

Podopatření 1.1.2.  Prohlubování diversifikace zemědělských činností  

Je orientováno na zabezpečení transferu nových technologií ve zpracování zemědělských produktů., zvyšování jejich standardu a zlepšení jejich marketingu.

Podporu lze poskytnou na:

-         investice, modernizace a rekonstrukce zařízení na výrobu, zpracování  a přímý prodej zemědělských výrobků (především maso, mléko, ryby, ovoce, zelenina, drůbež, vejce)

-         výrobu, zpracování a uvádění na trh nepotravinářských výrobků (zejména biomasa z vlastní zemědělské činnosti)

Konečným produktem musí zůstat stále zemědělský produkt.

Dále jsou součástí OP Zemědělství ještě další opatření:

Opatření 1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků  (zlepšení zpracování masa, mléka, ovoce, zeleniny, ryb, drůbeže a vajec)

Opatření 1.3  Lesní hospodářství (údržba a obnova lesů po kalamitách, investice na zavádění nových technologií v lesním hospodářství, zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd, sdružování majitelů lesa)

Priorita II.: Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání

Opatření 2.1. Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí (geodetické práce pro pozemkové úpravy, zachování zemědělské krajiny, zlepšení technického stavu rybničního fondu, obnova vodohospodářských staveb, mikroregionyí, agroturistika a investice na využívání alternativních zdrojů energie s výkonem do 5 MW)

Opatření 2.2. Odborné vzdělávání  (zabezpečení a provádění vzdělávacích aktivit – určeno pouze pro UZPI)

Opatření 2.3 Rybářství (zpracování ryb a marketing výrobků z ryb, chov vodních živočichů, založení producentských organizací, kontrola kvality)

Priorita III Technická pomoc

Opatření 3.1 Technická pomoc  (řízení, monitorování a kontrola opatření EAGGF A FIFG, určeno pouze pro Řídící orgán Op Zemědělství)

c)  Produkce zbytkové biomasy v ČR

Nejvíce zbytkové biomasy je produkováno v zemědělství. Jedná se zejména o exkrementy hospodářských zvířat a vedlejší produkci z rostlinné výroby, především slámu. Sláma (lépe zbytková biomasa po sklizni zrnin a olejnin) je jedním z významných a ekonomicky příznivých zdrojů biomasy ze zemědělství.

Zbytková biomasa po sklizni zrnin a olejnin

Jedním z významných a ekonomicky příznivých zdrojů biomasy ze zemědělské výroby je sláma .  Plocha, sklizeň a výnos hlavního produktu uvedené v tabulce jsou převzaty z údajů ČSÚ a produkce slámy je stanovena na základě průměrného výnosu hlavního produktu a koeficientu výnosu vedlejšího produktu. Bilance produkce této biomasy a možností jejího využití je uvedena v tab. 1.

Produkce slámy v České republice                                                                        Tab.1

Plodina	M. j.	2000	2001	2002	Průměr 2000-2002	Produkce slámy
						t/ha	celkem (tis.t)
Pšenice ozimá	Plocha [ha]	886 562	870 016	796 214	850931	4,18	3556
	Sklizeň  [t]	3 848 694	4 305 486	3 694 503	3949561
	Výnos [t/ha]	4,34	4,95	4,64	4,64
Pšenice jarní	P [ha]	83 873	53 220	52 616	63236	3,10	196
	S  [t]	235 413	170 594	171 970	192659
	t/ha	2,81	3,21	3,27	3,10
Žito	P [ha]	43 881	40 129	35 332	39781	4,91	195
	S  [t]	150 052	149 298	119 154	139501
	t/ha	3,42	3,72	3,37	3,50
Ječmen ozimý	P [ha]	141 846	156 311	142 917	147025	3,99	587
	S  [t]	561 460	695 011	508 428	588300
	t/ha	3,96	4,45	3,56	3,99
Ječmen jarní	P [ha]	352 891	338 817	345 153	345620	3,50	1 210
	S  [t]	1 067 912	1 270 600	1 284 129	1207547
	t/ha	3,03	3,75	3,72	3,50
Oves	P [ha]	50 117	47 802	61 026	52982	3,05	161
	S  [t]	135 858	136 363	167 708	146643
	t/ha	2,71	2,85	2,75	2,77
Kukuřice na zrno	P [ha]	47 283	61 938	70 570	59930	6,53	391
	S  [t]	303 957	408 653	616 234	442948
	t/ha	6,43	6,60	8,73	7,25
Ostatní obiloviny	P [ha]	43 661	55 391	5 195	34749	2,93	102
	S  [t]	150 891	201 586	8 771	120416
	t/ha	3,46	3,64	1,69	2,93
Obiloviny celkem	P [ha]	1 650 114	1 623 624	1 562 116	1611951		6 398
	S  [t]	6 454 237	7 337 589	6 770 829	6854218
	t/ha	3,91	4,52	4,33	4,25
Řepka	P [ha]	323 842	343 004	313 025	326624	3,34	1 092
	S  [t]	844 428	973 321	709 533	842427
	t/ha	2,61	2,84	2,27	2,57
Trvalé travní porosty celkem	P [ha]	281 083	283 613	802 726	455807	2,53	1 155
	S  [t]	604 917	671 743	2 471 666	1249442
	t/ha	2,15	2,37	3,08	2,53
Sláma obilovin využitelná pro průmyslové a energetické účely (40%)							2 559
Sláma řepky využitelná pro průmyslové a energetické účely (90%)							983
Traviny využitelné pro průmyslové a energetické účely (30%)							346
Celkem sláma a traviny ze zemědělské výroby							3 888

Biomasa z orné půdy a trvalých travních porostů

V české republice se v poslední době stále výrazněji projevuje přebytek zemědělské půdy, která není  potřebná pro produkci potravin. Podle odhadů MZe se jedná o téměř 0,5 mil ha orné půdy a nejméně stejně velkou rozlohu luk a pastvin. Dohromady tedy cca 1 milion ha zemědělské půdy, tj. asi 28%. Využití této půdy je třeba hledat právě v oblasti pěstování energetických a průmyslových plodin.

Odhad dalších zdrojů biomasy je uveden v tab.2.

Výhledové zdroje biomasy                                                                                      Tab.2

Produkce exkrementů hospodářských zvířat

Produkce exkrementů hospodářských zvířat byla odhadnuta podle počtu chovaných zvířat a měrné produkce exkrementů na jeden kus. Tento odhad nezohledňuje způsob ustájení chovaných zvířat, jde tedy o čistou produkci exkrementů, ve které není zahrnuta použitá podestýlky (např. znečištěná sláma).  Za poslední 3 roky došlo k mírnému poklesu počtu chovaných zvířat a tomu odpovídá i snížení produkce exkrementů (o 5,7%). Výsledky shrnuje tabulka 3.

Produkce exkrementů hospodářských zvířat                                                        Tab.3

	2001		2002		2003
	zvířata (ks)	exkrementy (t)	zvířata (ks)	exkrementy (t)	zvířata (ks)	exkrementy (t)
Skot celkem	1 582 285	24 833 963	1 520 136	23 858 535	1 473 828	23 131 730
z toho krávy	611 395	12 273 755	596 295	11 970 622	590 322	11 850 714
Prasata celkem	3 469 802	11 398 300	3 440 925	11 303 439	3 362 801	11 046 801
z toho prasnice	287 933	1 366 242	289 195	1 372 230	282 722	1 341 516
Drůbež celkem	28 864 561	1 369 623	29 946 846	1 420 978	26 873 408	1 275 143
z toho slepice	6 999 406	587 600	6 837 737	574 028	7 044 423	591 379
CELKEM		37 601 886		36 582 951		35 453 675

Zbytková biomasa z těžby dřeva

Dalším významným zdrojem zbytkové biomasy je lesnictví. Podle údajů ČSÚ bylo v ČR v roce 2002 vytěženo celkem 14 541 000 m³ b.k. dřeva (včetně samovýroby), z toho připadalo 89,5% na jehličnaté stromy. Výše uvedené údaje za posledních 5 let jsou shrnuty v tabulce 4.

Těžba dřeva v ČR v letech 1998 - 2002                                                                 Tab.4

Množství dřevní hmoty	1998	1999	2000	2001	2002
těžba dřeva celkem [m3 b.k.]	13 991 000	14 203 000	14 440 990	14 374 001	14 541 000
nahodilá těžba [m3 b.k.]	3 840 000	3 736 000	3 228 123	2 373 479	4 213 140
dodávky dříví[m3 b.k.]	12 250 120	12 422 040	12 851 020	12 680 020	13 010 020

Z porovnání statistických údajů za poslední 5 let vyplývá, že těžba dřeva v ČR je téměř stabilní, přičemž má tendenci spíše k pomalému růstu, který činil mezi roky 1998 a 2002 přibližně 3,9%.

Podíl zbytkové biomasy vznikající při těžbě dřeva, který se v současné době používá jen ve velmi omezené míře, je tvořen zhruba ze tří základních druhů těžebních zbytků:

-                     tenké stromy z výchovných zásahů,

-                     zbytky po těžbě mýtních jehličnatých porostů (větve, vršky),

-                     zbytky po manipulaci a třídění surového dříví v manipulačních skladech.

Lesní štěpky vzniklé z výše uvedených těžebních zbytků jsou tedy různorodou surovinou, která obsahuje komponenty dříví, kůry, jehličí a list. zeleně, drobné větvičky a nedřevěné příměsi. Pro určení množství zbytkové biomasy z těžby dřeva byl proveden výpočet podle rozdělení produkované dendromasy na jednotlivé části (vršek, větve, kmen, pařez a kořeny).

Z množství vytěženého dřeva v roce 2002, rozdělení vyprodukované dendromasy a zohlednění zpracovatelnosti vršků a větví dostaneme potenciální množství štěpky přibližně 4,6 mil. m³ b.k. Při výrazné převaze těžby jehličnanů a jejich průměrné měrné hmotnosti v surovém stavu 270 kg.m^-3 (s obsahem vody 50%) docházíme k množství v ČR vyprodukované zbytkové dendromasy z těžby dřeva cca 1,2 mil. t ročně.

Produkce biologicky rozložitelných odpadů

Stále významnějším zdrojem zbytkové biomasy jsou biologicky rozložitelné odpady (BRO), tedy odpady, které podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Mezi biologicky rozložitelné odpady patří zejména komunální BRO, zemědělské, zahradnické a lesnické BRO, BRO z potravinářského průmyslu, papírensko - celulózařského průmyslu, ze zpracování dřeva, z kožedělného a textilního průmyslu, papírové a dřevěné obaly, čistírenské a vodárenské kaly. Souhrnná produkce těchto odpadů v roce 2001 rozdělená podle skupin katalogu odpadů a množství BRO v jednotlivých skupinách jsou uvedeny v tabulce.  Údaje o produkci odpadů, uvedené v tabulce 5 byly získány ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Prvním z nich je Informační systém odpadového hospodářství (ISOH, dříve ISO) zpracovávaný Centrem pro hospodaření s odpady (CeHO) a druhým zdrojem informací o produkci odpadů je Český statistický úřad (ČSÚ).

Produkce biologicky rozložitelných odpadů                                                           Tab.5

Produkce odpadů z vybraných skupin odpadů	% BRO	množství (t) dle ISOH		množství (t) dle ČSÚ
		celkem	BRO	celkem	BRO
02000000 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin	92,2	6 392 639	5 894 348	10 665 159	9 833 277
03000000 Odpady ze zpracování dřeva	81,3	820 616	667 404	775 045	630 112
04000000 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu	38,5	53 433	20 593	57 849	22 272
15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené	27,7	212 131	58 693	133 384	36 947
17000000 Stavební a demoliční odpady	0,3	8 482 248	26 079	11 339 746	34 019
19000000 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství	26,4	1 468 372	387 149	2 147 647	566 979
20000000 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů	46,9	3 975 952	1 866 458	1 676 059	786 072
Úhrnné množství odpadů v přehledu		21 405 391	8 920 724	26 794 889	11 909 678

Nejvýznamnější část BRO představují odpady z primární zemědělské a zahradnické produkce, které zaujímají podle ČSÚ téměř 80% veškerého BRO, ISOH uvádí necelých 60%. Skutečné množství těchto odpadů, resp. vedlejší zemědělské produkce, je ještě řádově vyšší než uvádějí statistiky, jak bylo uvedeno výše.

Významný potenciál pro budoucí materiálové a energetické využívání v sobě zahrnují také biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO). BRKO tvoří asi 40% podíl směsného komunálního odpadu. Plán odpadového hospodářství ČR stanovuje postupné snižování skládkování BRKO v souladu se směrnicí Rady 1999/31/EC o skládkování odpadu, která vyžaduje snížení podílu organických odpadů jdoucích na skládky v jednotlivých letech, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50% a v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Tyto legislativní opatření by měli v budoucnosti přispět ke zvýšení využití BRKO. Produkce vybraných BRKO je shrnuta v tabulce 6.

Produkce komunálních biologicky rozložitelných odpadů                         Tab.6

20 - Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů	% BRO	množství (t)		BRO (t)
		dle ISOH	dle ČSÚ	dle ISOH	dle ČSÚ
20010100 Papír a/nebo lepenka	100	230 969	120 436	230 969	120 436
20010700 Dřevo	100	14 271	9 203	14 271	9 203
20010800 Organický, kompostovatelný kuchyňský odpad (včetně olejů na smažení a kuchyňského odpadu z jídelen a restaurací)	100	57 614	10 978	57 614	10 978
20011000 Oděv	75	3 353	40	2 515	30
20011100 Textilní materiál	75	2 916	2381	2 187	1 786
20010000 Odpad získaný odděleným sběrem		309 123	143 038	307 556	142 433
20020100 Kompostovatelný odpad	100	96 572	33 488	96 572	33 488
20020300 Ostatní nekompostovatelný odpad	20	93 863	47 714	18 773	9 543
20020000 Odpady z údržby zeleně v zahradách a parcích (včetně hřbitovů)		190 435	81 202	115 345	43 031
20030100 Směsný komunální odpad	40	2 478 365	533 087	991 346	213 235
20030200 Odpad z tržišť	80	14 576	2 152	11 661	1 722
20030400 Kal ze septiků a/nebo žump, odpad z chemických toalet	80	550 688	557 156	440 550	445 725
20030000 Ostatní odpad z obcí		3 043 629	1 092 395	1 443 557	660 682
Úhrnné množství odpadů v přehledu		3 543 188	1 316 635	1 866 458	846 146

d)    Závěr

Z uvedeného stručného přehledu bilance zbytkové biomasy a biologicky rozložitelných odpadů vyplývá, že se jedná o značné množství hmoty a tedy i o potenciálně významné zdroje energie. Uvedené problematice je věnována značná pozornost ve výzkumných projektech ve VÚZT. Projekty jsou zaměřeny na objektivizaci informací o zdrojích biomasy a biologicky rozložitelných odpadů, na výzkum jejich vlastností a na možnosti jejich energetického a průmyslového využití.

Tento příspěvek vzniknul v rámci řešení projektu NAZV MZe ČR č. QF 3153.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost