Integrovaný systém nakládání s odpady – 1. část

Abstrakt

Ve dvou na sebe navazujících článcích budou prezentovány první výsledky výzkumného úkolu SPII2f1/30/07 „Výzkum integrovaného systému nakládání s odpady a nových podpůrných nástrojů pro jeho zavedení v podmínkách České republiky“ Resortního výzkumu Ministerstva životního prostředí ČR, zabývajícího se výzkumem integrovaného systému nakládání s odpady (se zaměřením na předcházení vzniku odpadů, nakládání s autovraky, elektroodpady, bioodpady, obaly a odpady ze služeb a malých živností), na kterém na základě smlouvy s MŽP v současné době pracují společnosti SITA CZ a.s. a ECO-Management, s.r.o. Tato první část shrnuje motivaci a plán výzkumného úkolu. Dále se zabývá identifikací možných přínosů v rámci tohoto projektu.

Úvod

Konec 20. století a začátek 21. století je ve znamení prudkého technologického rozvoje nových environmentálních postupů a technologií zvyšujících efektivitu nakládání s odpady. Výzkum a vývoj těchto postupů a technologií dosáhl rozsahů srovnatelných s ostatními průmyslovými obory. V čele tohoto procesu kráčí moderní legislativa, která je v zemích Evropské unie založena na jednoduchém schématu, podporujícím prevenční postupy a systémy zpětného materiálového a energetického využití a pro zbytkový odpad pak technologie bezpečného odstranění. Současně tato legislativa podporuje princip blízkosti (nakládání s odpady přednostně v místě jejich vzniku).

Právě tato legislativa způsobila, že se vývojem a výrobou environmentálních technologií začaly zabývat vysoce profesionalizované společnosti. Podobná situace nastává v oblasti provozování systémů nakládání s odpady, kde vzhledem ke zvyšující se odbornosti a vysokým nárokům zákazníků je pro malé a střední organizace stále složitější vyhovět zvyšujícím se požadavkům trhu. Přelom tisíciletí byl ve znamení nového kvalitativně jiného pohledu na odpadové hospodářství, které se zařadilo k ostatním druhům služeb.

Zákazník - původce odpadů (průmyslový podnik, živnostník, služby, město, obec, atd.) se soustředí na svoji základní činnost, tedy výrobu, či poskytování služby, která je jeho hlavním úkolem. Ve své každodenní praxi uplatňuje preventivní a proaktivní přístup k řešení odpadového hospodářství, přičemž může využívat poskytované know-how. Vyžaduje outsourcing ostatních vedlejších procesů služeb tak, aby jeho vývoj a rozvoj byl zaměřen pouze na jeho primární činnosti.

Výrobce – specializuje se na vývoj a výrobu ojedinělých druhů postupů a technologií pro nakládání s odpady. U těchto však převládá jejich velká variabilita (daná potřebami ojedinělosti každého případu) nad trvalou unifikací. Hlavními zákazníky pak nejsou převážně původci odpadů, ale provozovatelé systémů odpadového hospodářství v dané komoditě nebo ohraničeném regionu.

Provozovatel – specializovaný poskytovatel služeb v odpadovém hospodářství pro původce. S ohledem na zvýšení efektivnosti svých služeb je nucen integrovat své aktivity do komplexně provázaného systému. Nové logistické možnosti, zvyšující se náklady na moderní sofistikované technologie a částečné otevření hranic států pro pohyb vybraných druhů odpadů mu umožňují lepší zhodnocení jeho aktivit prostřednictvím vývozu těchto vybraných druhů odpadů.

Výzkumný úkol

Nakládání s odpady v ČR již v dřívější době překonalo počáteční fázi zavádění běžných technologií a splňování základních legislativních požadavků. V relativně příznivém prostředí z hlediska správné praxe nakládání s odpady je hledání dalších možností zlepšení celého systému soustředěno na materiálové a surovinové úspory (ať už v rámci bilance vlastních odpadů nebo v rámci logistického systému) a také na efektivní šíření informací, relevantních příslušným subjektům. Trend směřuje k integraci poskytovaných služeb a hledání řešení typu „vše v jednom“ nebo typu „vše na jednom místě“.

Prioritou Evropské unie v oblasti nakládání s odpady, která vychází z „Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci“, [KOM(2005)0666], je snížit měrnou produkci odpadů nezávisle na ekonomickém růstu. V České republice, ale i v zemích EU se ovšem nedaří oddělit růst měrné produkce odpadů od růstu životní úrovně jejich občanů. Daří se postupně zvyšovat podíl vytříděných a využitých odpadů, celková produkce odpadů v ČR i EU však roste. Proto je v zadávací dokumentaci Resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí na léta 2007 – 2013 s počátkem řešení projektů v roce 2007 stanoven cíl SP2f1 „Předcházet vzniku odpadů, snížit měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu“.

V současné době probíhá v rámci výše zmíněného cíle výzkum a vývoj integrovaného systému nakládání s odpady v České republice kompatibilního s EU a vytvoření návrhu nových nástrojů (informační, organizační, legislativní, technologické, dobrovolné) pro jeho zavedení podporující předcházení vzniku odpadů a snížení měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, včetně jeho ověření v rámci výzkumu a vývoje regionálního integrovaného systému nakládání s odpady v pilotním území. Výzkum se zabývá řešením hlavního cíle SP2f1. V rámci řešení hlavního cíle projektu budou řešeny následující dílčí cíle:

1. Zpracování přehledu současného stavu odpadového hospodářství (OH) v ČR, EU a OECD
2. Srovnání efektivnosti různých systémů pro nakládání s odpady, obaly a výrobky po ukončení jejich životnosti
3. Rozšíření stávající soustavy indikátorů POH o indikátory pro sledování efektivnosti jednotlivých prvků sběru, svozu a nakládání s odpady, systém monitorování a vyhodnocování
4. Navrhnout nástroje (informační, legislativní, ekonomické, technické a dobrovolné) pro předcházení vzniku odpadů a zvýšení efektivnosti odpadového hospodářství tak, aby byla snížena měrná produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, a tak aby došlo ke zlepšení situace zejména v oblasti:
   
   
   • předcházení vzniku odpadů z obalů, tj. zpracování návrhu možných způsobů řešení, zejména z pohledu „celoživotního cyklu nakládání“, vytvoření návrhu nástrojů řízení směřujících k významnému snížení měrné produkce odpadů z obalů
   • nakládání s autovraky, tj. zpracování návrhu možných způsobů řešení, zejména zabezpečení vysokého využití autovraků, zlepšení systému zpětného odběru, předcházení vzniku odpadů z autovraků
   • nakládání s elektroodpady a použitými elektrozařízeními, tj. zpracování návrhu možných způsobů řešení, zejména zabezpečení funkčního systému zpětného odběru historického elektrošrotu z domácností, zabezpečení systému využití elektrošrotu a elektrozařízení, předcházení vzniku odpadů z elektrozařízení
   • nakládání s biologicko – rozložitelnými odpady, tj. zpracování návrhu možných způsobů řešení, zejména zabezpečení správné provozní praxe při nakládání s BRKO na skládkách, zpracování návrhu řešení výstavby kapacit zpracovávajících BRKO bez další výstavby spaloven včetně návrhu využití výstupů (komposty, digestát, biopaliva atd.), vytvoření návrhu funkčního systému separovaného sběru, který povede v rámci řešení nakládání s BRO ke zlepšení situace v oblasti nakládání s vedlejšími živočišnými produkty a kuchyňskými odpady
   • nakládání s nápojovými obaly, tj. vytvoření návrhu na zvýšení účinnosti systému a posouzení účinnosti zavedení systému zálohování obalů nakládání s odpady produkovanými ve sféře služeb a malých živností, zejména předcházení vzniku odpadů a snižování nebezpečných vlastností odpadů produkovaných v této sféře
5. Navrhnout integrovaný regionální systém OH, v kterém budou implementovány indikátory, nástroje a opatření z předchozích etap výzkumu
6. Aplikovat návrh integrovaného regionální systému OH v pilotním území
7. Vyhodnotit úspěšnost a efektivitu těchto nástrojů v pilotním území pomocí soustavy indikátorů

Řešení projektu vychází z analýzy současného stavu OH v ČR a úkolů, které vyplývají z Tématických strategií udržitelného využívání přírodních zdrojů [KOM(2005)0670] (Strategie o zdrojích) a předcházení vzniku a recyklace odpadů [KOM(2005)0666] EK, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES o odpadech, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Plánu odpadového hospodářství ČR, požadavků OECD na sledování materiálových toků se zaměřením na toky odpadů a návazné materiálové toky.

Projekt je koncipován na 6 etap řešení v délce 48 měsíců tak, aby při realizaci prací bylo v jednotlivých etapách projektu zabezpečeno plnění stanovených cílů a dosažení zadaných přínosů a kritérií řešení projektu. Dílčí cíle jsou navrženy tak, aby vedly k vyřešení hlavního cíle projektu. Dílčí cíle přísluší k jednotlivým navrhovaným etapám řešení projektu.

Přínosy projektu v první etapě řešení budou zabezpečeny v prvé řadě zvýšením informovanosti v daných oblastech odpadového hospodářství díky naplánované rešeršní, analytické, poradenské a publikační činnosti. V dalších etapách řešení projektu lze podle navrženého plánu očekávat další zabezpečení přínosů (navržením nových právních předpisů, metodik, indikátorů, nástrojů a opatření). Přínosy budou potvrzeny díky naplánovanému vyhodnocování účinnosti navržených právních předpisů, metodik, indikátorů nástrojů a opatření v rámci pilotního projektu ve vybraném regionu. Přehled nástrojů

V průběhu projektu budou použity informační, organizační, technologické a legislativní nástroje.

Informační nástroj bude mít tři základní typy funkčnosti, integrované do jednoho webového rozhraní. Požadovaná funkčnost zahrnuje kooperativní prostředí pro účely výzkumného úkolu, dále informační portál, podporující samotný integrovaný systém a také interaktivní nástroj, umožňující uživatelům podporu rozhodování v dané oblasti.

Mezi legislativní nástroje budou patřit zejména obecně závazné vyhlášky a dále nově připravovaný a připomínkovaný zákon o odpadech.

V dalším textu se těmito informačními a legislativními nástroji nebudeme zabývat. K informačním nástrojům byl publikován příspěvek v [Hřebíček, Horsák], legislativní nástroje budou publikovány později v samostatném článku.

Analýza organizačních a technologických nástrojů

Existují značné rozdíly v množství a ve složení odpadů v jednotlivých zemích. Každá domácnost v Evropské unii produkuje průměrně 500 kg odpadů na obyvatele a rok. Během desetiletí množství produkovaného odpadu rostlo rychleji než hrubý domácí produkt. Nicméně v posledních letech se rychlost nárůstu snižuje [Sita].

Například Rakušané, Němci a obyvatelé Beneluxu a Skandinávie se snaží množství odpadů minimalizovat a třídí velmi pečlivě své odpady do různých recyklačních nádob. V jihoevropských zemích není uvědomění z hlediska odpadů zdaleka tak vysoké [Sita].

Aktuální praktické zkušenosti z posledních deseti let generují nové priority pro budoucí organizační a technologické systémy odpadového hospodářství. Samozřejmě musí pokračovat trend minimalizace odpadů a následně musí být upřednostněno opětovné využití, a recyklace. Paralelně s těmito procesy však složení odpadů, kde začínají převažovat vysoce výhřevné materiály (hlavně z obalů) ukazuje, že využití energie z těchto odpadů je skutečně reálným řešením.

Materiálové využití odpadů pomalu, ale jistě dosahuje hlavně v zemích EU svého maxima.

Posledních 15 let rozvoje primárního třídění ukázalo, že jestliže se poleví v propagaci a podpoře systémů odděleného sběru a omezí se investice do výchovně vzdělávacího procesu, dojde k poklesu výtěžnosti a zhoršení kvality odděleně sbírané komodity. Značnou roli při výtěžnosti sběru a jeho čistotě hraje i doba, po kterou je již systém zaveden. Z praktických zkušeností je zřejmé, že kritickou hranicí pro efektivitu systému odděleně sbíraných komodit odpadů je 35% (hmotnostních) z původního množství SKO [Sita]. Chceme-li dosáhnout vyšších hodnot je návratnost vložených investic málo rentabilní.

Po celou dobu trvání projektu bude monitorována produkce a nakládání s odpady v pilotním území. Bude sledováno, jaký vliv budou mít realizovaná opatření a optimalizace v tomto regionu a bude se průběžně vyhodnocovat efektivnost těchto opatření.

Velká výzva, která nyní stojí před všemi státy na všech světadílech je prosazení energetického využití odpadů (waste-to-energy processes) na úroveň využití materiálového. Proti této legitimní snaze však stojí většina energetických společností, jejichž zisky jsou zatím postaveny na tradičních zdrojích energií (plyn, ropa, uhlí). Uchopení této výzvy by sice znamenalo určité ohrožení dominance těchto gigantů, ale na druhé straně by řešilo neutěšenou energetickou bilanci v zemích s velkými přírůstky obyvatel (např. Indie, Thajsko, Indonésie) a v zemích závislých na dovozu základních zdrojů (např. země střední Evropy). Pro všechny ostatní je pak vyvážená bilance mezi materiálovým a energetickým využitím odpadů jedinečnou šancí na efektivní způsob využití odpadů a splnění nároků na určitou míru nezávislosti na neobnovitelných zdrojích energií. Nicméně toto odmítá veřejnost, a proto není politicky zcela průchozí výstavba nových spaloven nebo spoluspalování odpadů.

Hledání technologických nástrojů bude zaměřeno zejména na přímé zlepšování výše uvedených parametrů, kdy integrace a vyšší informovanost umožní nově využít zejména technologie s vyšším objemem (s úsporou na principu množstevních slev) nebo všeobecně náročnější technologie a postupy. Integrace (lepší vazba s dodávkami tepla a energie, atd.) umožní například i lepší energetické využití odpadů. První výsledky hledání technologických nástrojů budou publikovány ve druhé části článku.

Organizační nástroje spočívají zejména ve zlepšování logistiky svozu a dalšího nakládání s odpady (opět budou tyto nástroje umožněny díky integraci – za předchozího „neintegrovaného“ stavu nebyly tyto nástroje možné). Známé negativní příklady z neintegrovaných systémů (například město Brno a nekoordinovaný svoz živnostenského odpadu) tak budou vyřešeny. Organizační nástroje budou částečně provázány s nástroji informačními. Přínos těchto nástrojů bude měřen multikriteriálně na základě ceny za logistické operace, na základě šetrnosti k životnímu prostředí, snadnosti využití pro producenty odpadů, atd. V tomto měření budou nepřímo zohledněny i všechny ostatní nástroje (legislativní, informační i technologické) a tím pádem se bude jednat o měření přínosů celého projektu.

Závěr

Zamýšlený integrovaný systém nakládání s odpady v sobě zahrnuje několik heterogenních oblastí odpadového hospodářství, jejichž integrace bude přínosem zejména z logistického a informačního hlediska (a tím snazší využití pro producenty odpadů). V dalším průběhu projektu budou testovány technologické nástroje, jejichž využitelnost je umožněna díky integrovanému systému, poté budou navrženy, testovány a objektivně ověřovány organizační nástroje, které budou hlavním přínosem celého integrovaného systému.

Odkazy

• Horsák, Z., Optimalizace postupu nakládání s biologicko rozložitelnými odpady v regionálním měřítku, disertační práce, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007
• Hřebíček, J. a kolektiv, VaV – SL/7/48/05 „Materiálové toky a nakládání s odpady – Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a zvyšování jejich materiálového a energetického využití“, 2005-2007
• ECO-Management Brno, 2007
• KOM(2005)0666, Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci
• KOM(2005)0670, Tematické strategii o udržitelném využívání přírodních zdrojů
• Hřebíček, J., Horsák, Z., Hejč, M., Piliar. F., Informační podpora integrovaného systému nakládání s odpady, Konference Odpadové Fórum 2008, Milovy
• Sita CZ a.s., vlastní výzkum

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost