Vliv nového zákona o odpadech na provoz BPS a situace ve výstavbě nových odpadářských BPS

Nový zákon o odpadech, který je reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, má více podpořit oběhové hospodářství. V souladu s myšlenkou, aby každá věc sloužila co nejdéle, má být zpracování biologicky rozložitelných odpadů v bioplynových stanicích nebo kompostárnách mezi preferovanými způsoby nakládání s těmito materiály. 

Oběhové hospodářství je trendy stejně jako výroba obnovitelné energie, přesto se u nás v loňském roce odsunul konec skládkování i vypnutí uhelných elektráren. Nový zákon o odpadech má ovšem motivovat využít nebo zpracovat biologicky rozložitelný odpad jiným způsobem, než jeho uložením na skládku a tato motivace vyšším zpoplatněním skládkovaného materiálu se bude zvyšovat (až na konečných 1850 Kč za tunu využitelného odpadu), čím více se bude blížit konec samotného skládkování. Nově zavedených 800,- Kč za uložení tuny opětovně využitelného odpadu však motivuje obce začít třídit bioodpady již dnes. Navíc zákon zavádí další motivaci, která je ve formě slevy z poplatku za skládkování při splnění třídících cílů. Obcím tedy třídění bioodpadu pomůže naplnit cíle odděleného sběru.   

Zpracování takto vytříděných odpadů v kompostárnách a bioplynových stanicích by mělo mít přednost před jejich spalováním, protože v obou případech se vrací v podobě organického hnojiva na pole, kde uzavírají kruh potravinového hospodářství. Odpady s podílem živočišných složek jsou potom vhodnější pro zpracování právě v bioplynových stanicích. Zpracování vedlejších produktů živočišného původu se z pohledu legislativy doposud chovalo trochu schizofrenně, a proto se nový zákon o odpadech snaží toto dát do pořádku. Nyní musí být splněny, kromě veterinárního zákona a nařízení o vedlejších živočišných produktech, také všechny relevantní požadavky zákona o odpadech.

Pro zjednodušení nakládání s některými odpady, zavádí zákon novou možnost umístit konkrétní kódy odpadů na bioplynovou stanici, i když nemá povolení pro nakládání s odpady. Pro tento účel vznikla příloha č. 4 zákona č. 541/2020 Sb., která v bodě 4 říká, že bioplynová stanice zpracovávající biomasu a vedlejší produkty zemědělské výroby může tyto odpady také zpracovat. V takovém případě maximální množství odpadů zpracovaných v kalendářním roce může tvořit 30 % z celkové roční kapacity zařízení.

Příloha č. 4 zákona č. 541/2020 Sb.:

02 01 01 Kaly z praní a z čištění

02 01 03 Odpad rostlinných pletiv

02 01 06 Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady soustředěné odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku

02 01 07 Odpady z lesnictví

02 03 01 Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace

02 03 04 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 02 05 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 04 01 Zemina z čištění a praní řepy

02 04 03 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 06 01 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 06 02 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

02 07 01 Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin

02 07 02 Odpad z destilace lihovin

02 07 04 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

02 07 05 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

19 12 12 Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11 (pouze odpad, který vznikl v zařízení určeném pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem úpravou biologicky rozložitelných odpadů a který splňuje limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových organismů podle § 63 odst. 4)

20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven (pouze odpad rostlinného charakteru, který nepřišel do kontaktu se surovinami živočišného původu)

20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad

Díky této příloze zákona bude možné požádat krajský úřad o úpravu provozního řádu se zařazením některých, anebo všech uvedených odpadů mezi vstupní substráty. Krajský úřad by měl takové žádosti bez velkých problémů vyhovět a upravit podmínky provozu bioplynové stanice. 

V případě, že některá BPS bude chtít zpracovávat jiné odpady, než jsou uvedeny v příloze č. 4, musí projít klasickým schvalovacím procesem zařízení pro nakládání s odpady v plném rozsahu a změnit tak status na odpadářskou BPS. Další možností, jak zpracovávat odpady je tzv. předřazené zařízení, které převezme všechna potřebná povolení na sebe a může být tedy připravováno i následně provozováno nezávisle na bioplynové stanici. Takové předřazené zařízení může dle technického vybavení přijímat jakýkoliv biologicky rozložitelný odpad definovaný v příloze č. 24 doprovodné vyhlášky o podrobnostech nakládání s bioodpady (zatím není vydána ve finální podobě), stejně tak vedlejší živočišné produkty kategorie 1 a 2. Výstupní odpad z předřazeného zařízení je označován pod kódy  19 12 12 nebo 19 12 11 a jako takový může být tedy zpracován již v běžné zemědělské BPS. Podmínkou samozřejmě je splnění a ověření účinnosti předřazeného zařízení z pohledu redukce bakteriální zátěže (účinná hygienizace v případě zpracování odpadů živočišného původu).   

Bioplynové stanice na bioodpad pocházející od občanů i z podnikatelské sféry na území obce se chystá realizovat několik měst v ČR. Rozhodně se přípravou projektu netají Praha, Brno, Mladá Boleslav a další města. Na velikosti obce celkem ani moc nezáleží, a tak vznikají projektové vize i menších obcí a nebo regionů. Nezahálí ani čistě podnikatelské projekty, které zatím mají na vrch díky rychlejší projektové přípravě. Obecní projekty, jak ukazují zkušenosti, se zatím dost zadrhávají v úplné počáteční fázi na úrovni dohody a shody napříč politickým spektrem zastupitelstev. 

Na podporu realizace projektů zpracovávajících odpady jsou alokovány i dotační prostředky ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který i v nových výzvách počítá jak s podporou předřazených zařízení, tak nových bioplynových stanic zpracovávajících odpady. Žadatelem bude moci být municipalita i právnická osoba vlastněná obcí či podnikatel. Taková jedna bioplynka s podporou je dokonce již ve výstavbě v Jihočeském kraji. V současné době je ve stádiu stavby nádrží a dle plánu by měla být technologická část BPS dokončena letos a technologická linka na příjem, třídění, drcení a hygienizaci odpadu by měla být spuštěna příští rok. Nová bioplynka se bude soustředit na prošlé balené potraviny a gastroodpad. Zajímavostí jistě je, že bioplyn z odpadu bude upravován na kvalitu zemního plynu a dodáván do distribuční sítě. Po prvním takovém projektu v Rapotíně přibude další zařízení, které bude dodávat biometan v kvalitě pokročilého paliva. 

Velmi důležitou částí týkající se odděleného sběru bioodpadu je úplná koncovka, která vlastně vše zacyklí. Proto nový zákon včetně prováděcích vyhlášek by měl zajistit, aby byly kvalitní výstupy v podobě digestátu a kompostu z těchto zařízení skutečně používány na zemědělské půdě. To odpovídá i nejnověji stanoveným cílům Evropského parlamentu, který právě vyzývá členské státy k lepší implementaci oběhového hospodářství a využití kvalitních kompostů a digestátů jako hnojiv na zemědělskou půdu. Katalog činností potom zařazuje bioplynovou stanici s energetickým využitím bioplynu a materiálovým využitím digestátu, do dvou kategorií. Jedna je definována  jako „Recyklace nebo zpětné získávání organických látek“ a řadí ji do kategorie Materiálového využití a recyklace, podobně jako kompostování. Dále patří také do kategorie Energetického využití, a to kvůli využití bioplynu. V takovém případě je potom v podobné kolonce jako spalování odpadu. 

Stejný přístup naprosto přebírá i nový zákon o odpadech, a tak to samé platí i v ČR. Některé státy EU, ale i např. USA přitom řadí anaerobní digesci v prioritách nakládání s odpadem nad kompostování. Jistě je to z několika důvodů obhajitelné, ale obě technologie zpracování odpadů mají své pro a proti. Často “žijí” vedle sebe a navzájem se skvěle doplňují. Naším cílem je nyní odklonit biologicky rozložitelný odpad co možná největší měrou ze skládek odpadů a jestli to bude na kompostárnu či bioplynovou stanici je již celkem podružné.   

Článek byl publikován v časopisu Energie 21 Bioplynové stanice 2/2021. 

Tweet

Pokročilé vstupy jako budoucnost produkce bioplynu

Kapacita první biometanové stanice v Česku EFG Rapotín BPS se více než zdvojnásobila

Statistiky pevné biomasy a výhled

Městská teplárna ve Slavičíně

Odpadové hospodářství: Pozitivní trendy a výzvy do budoucna