CZ Biom vítá a podporuje závěry summitu EU

Evropský summit, který se konal za velké pozornosti médií v Bruselu ve dnech 8.-9.března přinesl závazný cíl pokrývat 20 % energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů energie v roce 2020.

CZ Biom – České sdružení pro biomasu toto rozhodnutí vítá a současně jej považuje pouze za jeden z logických kroků na cestě k udržitelnému rozvoji. Vysoká spotřeba energie a její neefektivní využívání totiž přirozeně snižují věrohodnost a sílu tak logického rozhodnutí, jakým je návrat k obnovitelným zdrojům energie. Proto je rozhodnutí o 20% podílu obnovitelných zdrojů energie nutno chápat zásadně v souvislosti se snižováním energetické náročnosti ve všech odvětvích a všech oborech lidské činnosti. A to tím spíše, že hlavním důvodem, který tomuto rozhodnutí předcházel je nutnost snížit emise skleníkových plynů.

Potenciál biomasy

Obecně se veřejnosti předkládají informace o malém, nebo dokonce vyčerpaném potenciálu obnovitelných zdrojů, zejména větrné, sluneční, resp. vodní energie. Největší naděje se tak vkládají do potenciálu energetické biomasy s tím, že však tento potenciál nelze přeceňovat. Následující graf (obrázek 1) ukazuje možnost, jak by se mohl prakticky potenciál obnovitelných zdrojů naplňovat s výhledem do roku 2050. Pro srovnání: 20% závazek by znamenal výrobu přibližně 360 PJ při zachování současné spotřeby všech primárních zdrojů energie (PEZ) v České republice ve výši zhruba 1800 PJ ročně. V delším časovém horizontu toto možné je, ale současně je nutno usilovat o snižování absolutní spotřeby PEZ už jen s ohledem na jejich neefektivní využívání v současnosti. Při snížení spotřeby PEZ o předpokládaných 20 % (na zhruba 1500 PJ) by 20% podíl obnovitelných zdrojů představoval 300 PJ. Biomasa může z této hodnoty zajistit zhruba 2/3, což mimo jiné odpovídá hodnotě z platné Státní energetické koncepce z roku 2004, která pro rok 2030 plánuje hodnotu o něco vyšší než 200 PJ energie z biomasy.

V případě „bezpalivových“ zdrojů energie, jakými jsou technologie a využití větrné energie a sluneční energie, případně vodní energie je relativně minimalizována závislost na provozních nákladech, třebaže i v těchto případech může postupující klimatická změna přinést významná ohrožení. Biomasa je však primárním zdrojem energie, který má snadno definovatelný potenciál a velmi mnoho způsobů využití, které si vzájemně mohou konkurovat:

• pevná biomasa pro přímé spalování (elektrárny, teplárny na čistou biomasu)
• pevná biomasa pro spoluspalování (s uhlím)
• pevná biomasa pro malé zdroje (brikety, pelety)
• kapalná biopaliva – MEŘO (bionafta)
• kapalná biopaliva – líh
• kapalná biopaliva tzv.druhé generace – zkapalňování pevné biomasy
• biomasa pro anaerobní digesci (produkce bioplynu ze zemědělské biomasy)
• biomasa jako surovina pro papírenský, chemický, stavební průmysl apod.

Jedná se zejména o tyto druhy biomasy:

• zbytková dřevní biomasa po těžbě dřeva v lese (+ probírky, prořezávky)
• zbytková dřevní biomasa ze zpracování dřeva na pilách a zprac.závodech
• palivové dříví
• cíleně pěstovaná biomasa pro výrobu lihu (obilí, cukrová řepa)
• cíleně pěstovaná biomasa pro výrobu MEŘO (řepka olejná)
• cíleně pěstovaná biomasa pro anaerobní digesci (kukuřice apod.)
• ostatní energetické plodiny pro přímé spalování

Dlouhodobým cílem Českého sdružení pro biomasu je zvýšit podíl udržitelné výroby energie z biomasy a zvyšovat povědomí o možnostech a způsobech jejího maximálně efektivního využívání a aktivně se na tomto procesu účastnit.

Snižování emisí skleníkových plynů a jaderná energetika

Pozitivním výsledkem summitu EU je jasné odmítnutí snah o zařazení jaderné energie na roveň obnovitelných zdrojů. Současně je ale důležitá deklarace vytvoření evropské expertní skupiny pro jadernou bezpečnost a nakládání s jaderným odpadem.

Ovšem představa o jaderné energetice jako možném řešení snižování emisí skleníkových plynů nemusí být v praxi naplněna. I v případě, že odhlédneme od stále nevyřešené otázky nakládání s jaderným odpadem a od možnosti rychlého vyčerpání zásob uranu, tak ani v zemích, které mají vysoký podíl jaderné energie (mezi něž patří i ČR) se neprokázala pozitivní korelace s tendencí ke snižování emisí skleníkových plynů. Pravděpodobně je to způsobeno mj. i tím, že velký zdroj energie (vždy státem podporovaný a dotovaný např. formou státní garance, neboť jadernou elektrárnu nelze pojistit u komerční pojišťovny) vytváří mylný dojem, že je energie dostatek a nemotivuje tak dostatečně ke snižování energetické náročnosti v ostatních oborech.

Pokud jde o vztah výroby energie z biomasy, potažmo obnovitelných zdrojů energie a jaderné energie, tak se z hlediska životního cyklu sice nejedná o konkurující si zdroje, ale obrovská disproporce je v prostředcích, které byly a stále jsou věnovány na jaderný výzkum, zatímco výzkum obnovitelných zdrojů neměl k dispozici ani desetinu těchto prostředků. Přitom procento celosvětové výroby energie z jaderných zdrojů a z obnovitelných zdrojů je srovnatelné.

Proto považujeme ze nezbytné urychleně zajistit intenzivnější výzkum obnovitelných zdrojů energie ve všech fázích – od základního po aplikovaný.

Export biomasy

Výrazné ohrožení naplňování národního cíle, ale také ohrožení z pohledu bezpečnosti a určité míry soběstačnosti zásobování energií představuje vývoz biomasy z ČR. Vývoz biomasy stále roste, což souvisí zejména s realizací akčního plánu pro biomasu v Evropě, podporou výroby elektřiny z OZE a růstem cen neobnovitelných zdrojů.

Nestabilní trh s biomasou v Evropě znamená například ohrožení pro průmysl výroby papíru a buničiny a v případě České republiky se ohrožení rozšiřuje na celý trh s biomasou, neboť rostoucí cena biomasy v Evropě způsobuje stále větší odliv biomasy z ČR. Pokračování tohoto trendu je pravděpodobné, neboť kupní síla v ČR neporoste rychleji a hrozí, že také cíleně pěstovaná biomasa může být časem z významné části exportována.

V zájmu rozvoje trhu s pevnými biopalivy (brikety, pelety) je nezbytné vytvořit podmínky pro jejich lepší cenovou dostupnost, k čemuž může mj. významně přispět zařazení do snížené sazby DPH k čemuž jsme nakonec Evropskou komisí vyzýváni.

Možnosti řešení na lokální úrovni – „energeticky soběstačná obec“

CZ Biom předkládá jisté praktické možnosti řešení všech nastolených otázek:

• snižování emisí skleníkových plynů
• zvyšování energetické efektivnosti
• zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie
• zvyšování ekonomického potenciálu regionů i celé ČR (zvýšení přidané hodnoty)
• zvýšení bezpečnosti zásobování energií
• zvýšení energetické soběstačnosti a nezávislosti na dovozech energie

Energetickou soběstačností můžeme v krajním a leckdy pouze hypotetickém případě rozumět 100 % pokrytí energetické potřeby z místních zdrojů. S ohledem na další aspekty regionálního rozvoje můžeme definici soběstačnosti formulovat například následovně: „dosažení takové míry zásobování energií z místně dostupných zdrojů, které postačí pro zachování a udržení základních funkcí místního společenství“.

Tento modelový příklad používá CZ Biom již několik let v rámci diskuse o budoucnosti české energetické politiky, nicméně v tuto chvíli zcela přesně odpovídá aktuálně vydanému Akčnímu plánu pro energetickou účinnost (Evropská komise, 19.10.2006).

Dosažení rozumné míry soběstačnosti, zejména s ohledem na dlouhodobou ekonomickou a ekologickou udržitelnost, je podmíněno nalezením „základní“ potřeby energie v regionu a využitím dostupných zdrojů, včetně toho nejdůležitějšího – potenciálu energetické efektivnosti. Postupem času se tato nevyrobená energie (negaenergie) stává nejlevnějším zdrojem energie. Strategickým cílem je jak relativní, tak i absolutní snížení spotřeby energie, aniž by tím došlo ke snížení kvality života a omezení ostatní produkce. Základní princip soběstačnosti lze nakonec dostatečně úspěšně rozvíjet i na úrovni domácnosti, podniku apod.

Časové období 2006 – 2020 s „kontrolním“ rokem 2013, bylo zvoleno jak s ohledem na horizont obvyklý pro strategické plánování (15 – 20 let), tak i s ohledem na zdroje financování projektů, které mohou velmi významně přispět k dosažení cílů uvedené strategie. Tyto zdroje budou k dispozici v období 2007 – 2013 v podobě Strukturálních fondů a dalších fondů EU (např. fondu pro zemědělství a rozvoj venkova). Lepší příležitost pro nastartování strategie „ESO“ již zřejmě nikdy nebude, nejlépe je tudíž začít s přípravou strategie a konkrétních projektů ihned.

Poznámka: Průměrná česká domácnost, která v roce 2006 spotřebuje zhruba 18 MWh (65 GJ), z čehož jsou zhruba tři čtvrtiny určeny na vytápění, by při přijetí strategie „ESO“ mohla v roce 2020 snížit svou potřebu pod 10 MWh (36 GJ). Nejvyšší potenciál úspor je v úspoře energie určené pro vytápění a ten je relativně snadno dosažitelný. K tomu je možno připočíst úsporu konvenční energie na přípravu teplé vody při předpokládaném využití sluneční energie.

CZ Biom – České sdružení pro biomasu je nevládní nezisková a profesní organizace podporující rozvoj využívání biomasy jako obnovitelné suroviny, rozvoj fytoenergetiky, kompostárenství a využití bioplynu v České republice.

Dlouhodobým cílem Českého sdružení pro biomasu je zvýšit podíl udržitelné výroby energie z biomasy a zvyšovat povědomí o možnostech a způsobech jejího maximálně efektivního využívání a aktivně se na tomto procesu účastnit.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu