Kompost a kompostárny: mapování situace v ČR

Nedostatek kvalitní, rozložitelné organické hmoty v půdě vede k malé aktivitě půdní bioty, což má mnoho negativních dopadů, mimo jiné i pomalejší rozklad kontaminujících látek, zejména pesticidů. Tyto efekty mohou ve středně a dlouhodobé perspektivě významným způsobem poškodit jak samotnou úrodnost půdy, tak i její mimoprodukční funkce. Nedostatek kvalitní organické hmoty je způsoben především poklesem chovu hospodářských zvířat po roce 1989. Na druhé straně existuje potenciální zdroj stovek tisíc tun disponibilní organické hmoty odpovídající kvality, který by mohl tyto negativní trendy eliminovat. Jedná se o organické složky komunálních odpadů, které je možné spolu s odpady z údržby zeleně, potravinářství a gastronomických služeb kompostovat nebo zpracovávat v bioplynových stanicích a vzniklý výrobek použít ke hnojení zemědělské půdy.

Materiálové využívání BRKO, jehož výstupem je kvalitní organické hnojivo (kompost), vytváří potenciál k udržení (resp. zvyšování) kvality půd v České republice. K naplnění tohoto potenciálu dojde tehdy, když bude organické hnojivo aplikováno do půdy a nahradí tak anorganická (resp. průmyslová) hnojiva. V podmínkách ČR se pohybuje roční potřeba organických látek v půdě v rozmezí 4,0 - 4,5 t/ha, z toho je 50-60 % (cca 2,5 t) uhrazeno posklizňovými zbytky. K vyrovnané bilanci je zapotřebí dodat další 1,5 - 2 t/ha organických látek.

Jaký je potenciál produkce BRO a kolik tohoto potenciálu je využíváno v produkci kompostu?

Odpovědět na tuto otázku je hledána v rámci řešení projektu NAZV QK1920177 „Nástroje pro lepší využívání kompostovacích zařízení s následným navýšením vyrobeného kompostu, aplikovaného na zemědělskou půdu“. Součástí tohoto projektu je zmapování reálné produkce kompostovatelného BRKO a BRO v ČR a určení množství, které je z této produkce kompostováno.

Data o produkci BRKO jsou získána z pracovní databáze ISOH (PDISOH) MŽP od firmy CENIA a doplněna o data ČSU a MZE. Data produkce BRKO a BRO jsou vyhodnocena pro jednotlivé ORP. Interaktivní mapa je dostupná na www.kompostyvcr.cz. Pro ilustraci je v tabulce 1 uvedený procentický podíl zkompostovaného BRO z produkovaného BRO v dělení podle krajů a pro Prahu. Z údajů v tabulce vyplývá, že meziroční změna je v rozsahu jednotek max. desítek procent. Největší nárůst produkce kompostu je v Jihomoravském (18 %) a Olomouckém (15 %) kraji. Naproti tomu v Pardubickém kraji došlo meziročně k poklesu produkce o 21 %.

Za vydatné podpory dotačních programů vznikly i kapacity pro výrobu kompostů, avšak nedostatečnou koordinací (zejména mezi resorty MZe a MŽP) a absencí vůle ke spolupráci, jsou mnohdy jen velmi málo využity a řada kompostáren proto i zaniká. V tabulce 2 je uveden přehled počtu kompostáren v ČR podle krajů registrovaných podle §14 odst. 1 Zákona o odpadech. Z pohledu využitelnosti kompostu je také důležitý aspekt jeho dostupnosti a kvality. Pohled na mapu republiky a zobrazení polohy kompostáren na ní ukazuje nejen nerovnoměrnost kapacit kompostáren v krajích, ale také nerovnoměrné rozložení kapacit kompostáren uvnitř kraje.

Existují samozřejmě i rezervy na straně zemědělců, kteří stále nemají dostatečné povědomí o výhodách aplikace kompostů a nejeví o ně patřičný zájem. Dlouhodobé hledisko péče o půdu je často převáženo krátkodobým ekonomickým zájmem.

V rámci řešení výše zmíněného projektu je cílem vytvořit interaktivní mapu pro optimalizování rozhodování v otázkách dostupnosti surovin a kompostáren v daném regionu s ohledem na poměr mezi množstvím produkovaného BRO, množstvím vyrobeného kompostu a potřebou kompostu pro aplikaci na zemědělskou půdu.

Tabulka 1: Procentický podíl zkompostovaného BRO z produkovaného BRO v daném roce podle krajů

Lokalita	Kompostovaný BRO 2017	Kompostovaný BRO 2018	Meziroční změna 2018-2017
	%	%	%
Hlavní město Praha	46,43	49,96	3,53
Jihočeský kraj	57,46	50,22	-7,24
Jihomoravský kraj	25,86	43,88	18,02
Karlovarský kraj	100,00	95,48	-4,52
Kraj Vysočina	13,02	13,26	0,23
Královéhradecký kraj	95,47	98,49	3,02
Liberecký kraj	38,63	43,52	4,89
Moravskoslezský kraj	87,13	67,43	-19,70
Olomoucký kraj	54,98	70,00	15,01
Pardubický kraj	58,26	36,89	-21,37
Plzeňský kraj	53,23	52,92	-0,31
Středočeský kraj	63,76	61,57	-2,18
Ústecký kraj	38,79	45,09	6,30
Zlínský kraj	71,64	73,86	2,22

Tabulka 2: Počet aktuálně registrovaných kompostáren podle §14 odst. 1 Zákona o odpadech podle regionů

Lokalita	Počet kompostáren
	neaktivních	v provozu
Hlavní město Praha	1	2
Jihočeský kraj	15	67
Jihomoravský kraj	4	28
Karlovarský kraj	2	13
Kraj Vysočina	4	53
Královéhradecký kraj	2	28
Liberecký kraj	1	7
Moravskoslezský kraj	3	42
Olomoucký kraj	6	50
Pardubický kraj	6	42
Plzeňský kraj	5	41
Středočeský kraj	12	99
Ústecký kraj	3	28
Zlínský kraj	4	17

 

Dedikace: Některé informace, publikované v tomto článku, byly získány v rámci řešení projektu NAZV QK1920177 „Nástroje pro lepší využívání kompostovacích zařízení s následným navýšením vyrobeného kompostu, aplikovaného na zemědělskou půdu“, který je finančně podporovaný MZe.

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2021 Kompostování aneb cesta k udržitelnému hospodaření s půdou.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost